Netrpezlivosť srdca
Stefan Zweig
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143033/bmid_netrpezlivost-srdca-Bvc-143033.jpg
4
464
102
Strhujúci príbeh vášnivo zaľúbenej ochrnutej dievčiny a súcitného mladého poručíka z miestnej vojenskej posádky zaujal nielen čitateľov v rozličných krajinách, kde román vyšiel, ale aj dramatických tvorcov, ktorí z neho vytvorili sugestívny film s večne aktuálnou témou. Zweigov román nastoľuje závažný etický problém a je súčasne aj obrazom mravov a spoločenských pomerov v Rakúsko-uhorskej monarchii v epoche vyúsťujúcej do prvej svetovej vojny.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1983 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Ungeduld des Herzens , 1939
více info...
Přidat komentář
To jsem si zase jednou spletla Arnolda se Stefanem a dostala se tak náhodou k nádherné knize, která hovoří o dvojím soucitu - zbabělé netrpělivosti srdce a tvořivém soucitu.
Štítky knihy
zfilmováno rakouská literatura 30. léta 20. století psychologické romány utrpení láska neopětovaná soucit, soucitnost nešťastná láska
Autorovy další knížky
| 2006 |  Netrpělivost srdce |
| 1979 | Amok |
| 1999 | Svět včerejška |
| 1966 | Marie Stuartovna |
| 1993 | Marie Antoinetta |
Šikovně vystavěný a zkomponovaný příběh z doby, kdy takzvaná krásná epocha pomalu sklouzávala do žumpy První světové války. Ale nebojte se, přestože dějinné události občas zatřesou příběhem drsněji než vdavekchtivá dívka bezem, má tady zasazení do onoho krásného chronotopu spíše ozdobnou funkci. Půjde hlavně o lidské nitro - a to může prožívat svá dramata kdykoliv.
Musím přiznat, že mám určitou slabost pro problematizaci toho, co je zdánlivě nedotknutelné. Musí se to ovšem provádět s citem a rukou vyzrálého chirurga, aby to nevyznělo lacině. Zpochybňovačů hodnot máme spoustu. Těch, kteří to dovedou zaonačit tak, aby to opravdu přivedlo čtenáře k zamyšlení, naopak zoufale málo.
G.R.R. Martinovi se takhle povedlo v povídce Píseň pro Lyu zpochybnit cit zvaný láska; pan Zweig se bojechtivě pustil zase do soucitu. Nekritizuje ovšem toto hnutí v jeho ryzí podobě - spíše dokládá, jak může soucit degradovat, když je znečištěn jinými typicky lidskými vlastnostmi. Například zbabělostí nebo pohodlností.
Málokdy jsem viděl takto monumentální zdar autorem vytyčeného cíle. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, po formální stránce nemohu nic vytknout. Stefan Zweig byl beze vší pochybnosti švec, který dokonale ovládal své kopyto. Přesto plné hodnocení nedávám - tohle dílo se mě z nějakého důvodu nedotklo tak hluboce, jak zřejmě bylo zamýšleno. Možná mám přece jen radši knihy, ve kterých jsou trhliny - těmi trhlinami totiž často dohlédneme netušených hlubin...