Nebe nemá dno

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autorka rozdělila svůj román do pěti oddílů a zakomponovala do něho i množství autobiografických prvků, z nichž patrně nejzřetelnějšími jsou smrt jednoho z rodičů a zápas s nebezpečnou chorobou, který musela absolvovat. Ústřední postavou románu je Ama, emancipovaná žena, která bolestně prožívá ztrátu svého otce. Později je však sama konfrontována se skutečností, že trpí rakovinným onemocněním. Toto poznání je pro Amu výzvou, aby se pokusila o změnu vědomí a odmítla tak fakta, která ohrožují její existenci: Odjíždí proto "léčit duši do deštného pralesa", aby zde o samotě, šamanských obřadech či meditacích shromáždila co nejvíce ozdravující energie. Začne tu také podléhat moci exotických bylin a věří, že tyto rostliny se projeví jako lidé: "Když je miluješ, tak se ti odmění." Alternativní léčebné metody hledá Ama i v nevadské poušti, aby se pak v pokoře vrátila domů a podstoupila nepříjemnou a vyčerpávající chemoterapii. Příběh je napsán jako Amin vnitřní monolog, jenž je často záměrně přerušován jejími deníkovými záznamy, emailovou korespondencí i nejrůznějšími snovými představami....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/47_/47650/nebe-nema-dno-ppz-47650.jpg 4.1215
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Odeon
1. vydání originálu:2010
Počet stran:296
Jazyk vydání:český
Edice:Česká řada (20.)
Autor obálky:Ivan Brůha
Vazba knihy:pevná / vázaná s přebalem
ISBN:978-80-207-1337-7
Nahrávám...

Komentáře (50)

Kniha Nebe nemá dno

Přidat komentář
wiix
12.12.2018

Nehovorím, že je kniha zlá, ale asi to nie je moja šálka kávy.

Pavlína79
06.10.2018

Myšlenky, které se rodí v nemoci, v samotě, v osamění, v zoufalství a naději ...
Zapsané myšlenky umírající, pocity, představy, blouznění ...
Smrt neexistuje, smrt je jen nový začátek ... kde ji provází havran, vlk, mrtví rodiče a živí přátelé.

Náročná kniha, člověk si uvědomí, že v průšvihu je vždycky sám a jen na něm záleží.

niknikita
17.09.2018

Dlouho se mi nestalo, abych měla tak rozporuplné pocity, jako u této nelehké knihy. Mlelo se to se mnou jako bych vypila šamanův odvar a občas jsem byla v naprostém rauši ze slov a zážitků, které autorka poskládala na papír. Byly chvíle, kdy jsem měla obavu, jestli dočtu do konce, ale nakonec jsem vždycky přece jen odhodila svoji zbabělost a začetla se do dalších strhujících stránek. Mohla bych to napsat stručně pár slovy: BOLELO TO ČÍST...

mirektrubak
25.07.2018

Věrohodná sebelítost a nepřesvědčivá sebeironie.
Výroky jako „ego je pyšná princezna“, „každý člověk je příběh“ nebo „až na dně najdeš sebe“, které mi připomněly ty dvě knihy od Coelha, které jsem kdovíproč četl. Možná právě použitý jazyk vystavil stopku mému čtenářskému zážitku – příliš to na mě působilo jako styl spisovatele, který chce oslňovat svým (nesporným!) talentem, a ne jako výpověď člověka, který úpěnlivé vyjadřuje svoji pravdu. Vnímal jsem efektní pohyby na povrchu a nebyl schopen se ponořit hloub.
Ale za to paní Andronikova nemůže, jen se tentokrát autor a čtenář nepotkali, to je riziko, které podstupuji pokaždé, když se literárně vydávám mimo své obvyklé obzory. Někdy to vyjde a je to radost, jindy – což je případ této knihy - jsou z toho rozpaky. To se může stát.

ElizabethK
03.05.2018

V knize na první pohled zaujme absence velkých písmen. Malinko to zhoršuje čtenářský komfort, na druhou stranu je v knize tato skutečnost odůvodněná a uznávám, že je to obdivuhodný detail.
Dále bych ráda vyzdvihla nádherné jazykové prostředky ("den se zadýchal, štafetu přebral večer v purpurovém smokingu") střídající se se sarkasmem.
Kniha byla krásná, na čtení ne úplně lehká. Nižší hodnocení si však u mě zasloužila kvůli prostřední části s Indiány. Nějak jsem se do této kapitoly nemohla ponořit (jako např. u části odehrávající se v pralese) a až na některé světlé momenty mě příliš nebavila. Připadala mi taková necelistvá.
Kniha má mírně jiný ráz oproti předchozím známějším knihám, přesto se mi dostala pod kůži a ráda se k ní někdy znovu vrátím.

momo01
15.04.2018

Autorka má neskutečný cit pro jazyk, kniha je plná krásných myšlenek a metafor, ale přesto jsme se tentokrát naladěním a stylem minuly.

VendyBW
03.04.2018

Kniha není pro každého čtenáře. Styl psaní pro mne nebyl tak zvláštní - četla jsem od autorky Zvuk slunečních hodin. Kniha je krásná. Není snadná, chce to klid a pohodu na čtení, aby se člověk do děje a jazyka autorky vžil. Ale stojí za to určitě.

Kerberos
07.02.2018

Styl psaní mi úplně nesedl,autorka řeší závažný problém boje se smrtelnou chorobou.Léčba u šamana přírodní cestou a nakonec i tradiční medicína.V knize pomůže ve skutečném životě nikoliv.Škoda tak mladé autorky.