Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356864/bmid_nejlepsi-pro-vsechny-I9h-356864.jpg
4
1589
1589
Jak můžeme vědět, co je pro ostatní nejlepší, když sami být šťastní neumíme? Desetiletý rozmazlený průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem neví příliš rady. Když jednoho dne Hana dostává nabídku na natáčení seriálu na druhém konci republiky, bere ji jako příležitost, jak všechny své problémy vyřešit. Aby se mohla věnovat natáčení, přestěhuje Viktora přes jeho odpor k babičce na venkov. Namlouvá si přitom, že pro něj bude nejlepší, když změní prostředí, a pro její matku, která nedávno přišla o manžela, bude dobré, když nezůstane sama. Viktor se cítí zrazený a podvedený a jeho zoufalství je tím větší, že dominantní babička má jasnou představu o tom, jak by měl jeho život i život jeho matky vypadat. Kromě dramatického sžívání se s venkovem, sleduje román i další osudy Hany bojující se seriálovou rolí, s Viktorem, se svojí matkou i příležitostnými milenci. A rovněž příběh babičky, která si vedle Viktora začíná uvědomovat své slabosti a neodvratně přicházející stáří. A všichni přitom chtějí jeden pro druhého jen to nejlepší. Petra Soukupová ve své vrcholné formě znovu ukazuje, jak bravurně dokáže zachytit vyhrocené rodinné vztahy a prožívání dětského hrdiny v okamžiku, kdy si uvědomuje svou bezmoc ve světě dospělých. A také bezmoc dospělých vůči svým vlastním představám o štěstí. Jedna z důležitých událostí, kterou Viktor na venkově prožije, pak tvoří příběh souběžně vydávané dětské knihy Petry Soukupové Kdo zabil Snížka?... celý text
Přidat komentář
Přečtená před lety .
Příběh o tom jak velká může být láska k dítěti, když je matka samoživitelka. Desetiletý Viktor je často smutný, je doma často sám. Jeho mamka má náročné povolání. A protože je na jeho výchovu úplně sama, pošle ho k babičce. Co všechno si tam Viki uvědomí to se dozvíte, když si přečtěte tady tu knihu.
Knížky Petry Soukupové miluju! Popisuje všední situace, kteří mnozí z nás znají ze svých rodin, ale s takovým citem, který nutí se zamyslet. Zvláště povedené jsou vždy situace z pohledu dětí, ty umí dokonale.
(SPOILER)
Občas juknu na nominace -Magnesia Litera a ťukla na mne Petra Soukupová. Popisuje, že život nikoho z nás, není procházka růžovým sadem, každý hledá svůj pevný bod, kde by se mohl ukotvit, aby jej starosti nesemlely. Na stránkách /nebo audio-kniha/ budeme sledovat vztahy tří hrdinů, všedního dne. Soudit lidské počínání není třeba. Snad je to úděl člověka, kterým každý procházíme a skrze tyto zkoušky posilujeme lidskost v nás. Vlastní utrpení nás nutí k nejrůznějším úvahám ... Musí to tak být? Ten kdo neokusil, neuvěří.
Kniha mne nutí k úvahám, k otázkám, co musím prožit, abych pochopila druhého a podala pomocnou ruku i tím, že se pokusím upozornit na vlastní bezradnost nad beznaději bezmocných. Demokracie může každým svým činem, kus beznaděje proměnit v naději, protože budeme při každé příležitosti bojovat a nikoliv vojenskou zbraní, ale demokracií. Demokracie je mocná zbraň, vládní moc propůjčují občané a to je zbraň, kterou si sjednáme mír nejen v ČR.
Dost pravděpodobně někdo namítne, že jsem hlupák, že mi něco důležitějšího, než je chleba, uniká... , že kniha je ke čtení ne k úvahám , nikomu názor neberu a svůj kvalitativně polepším , k tomu je potřeba sdílení! PS: vím, že nikdo neví všechno, sdílejme a pestrou mozaiku pravdy poskládáme...
K autorce se vrátím a doporučuji.
Svělé a sakra čtivé.
Vikiho a Evy mi bylo až líto,ale Hana mi byla opravdu velmi nesympatická.Taková hysterka co furt na někoho řve.
Kniha o rodinných vztazích, o generačních problémech, o nepochopení v rodině... Samotný příběh byl opravdu k zamyšlení, ale styl psaní mě bohužel neoslovil.
Soukupová je bez debat moje nejoblíbenější autorka. A Nejlepší pro všechny je soukupovská skvělá klasika.
Pěkné. Mám ráda styl autorky. Moc jsem si přála, aby byl konec pozitivní. Viktor je fajn kluk a babi taková, jaká má být každá babička. Hodná, starostlivá a až moc pracovitá. Nevím, jestli taková zvládnu být.
Žijeme skutečné životy, a nebo naskakujeme na staré vzorce myšlení a chování, které jsou už dávno mrtvé? Stará schémata znovu ožívají v drásající komunikaci, kdy nikdo moc neposlouchá, ani sebe, co je teď. Nasazujeme masky a předstíráme, abychom si tak hýčkali ty své oběti. Stačilo by, kdyby jeden nabral jiný směr.
Jak lehce se může stát, že i když svou rodinu milujete, vysíláte kolem sebe naprosto opačné signály. Myslím, že Soukupová je mistryní v tom, že její postavy "mluví" zdánlivě úplně nelogicky a štvou mě, ale když mě nechá nahlídnout k nim do hlavy, tak je vlastně naprosto chápu... Jsem moc ráda za těch posledních pár stránek, které nenechaly příběh neukončený.
Milujem Soukupovú. Je to tak, tým pádom úplne neobjektívne vám túto knihu odporúčam, lebo bola super. Nie tak ako Zmizet, K moři či Pod sněhem, ale tie nastavili latku na 8 hviezdičiek z 5. Toto bolo také ľahšie, ale stále silné. Herečka má chlapca, teenegera, dosť vyvrheľa. Odparkuke ho k babke na dedinu, kde sa tak nejak udomácni, upokojí, dozrie. Znie to tak jednoducho a prízemne, ale ten štýl! To je niečo. Vety spolu lahodia, celé je to uveriteľné a má to emócie.
Skvělá kniha o vztazích v rodině, o špatné komunikaci a nepochopení, protože pocity nejsou vyřčené tak, jak jsou vnímány. Jednoduchý děj, ale postavy vykresléné dokonale, to tvoří příběh. Líbil se mi vývoj vztahu babičky s Viktorem, moc jsem si přála, aby šel právě tímhle směrem. A fajn byl taky závěr s určitým přesahem děje. Autorka má osobitý styl psaní, věřím, že někomu to nemusí sednout, mě trvalo jen chvilku než jsem si zvykla, pak už jsem knihu jen hltala. Doporučuju a ráda si od paní Soukupové přečtu něco dalšího.
Perfektní příběh ze života tří lidí. V každé osobě lze rozeznat povahové rysy, smysl jejich myšlení a důsledky toho všeho. Za mě perfektní!
Moje první kniha od této autorky. Příběh se mi líbil. I když se někomu může zdát, že je to přehnané, tohle je prostě život. Ne každý to má zkrátka ideální. Co mi příliš nesedělo, je styl psaní. Občas jsem se ztrácela v tom, kdo a co vlastně říká nebo si myslí.
Samotný příběh by asi nebyl špatný , ale styl psaní této spisovatelky mi vůbec nesedí. Druhá kniha a opět jen smutek, hádky, nikdo v mém okolí tak nežije, neznám to a jsem ráda.
Tohle budu dlouho rozdejchávat. Od tý doby, co mám děti, jsem dost na měkko z dětských duší. Přitom jsem drsnej týpek..
Velmi špatné rodinné vztahy tak dokonale popsané až z toho má jeden husí kůži.
Celkem drsný příběh o do sebe zahleděné matce. Skvělá psychologie postav. Místy drsný a taky dojemný a neúprosný text. Čtení jsem si moc užila a knihu všem doporučuji.
Moje druhá kniha od této autorky. Její knihy mě baví a nebaví. Při čtení jsem si říkala, že je to vlastně nic moc, ale pak jsem četla a četla a nemohla se odtrhnout. Takže vlastně se mi asi líbila. Jediné, co mi vlastně vadilo, že občas šlo špatně rozlišit kdy postava mluví nebo si to myslí. I tato kniha je spíše pochmurna, žádné veselé čtení.
Štítky knihy
rodiče děti vztahy soužití sobectví Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Chvilku mi trvalo se soustredit, prislo mi to takove docela roztekane, nez jsem si zvykla, ale pak uz pohoda. Zajimavy pribeh timto pohledem, libilo se mi.