Nejlepší víkend
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387884/bmid_nejlepsi-vikend-tUp-387884.jpg
4
3379
3379
Na Silvestra si Andrea, Jirka, Dáša, Bert, Markéta a Pavel dají zásadní novoroční předsevzetí. Žádný z nich ale nikomu neřekne, jaké je to jeho. Doufají, že se jim to během nového roku podaří, mohlo by, protože času na to budou mít dost. Kromě ranních a večerních hodin pracovních dnů mají k dispozici padesát dva víkendů, deset státních svátků a čtyři týdny dovolené. To je dohromady šest tisíc sedm set šedesát hodin volna, během kterých se dá změnit téměř cokoli.... celý text
Přidat komentář
Lehké čtení, oddechové, naprosto ideální takhle v létě k vodě, na koupaliště si s sebou rozhodně neponesu ruského realistu...
Chápu, že příliš náročný čtenář bude tuto knihu chápat spíše jako odpad a kýčovitou literaturu, ale pokud se od tohoto odpoutám, knihu beru jako zábavnou a přečtenou jedním dechem...
Jako do soutěže o nejlepší obálku to mě teda zaujala.. ale k vlastní tvorbě autora se nevyjadřuji.
Kniha se výborně četla, ideální na léto. Mám ráda autorův smysl pro humor, lehkost a zároveň možnost se nad některými životními věcmi hlouběji zamyslet. V závěru knihy jsem ale čekala nějakou větší "bombu", asi nečekaný propletenec vztahů nebo tak něco. Malý pražský erotikon byl podle mě lepší, zanechal ve mě víc. Už teď se ale těším na další Hartovu knihu!
Bylo to uspokojivě nenáročné čtení pro těch pár dní, co horké letní počasí neumožňovalo přemýšlet. Párkrát jsem ale uvažovala, že knihu nedočtu. Ničím mě neobohatila, nepoučila. Jediné moudro, co se mě dotklo, přišlo hned zkraje, kde jedna z postav vyslovila cosi ve smyslu 'život není dokonalý a jediný způsob, jak ho žít šťastně je, že se s tím smíříš'. To se mi docela líbilo. Pak už to bylo jen o ne úplně zajímavých příbězích ne úplně inspirativních postav, “kořeněných” postelovou scénou na každé druhé straně. Kdyby se vynechala jen polovina situací, kde někdo někoho drží za “bimbálo”, tak vydavatel ušetřil dost (na můj vkus zbytečně investovaného) papíru. Očekávala jsem, že alespoň závěr knihy poskytne nějaké rozuzlení, nebo vyvrcholení (nemyslím to postelové; toho už bylo opravdu dost), ale nedočkala jsem se. Na posledních knihy stranách se stále odehrávaly nějaké “překvapivé” zápletky a já už si jen přála, ať je konec, ať se ten příběh dál nerozvádí…
Pohodová, oddechová knížka. Ze začátku jsem se trochu ztrácela v postavách, ale jakmile jsem pochopila jednotlivé vztahy, bylo to fajn čtení.
já jsem přečetla jedním dechem, knížka mě moc bavila, už samotná obálka, složená z obrázků nepřeberného množství zážitků, mě nadchla, obsah ještě víc, za mně povedená knížka
Knihu jsem nedočetla. Po zhruba půlce jsem zjistila, že nevím kdo je kdo, a o co jde....
Samý sex, každý s každým...
Knihu jsem dostala, časem ji dám možná ještě šanci.
Za mě ale nejslabší kniha P.Hartla, další už domů ani nechci.
Knížku jsem četla skoro jedním dechem. Úžasná od začátku až do konce. Líbí se mi propletené příběhy hlavních postav, které jsem si hned oblíbila a fandila jsem jim. Situace, které postavy zažívají, jsou až neuvěřitelné. Oddychové čtení, které vede i k zamyšlení, jak koukat na svět. Zaujala mě jedna myšlenka: "Utratíš stejný peníze, ale pocit můžeš mít jinej. Záleží jenom na tobě. Takovej je život. Vždycky se najde něco, co tě sere. Když se na to moc soustředíš, nemůžeš bejt nikdy v pohodě." A je to tak.
Pro mě depresivní čtení. Prakticky jedna katastrofa střídala druhou, vše gradovalo až k závěru, který jediný odpovídal názvu knihy. Ano, je to ze života, ale někoho, kdo má sakra smůlu. Což jsme v našich myšlenkách skoro všichni, ale číst si o tom 476 stran moc nemusím. Z příšerné reality utíkám ke knihám, proto je tak miluji, ale tahle mi tu realitu vmetla přímo do tváře. Děkuji, ale další takovou nálož už nechci.
Kniha se mi líbila. Nejvíc mě zaujal příběh Pavla, Markéty a Berta. Dokonce jsem na ně myslela a i ve chvílích, kdy jsem nemohla číst. Autorův styl se mi líbí a přijde mi, že se zlepšuje. Nejméně se mi zatím líbila první kniha Mlok, Šampón, Tečka a Karel. Nejlepší víkend bych zařadila na stejnou úroveň jako Erotikon.
Další jeho skvělá kniha, opět zajímavá a ze života. Jeho knihy miluju. I když jsem proti číst české spisovatele, nakonec mě přemluvila známá a jsem za to ráda. Takže doufám, že vyjde v nejbližší době další :)
Prijemne oddychove cteni :) Hartla mam rada, se slovy se nemaze, uz u prvni stranky jsem se musela smat. Chystam se proto i na jeho predchozi knizky...
po prečítani knihy Prvok, Šampón, Tečka a Karel som si všimol doma v poličke túto knihu svojej ženy.
úprimne "prvá" kniha od Hartla bola akoby zábavnejšia, aj keď ani toto nebolo najhoršie. román na oddychové čitanie, ktorý si žiaľ o pár mesiacov ani nebudete pamätať, ale to je asi prípad všetkých Hartlových románov.
na začiatku som sa v postavách stratil až pokým som pochopil, že kto ku komu patrí a aký má vzťah k ostatným postavám. po "uprataní" ma to začalo aj viac baviť. ideálna knižka na letnú dovolenku.
Knížku jsem přečetla přes víkend, když jsem byla nemocná a bylo to fajn počtení. Na knížkách p. Hartla oceňuji uvěřitelnost a reálnost děje a chování hlavních hrdinů. V mnoha jejich reakcích a myšlenkových pochodech jsem se poznávala a mám pocit, že čtenáři ve středním věku, kteří za sebou mají i pár kompromisů, o kterých by "za mlada" nebyli ochotni ani uvažovat, si nepříliš vzrušující, ale o to realističtější a hlubší děj, dokáží mnohem více autoterapeuticky vychutnat.
Kniha je na můj vkus míč vleklá. U pana Hartla jsem očekávala šťastný a vtipný konec, ovšem po tom dlouhém čtení byl závěr takový nanicovatý, takže za mě 3 hvězdy.
Vtipné, čtivé, milé, ale moc dlouhé. Na množství postav mi vadilo to, že sotva se to u jedné začalo zajímavě rozjíždět, tak děj skočil na další a než jsem se k té předešlé vrátila, uběhlo skoro sto stran a napětí a zájem opadl...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Na to, jak jindy autor srší vtipem ve svých knihách, tady tentokrát zvolil víc vážnější styl. Navíc mne to čtení tak nebavilo a přišlo mi, že čtu pořád to samé dokola. Několikrát jsem knihu chtěla raději odložit a už se k ní nevracet, ale nakonec jsem ji dočetla až do konce.