Dračí úsvit

27.02.2023

(SPOILER) Po více než deseti letech jsem se vrátila k McCaffrey a jejímu Pernu. Dlouho jsem to odkládala, protože klan McCaffrey dal dohromady 28 knih jen o Pernu (což rozhodně není vše, co mají na kontě). Chtěla jsem si Pern přečíst chronologicky, a to znamená docela velké množství nepřeložených kousků, nad kterými teď ale nemám čas vysedávat, takže je plánuju vstřebávat poslechem, což vede k tomu, že mi občas něco uteče. Také jsem měla obavu, že už by mě to nemuselo bavit. Je pravda, že stylem není autorka zrovna konkurence pro Tolkiena, ale když vezmu v potaz dobu, kdy Pern začal vycházet, je v tom i pěkný kus hard sci-fi.

Dračí úsvit mě velmi příjemně překvapil, protože jsem si myslela, že autorka se nebude chtít pustit do samotné kolonizace (anotace moc nečtu). Opak byl pravdou. Čtenář dostane vše o tom, jak lidé osídlovali Pern, jak studovali draky (ohňové dráčky), i jak poprvé bojovali s vlákny. Přes vznik dračích jezdců až k letce královen.

Zaujalo mě, že tato západní kniha má vlastně v něčem docela blízko k sovětské sci-fi. Lidé přilétají na Pern s mnoha socialistickými až komunistickými ideály a záporné postavy jsou sobci, kteří chtějí především získat bohatství sami pro sebe. Na rozdíl od sovětské sci-fi se ale nepodřizuje vše tomu, aby ani nejhloupějšímu čtenáři neuniklo poznání zla. Četba je tak mnohem příjemnější.

Také mě zaujalo v jak moderní a svobodomyslné společnosti lidé na Pernu žijí. Autorka se narodila v roce 1926 a tady píše o manželstvích na zkoušku (ono to v minulosti v nějaké podobě určitě někde na ostrovech existovalo, takže jí ta myšlenka mohla být bližší než nám dnes). Vše se podřizuje tomu, aby lidé ochotně přiváděli do nového světa nové obyvatele. Vztahy mezi muži a ženami jsou velmi rovnoprávné a zpravidla popsané jako harmonické a dobrovolně dlouhodobé. A homosexualita není nic, za co by se měl člověk stydět (zároveň tedy není nikde specificky popsáno, jaká mají nebo nemají homosexuálové ve společnosti práva, ale nijak zvlášť mi to nechybělo). Vůbec si nevzpomínám, že by Pern byl takový (vybavuju si, že po 2500 letech spíš upadal do pozdního středověku).

Příběh i postavy mě velmi bavily. Byla tam i hluchá místa, ale to se při tolika sledovaných osudech snadno stane, že ne všechny čtenáře zajímají všechny linky.

***

The Chronicles of Pern: First Fall
(Pernské kroniky: První spad)

Po značném nadšení z chronologicky prvního dílu jsem rovnou pokračovala ke sbírce povídek. "The Survey: P.E.R.N." je krátký doplňek, který by samostatně nefungoval, v kontextu je ale určitým vysvětlením, proč byla planeta označena jako vhodná ke kolonizaci. Za nejlepší považuji důraz na to, že podoba se Zemí ovlivnila úsudek badatelů a ti z nostalgické touhy po Zemi, jakou znali jen z historických záznamů, možná nebyli až tak pečliví, jak měli být.

Další povídka "The Dolphins' Bell" mě vůbec nebavila. Je to to nejslabší, co jsem od McCaffrey četla. Hlavním hrdinou je Jim Tillek, který vede evakuaci z Přistání. Vypadalo to jako linka, kterou autorka původně chtěla prokládat linku prvních drakenů v třetí části Dračího úsvitu, ale nakladatel byl proti. Mně by to tak ale asi oslovilo víc. Samostatně to podle mě nefungovalo dobře.

Ani třetí povídka "The Ford of Red Hanrahan" mě příliš nenadchla. Představuje jen drobný doplněk, střípek historie, který bych možná ocenila více, kdybych si pamatovala, co se v pevnosti odehrálo nebo neodehrálo o 2500 let později.

Teprve čtvrtá povídka "The Second Weyr" mi vrátila chuť ke čtení (tedy vlastně k poslechu). První Weyr je přeplněný a mladí drakeni, kteří se mnohdy musí dělit o prostor s drakem, aby vůbec měli kde spát, touží po nových prostorách. Tento kousek historie je docela zajímavý. U draků je určitá nerovnost pohlaví (evolučně je samozřejmě krajně podezřelé, že by královny nemohly žvýkat patřičné nerosty kvůli plodnosti, když celá ta záležitost s chrlením ohně je tu kvůli vláknům, vypadá to spíše na zásah konzervativní genetičky... na druhou stranu, není to ani nemožné, protože kdyby to tak bylo už u ohňových dráčků, pak by nutnost ochrany hnízd zdůvodňovala, proč všichni draci poslouchají královny). Po prvním rozhořčení nad touto skutečností, zřejmě drakeni také dospěli k určitému rozdělení rolí, které se stane tradičním (zvláště s ohledem na to, že draci páchají po smrti jezdce sebevraždu a zlaté dračice jsou příliš cené). Sean se stará o výcvik drakenů, Sorka o chov draků (což při větším počtu královen je práce na plný úvazek). Hlavní hrdinkou povídky je Torene a zápletka je spíš do červené knihovny, ale celková zajímavost pro čtenáře mi přišla mnohem vyšší než u všech tří předchozích povídek dohromady.

Poslední ve sbírce je novela "Rescue Run", která původně vyšla samostatně. Ta mě bavila. O té jsme se dokonce hádali u večeře. Je v ní mnoho okolností, které se jeví jako nepravděpodobné. Že by loď nepoznala z orbity, zda je planeta osídlená a musela za tímto účelem přistát? Dnes, když máme satelitní mapy už to nezní jako příliš pravděpodobné. Že by někde zůstali "zapomenutí" přeživší? (Ale byli doopravdy zapomenutí, nebo se jen chtěli dostat z Pernu? Povídka vyzněla spíše ve prospěch první možnosti, jenže to se jeví jako nepravděpodobné.) Dává smysl, že by po nalezení jedné skupiny nebylo věnováno více péče hledání dalších? Povídka má vysvětlit, co se stalo se zprávou, že Pern potřebuje pomoc Země a proč o 2500 let později je kolonie už docela zapomenutá. A řekla bych, že po této stránce mě autorka úplně nepřesvědčila. Ale velmi se mi líbilo, jak hrdinové řešili množství paliva a přesnou váhu, kterou jsou schopni přepravit a pouhých 90 kg nad limit pro ně znamenalo velký problém. A mám ráda na starších sci-fi jak lidé v klidu létají vesmírem a koukají přitom na stopky, když je potřeba správně načasovat zrychlení a odhadnout manuální stlačení tlačítka, aby to bylo tak akorát. Úplně si neumím ředstavit, že by takové kritické momenty nebyly v době meziplanetárních letů automatizované.

20.05.2018

Jak už název knihy napovídá, je Dračí úsvit jakýsi prequel populární série Drakeni z Pernu. Odehrává se během „prvního míjení“ a čtenář je v něm seznamován s postupem kolonizace kouzelné planety Pern a bojem prvních osadníků se spadem vražedných Vláken. Zpočátku je trochu zmatek v množství postav, které se objeví na scéně, jejich jménech, funkcích a vztazích. Jakmile se ale člověk zorientuje a společnost na Pernu se usadí, už nic nebrání ponoření se do příběhu. O dramatické situace v něm rozhodně není nouze, ať už se jedná o diverzi ve vlastních řadách nebo o pohromu způsobenou Vlákny. Nikam se přitom nechvátá, ale ani se děj zbytečně nevleče. Pořád je totiž co objevovat a čím se zabývat. A pak jsou tu dráčci a posléze i draci se svými jezdci. Jestliže mi první zmínění přijdou kouzelní, u druhých jsem už trochu v rozpacích nad jejich snadným a dokonalým přizpůsobením se. Přestože jsou produktem genové manipulace, nemají se svými životními projevy nejmenší problémy. Něco ve smyslu „všechno vím, všechno znám, všude jsem byl a všechno umím“, téměř okamžitě jsou připraveni plnit úkoly, k nimž byli stvořeni. Přijde mi to trochu cukrkandlové a málo uvěřitelné. To je ale asi také jediné negativum, které k Dračímu úsvitu mám.

23.04.2017

Řekl bych, že kniha slouží hlavně jako doplnění historie, jak vše na planetě Pern začalo. Jeví se mi docela utahaná a určitě by slušlo zkrácení. Na hlavní sérii Drakenů z Pernu tahle kniha určitě nemá, ale to ani není účelem. Prostě je to fajn doplněk série.

18.08.2015

Je to napínavé, je to blboučké, ale zkusím přečíst i pár dalších dílů.

o 9 dnů později:
Zkusil jsem a opravdu to nejde. Ty tři hvězdy tu nechám, nápad je to zajímavej. Ale dál už číst nebudu.