Noci běsů
Kateřina Šardická
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472661/bmid_noci-besu-yea-472661.jpg
4
644
198
Před dvanácti lety ze zapadlé vesnice v pohraničí, kde platí vlastní pravidla a lidé stále věří ve staré bohy, zmizely beze stopy čtyři děti. Teď se vrátili jako dospělí lidé. Mezi nimi i Astrid Mahlerová. Ona ani ostatní si nepamatují, kde celou dobu byli a co se jim stalo. Netuší, kde zůstal čtvrtý zmizelý – Astridin bratr Max. Během podivných zimních večerů na přelomu roku, kdy se podle pověr stírá hranice mezi světem reálným a magickým, se musí Astrid vypořádat nejen se strachem, ale i s rodinnými tajemstvími. Tuší, že za nocí, kdy pátrá po bratrovi, kráčí vesnicí stvoření, která do našeho světa nepatří? Jsou její děsivé sny jen obyčejné noční můry, nebo mají ke skutečnosti blíž, než by si kdo pomyslel?... celý text
Přidat komentář
Nechápu, že jsem se k této knize dostala až teď! Parádní dílo. Poslední dobou ujíždím na slovanské mytologii a zde je zpracovaná bravurně. Velmi mě bavila strašielná atmosféra celého příběhu, psychologie postav a to, jak se děj postupně odkrýval. Smekám před autorkou a už se těším na její další počiny!
(SPOILER) Chtěl jsem toho ke knize napsat hrozně moc, ale všechno už za mě vlastně napsala uživatelka s linkem Espesita. Originální příběh, nádherná obálka, ale hrozně moc nezodpovězených otázek a logických nesmyslů. V jaké době se příběh odehrává? Nejdřív to na mě působí jako období před první světovou válkou, a vzápětí se zmiňuje policie, sanitky... Všichni muži jsou burani, kteří mlátí ženy a každý druhý ve vesnici je náboženský fanatik. Dobře, pokud přistoupíme na to, že se příběh odehrává na přelomu devatenáctého a dvacátého století, bude to dávat smysl. Jenže autorka si očividně nedokázala ujasnit, v jakém období se vlastně pohybuje. Ale abych jen nehanil, příběh je opravdu originální. Možná si autorka ukousla příliš velké sousto. To ale nic nemění na tom, že vymyslela poměrně děsivou vesnici, obývanou děsivými obyvateli, kterou obchází děsivé přízraky. Nižší hodnocení dát nemůžu i kdybych chtěl, nebylo by to zkrátka spravedlivé.
(SPOILER) Noci běsů mě bohužel zklamaly. Zmizení Sáry Lindertové bylo skvělé a já po nadšených recenzích očekávala, že tato kniha autorčinu prvotinu ještě předčí. Nestalo se tak. Nejvíc se mi líbilo prostředí vesnice a jejích obyvatel - to mě děsilo ještě víc než nadpřirozené jevy. Plusové body dávám také za celkový nápad, i když paralely se Sárou Lindertovou byly znát. První půlka knihy se mi bohužel táhla, druhá polovina měla spád a pak přišel konec, který byl hrozně rychlý a vlastně neuzavřený. Čekala jsem, že dostanu opravdu kvalitní a velkolepý závěr, ale po přečtení mám pocit, že jsem na své otázky nedostala pořádnou odpověď. Na podzimní/zimní večery je to dobrá četba, ale čekala jsem víc.
Jena z nejhezčích českých obálek, které jsem letos viděla, ale co ten příběh? I když jsem se s tím zpočátku trápila, tak to nakonec nebylo tak zlé, tak je zdálo. Styl psaní a jazyk mi nesedl, a doteď nedokážu alespoň přibližně zařadit příběh do nějaké doby či časoprostoru. Ani po dočtení prostě netuším, v jaké době se to odehrává. Ale musím říct, že mě postupem času příběh celkem pohltil a opravdu mě začalo zajímat, jak to s našimi hlavními hrdiny, bude dál.
První polovina příběhu je v podstatě seznamovačka s vesnicí, hlavními hrdiny a celkovou zápletkou. Tudíž se to celé trošku vleče, ale místy narazí autorka na zajímavá témata. V druhé polovině příběhu jsem pociťovala lehké mrazení a bála jsem se vystrčit nohu zpod peřiny, protože vykreslení nočních můr se autorce skutečně povedlo. takže za tyto lehce hororové prvky dávám velký palec nahoru. Skvělá práce.
Konec mi bohužel přišel velmi unáhlený a chybí tam 4 dny, které autorka nepopsala ani z rychlíku. V příběhu o těchto dnech chybí byť sebemenší zmínka a všechny ostatní dny jsou nabité pátráním a strachem, takže co ty 4 dny? To mi neříkejte, že si naši hlavní hrdinové dali prostě pauzu....
Hodnotím 3,5/5
Velmi milé překvapení! Jestli se něco povedlo dokonale, tak je to určitě obálka. Protože ta zlákala mnoho čtenářů a ja jsem ráda, že se řadím mezi ty, kteří jsou nadšení i z obsahu. Měla jsem z tohoto žánru trošku strach, ale ten neotřelý příběh mě chytl hned od začátku a já jen hltala a hltala. Byla to pro mě zajímavá změna, líbila se mi tajemná a místy až mrazivá atmosféra knihy.
Opravdu jsem nadšená a už mám v srdíčku předchozí knihu autorky. Protože jestli jsou všechny její knihy tak čtivé, tak chci další a další!
Příběh zajímavý, temný a konec má spád. Ale...
Nějak jsem si nestačila vytvořit vztah k žádné postavě. Zcela upřímně - všichni mi tam jsou ukradení...
Druhá kniha od české autorky Katky Šardické se mi konečně dostala do rukou. Nemohu autorce upřít, jak lehkou ruku při psaní má, příběh se čte jedná báseň.
Nelze se také ubránit porovnání se Zmizením Sáry Lindertové, kde si autorka nastavila poměrně vysokou laťku a nemohu popřít, že Sára se mi líbila více.
Noci běsů jsou vystavěny hlavně na mrazivé a plíživé atmosféře slovanské mytologie, což se moc moc povedlo. Atmoška byla mnohdy dosti děsivá a chladná, dodávala knize přesně to, co jsem od ní očekávala, nicméně co se týče samotného příběhu, z toho jsem až tak nadšená nebyla. Bohužel hlavní postavy se často motaly v kruhu a příběh se nikam neubíral, nic moc se nedělo a celé to zachraňovala právě ta atmosféra a "zlo" které se knihou neslo.
Nicméně za mě určitě příjemná oddechovka, kterou doporučuji alespoň k jednorázovému přečtení a uvidíte, jestli vás chytne :)
Není to špatné, příběh a zápletka jsou zajímavé, postavy mají co nabídnout, čte se to docela dobře. Největší problém jsem měla s atmosférou, která mě na chvíli vtáhla do světa běsů, jen, aby mě za chvíli zase vyhodila. Byla to škoda, neboť požitek z knihy tímto upadá.
Závěr byl dost uspěchaný, i když to byla nejzajímavější část příběhu.
Folkór sice potěšil, ale jak jsem již zmiňovala, tu správnou atmosféru mi ani toto nezvládlo nastolit.
Stejně jako u předchozí knihy mám pocit, že se autorka nemohla rozhodnout, co z toho chce udělat - horor, YA, psychologický román, fantasy,.. - tak to prostě smíchala, ale tím stejným způsobem jako u Sáry, tedy tak, že na začátku je to zejména román, poté YA, někde uprostřed řeší psychologické a sociologické vztahy ve vesnici, no a na konci je nám naservírováno (příjemné) typické fantasy. Někde to určitě může fungovat báječně, tady mi to moc nesedlo. :)
Tato kniha mě velice zklamala, protože jsem měla dost velké očekávání od knihy předešlé.
Nebylo to špatné, jen jsem se musela dostat do nálady. Pro mě zcela nevhodné na rychlé čtení, takové to kousek sem, kousek tam. Proto přečteno na 3 zátahy. Líbí se mi ten folklor, pověry, rituály, už míň to zhmotněné nadpřirozeno, ale i tak to bylo zajímavé.
Kniha se mi docela líbila.. I když už člověk z tohoto žánru vyrostl.. :-) Mráz mi občas běhal po zádech víc než u některých hororů... svítící oči černého stvoření pod postelí, vystrkující kostnaté pařáty.. brrrr.. :-D Jen ten konec nemusel zůstávat takto otevřený.. na druhou stranu si ho může čtenář domyslet podle sebe, což také není špatné :-) Tak kdo se chcete dětsky bát, je pro vás.. :-)
Trvalo mi zhruba 80 stránek, než mě to začalo bavit, což u tak tenké knížky považuji za celkem dost, ale pak... Pak mě to chytlo, pohltilo a nepustilo. Bylo to mrazivé, napínavé, strašně se mi tam líbil ten nádech počínající romantiky mezi Astrid a Tomem, to bylo jako první sněženka po dlouhé zimě :-) Celkově bych řekla, že jde o velice povedenou knížku.
Líbil se mi popis pověr, názvy bytostí, slova ochranných modlitbiček.. Trochu mi ale vadila neurčitost času a místa - mnohdy mi neseděly “reálie”, chvÍli se zdálo, že jde o dobu dávno minulou, najednou téměř moderní (asi nechápu správně žánr). Četlo se mi ale dobře, i když nemohu říct, že bych se bála. (Zmizení Sáry Lindertové bylo pro mě děsivější, tato druhá kniha autorky se mi ale i tak líbila víc..)
knihu jsem dostala jako tip. Je to moje druhá kniha přečtená od českého autora. Ani jsem nevěřila jak dobře se čte. Ale na mě je to moc zdlouhavé. Já bych jí třeba o 100 stran zkrátila. Jinak děj se mi moc líbil a super myšlenka. Zvrat na konci knížky jsem vůbec netušila. Také se mi líbí, že hned od začátku se něco děje.
Hned na úvod bych chtěla říct, že autorka rozhodně umí psát. Skvělý styl psaní, díky kterému jsem vůbec tu knihu začala číst. Začátek byl parádní, okamžitě vtáhl, ale pak bohužel kvalita klesala... Bylo tam spoustu kontrastů, které k sobě neseděly a narušovaly uvěřitelnost děje. Zajímavé nápady zůstaly nedotažené a ve výsledku jen přidávaly na neuvěřitelnosti. Jak si autorka nepromyslela svět, do kterého děj zasadila, všechno se tam bilo a dost věcí postrádalo logiku. Je tam vidět ještě určitá nezkušenost autorky, kdy sice umí psát, ale vše ostatní je nedotažené. Nápad jako takový super, ale celé to nebylo napsáno uvěřitelně a postupně příběh ztrácel na vážnosti a ta neuvěřitelnost celý příběh degradovala.
Jak říkám, autorka psát umí, ale chtělo by to zapracovat na světe a postavách.
Super obálka, zajímavá anotace, chuť na trochu "jiné" fantasy a hlavně česká autorka - to byly hlavní důvody, proč jsem po knize sáhla. Dala jsem si totiž nepsané předsevzetí zkoušet víc autorů z našich luhů a hájů. Šardická si vybrala pro svůj příběh hodně zajímavé téma. Spojila přirozenou lidskou pověrčivost, vrozený dětský strach a slovanské mytologické prvky v jeden hutný, tísnivý a husí kůži nahánějící celek. Vybudovala atmosféru, ze které se vám budou ježit chloupky na krku. Dle mého je právě ta temnotou a letmými pohledy prosycená atmosféra hlavním tahounem knihy. A i poté, co "dá strachům a bubákům autorka reálnou tvář" a vy odhalíte hlavní zápletku, vás bude dál sužovat pro změnu chování vesničanů, které pro mě bylo kolikrát děsivější, než právě ona strašidla pod postelí. Příběh sám o sobě je spíš jednodušší, ale v tomhle případě to vůbec nebylo na škodu. Střídání pohledů postav taky posloužilo dobře a čtenář má díky němu dobrou představu o motivacích a myšlenkových pochodech hrdinů. Plusové body si zaslouží i nastudování lidových pověr, zvyků a rituálů, které dodávaly příběhu na uvěřitelnosti a autentičnosti. K tomu všemu se to díky chytlavé stylistice víc než dobře četlo. Tak proč "jenom" průměrné hodnocení? Kvůli určitým prvkům, které vyzněly zbytečně do prázdna. Autorka kolem nich našlapovala skoro celou dobu a pak najednou je s nimi během dvou odstavců hotová. A to zamrzí. Řada témat naopak nebyla vůbec dotažená a vyvolávala víc otázek, než odpovědí. Kvůli souboji mezi nočnicí a zduhačkou. Navzdory celkovému rázu knihy mi tohle přišlo... nevím... až moc přitažené za vlasy? A nakonec kvůli samotné postavě Astrid, protože měla ohromný potenciál, co byl bohužel využitý tak z poloviny. Nechci ale končit tak negativně - Noci běsů si s přimhouřením očí chválu rozhodně zaslouží a je super, že knížku podobného rázu napsal český autor. I já si jejich čtení až na zmíněné nedostatky užila a určitě mrknu i další knížky, které Šardická napsala nebo napíše.
Téma zajímavé, ale nějak nedotažené, zůstala spousta otázek, jak píše espesita. Hodně mi vadilo, že děj není časově zařazen (i když si taky myslím, že tak 70.-80.léta by to být mohly), nemám ráda, když nevím, v jaké době se příběh odehrává. Našla jsem dost chyb.
Celkově mi to přišlo opravdu spíš pro děti, zatímco Zmizení Sáry Lindertové jsme nadšeně přečetli skoro celá rodina a tam jsem věřila, že se to skutečně mohlo/může stát, tohle bylo o dost neuvěřitelnější.
Hodnotím tak 70%, ale i tak se těším na případnou další autorčinu knihu.
(SPOILER)
Vzhledem ke všem těm nadšeným komentářům jsem měla od knížky velká očekávání. Ale zklamala jsem se… Námět je originální, ale za mě nepříliš šťastně uchopený. Dobrou polovinu knihy se tam nic pořádného neděje a všichni se motají v podivném kruhu, kde se jen neustále opakuje, že si nic nepamatují, a když už si jeden něco pamatuje, tak to stejně nechce říct, takže to nakonec vyjde na stejno, jako by si nic nepamatoval. Na konci celého příběhu zůstává spousta nezodpovězených otázek. Např. proč si nic nepamatovali poprvé, ale podruhé ano? Proč Sonja taky neztratila paměť, když očividně odešla ve stejně „bdělém“ stavu, jako ti další dva? Jakým způsobem se dostali do toho „světa snů“? Jak to, že tam byla i jejich hmotná těla, když obvykle tam odcházejí jen duše? Co přesně všechny ty běsi dělají, mimo to, že číhají pod postelí a děsí děti? A jak proti nim měla vlastně Astrid bojovat? No, je toho dost…
Oceňuji temnou atmosféru, ta byla skutečně povedená, tíživá a mrazivá. Ale ani zdaleka tak strašidelná, jak bych si představovala od „mysteriózního thrilleru“. Není těžké mě vyděsit, ale tady jsem se skutečně nebála, ač jsem do toho šla s přesvědčením, že skutečně nebudu moct usnout. Možná to bylo i tím, že pro mě zkrátka ten příběh nebyl uvěřitelný – pohraniční vesnice, která i v moderní době žije naprosto odstřižená a klaní se přes tisíc let zapomenutým bohům? Dobrá, že to dělají staří lidé, dejme tomu… Ale i puberťáci? Doba sice není přesně specifikovaná, ale podle toho, že ženy nosí kalhoty, u řezníka se stojí fronta na maso a Dora měla během práce v samoobsluze plášť, navíc technika a elektronika podle všeho nebyla ještě tak vyvinutá, bych to zařadila někam do totalitní éry. Kdyby se příběh odehrával hlouběji v historii, bylo by to možná uvěřitelnější.
Strašně mě štvala zaříkadla zkopírovaná z Čarodějek. Všimli jste si toho? A prý se tam objevují i motivy ze Sabriny, což nemůžu posoudit. Mladší čtenáři to nejspíš nezachytí, ale my, co jsme na těch seriálech strávili dětství…
A pak ten Gusta… To byl asi největší přešlap. Celá vesnice věřila tomu, že celých 12 let někde děti držel, a to navzdory tomu, že on sám byl patrně někde dlouhou dobou zavřený. A co je ještě víc šokující, věřili tomu i poté, co se děti vrátily živé a zdravé, ačkoliv pokud by jejich domněnky byly pravdivé, musely by už dávno umřít hlady. Taky jsem čekala, že se nějak vyvine to jeho náhlé úmrtí. V první chvíli to vyznělo tak, že i když to všichni považovali za sebevraždu, bylo za tím možná něco víc. A navíc ten jeho duch… V tu chvíli, kdy se ukázalo, že to byl duch, a jen pár stran před tím se mluvilo o tom, že člověk může vidět jen svého zemřelého pokrevního příbuzného, by to snad každému minimálně začalo vrtat hlavou. A když se k tomu ještě přidá věčné pořvávání „kukačko“ a označování matky za poběhlici, tak by to snad někomu, kdo bez problémů zvládl mentální přerod z dítěte v dospělého v naprosté izolaci, mělo docvaknout.
Bohužel se obávám, že pokud se kniha skutečně dočká překladu, bude západní svět věřit, že náš venkov je sto let za opicemi, ženy jsou jen služky mužů a děti prakticky pořád na obtíž.
Noci běsů mají jednoznačně hrozně skvěle vykreslenou atmosféru a myslím, že nejvíce si je jde užít v druhé půlce podzimu nebo v zimě ️
V mnoha názorech ostatních jsem si všimla, že dost lidí mělo problém s postavami, že si k nim netvořili žádný vztah, že se do nich nedokázali vzít atd. Já si dovolím nesouhlasit, protože mě všechny postavy totálně vzaly Nejvíc jsem si oblíbila Dorku, o druhé místo s pak dělí Astrid se Sonjou.
Konec jsem stejně jako u Sáry absolutně nečekala. Tohle je prostě něco, co neodhadnete
V nějakých místech jsem chvilkami měla pocit, že je to hodně podobné Sáře, ale když se na to kouknu teď, mám pocit, že si Katka vzala ze Sáry jen to dobré, něco zlepšila a vylezlo z toho tohle geniální dílo
Velmi se těším na další knihy od autorky, protože Katka má opravdu dar psát
5/5
Štítky knihy
čarodějnice horory česká fantasy pohané, pohanství vesnice noční můry pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2019 |  Zmizení Sáry Lindertové |
| 2020 |  Noci běsů |
| 2022 | Technické památky českých zemí |
Kniha Noci běsů je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 765x |
| Čtenářské výzvě | 242x |
| Doporučených | 54x |
| Knihotéce | 297x |
| Chystám se číst | 406x |
| Chci si koupit | 131x |
| dalších seznamech | 15x |
Bylo to děsivé, pěkné propojení mytologie s životem lidí ve vesnici někde na konci světa. Obdivuji odvahu mladých lidí, kteří se pustili do boje se svými nočními běsy. Je to jen fantazie spisovatelky, ale pro mne to znamená, že se člověk nemá vzdávat ani v normálním životě a jít mnohdy i za věcí, která se mu zdá ztracená.