Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36673/bmid_ostre-sledovane-vlaky-Hmd-36673.jpg
3
3895
3895
Novela o milostných nesnázích mladého železničáře a jeho boji proti okupantům se odehrává na malé železniční stanici na konci druhé světové války.
Přidat komentář
Hrabal asi není spisovatel pro mě, celá knížka mi přišla nudná, jen ten konec byl o hodně lepší, velice emotivní.
My se s Hrabalem prostě nemáme rádi... Jistě je to výborný pán, ale mluvíme každý jiným jazykem a díváme se na svět jinak. A proto mnou budou (nejen) Ostře sledované vlaky navždy nedoceněny...
Kto nepozná slávnu Menzlovu scénu pečiatkovania (pre bratov spoza Moravy: razítkování) nahatého zadečku mladej Zdeničky...ruky hore!!! A teraz pekne k stene...
Ahá, tak takto sa to asi v škole nerobí a dvíha sa len jedna ruka...no nič, veď dôležitá je tu vlastne tá riť :)
Neprajníci tvrdia, že iba vďaka tej krásnej prdelke získala Hrabalova adaptácia Oscara. Ale prajníci ako ja vedia, že to malo iný dôvod: Menzel je jediný režisér, ktorý dokázal dať nádhernej poetike majstrových textov aj odpovedajúci obraz zachytávajúci jeho metafory a vdýchnuť výrazovým prostriedkom dušu aj na plátne.
Nechcem teraz polemizovať o starej pravde, že kniha je vždy lepšia ako film aj keď výnimky viem vymenovať. Tu ostanem pri tvrdení, že kniha je...INÁ. Na rozdiel od filmu, kde príbeh plynie chronologický, je predloha vlastne mozaikou rozprávania mladého železničiarskeho eléva, ktorý prežíva búrlivé obdobie svojho dospievania na sklonku 2.sv.vojny. Ale dej vlastne u Hrabala nie je dôležitý, jeho genialita spočíva v slovách. Lepšie povedané v umení tie slová spájať, ako tie železničné vozne z tejto novely. Spája ich do ozdobných ornamentov, načechraných kudrlín aj pestrofarebných mydlových bublín, čo poletujú veselo po českých luhoch a hájoch... uff, nejak mi z toho zmetafornieva ;)
Nebudem tu písať piate cez deviate, ale sami povedzte či existuje poetickejší opis podrezania si žíl vo vani:
"Jakoby mi ze zapěstí někdo vytahoval dlouhý pérující červený fáč - tančící závojíček."
Alebo keď na hlavného hrdinu miera vojaci samopalmi, jeho popis znie:
"Ti esesáci byli tak kááásni, když na mě mířili!"
Jazyk a krása slova je to, čomu Hrabal vďačí za svoj úspech a za toto majstrovstvo mu skladám poklonu. Veď posúďte sami v poslednej ukážke:
Pán výpravčí Hubička rozděloval ženské do dvou tříd:
Těm, které mali převahu od pasu dolů říkal „prdeláč“ a těm, které mali od pasu nahoru krásne poprsí říkal: „ceckounek“ - jako vokounek!
Čo však mňa najviac dostalo, je to navzájom sa bijúce spojenie krásy a mizérie, taká nazval by som to "drsná poetika": nádhernými metaforami popisovaný nechutný jav, vzletným jazykom ukázaná pomerne morbídna scéna, poetickým prirovnaním zobrazený drsný život v naozaj ťažkých časoch protektorátu... Takže opäť klobúk dole, pán Hrabal!
ODPORÚČAM: každému pracovníkovi na železnici ako motivačnú literatúru; každému úradníkovi, ktorý vládne razítkom a používa ho trestuhodne nudným spôsobom; začínajúcim chovateľom holubov, ktorí by to chceli dotiahnuť až do cirkusu a v neposlednej rade kniha osloví každého panica, ktorého omrzela pravica ;) Naďa Urbánková totiž vie ako na to...takže po knihe si rýchlo stiahnite...pokojne aj to, ale mal som na mysli film! :) 87%
Tentokráte je mi opravdu zatěžko knihu hodnotit takhle nízko, jenže mně prostě nic nedala. Netvrdím nutně, že je na vině kniha, spíše to bude můj osobní problém, ale já v ní zkrátka nenašla ten přesah. Asi jsem to celé prostě nepochopila... Samotnou mě to mrzí, ale je to tak... A ta hvězda - ta je za přednes Kryštofa Hádka, protože jsem poslouchala audio.
Povinná četba, jinak bych si knížku nepřečetla. Konec se dal předvídat. Za mě je lepší film než kniha.
Upřímně nevím, co si o této knize mám myslet. Nebyla špatná, ale nebylo to ono....
Hlavní hrdina mi připadal velmi divný :D A asi po půlce knížky jsem odhadla konec, tudíž mě nepřekvapil :D :D
Možná to bylo trochu na zamyšlení, jak se věci brali dřív a jak se berou teď. :)
Povinná četba mi celkem nevadí, ale tohle bylo peklo a myslela jsem, že se tím neprokoušu.
Bylo tam pár okamžiků, které mi utkvěly v hlavě, i díky filmu. Celkově ale vzato, dost průměr, děj se strašně vleče.
Nádhera. Kniha není obsáhlá počtem stran ale příběhem a tématem neskutečně.
Je to zajímavá, krátká kniha. Je zde znát, že autor vyzdvihuje všechny informace jako stejně důležité. Dokázala mi alespoň trochu ukázat, co se dělo za druhé světové války - konkrétně z pohledu železniční stanice (úspěch - jsem historický barbar).
U některých postav, i u hlavního hrdiny, vidíme nevhodné chování (morální poklesek) - to se mi na knize nelíbilo (ale zase ji to dělá zajímavou pro mnoho dalších čtenářů).
Maturantům ji doporučuji, pokud mají rádi četbu o 2. světové válce a mohou bez problémů uvést historický kontext (dokážou popsat období 2. světové války).
Kam se řadím já?
Ne k těm, kteří ji odsuzují, protože je děj "o ničem".
Ne k těm, kteří ji odsuzují, protože je jen "o tom".
Ne k těm, kteří ji odsuzují, protože se na tuto knížku museli soustředit víc, než na knihy, které píší autoři dnes. (Ale to vám neřeknou, protože by se styděli... )
Ne k těm, kteří ji považují za dokonalý literární skvost, jež nemá obdoby.
Já patřím k těm, kteří ví, že v ní něco je. Jen to něco zatím nenašli...
Tuto knihu jsem četl povinně, spíše z donucení k maturitním zkouškám. Kniha mne ve velké míře nudila, až otravovala přemrštěným popisem banáních prkotin. Až na PÁR vtipných prupovídek je knížka naprosto nezáživná. Příběh jako takový lze ve své podstatě nacpat na jednu stránku knihy.
Bohumil Hrabal dle mého jistě nepatří mezi významné národní umělce, jak bývá často označován.
Jak jinak, než povinná četba k maturitě. :) Knížka i film sou velice svižně a vtipně napsané. Knížka je velice tenounká, takže byla přečtena během jednoho deštivého odpoledne. :)
Kniha jsem měla v povinné četbě k maturitě - bavila, rychle se četla a měla poutavý obsah. Celou dobu sledujete vývin osobnosti hlavního hrdiny z přecitlivělého kluka v kus chlapa, kterým je na konci. V knížce je spousta vtipných pasáží hlavně s výpravčím Hubičkou. Konec byl smutný, ale měl skvělou pointu. Asi nejlepší Hrabalova kniha
Dle mého názoru to není nejlepší z knih Bohumila Hrabala a tak dávám čtyři hvězdičky. Z předchozím komentářů je zřejmé, že je potřeba mít "něco odžito", aby čtenář dílko pochopil a ocenil. Zajímalo by mě, jestli dnešní maturanti časem změní názor...
Novela pěkně vystihuje postoje lidí žijících v sudetech na konci války. Přesto mě kniha příliš neuchvátila. Milošův plán vyhodit do vzduchu projíždějící vlak podle mě nepramenila ani tak z vlastenectví, jako spíš z touhy něco udělat během jinak relativně nudných hodin trávených noční službou na nádraží, ozvláštněných pouze historkou výpravčího Hubičky..
Film se mi líbil, ale v knize jsem měla problém se orientovat. Dějové linie do sebe byly zapletené až moc, minulost se míchala s přítomností... Moc mě to nenadchlo.
Doufám, že už nikdy více. Celý příběh nemastný neslaný. Popis scén mi přišel místy dost divoký až podivný. A postavy snad ani nejde zhodnotit ať už kladně nebo negativně
Štítky knihy
sex druhá světová válka (1939–1945) nacismus zfilmováno partnerské vztahy dospívání železnice maturita bombardování protifašistický odboj
Autorovy další knížky
| 2000 |  Ostře sledované vlaky |
| 2009 | Postřižiny |
| 2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
| 1978 |  Slavnosti sněženek |
| 1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
Ostře sledované vlaky jsou v celku zajímavá knížka. Ale spíše než aby popisovala epický a hrdinský příběh, tak popisuje frustrující a depresivní život mladého průvodčího. Což není vyloženě špatně, ale trochu to ubírá na důstojnosti a vážnosti celého díla. Když se má jednat o největší Hrabalův klenot. V každém případě je to příspěvek do naši národní literatury. S tím, že je to lehce zdlouhavá a zmatená knížka, to už je jiný příběh.