Inheritance
Christopher Paolini
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/110686/bmid_odkaz-dracich-jezdcu-inheritance-RGT-110686.jpg
4
3085
352
Odkaz Dračích jezdců / Odkaz Dračích jazdcov série
< 4. díl >
Inheritance je čtvrtou knihou ze série Odkaz Dračích jezdců, kterou napsal Christopher Paolini. Neuplynulo mnoho času od doby, kdy byl Eragon pouhým klukem z chudé farmy a Safira jen modrým kamenem ležícím v hlubokém lese. Nyní se situace změnila. Eragon je dračí jezdec a zabiják stínů a Safira mocný drak, který spolu se svým jezdcem letí vstříc k definitivnímu vítězství nebo záhubě. Osud celé země spočívá na jejich bedrech. Životy tisíců lidí závisí na tom, jak si v poslední bitvě povedou. Celé dlouhé měsíce výcviků i bitev mohou všem přinést naději a život, ale stejně tak i bezednou propast ztráty, smrti a zatracení. Ten nejtěžší zápas je stále ještě čeká. Galbatorix. Budou muset najít veškerou sílu k tomu, aby svedli tuto poslední bitvu. Jestli tentokrát neuspějí, je vše navždy ztraceno. Další šance už nebude. Eragon a Safira spolu dokázali dojít dál, než se kdokoliv odvážil vůbec doufat. Ale teď musí svrhnout zlého krále z jeho trůnu, zbavit násilím zmítanou zemi tyrana a nastolit v Alagaesii znovu právo a řád. Není velká šance, že se jim to podaří. A pokud ano, jakou cenu budou muset zaplatit?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2012 , Fragment (ČR)Originální název:
Inheritance , 2011
více info...
Přidat komentář
SPOILERY
Pro mě nejlepší díl ze série. I když byl začátek trochu zdráhavý a motor příběhu se nechtěl moc rozběhnout, tak mě Christopher přesvědčil o svém velkém talentu. Spisovatel dospěl. Jde poznat, že Eragon už není tím patnáctiletým chlapcem, který s Bromem a čerstvě vylíhnutou Safirou opustil údolí Palancar. Celý svět dospěl. Válka a útrapy se na Alagaësii podepsaly a já jsem tak rád, že jsem mohl sledovat, jak se tam s přispěním dvou mláďat mění dějiny. Dále jsem rád za to, že jsem mohl vidět, jak se dny mění v noci, vše zlé pomalu odplouvá spolu s proudem, a jak si chce Eragon pouze sednout a sledovat se Safirou západ nebo východ slunce.
I když mi ten konec docela dost připomíná konec Pána prstenů, a všechny ty ztracené životy... jsem vděčný, že jsem si knihu přečetl. A pořád, až do konce života, budu doufat, že Paolini napíše další knihu, nejspíš o Angele, tak jak slíbil, a že se do Alagaësie budu moct jednou vrátit bez toho, abych se už na první stránce prvního dílu musel brát kapesník, protože vím, jak to celé skončí.
Draci v depresi, válka v plném proudu, plánování konečného úderu...a On ví.
Abych zbytečně nespoiloval - Nasuadina linie je fantastická, Galbatorixovi věřím každý slovo a rozumím jeho pohnutkám ať lže nebo ne, sebezpytování na radiací zamořeným ostrově může býti prospěšné.
Poněkud klišovitá pomoc a klišovité vítězství jsou docela vylepšeny realistickou ukázkou toho, že když vyhrajete, neznamená to, že s tím všichni budou souhlasit. Sto bodů navíc za Aryu s Eragonem. Ale i tak to není nejlepší kniha ze série.
Chybí mi katarze. Chybí mi realistické, bolestivé ztráty mezi hlavními postavami. Chybí mi Galbyho fištrón, který nepochopitelně na pár vteřin zjevně vypnul.
P.S.: Co bych dělal s adminským klíčem k vesmíru? Muhahaha!
Achjo, fakt jsem se skoro nemohla dočkat, až to skončí, ale když už jsem jednou začala... Kvůli komentářům níž jsem doufala, že dojde k nějakému zásadnímu dějovému zvratu, ale nic. Klaďasové jsou kladní se vším všudy, vždy upřednostňují zájmy skupiny před těmi svými, záporáci jsou záporní skrz na skrz a až do posledního dechu. Jediná trošku živá postava je Murtagh a snad i Angela, ale v tom orloji to fakt nestačí. Paolini zároveň vysvětluje i to, co nemusí (vážně, v té knize je jedno jediné místo nedourčenosti) a spolehlivě zabije každý pokus o vtip (většinou tím, že řekne, že to byl vtip). Dokážu si ale představit, že tahle série může někoho, koho není moc velký čtenář, přesvědčit o tom, že čtení stojí za to. A to zase oceňuju...
Na tento poslední díl jsem opravdu dlouho čekala. Knížku jsem hltala opravdu hodně. Ale ten konec mě opravdu zklamal. Pořád jsem čekala, že se vztah Eragona a Aryi nějak dovyvine. A rozhodně jsem nečekala, že to skončí, jak to skončí. I přes to ale pořád doufám v pokračování.
Skvělá knížka jen ten konec Galbatorixe, dle mého názoru mohl napsat jeho smrt i líp. Jinak nejlepší série co jsem kdy četl nebo budu číst. Příběhy o dračích jezdcích mě naučili vžít se do postav a tak si zamilovat Knižní svět. Moc děkuju Christopheru Paolini za tuto skvělou zkušenost.
Celý den jsem přemýšlela, co bych mohla k poslednímu dílu dobrodružství Eragona a Safiry napsat. V některých pasážích jsem měla sto chutí knihu zaklapnout a dál nečíst, ale nakonec přeci jen zvítězila touha dozvědět se, co bude dál a jak to celé dopadne. Některé otázky, obzvláště o bylinkářce Angele (která si mě hned získala), zůstaly nezodpovězené, ale odpovědi si mohu domyslet či dosnít :)
Ačkoliv se mi do této série vůbec nechtělo, nakonec jsem přeci jen ráda, že jsem se nechala přemluvit k přečtení. Paolini mě touto sérií okouzlil a začínám uvažovat, že bych jej zařadila do své knihovny.
No nevím jestli jsem si takto představovala konec.... Možná je to tak lepší ale i tak zůstala spousta otázek nezodpovězených a napadají mě pokaždé, co po knížce sáhnu a tak nějak doufám, že najdu nějaké odpovědi, které jsem předtím přehlídla...
Stejně je to ale ta nejlepší série co jsem kdy četla.
Asi nejlepší díl ze série, naprostá pecka! Miluju alagaesii, celý ten svět a tyhle knihy byly tak živé a čtivé, že jsem se cítila, jako bych tam byla. Měla jsem ráda všechny části, moc mě bavily ty s Roranem a zakončení bylo vážně překvapivé. Plus má u mě Paolini za to, jak byly knížky propojené a jak se spousta věcí odhalila až po dlouhé době.
Čekám, kdy bude další pokračování, myslím, že si to Paolini nechal pěkně otevřené :)
Absolutně fantastické ukončení. Doufám, že se Paolini rozhodne pokračovat v Eragonově příběhu.
Nechce se mi věřit, že další sága, která se mnou byla několik let, je u konce. Někomu se nelíbí, že děj ničím nepřekvapil. Ale upřímně, co jste čekali? Většina už daná byla od prvního dílu a šlo jen o to, dát tomu nějaký tvar. A to se Paolinimu povedlo. Jeho styl vyprávění mě baví, má co říct, umí zaujmout a upoutat. Všechny díly jsem přečetla vždy během pár dní, protože jsem se od nich nedokázala odtrhnout. Jde o úžasný příběh, který má v mém čtenářském srdci obrovské a trvalé místo. Jediné, co mě mrzelo je, že jsem se nedozvěděla Eragonovo skutečné jméno a že nebyl víc rozvitý příběh Angely. Ale kdo ví? Inheritance a celkově příběh Eragona nabízí mnohem víc a třeba se Paolini rozhodne toho znovu využít a překvapí nás v budoucnu další knihou ;)
Trochu mi vadil úvod - až po chvíli, než Vardenové dorazili k Dras-Leoně, protože opakované dobývání dalšího a dalšího města bylo trochu bez šťávy a vlastně se to i trochu pletlo. Situace obvykle vypadala špatně, ale pak se to nakonec v dobré obrátilo - vůbec tohohle vzorce pak už bylo v knize trochu moc. Navíc ne všechny postavy dobře fungovaly. Některé jsou už velmi schematické a třeba Roran se nakonec stal jakousi karikaturou sebe sama a Nasuada jako panovnice byla také pořád na jedno kopyto jako dokonale moudrá (pokud byla mimo tuto roli, byla ale celkem sympatická)... Obecně mě děj bavil víc tehdy, pokud byl nejednoznačnější a přišel s něčím překvapivým. Ale od Dras-Leony mě děj zaujal o dost více. S hrdiny příběhu jsem strávila skoro dva měsíce a určitě si na ně občas vzpomenu.
nemám slov.
Tak úchvatnou sérii jsem nečetl. Začalo to klukem z vesnice ke kterému se postupně přidávají a opouštějí ho postavy a nenaděješ se a je z něj Jezdec. A slyšel snad někdo o klukovi který má na ramenou celé břímě země?
Nikdo není dokonalý což je pravda. Galbatorix by vůbec nebyl tak mocný kdyby nebylo draků a rozpoutala by se vůbec tak velká bitva?
Tolik otázek a žádné odpovědi. Mnoho ras a jedna z nich vládne.
Musím uznat, že jsem tuhle knížku "zhltla jedním dechem". Je opravdu čtivě napsaná (nejčtivěji z celé série) a čtenáře hned vtáhne do děje.
Líbí se mi, že knížka skrývá mnoho myšlenek. Některé jsou skryté, jiné naprosto viditelné. Ale jsou tam a je třeba se nad nimi pořádně zamyslet. To je podle mě velké plus!
Hodně se mi zde líbí postava Murtagha. Někteří lidé říkají, že jim Murtagh přišel hrozně namyšlený. Že by se nezastal slabšího a že hledí jen na své zájmy. Z části je to pravda... Ale o to jde!!! Na Murtaghovi je zajímavé právě to, že on není jako normální hrdina. On není dokonalý. A to se mi na něm líbí.
Taky si myslím, že se Paolinovi podařila postava Galbatorixe. V některých chvílích jsem nemohla najít žádný argument, kterým bych vyvrátila jeho tvrzení. A v takových chvílích jsem si říkala: On je tak krutý, ale zároveň chytrý... To je nebezpečná kombinace...
Taky mi přijde, že Paolini nemusel konec (od části, kdy Murtagh odletěl) tolik natahovat. Některé věci tam byly opravdu zbytečné...
Jo, a ještě jedna věc. Všimla jsem si, že si hodně lidí stěžuje na to, že Eragon opustil Alagaesii. Ale mi to ani tolik nevadí. Naopak. Podle mě je to lepší než říct: A žili šťastně... Podle mě je to sice dojemný, ale hezký a otevřený závěr. A já bych to tak nechala.
Celkově mě knížka nezklamala (i když to vždycky může být lepší :D ). Měla jsem slzy v očích, když jsem dočetla poslední stránku. Eragon mě provázel hodně dlouho a teď je konec? Ne! V mém srdci zůstanou Eragon, Safira, Nasuada, Murtagh, Arya a Roran NAVŽDY!!!
V celé sérii je šíleně mnoho popisování naprosto kdečeho, některé věci zůstaly dost nevyjasněné a zpětně se jeví jako trochu zbytečné a příběh sám je občas šitý tak trochu horkou jehlou. Ale přesto všechno se mi hlavní hrdinové zapsali do srdce, čtení jsem si užívala a i v mé knihovničce mají všechny díly své ctěné místo. Objektivně tak tak 4*, ale subjektivně dávám 5* :)
Za chvíli mi bude 30 a tahle knižní série má v mé knihovně své řádné a opečovávané místo. Velmi ráda se k ní vracím.
Konečná kniha série dopadla TAKMER ako som čakal.
Séria bola veľmi pútavá, ja keď som si dal v strede polročnú pauzu s čítaním :D (ešte stále som si oťukával knihy).
V tejto poslednej knihe ma ale prekvapilo"nahnevalo ako sa niektoré veci vyvinuli :/ napr.
-Galbatorix ... najmocnejší zo všetkých a takto dopadne ?
-Čo to bolo za divného tvora na ostrove čo strážil ten "poklad"?
-Angela ? Kde si ? Čo sa s tebou stalo ?
-Ehm... prečo ? :( jediný ship čo som mal v Eragonovi E + A a ono sa to skončí takto ? :(
-A nakoniec ... kam to do **** toho Eragona poslal ? No chápem, že je to neutrálny koniec ale čakal som viac ako zahrať to do autu...
Ale predsa len moje hodnotenie : 4z5
Krásná a poutavá série, která se propracovaností blíží k mému favoritovi - sérii o Harry Potterovi. Navíc obdivuji autora, že byl podobného díla schopný již v poměrně mladém věku. Nicméně i mne závěr trochu zklamal, asi jsem čekala lepší konec, i když je pravda, že jinak to asi skončit nemohlo. Mohu jen doporučit!
Odkaz Dračích jezdců jako celek působí dobře, ale tento díl byl pro mě takovou menší podpásovkou.
Tím nechci říct, že je kniha špatně napsaná, ale ten závěr! Ten mi zlomil srdce. Ano, je mi jasné, že nechtěl Christopher Paolini ukončit tuto tetralogii takovou klasikou, kdy je happy end, což rozhodně uznávám, ale i tak jsem doufal, že to dopadne jinak. Do poslední stránky,...
Štítky knihy
draci elfové kouzla trpaslíci americká literatura pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2004 |  Eragon |
| 2012 | Inheritance |
| 2006 | Eldest |
| 2020 |  Spát v moři hvězd. Kniha I. |
| 2009 | Brisingr |
Když se můj věk pohyboval kolem nácti let a mimo tuhle sérii jsem znal jen Deltoru, Narnii a filmového Pána Prstenů, myslel jsem si, že je to skvost, který nic nepřekoná.
Když jsem se ale po pár letech ke knihám vrátil, zjistil jsem, že se už nedokážu začíst. Většina slov a frází v podvědomí vzbuzují jiskry a záblesky jiných děl a postavy jednají jinak, než by člověk čekal. Přes to všechno dávám, hlavně za ty večery kdy mi kdysi knihy dělaly společnost, za celou sérii 2,5 hvězdy.