Nesejdeš z cesty
Dagmar Digma Čechová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/469961/bmid_nesejdes-z-cesty-2LL-469961.jpg
4
226
226
Nechat si předpovědět budoucnost vypadá lákavě. Nahlédnout za hranice toho, co by mělo zůstat utajeno. Dozvědět se, co hezkého život přinese. Co když však věštba nebude příznivá? Vanda si připadá jako dostatečně pragmatická žena a kartářku navštíví bez větších očekávání. Nic z toho, co uslyší, ji přece nemůže ovlivnit. Jenže přesvědčivý a dramatický výklad jí převrátí život naruby. Obavy z prorokovaných bolestivých ztrát mění sebevědomou ženu v ochromenou loutku. Pilíře jejího světa se začínají hroutit jako domeček z karet. Dá se to zastavit a lze změnit trasu svého osudu?... celý text
Přidat komentář
Jako... Mně se ta knížka asi líbila, ale po dočtení nechápu, co tím teda autorka chtěla sdělit.
Za me teda nic moc. Dej se táhl, vlastne o nic moc neslo a hlavni postavy nesympaticke az hruza.
Všechno bylo dobré. Solidní příběh, kvalitní zápletka, pěkně vystavěné vyprávění. Překvapivý závěr.
ALE.
Po dvacátém přečtení slovního spojení "byla jsem ráda za" jsem měla chuť s knihou praštit. Fakt. Neexistuje snad horší ruinovač příběhu (jakkoli dobrého) než věta "Jsem za to rád."
Kvůli tomu snižuji na čtyři hvězdy.
EDIT: Omylem jsem dala knize jen tři hvězdičky, opraveno.
Moje druhá kniha autorky a nadšení veliké,je skvělá,čtivá,byla jsem napnutá až do konce,,téma zajímavé,,už kolikrát jsem chtěla jít ke kartářce,ale vždy jsem ztratila odvahu,,Co se má stát,tak se stane...kdybych dopředu věděla co mě čeká,,no nevím....člověk se má radovat a těšit z každého dne...
Příběh o tom, že některé dveře mají zůstat zavřené a nevyplatí se za ně nakukovat.
Velmi dobře vystavěný a gradující děj, a hlavně hluboce propracované charaktery postav z románu dělají jedinečný zážitek. Uvěřitelné, pravdivé, ryzí a drsné ve svém významu.
Spoiler:
Z více méně náhodné návštěvy u kartářky, se po její předpovědi stane trvalá, životní noční můra, prožívaná za bílého dne, kdy jen spánek přináší úlevu.
Všudypřítomný stres v očekávání věcí příštích, z hlavní hrdinky udělá trosku závislou na alkoholu a cigaretách, jež svým jednáním zmařila každý blízký vztah.
Vzhledem k tomu, že jsem hluboce přesvědčená o tom, že máme dar svobody a svobodného rozhodnutí, se kterým po celý život pracujeme, tak snižuji hodnocení za poslední věty, které jakoby ukazovaly na neomylnost věštby. Mrak beznaděje, který hlavní hrdinka nad sebou rozprostřela na dlouhých dvacet let mi přišel až až. Navíc nikdo z lidí nemůže vidět přesně věci ukryté v budoucnosti. Tuhle výsadu ponechávám Bohu, a ten to rozhodně nebude sdělovat čarodějnici.....
Takže podle mě to určitě dopadlo jinak, než jak naznačují ty zmiňované poslední věty.
Vanda i Radim, dvě hlavní postavy románu, jsou velmi dobře vykreslené. Trochu jsem zápasila s tím, že je celá kniha psaná jako vyprávění (zpověď) Vandy. Místy mi z toho důvodu přišel spád knihy pomalejší a vycházky s pejskem Betty mi přišly příliš násilným a opakovaným způsobem jak nechat čtenáře vydechnout. Úplný závěr (poslední věta) dodává celému románu dramatický ráz. Doporučuji, kniha se mi velmi líbila.
Zajímavý pohled na to, jak může člověku ovlivnit pár vět o budoucnosti celý jeho život. Čtení na pár večerů, které rozhodně neurazí, ale zároveň ani nijak extra nenadchne.
Mě se knížka líbila. Autorka zvolila zajímavé téma, s Vandou bych teda ale ani za mák neměnila.
Těším se na knížku Jedna z pěti.
Hodně jsem se při čtení trápila... Bylo to velké dilema, jestli to mám dočíst, nebo odložit. Fakt mě to nebavilo, ale nakonec asi převážila zvědavost a celé jsem to nějak doklepala do konce... kvůli poslední větě. I když jsem fakt i přeskakovala řádky a různě jsem se u toho konce kroutila, protože prostě tohle ne. Vadila mi klišé, nereálné rozhovory, výrazy jako "třeštiprdlo" a podobně. Tady mi přišlo, že autorka píše řečí čtyřicátníků a teenagerů, kteří žili na konci minulého století, ne dnes. Pro mě to byla taková horší červená knihovna a znova jsem se přesvědčila, že "na sílu" už nikdy nic dočítat nechci. Tohle opravdu nebyl můj šálek kávy, nicméně jedním dechem dodávám, že autorka je mi jako osobnost sympatická.
Vím, že ke kartářce nikdy nepůjdu, tohle bylo neskutečné. Dostal mě závěr. Když už jsem měla pocit, že Vanda začne normálně žít, tak přišlo to, čeho se nejvíce bála.
Vzbuďte se ráno s vědomím, že je pátek 13. ...tak asi takhle bych shrnula knihu... síla sugesce je dost silná... Já jsem byla z knížky nadšená, zároveň mě mrazilo při myšlence, že by se něco takového mohlo stát. Knížku jsem měla přečtenou za pár večerů, ale nebylo to tím, že by to byla lehká četba o ničem, ale tak mě vtáhla do děje, svou silou, s takovou razancí, s ničím a nikým se nemazlila (ani osud k nám není spravedlivý), že jsem hltala každé písmenko příběhu a chtěla vědět, jak dopadne a zároveň se bála toho, že (a jak) skončí... nezklamala a já bych chtěla autorce poděkovat a těším se na její další knihy
Než se pustím do hodnocení románu Nesejdeš z cesty, musím říct, že autorka umí vždy vymyslet skvělý název i zápletku ale především napsat mistrně anotaci. Ta, která si ji v knihkupectví na zadní straně knížky přečte, je lapena, a ten večer manžel nejen vaří ale i ukládá děti. Nelze přestat číst. Tak to bylo u jejího prvního románu NEMUSÍŠ!, který svým názvem oslovil všechny ženy, co pořád spěchají, protože musí to a musí ono…
Ani Nesejdeš z cesty není výjimkou. Téma zlé věštby, které se stává prokletím v životě Vandy, vás vtáhne a nepustí. Kniha je vlastně dialogem mezi Vandou a Radimem, kterého Vanda povrchně zná ze své minulosti. Přesto nebo právě proto mu dokáže vyprávět celý příběh svého života až na dřeň. V postupném sbližování hlavních postav hraje svou velkou roli i Radimova fenka Betty.
Jako obvykle u této autorky je v knize mnoho témat, která vás nutí zamyslet se nad vlastním životem. Manželské hádky podává Dagmar Čechová tak, že mi bylo při čtení úzko. Dávkuje napětí a graduje příběh v rychlých otáčkách až do rozuzlení doslova na posledním řádku.
Je obdivuhodné, jak je autorka plodná. V nakladatelství MOBA brzy vyjde během dvou let už její pátá kniha – jako vždy s krásnou, do detailu promyšlenou obálkou.
Tak tahle narozdíl od Nemusíš mě vůbec nebavila. Hrozně rozvláčné, ufňukané a opilé. Přišlo mi to celé takové “primitivní”. Za mě ne.
Patříte mezi ty, kteří po návštěvě kartářky uvěří jejímu výkladu budoucnosti? Nepatříte. Nevěříte... Ale co když se přesto její proroctví začne plíživě promítat do vašeho života? Jak se s tím vypořádat? Výborný příběh o tom, kam až může jedna taková nevinná návštěva kartářky zajít. Fajn čtení.
Moje druhá knížka od této autorky a musím říct, že se mi líbila ještě o něco víc než Nemusíš. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a přečetla jsem ji za tři hodiny cestování. Většinu knihy mě až mrazilo, jak to bylo syrové a člověku se jen hnalo hlavou, jak by se zachoval v takové situaci on. Napjatě jsem očekávala konec, ale když jsem se ho dočkala, bylo mi to skoro líto, protože jsem se musela rozloučit s touhle úžasnou knížkou. Za mě krásná knížka, která vede k zamyšlení.
Zajímavý námět, který přiměje k menšímu zamyšlení, docela čtivé zpracování.. Rušily mě pasáže červené knihovny, které byly samozřejmě předvídatelné a "nezbytné", ale jinak se knížka četla rychle a celkem příjemně. Slušný průměr na jeden dva večery.
Za mě první třetina knihy docela nuda. Stále dokola se řešilo to stejné. Děj se nerozvíjel. Jen samé negace. Měla jsem chuť knihu zavřít a už neotvírat. Ve druhé třetině už to začínalo být zajímavé, a nejlepší byla ta poslední část. Ta se četla moc dobře. Děj se posouval, konečně mě to vytáhlo.
Štítky knihy
věštění pro ženy česká literatura rodina budoucnost manželství psychologické romány manželská krize vykládací karty dramata
Autorovy další knížky
| 2020 |  Nemusíš! |
| 2021 | Nesejdeš z cesty |
| 2022 | Jedna z pěti |
| 2021 | Okno s dívkou a ptáčkem |
| 2022 | Co když žádné zítra nebude? |
Další skvělá kniha této autorky. Já jsem byla nadšená. Po celou dobu se velmi dobře četla, byla napínavá a poslední věta neměla chybu, čekala jsem kdy to přijde. Ke kartářce radši nikdy nepůjdu :-D