Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403542/bmid_nez-vystydne-kava-APv-403542.png
4
890
246
Funiculi funicula série
1. díl >
Co byste řekli tomu, kdybyste se mohli vrátit zpět do minulosti, ale pouze na chvilku, než vám vystydne káva? V jedné malé kavárně nazvané Funiculi Funicula, mají místo, které vám to umožní. Ale jen za těchto zvláštních podmínek: Můžete se setkat pouze s lidmi, kteří kavárnu již někdy v minulosti navštívili. Ať uděláte cokoli, přítomnost tím nezměníte. Při pobytu v minulosti se z místa nesmíte vzdálit. Váš čas v minulosti začíná nalitím kávy a končí, když káva vystydne. A tím výčet podivných pravidel nekončí. Přesto se najdou lidé, kteří, když se o této možnosti doslechnou, se rozhodnou ji využít. A co vy? Stáli byste o návrat do minulosti i za takových podmínek? Kniha nabízí čtyři příběhy osob, které se o cestu v čase pokusily, a jejich dojemná rozuzlení. Příběh první: Milenci – příběh ženy, která se rozešla s mužem, za něhož se chtěla vdát Příběh druhý: Manželé – příběh muže ztrácejícího paměť a jeho ošetřovatelky Příběh třetí: Sestry – příběh dívky, která utekla z domu, a její mladší sestry, která milovala jídlo Příběh čtvrtý: Matka a dcera – příběh těhotné ženy, která v této kavárně pracuje... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , Kniha ZlínOriginální název:
コーヒーが冷めないうちに (Kóhí ga samenai uči ni) , 2015
více info...
Přidat komentář
Pěkná obálka i nápad, ale obsahově se mi kniha moc nelíbila. Čekala jsem něco jiného, dost jsem se u čtení nudila.
Dlouho jsem nečetla tak plytký román. Nápad je perfektní, ale autor neumí vůbec psát, postavy jsou ploché, zápletky šablonovité, pořád opakuje stejné informace a neumí pracovat s nedořečeností...
Zcela určitě jde o originální a velmi nekonvenční nápad. Samotné ztvárnění už je domnívám se o malinko horší. Snad je to způsobeno velkými odlišnostmi asijské kultury od té evropské. Jedná se vlastně o čtyři zcela samostatné příběhy, které jsou propojené právě prostředím zmíněné kavárny. Celkově to sice není vůbec špatné, ale upřímně řečeno čekal jsem od toho přece jenom ještě trochu více.
Tahle kniha zněla zprvu lákavě, ale úplně mě teda nenadchla. Připadá mi, že autor vůbec nevyužil potenciál svého nápadu a snaží se ulovit melancholické čtenáře, kteří mají rádi kult kaváren (takže třeba mě), jen na to, že píše o kavárně... trochu slabé.
Kavárna, která vás dokáže navrátit zpět v čase, nicméně pozor, jsou tu jistá omezující pravidla, která musí být dodržena...Hezký nápad, ale provedení bylo trochu slabší. Depresivní, stísněná kavárnička, rozhodně ne útulné prostředí, kam by se jeden rád vydal. Možná to bylo účelné, aby to podpořilo atmosféru. Kniha obsahuje čtyři příběhy, které díky rozsahu knihy nejdou úplně do hloubky, ale u těch smutnějších to stačí, aby to vykřesalo nějaké emoce, netají se to tím, že přímočaře útočí na city. Ale jako celek je to jen na průměrné tři hvězdy, uvidím, co další díly, které jsou lépe hodnoceny.
Co se mi na této knize líbilo nejvíc, to byla obálka. Ta se opravdu povedla. Myšlenka je dobrá, ale to zpracování je takové zvláštní. Ze začátku jsem se u čtení celkem trápila a měla jsem chuť knihu odložit. Ten styl vyprávění se mi nelíbil. První příběh mě nijak nebavil. Druhý už byl o kapku lepší. Střídala se místa čtivější a místa slabá. Rozhodně to mohlo být mnohem lépe zpracované. Celkově prostředí kavárny i postavy na mě působili zvláštně. Jako by byli z jiného světa.
Je to takové lehké, čisté, zajímavě vystavěné. A současně schématické a prázdné. Já nevím. Dočetla jsem, ale zase tak moc mne to nechytlo. Klouzání po povrchu.
Krásná obálka, zajímavá anotace, lákadlo obvyklé kvality japonských autorů. Coby se mohlo pokazit? Všechno. Příběh je přes dobrý nápad hrozně nezáživně zpracovaný, skoro až odbytý. Po první části jsem knihu odložil, neboť je to slohově a nápadem podprůměrná kniha.
Knížka mě zaujala díky krásné obálce a originální záložce. Co se týče děje, nápad je sice zajímavý, ale jeho zpracování mě zklamalo. Neustále se opakující pravidla a popisy toho, jak kavárna vypadá. Zápletky jednotlivých příběhů mě ničím neoslovily a do dalších dílů už se nejspíš nepustím.
Nápad je zajímavý, ale přijde mi, že šel zpracovat lépe. Činilo to na mě dojem, že (už tak celkem krátká knížka) vycházela na pokračování. Protože proč neustále opakovat, co bylo před pár stránkami řečeno? Ale alespoň ta hlavní myšlenka, která je napevno vyřčená na posledních stránkách, z knihy jasně vyplývá a činí ji aspoň sympatickou...
Přiznávám, že knihu jsem si vybrala hlavně kvůli obálce, která mě zaujala a až pak jsem četla anotaci, která byla zajímavá také. Asi jsem ale měla větší očekávání, nedokážu přesně říct, co mi vadilo - jestli opakování, děj, nějaké postavy. Do dalších dílů se zatím určitě pouštět nebudu.
Vlastně si těmi čtyřmi * nejsem úplně jistá. Sice jsem od druhé třetiny chápala tu oblíbenost a vychvalování, protože všechno začalo krásně navazovat a brát za srdce, ale dost dlouho mě iritovalo, že autor musí zásady cestování v čase opakovat v každé kapitole 3 x , ale i 5 x. Jako by byl čtenář hlupák, který to nepobere napoprvé, nebo napodruhé. Asi by byla kniha hodně tenká, kdyby je vynechal. Z větší části jde však o román citlivý, milý a empatický, ve kterém jsou hlavní postavy lidské a uchopitelné a ostatní jim bezvadně asistují. Jsem, ráda, že jsem si jej přečetla.
Po přečtení anotace jsem se na knihu hrozně těšila, protože mi to přišlo jako neotřelý nápad. Nakonec mi ale asi nesedělo psaní japonského autora - na mě je to moc pomalé, opakující se a celkově se podle mě z nápadu mohlo tzv. vytřískat více.
Do dalších dílů se nepustím.
Tohle pro mě byl takový průměr. Ano, repetitivnost, ano, postavy nejsou popisovány jako v evropské literatuře - nic z toho mi zas tak nevadí. Ale otravovalo mě to "mentorování " - o kávě apod., jinými slovy, pasáže za mě naprosto zbytečné, a až moc okaté rozuzlení příběhů.
Celkem mě překvapily rozporuplné recenze na tuto knihu. Čekala jsem, že celá série bude v červených číslech. Ano, uznávám, že se jedná o něco jiného, než na co je český čtenář zvyklý, jenže právě v tom se skrývá krása. Nahlédnutí pod pokličku jiné kultury a jiného stylu psaní jsem si neskutečně užila.
Kdybych knihu nečetla na dovolené kde nebyla jiná možnost asi bych ji odložila a už se k ní nevrátila.Ale nakonec jsem ráda, že jsem se začetla a zjistila , že kniha má velkou hloubku a stojí za zamyšlení.
Naprostý brak. Psané jak stereotypní anime pro teenagery, postavy mají přehnané reakce a projevy (žena která několik stran leží hlavou na stole a lituje se je jak vytržená z nějakého meme). Série extrémně podobná anime Death Parade/Billiards, až na to že vydaná knižně.
Čteno v angličtině.
(SPOILER)
Mám z této knihy rozporuplné pocity - co bych vyzdvihla: krásná obálka, originální záložka, podstata příběhu Matka a dcera mě naprosto dostala. Je nádherné, že se Kei rozhodla dát své dceři život, a přivést tak do světa výjimečnou dívenku. To je podle mě důležité poselství.
Ale zbytek mě bohužel zklamal. Postavy jednaly šablonovitě, popisy kavárny a pravidel se opakovaly nebo zpomalovaly rozjetý příběh.
Nápad na knihu je to geniální, a proto bych ji doporučila i ostatním. Sice to není můj šálek kávy, ale věřím a vidím podle komentářů, že má kniha co předat.
Štítky knihy
Japonsko zfilmováno cestování časem japonská literatura divadelní hry kavárny magický realismus
Autorovy další knížky
| 2019 |  Než vystydne káva |
| 2020 |  Než pravda vyjde najevo |
| 2022 | Než vzpomínky vyblednou |
| 2023 | Než se stihnu rozloučit |
Kniha Než vystydne káva je v
| Právě čtených | 23x |
| Přečtených | 1 170x |
| Čtenářské výzvě | 436x |
| Doporučených | 60x |
| Knihotéce | 328x |
| Chystám se číst | 575x |
| Chci si koupit | 129x |
| dalších seznamech | 13x |
Milá knížka, která do naší kultury vrací onu Erbenem zapovězenou štědrovečerní otázku - máme znát svou budoucnost? Trosku technicky těžkopádné martýrium kolem křesílka v jedné malé japonské kavárničce nám pohyb časem umožní sledovat. Vznikají tak dojemné situace vysvětlující dlouho zastřené okamžiky ze života milenců, manželů, ale i smutné tajemství jednoho mateřství.
Snad výběr těchto motivů mě neustále mylně utvrzoval v myšlence, že autorkou těchto křehkých příběhů musí bÿt žena.
Příběhy pro evropského čtenáře bych hodně proškrtala, obsahují podle mě mnoho slov, vedlejších motivů a jmen epizodních postav, dohromady tak vzniklo zbytečné hodně zamotané čtenářské klubíčko