O snovačce a přemyslovi

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Co si počnou tři dcery Krokovy v moderním světě? Ve světě globalizace a mezinárodní integrace, kde o staré pověsti a svébytnost českého národa už nikdo nestojí? Věštkyně Libuše je šéfkou reklamní agentury Krok. Léčitelka Kazi pracuje v brněnské nemocnici. A Teta se drží toho, co vyznávala odjakživa: bylin, ezoteriky a mrtvých. Mohlo by to tak zůstat; jenže pak všechny postupně dostanou nabídku, která se odmítnout nesmí. Nechají se znovu vtáhnout do zápasu o český národ? Nebo se jejich angažmá změní v boj o moc, ve kterém hraje každá sama za sebe? A kolik temných tajemství vypluje na povrch – o pohanských rituálech, tajných plánech, smrtelné nenávisti a o přemyslovi, který před lety zmizel beze stop?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/248137/big_o-snovacce-a-premyslovi-rqq-248137.jpeg 3.839
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha O snovačce a přemyslovi

Taj-ka
03. září

Asi za to může i moje špatná znalost českých pověstí a momentální pomalé logické myšlení, ale na mě byl román trochu moc náročný na rozplétání nevyřčených souvislostí. Nějaké myšlenky jsem pochopila až z doslovu.

elenai
01. dubna

Mýtus o Libuši, Kazi, Tetě a Přemyslu Oráči získal naprosto nový rozměr. Bylo neuvěřitelné to číst, obvzlášť ta snovačská magie byla natolik originální, hravá a zábavná, že jsem si začala sama vytvářet slovní řetězce. Potěšilo mě, jakou úlohu sehrálo Brno. Až příště půjdu po Svoboďáku, budu si dávat pozor na draky. Ze tří sester mě nejvíce zaujala Kazi, zdála se mi nejvíc propracovaná a dost jsem se bavila jejím rozhovoren s Oltecem, který byl prošpikovaný hantecem. Autorka se ale do této novely snažila vecpat tolik svých nápadů, že příběh ke konci trochu neukočírovala. A místy jsem se kapku ztrácela v ději kvůli časovým skokům. Ale jsem ráda, že jsem se k přečtení konečně dostala a určitě se k novele jednou vrátím a budu si vychutnávat každé slovo.


hellena1523
30.12.2019

Mycelliu jsem nepropadla, ale tohle se povedlo. Čtivé, místy vtipné. Kadlečková používá příjemné obraty a její styl má své kouzlo. Nesedne každému, mně se ovšem líbila a zasazení historických postav a událostí do současnosti mi přišlo zajímavé.

anmaride
22.10.2017

Proplétání historie v moderní době, snování - anagramy, pražské a brněnské uličky... to vše dohromady dává skvělý příběh, na který je ale potřeba si udělat čas a soustředit se na všechny skutečné, mytické, historické i současné události. Osobně mi dělalo velký problém se z počátku do příběhu začíst, uchopit jej. Mnoho věcí není vysvětleno hned, chvilku trvalo, než jsem se zorientovala. Ale po hlasitém "cvak" mohu říct, že je to kniha velmi výjimečná.

Red_carrot
12.08.2017

Nápad se slovy a snováním se mi moc líbil, a neméně i cestování po pražských Vinohradech a Brnu. Jako vždy originální příběh, na který jen tak nezapomenu hlavně pro zvláštní atmosféru..

jan8470
24.07.2016

Vilma Kadlečková – O snovačce a přemyslovi
Argo 2015
Vilma Kadlečková se věnuje psaní docela dlouho. Již v roce 1987 se prosadila s povídkou Tři z Arkoné v soutěži o nejlepší Fantasy. Od té doby se její texty umístily v různých soutěžích. Ale Vilmu Kadlečkovou známe především díky její fantastické “ houbové“ sérii Mycellium.
Autorčiny knihy a povídky se pohybují na pomezí SF a fantasy. Nejinak tomu je i u novely O snovačce a přemyslovi , která poprvé vyšla roku 2007 jako součást povídkové antologie Imperium Bohemorum a nyní vychází v mírně rozšířené verzi a s krásnou obálkou Tomáše Kučerovského.
Zatímco v Mycelliu se autorka věnuje především náboženství, tak novelou O snovačce a přemyslovi je zasvěcena českým národním mýtům .
Příběh o kněžně Libuši a jejích sestrách Kazi a Tetě zná díky Jiráskovým Starým pověstem Českým a Smetanově opeře Libuše každý. Mohlo by se zdát, že z pradávného mýtu lze vytěžit jen málo, ale opak je pravdu.
Vilma Kadlečková pojala celý příběh jinak. Libuše, Teta, Kazi jsou jako archetypy věčné a žijí své životy napříč všemi epochami. A čím jsou tři dávné sestry dnes, v době kdy o mýty, legendy a Staré pověsti nikdo nestojí? Věštkyně Libuše je šéfkou reklamní agentury Krok, léčitelka Kazi pracuje v brněnské nemocnici a užívá si života. A Teta lpí na minulosti a věnuje se tomu, čemu rozumí nejlépe, bylinám a magii. Na první pohled je vše jak má být, na první pohled jsou všechny tři sestry spokojené a smířené se svým údělem. Ale je tomu opravdu tak? Pravda se ukáže ve chvíli, kdy všechny postupně dostanou nabídku změnit historii i budoucnost národa.
V úvodu recenze jsem zmínil, že se autorčiny texty pohybují na pomezí SF a fantasy a v jisté míře to platí i o Snovačce a přemyslovi.
Virtuál, díky kterému lze změnit historii a budoucnost národa připomíná technologii ze hry Assassin's Creed je tím jediným SF prvkem v knize. Naopak fantasy prvků je mnohem více. Ať už jsou to řetězce slov kterými kněžna Libuše a její sestry mohou měnit své okolí, či genius loci v podobě malého „démona“, či magické rituály a kouzelné byliny.
Ale tyto prvky stejně jako narážky na souboj Brna s Prahou či jemný a ironický humor jsou jen zábavnými rekvizitami, které slouží příběhu.
A ten je alespoň podle mého názoru nejen čtivou a hodně netradiční urban fantasy. Nebo polemikou d knihou Miloše Urbana Pole a palisáda. Ale především zajímavým a čtivým zamyšlením nejen nad starou legendou, ale také nad identitou národa a otázkami týkajících se nejen nacionalizmu a multikulturalizmu, které si dnes mnozí z nás pokládají.
Odborný text Joanny Czaplińske o fenoménu Libuše v historii literatuře, hudbě v průběhu staletí posouvá celou knihu ještě o stupeň výše.
80%

AriArenka
20.06.2016

Mám z toho tak trochu rozporuplné pocity - námět je parádní a zpracování s ním taky, ale něco v tom mi tam moc nesedí... Možná by to chtělo přečíst jeste jednou a v klidu..

Makropulos
19.07.2016

Je úžasné, co všechno dokázala paní Kadlečková vtěsnat do malé novely. Naši bájnou historii, krásu Prahy i Brna, národní obrození, sametovou revoluci, nutnost obrany před globalizací a islamizací, vztahy mezi ženami a muži a jejich postavení ve společnosti a to všechno ještě zabalila do nádherné češtiny a hraní se slovy, které je dle příběhu vlastně nejmocnější magií. Snování slovních řetězců, které mění jednu věc jinou, jedno místo v jiné či jeden čin v úplně jiný, je naprosto neotřelý nápad a je to i chvála češtiny a důkaz spisovatelčiny jazykové kreativity. Z doslovu paní Joanny Czaplińské je pro mě důležité její upozornění, že „stojí za to si ji přečíst vícekrát, aby se zpoza samotného upoutávajícího děje vynořily i ty drobnůstky, které zpestřují četbu a poukazují na erudovanost autorky“. A to určitě udělám.

1