Vyhlídka na věčnost

1 12. července

Musím říci, že ačkoliv je to moje první setkání s autorem, tak nejsem nikterak zklamaná a dokonce se mi kniha líbila...
Pomineme-li chodící exživé a nějaké ty démony, ale to k tomu prostě patří, tak jsem byla vtažena do děje a zajímaly mne napřed okolnosti okolo hlavního hrdina a poté, jak tohle může jenom skončit!!!
Jde o vydařený román a rozhodně nelituji, že jsem ho četla a přečetla.

20 02. července

Že v peklo nevěříte a jako vůbec se ho nebojíte? Fakt? Tak po přečtení Vyhlídky jisto jistě změníte názor...
Byl to fičák, člově by nevěřil, že se do jedné knížky dá naprat tolika věcí a zajímavých postav - počínaje panem L alias Devlinem, Ádou, všemi strýčky - Hermym, Heinnym i Pepim a jejich wermacht zombie armádou a samozřejmě Janem a zbývajícím Nočním klubem - hlavně díky za romantickou linku se zelenookou Karolínou , ach...
Prostě fantasmagorie každým coulem! Užijte si tuto ďábelsky pekelnou jízdu!

5 30. června

Naprosto, ale naprosto skvělý. Prostě tam nedokážu najít nějakou část, která by mě nebavila. Hned od začátku je to klasická kulhánkovská zběsilost, ale ten nápad s Božskou komedií jakožto turistickým průvodcem je úplně geniální. A návrat Nočního klubu... Jako návrat ztraceného syna, teda spíš dcery. Na konci pak ten nejhappyedovatější happy end, ne s odchodem do zapadajícího Slunce, ale pod hvězdami. Zelenými a modrými.

2 26. června

Jediný důvod proč jsem knížce dal pět hvězdiček je to Tarantinovské přeskakování mezi minulostí a přítomností. Díky tomu se zdá děj být složitý a tajemný i přes to že jde opravdu o něco tak jednoduchého jako matematika na první stupni základní školy. Vrah je najmut pro zabití Lucifera jenže Adolf ovládne peklo a vrah musí vrátit Luciferovu hlavu zpět do pekla. To je doslova a do písmene celý děj zjednodušeně. Jenže díky přeskakování mezi minulostí a přítomností se z toho stává výborné kulervoucí dílo které se hezky odvíjí a ukazuje všechna tajemství která ze začátku skrývá. Jediná věc kterou bych vytkl je, že bych tu otravnou malou svini Fionu nechal chcípnout.

1 16. června

Na pozadí super akční operace lovu na Lucifera lze vidět i jiný, jak se říká, komornější příběh, který by jistě mohl být vážným adeptem na první level v červené knihovně (byť některé osudy vedlejších aktérů nejsou úplně jasně naznačené). Skoro. Protagonista si libuje ve zvrácené brutalitě, což je možná jen součástí image pana Mluvčího ale v průběhu příběhu se poněkud mění (není jasné, kdo kdy má navrh, jestli pan Hyde nebo pan Jekyll). Dialogy (nejen) hlavního hrdiny jsou téměř jako divadelní repliky, a řekl bych, že dost dobré.
Kapku se člověk ztrácí v pojmenování strýčků (aneb, kdo je kdo), ale jen kapku. Trochu rušivě působí odskod do minulosti, jen kvůli cestě z Hamburgu do Neapole (!), ale jinak... dobrý :)

28. května

89 procent mě docela zaráží, protože v kontextu Kulhánkovy tvorby jde o těžkej podprůměr. Na úvod podotýkám, že jsem autorův velkej fanda, Cestu krve a Divoký a zlý řadim úplně nejvejš, přečetl jsem je nespočetněkrát a vždycky se k nim budu rád vracet. Ale Vyhlídka je taková...podivná. Přišlo mi, jako kdyby Jiří aka vyhlášenej odpůrce vážnejch vztahů na starý kolena vyměk a zatoužil po rodině, což se promítlo i do výslednýho díla :)) Akce, přestože klasicky kvalitní, je dost málo, autorova vize Pekla, byť se hojně cituje Dante, silně evokuje Kopřivův Asfalt, Fiona mě většinu času iritovala - zlatej Jonáš...potěšil snad jenom návrat některých charakterů z NK a jejich dobře zpracovanej vývoj - samozřejmě myslim hlavně Karolínu. Tim celým nechci říct, že je to špatný, pořád je to čtivý a dostatečně zábavný, nicméně v Kulhánkově případě mam laťku nastavenou tak vysoko, že se po vyšumění prvotního nadšení dostavilo zklamání.

3 28. května

Doporučuju. Rozhodně se k Vyhlídce chci vrátit později, až si přímo předtím přečtu i Noční klub. Řekla bych, že Vyhlídce přímo to nechybělo, ale byla to škoda.
Vyhlídka samotná je skvělá - děj, akce, zvraty a hlavně dialogy a komentáře hlavních postav.