Ocejchovaná
Anna Ekberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418070/bmid_ocejchovana-WoQ-418070.jpg
4
160
54
Pro sedmnáctiletou Rebekku je osudovým okamžikem společná cesta s matkou do nemocnice. Vystresovaný řidič spěchá, protože Rebekka má těsně před porodem, a když auto před nimi prudce zabrzdí, v plné rychlosti do něj zezadu narazí. Toho rána přijde Rebekka o všechno: o svou matku i dosud nenarozené dítě. Sama přežila jen zázrakem. Po 17 letech Rebekka pomalu zanechává minulost za sebou. Z autonehody v Africe, kde její otec působil jako velvyslanec, se už vzpamatovala. Vrátila se do Dánska, vystudovala práva a v současnosti pracuje jako realitní makléřka zaměřená na luxusní nemovitosti na venkově. Konečně se zdá, že její život opět nabývá tvar. Dokud osud znovu neudeří. Tentokrát je to rakovina. Agresivní, život ohrožující typ. Pro Rebekku je jedinou šancí na přežití transplantace kostní dřeně od někoho z blízkých příbuzných. Vzhledem k tomu, že nemá sourozence, je její jedinou nadějí otec. Testy však ukážou, že otcovy buňky není možné použít. Už se zdá, že je všechno ztraceno, když se objeví nová skutečnost – pravda o jejím dítěti, kterou před ní otec po celou dobu tajil… Rebekka se dozvídá, že její dcera při porodu nezemřela. Byla adoptována a nejspíš ještě žije. Mezitím kdesi v kodaňských přistěhovaleckých ghettech vyšetřuje detektiv Kim brutální vraždu, při níž byla zavražděné pečlivě odříznuta jedna noha a vrah si ji zřejmě odnesl. Indicie naznačují, že jde o mnohem větší případ, sahající daleko za hranice země, až do úplného srdce temnoty v džungli africké Ugandy. Ocejchovaná je strhující thiller o nespravedlnosti, rodinných poutech a odvaze vzít osud do vlastních rukou.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , MetaforaOriginální název:
Havets børn , 2018
více info...
Přidat komentář
Tak to byla pecka. Přečetla jsem za den, nedalo se odtrhnout. Škoda, že jsem na ní nenarazila už dřív. Mělo to spád, napětí a vše, co pořádný thriller dělá thrillerem. Díky čtenářská výzvo! :o)
Vřele doporučuji! Kniha je napínavá od začátku až do úplného konce. Nejprve dva, potom tři děje které spolu navzájem souvisí. A kniha vám nedá spát, stejně jako mě! Četla jsem až do půl jedné do rána, jak jsem byla nedočkavá konce!
Začátek byl pro mě zmatený. Předmluvu bych aspoň já sám dal raději na konec knihy jako doslov. Potom by to na čtenáře zapůsobilo mnohem více. Já sám jsem předmluvu po dočtení četl znovu.
V knize se rozbíhají čtyři dějové linie. Příbeh Rebeky, dánky, která v Africe v 17ti letech jede autem do nemocnice, protože rodí.
Příběh Angel, která byla jako 10ti letá unesena rebely a vycvičena jako dětský voják a později sloužila jako sexuální otrokyně.
Příběh Kima, policejního vyšetřovatele, který musí odhalit pachatele brutální vraždy dívky afrického původu v Kodani.
A příběh Plukovníka, vůdce rebelů, který si buduje armádu dětských vojáků.
Nemůžu ríct, jestli je to tím, že mám relativně hodně načteno, ale to nějvětší odhlaní v knize, mě nepřekvapilo. Věděl jsem to, že to tak bude už dlouho před odhalením. Kniha obsahuje i jeden "fuj" moment a je tak možné, že to někoho i znechutí. I přes to, že bylo dopředu jasné k čemu celý příběh směřuje a že VELKOU náhodou se všechny příběhy propojí, tak to neubírá nic na tom jak mě závěr zasáhl. Kniha byla neuvěřitelně čtivá. Nemohl jsem se odtrhnout a musel jsem číst dál a dál. Rozhodně doporučuji.
Opět to bylo čtivé a svižné čtení. Ocenila jsem také fakt, že se kniha věnovala také problémům, před kterými bychom neměli zavírat oči a tvrdit, že se nás netýkají. Protože opak je pravdou.
Jenže tentokrát to nebylo ono, páni autoři. Náhody se dějí. Ale tak často zase ne. Svět je malý. Ale ne tak moc. Tlusté knížky jsou fajn, ale téhle by slušelo trochu ji proškrtat. Nedá se svítit, tahle vaše knížka mě, i kvůli očekávání získanému z vysokého hodnocení tady, zklamala.
Což ovšem neznamená, že jsem nad Annou Ekbergovou zlomila hůl. Naopak už se těším na Šťastně až do smrti.
Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2020 – "13. Kniha od dánského autora"
Ocejchovaná se mi přes počáteční rozpaky (Rebečino vyprávění mi zpočátku přišlo toporné a plné klišé) hodně líbila. Dvojice dánských autorů, skrývajících se za pseudonymem Anna Ekberg, zavedla čtenáře do nemilosrdné Afriky, ale místo prvoplánové exotiky naservírovala zmar a mnohé z problémů "černého kontinentu".
V žánru thriller jsem se osobně s tématem dětských vojáků ještě nesetkal. Autoři se zcela zjevně v osobě ďábelského Plukovníka a jeho armády složené ze zlomených dětí inspirovali v reálné lidské zrůdě v podobě Josepha Konyho a jeho LRA (ač je zde přímo řečeno, že jde o jinou povstaleckou skupinu). Právě Lord's Resistance Army byla tématem poloviny mé bakalářské práce, a proto mohu dodat, že téma krutého zacházení s unesenými dětmi v ugandské džungli je zpracováno v knize poměrně věrně (pokud se tedy o "věrnosti" z pozice evropana dá vůbec mluvit). O mnohých ze zmíněných postupů a taktik Plukovníkovy armády jsem sám četl v reálných rešerších.
Ocejchovaná obsahuje tři příběhové linky, které jsem samozřejmě časem spojí. Autoři nemají problém držet čtenáře napnutého a odhodlané Angel budete zákonitě držet palce. O něco slabší mi přišla jen linka Rebekky, která mne místy prostě přišla ubrečená a některými názory dost nesympatická.
Ocejchovaná nabízí zajímavé zvraty, z nichž sice lze některé dopředu odhalit, jistí si však budete až s jejich příchodem. Po pár škobrtnutích v začátku téhle hry o život dcery a matky, se navíc Ocejchovaná dobře čte a klišé žánru nepřicházejí ke slovu tolik, nebo alespoň tolik nebijí do očí.
Vlastně jsem díky silným momentům (například taková cesta přes Středozemní moře), které mnohdy vůbec nejsou vycucané z prstu a o to více z nich mrazí, uvažoval nad maximálním hodnocením. V závěru se však v příběhu přeci jen objevilo pár dírek a nelogika v jednání některých postav začala zjevně sloužit záměru autorů (jen tak mimochodem, do policejních informačních systémů se z internetu vážně nepřipojíte). Ocejchovaná však na svých stránkách skrývá hodně silný příběh zabalený do obstojného spisovatelského řemesla, díky čemuž lze s naprosto klidným svědomím doporučit.
Kniha byla dárkem k Vánocům v roce 2019 od sestry, které tímto děkuji :).
Zkráceně? Silný příběh s nepříjemnými momenty, jež i ty největší hrůzy bere ze skutečnosti. Jednotlivé střípky skládačky krásně zapadají do sebe a vše směřuje k nevyhnutelnému... Ocejchovaná není dokonalá, ale rozhodně napínavá a obstojně napsaná kniha, která boduje tíživými tématy a prostředím nelítostné Afriky.
Hodnocení na DK v době přečtení: 91 %; Moje hodnocení: 85 % jako 70. hodnotící.
Od autorů jsem v zimě četla Šťastně až do smrti a hodně mě to sebralo, nadchlo, prostě mi takové psycha vyhovují a nenechají mě chladnou. Byl to taky jediný důvod, proč jsem sáhla po Ocejchované. U té mě totiž nezaujala ani obálka, ani název, ani anotace, ani prostředí... zkrátka nic kromě jména autorů, případně pozitivních recenzí, kterých není málo.
Jak moc jsem za to nakonec ráda, že jsem se pustila do knížky, která mě tolik nelákala! Prostředí Afriky mi nakonec vůbec nevadilo, stejně tak téma uprchlictví. Nikdo si tady totiž na nic nehraje a všechno je vykresleno reálně a bez příkras. Za to palec nahoru. A taky za tu nestrannost autorů. Ať si čtenář udělá názor sám.
Psychologie postav byla velmi velmi povedená, takže jsem s hrdinkami moc sympatizovala a to, co si obě musely zažít byl masakr. I když se třeba Angel rozhodla udělat něco špatného, já jsem věděla, že ona to bere úplně jinak, přemýšlí nad věcmi jiným způsobem než my, kteří máme celý život střechu nad hlavou, co jíst a nikdo se na nás nedopouští násilí.
Konec mohl být ještě propracovanější. I tak jsem půlku knihy trnula a třásla se nervozitou, přála si ať to dobře dopadne a konec probrečela.
Velmi silná a hluboká kniha, o to víc že vychází z reality... Moc doporučuji, není to však pro slabé žaludky :)
Ani chvíli jsem se nenudila. Příběh Rebekky a jejich životních peripetií má neskutečný spád, je zajímavý, odehrává se na několika místech Afriky a Evropy a je ve své neuvěřitelnosti velmi uvěřitelný. Protože - jak autoři předesílají - sami se osobně přesvědčili o doslova příšerných životních podmínkách a osudech Východoafričanů. Hlavně dětí... Je zřejmé, že v knize jsou jejich zkušenosti zhuštěné a že je v příběhu velký prostor pro fabulaci, ale proč ne?
Pro mne jedna z těch knih, které stojí zato si přečíst. Plný počet a moc doporučuji.
Příběh Rebeky , odehrávající se ve třech dějových linkách- ty se vzájemně prolínají.Její příběh vás vtáhne do děje,který napínavý a místy drsný.
V Africe jsou doma mýty, mystika a ševelení větru, stromy tu mají svou vlastní vůli a člověk nemůže jinak než se tím nechat strhnout.
Tato věta o Africe se mi hodně zalíbila, chtěla jsem s vámi o ni podělit. Ochejchovaná je čtivý thriller s rychlým tempem, o nespravedlnosti, o odvaze vzít osud do vlastních rukou, o poutech rodinných. Je drsný, místy syrový, zavede čtenáře do africké Ugandy, do dánské Kodaně, do Říma, či na ostrov Lampedusa. Kvalitní a dobré čtení !
Výjimečná kniha, skvělý styl, zajímavé téma o temnotě v Africe, kde život nemá žádnou cenu. Originální a děsivý příběh, hrůzy a neskutečné emoce. Za mě strhující, nic takového jsem dosud nečetla, doporučuji !!!
Kniha je jedním slovem syrová! Popisuje hrůzy jednání a chování v afrických povstaleckých skupinách, ale popisuje i život v Africe. A to že mít moc a peníze dělá stále hodně. Také popisuje život v uprchlických táborech v Evropě a opět to, že peníze fungují jak v Evropě, tak v Africe stejně a dá se za ně ledacos koupit. Ženu v Africe lze provdat za kozu či stádo dobytka. Lidský život zde má pramalou hodnotu, a že lidí je hodně. Celkově kniha nutí k zamyšlení, zda je dobré se plést do afrických či problémů jiné země a zda pomoc poskytnuta Evropou se skutečně dostane do rukou těch nejpotřebnějších a původně zamýšlených lidí nebo zda tuto pomoc ovládnou jiní.
I pro mě to byl silný příběh, se silnou hrdinkou, která si šla za svým "snem" a životem samým s příhodným jménem Angel. Přes všechna příkoří, kterých se jí dostalo opravdu hodně. Námět knihy byl originální, taktéž vyústění samotného děje. Líbila se mi linka s detektivem Kimem. A i já věřím, že si kniha, třeba prostřednictvím čtenářské výzvy , najde více čtenářů, určitě si to zaslouží.
Neskutečně silná kniha, která nebyla snadná na čtení. Během čtení jsem si musela dávat pauzy, abych ji byla schopná přečíst až do konce.
Pokud si libujete v kvalitních thrillerech, ve kterých se jen tak naprázdno netlachá, tak směle do toho! Věřte mi, že po dočtení budete na tento bolavý příběh ještě dlouho myslet. Protože Ocejchovaná je rozhodně jednou z knih, na jejíž děj si vzpomenete pokaždé, když ji někde zahlédnete.
Výborné, čtivé a informativní: Po přečtení předmluvy jsem se ovšem lekla hrůz afrických dětských vojáků a migrace z černé Afriky (zejména když jsem shodou okolností právě dočetla Bussiho imigrační román). Ale po úvodu románu, připravena na vše, se hrůzy uklidnily a rozjel se velmi zajímavý thriller, kde migrace nebyla rozhodně v popředí zájmu, zato život v Ugandě a Dánsku ano. Autoři jsou zkušení psavci a dovedli podat ty hrůzy takovým způsobem, že je zvládne číst každý, přitom čtivě, napínavě, zajímavě i informativně.
Postřehy o Africe a jejích problémech, názory místních, Evropanů žijících tam a Evropanů doma setkávajících se s migranty byly vesměs pravdivě střízlivé, ani sentimentálně plačtivé, ani tvrdě nekompromisní. Subsaharská Afrika nijak nehlídá porodnost, takže z méně než 200 miliónů obyvatel v roce 1950 jich má být v roce 2060 celé 2,5 miliardy! Plození dětí je přímo prvořadý úkol, pro muže zásadní poslání, pro rodiny jediná záchytná síť pro stáří. Smrt neznamená nic, lidský život míň než nic, život bělocha jen to, co z něj může kápnout. Mýty a pověry, žádný zájem o cokoli "nového". Trpělivost je hlavní vlastností, ale v daném prostředí nikoli předností. Války na denním pořádku, o nic a o ničem, ale požírající nemilosrdně veškeré zdroje a používající nejpřízemnější metody, včetně unesených dětí (kdo by na ně střílel...). A proti nim - vycvičeným mladistvým zabijákům - ani v mírovém prostředí jiného světa (pokud zběhnou a přežijí) není obrany. Svět a lidskou společnost vidí úplně jinak než my.
Závěr příběhu je sice až moc thrillerový, ale dalo to celkový rámec současné knize, která opravdu stojí za přečtení (s inspirací z autentické zpovědi účastníků zobrazeného dění).
Pozn.: běloši vedle své snahy na Africe vydělat, nebo nedbale zalátat díru v pocitu odpovědné filantropie, nevycházejí moc dobře ani v běžnějších situacích a lidských vazbách - sama hlavní hrdinka nikdy nevzpomínala na místního řidiče jejich auta, nikdy nezmínila, jak ten vlastně dopadl...
Tato kniha MÁ výjimečný styl, téma, výzvu.... Vydaná 2019, málo čtená, snad ji ČV´20 pomůže na světlo. Jakkoli k ní dle popisu může mít někdo odstup, pokud můžeme číst o 2SV nebo kriminálky, tak proč ne o temnotě i ve slunečných dnech v džungli Afriky?
Citace z obálky: „Propracovaný realisticky podložený příběh, který nás bere na děsuplnou cestu do míst, kde člověk nemá žádnou cenu. Je těžké zůstat nedotčený.“
Nedotčený.... Snít o něčem lepším…. Odvaha vzít osud do svých rukou…. To zní pro Evropana jako klišé, bereme to jako něco možná náročného, ale bez velké újmy. Co když se na totéž lidské přání podíváte v naprosto jiném prostředí, kde denně děti, ženy i muži bojují o život? Příběh, zvláště u mladé Afričanky Angel vypadá jako naprosto a úplně neuvěřitelný, vlastně ne vůbec možný. Jenže v úvodním slově od Anny Ekberg,Uganda,2016 (na to v mém případě došlo až po přečtení:o) se dozvíte, že sami autoři nejen potkali osoby až 100% reálné, ale také sami prošli prostředí a situace, takže příběh dostane ne kouzlo psaného, ale hrůzy reálného světa.
Rebeka, nejen svým charakterem mi nepřilnula a můj dojem opakovaných zážitků (textu) tomu také nepřidal. Téměř opačně na mne působil dánský kriminalista Kim. Kniha nabízí nejen hlavní hrdiny, k nimž zaujmete, ať obdiv nebo jistý odpor, ale také dost dalších hrdinů (ověříte si:o) kteří jsou jen záblesk v příběhu, přesto by bez nich hlavní postavy neměly takovou roli…a ani nežily:o)
-------------------
Osobně mi dala „zabrat“ postava Angel. Moje v 6 letech na dálku adoptovaná holčička Rose po svých 18. zmizela. Takových dětí, nejen v Ugandě jsou stovky, tisíce. Afrika je nádherná a okouzlující, drsná a bojovná. Z přírodopisných tv dokumentů myslíme, že jen díky predátorům v živočišné říši. Jak kniha dokládá ta lidská je o mnoho krutější…. Mně zbyly fotky Rose a její úžasné dopisy a kresby, jež mi přinesou úsměv, že chvíli mělo jedno dítě naději a splnilo si alespoň malý, nebo část snu. Avšak bolest, kterou tam zakouší každý den, každou hodinu jiné, další děti se přitom vždy objeví…..
Štítky knihy
erotika otroctví znásilnění Uganda džungle chamtivost thrillery pro ženy
OcejchovanáKniha Ocejchovaná je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 189x |
| Čtenářské výzvě | 61x |
| Doporučených | 18x |
| Knihotéce | 171x |
| Chystám se číst | 147x |
| Chci si koupit | 33x |
| dalších seznamech | 3x |
Napínavé, čtivé, ale hrůzné, protože ne vyfabulované.
Už když jsem četla knihy Wilbura Smithe, napadalo mě, že zámořské objevy, resp. vznik kolonií (nejen) v Africe byl jednou z největších chyb tehdejšího tzv. civilizovaného světa. Nepochybuju o tom, že zvyky původního, domorodého obyvatelstva nám Evropanům připadaly barbarské, ale byly to jejich zvyky v jejich zemi a oni k nim došli postupným dlouholetým vývojem. Naše uměle naroubované zvyklosti a zákony nemohly fungovat. Jenže pokrok, možná spíš vývoj nezastavíš . . .
Jedno je jisté: většina bývalých kolonií, zcela jistě těch afrických, se potýká s velkými problémy, životní (?) podmínky jsou mnohdy katastrofální. A nám bílým se jako bumerang vrací chyby našich předků v podobě invaze migrantů do vyspělejších zemí. Kdyby tahle kniha neudělala nic víc než upozornila na tuhle neřešenou (a jak to vypadá, tak i neřešitelnou) situaci, zaslouží náš obdiv.
Pokud jde o literární hodnotu, resp. o uvěřitelnost některých postav a situací, přidávám se ke komentářům ladyfromskye a Yokolobuna.
"Idi Amin ugandské mučírny dotáhl k dokonalosti. To on vymyslel ty nejbestiálnější metody věznění. A žádný z následujících diktátorů nehnul ani prstem, aby na tom něco změnil. Rebečin otec se jí několikrát pokoušel vysvětlit logiku věci: v Africe je utrpení běžné, a tak musejí být vězení opravdu strašná, aby je vězni pocítili jako trest."