Navzdory básník zpívá

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Francois Villon je jméno, jímž podpisoval ve Francii v 15. století své verše básník, jehož skutečné příjmení toliko hádáme. Byly to verše buričské a rebelantské, psané jazykem neučesaným a slovy nevybíravými. Znala je pařížská chudina i vysocí hodnostáři, znali je studenti i pařížští měšťané. Jedni je přijímali s bouřlivým nadšením, druhé popouzely k nepříčetnosti. Byl v nich skutečný život, nebyla to uhlazená dvorská poezie, na jakou byly choulostivé uši Paříže zvyklé. Byl v nich osud štvance, pronásledovaného a vězněného, rváče se životem i opuštěného milence. A tyto verše se staly Jarmile Loukotkové východiskem k široce rozvrženému románu, v němž před očima čtenáře ožije Paříž básníkova mládí, Paříž studentů, šlechtických paláců i vykřičených krčem, kde všude byl Villon doma, kde uměl vždy stejně obratně šermovat ostřím slova i dýky se svými soky v lásce i s královskými biřici. Studentské bitky, útěk z Paříže, vězení, toulky Francií - to vše se střídá v pestrém kolotoči Villonova života, který v daných podmínkách nemohl být ničím jiným než tragédií....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/56_/56895/navzdory-basnik-zpiva-IMF-56895.jpg 4.6731
Žánr
Literatura česká, Biografie a memoáry, Historické romány
Vydáno · Československý spisovatel
1. vydání originálu:1957
Počet stran:472
Jazyk vydání:český
Edice:Žatva - ilustrovaná řada (51.)
Ilustrace/foto:Josef Mištěra
Autor obálky:Pavel Hrach
Vazba knihy:pevná / vázaná s přebalem
Náklad:80 000 ks
ISBN:22-019-88
Nahrávám...

Komentáře (108)

Kniha Navzdory básník zpívá

Přidat komentář
666Jitka
13. září

Vynikající historický román - skvěle se čte ...

Monkey
23. srpna

Dodnes bezkonkurenčně nejlepší knížka, kterou v téhle zemi někdo napsal. A nakolik mohu soudit, jedna z nejlepších vůbec. 5/5

allebra
21. srpna

Na knihu od Jarmily Loukotkové jsem se chystala dlouho. Nakonec jsem si vybrala do Čtenářské výzvy „Navzdory básník zpívá“ a byla to skvělá volba. Příběh mě úžasným způsobem vtáhl do děje, četl se s takovou lehkostí, byl nejen poučný a zajímavý, ale i vtipný, jsem nadšená. Jako historický román se mi moc líbil a těším se na další z tvorby této výborné autorky. Některé knihy se mi líbily, ale za nějaký čas jsem marně vzpomínala, o čem vlastně byly. Tato kniha k nim rozhodně patřit nebude. Doporučuji.

nicolettkaa
10. srpna

Už delší dobu přemýšlím, co ke knize napsat. Napadlo mě jen to, že přesně takto má vypadat historický román. Pro mě je to od paní Loukotková druhá kniha a už teď se těším, až mi do ruky přijde některá z dalších.

Aerine
30. června

V hodnocení tohoto románu půjdu téměř proti všem komentářům tady. Villona mám moc ráda, ale překlad jeho básní v podání Jarmily Loukotkové se ani zdaleka nemůže rovnat překladům Otokara Fischera. Překlady v tomto románu mi přišly příliš těžkopádné, poměrně dost odlišné od Fischerových, bez kouzla té bezprostřednosti, kterou dokázal O. Fischer vyvolat. Pro srovnání:

J. Loukotková:
Jsem Franta Francouz, toho čert si váží,
vždyť rodná Paříž se mě zbavit snaží.
Teď šíje, na níž oprátku mi háží,
řve z plna hrdel, kolik prdel váží.

O. Fischer:
Františku, už tě nepotěší,
že Francouz jsi a ze vsi zdejší;
teď na krk oprátku ti věší;
ať pozná hlava, oč je zadek těžší.

V rámci výstavby románu první část týkající se zápletky kolem ďáblova kamene mi připadala zbytečně protahovaná v poměru k dalším dvěma částem (jen pro porovnání např. doba pobytu u vévody Orleánského zahrnuje časově stejný úsek, ale v knize zaujímá jen jednu krátkou kapitolu). Prostřední část je nejživější a nejpoutavěji ztvárněná.

Celkově mi autorčin styl nebyl sympatický, s románem jsem se hodně prala, ale nakonec jsem vyhrála, i když si nejsem úplně jistá, jestli bych se k této knize někdy chtěla vrátit.

tučňák222
27. června

Jsem ohromen a dojat.
I přesto že je to delší kniha, četla se hravě. Mnohdy je velmi vtipná, jindy poučná, nikdy však nenudí a zanechá hluboké, ne stopy, ale rýhy.
Oblíbit si lze téměř všechny postavy, je to román s velkým R, který vypráví nejen strhující velkolepý život velikého Člověka.

ladyka
22. května

Četla jsem v rámci ČV, nechtěla jsem toto téma odbýt nějakým (bohužel mnohdy rádoby) bestsellerem. A jako tradičně po přečtení klasiky si říkám, že i když jsou tyto knihy leckdy náročnější na čtení, opravdu za to stojí. Básník a styl paní Loukotkové mě dostal-hutný, bohatý,tak plastický, že jsem měla pocit, že jdu Villonovi v patách. Příběh vás chytne a nepustí - četla jsem sice na etapy, ale příběh nepustila z hlavy. Místy obdivujete Villonovu úsečnost a ostrovtip, nato ho litujete, pak se mu divíte, jindy mu fandíte a nakonec jen čekáte, jak s ním osud naloží. Myslím, že tato kniha čtenáři dá a zaujme ho pokaždé něčím jiným, jistě také dle věku čtenáře - ty mladší osloví spíše buřičstvím a revoltou, ti zralejší půjdou více pod povrch - jako Villon už o životě ví přeci jen víc a bilancují. Protože neumím číst pomalu, nevychutnala jsem si náležitě celé její kouzlo - proto se jistě ke knížce někdy vrátím a budu jí věnovat soustředěnější pozornost, neboť si ji plně zaslouží.

francouz
28. dubna

Vrátil jsem se knize, kterou jsem četl za studentských let na gymplu a tenkrát jsem ji opravdu zbožňoval, ta otevřená revolta, to bylo něco super.
Když jsem ji nyní četl po letech znovu, musím říci, že už jsem neobdivoval tak tu otevřenou revoltu vůči systému, ale celkově je ta kniha nabitá opravdu nevšední energií.
Ta na Vás dýchne a už Vás nepustí. A Vy jdete s ní a trpíte, stejně jako trpěl skvělý umělec své doby ( ano malinko mě to připomělo dalšího trpitele své doby a mého oblíbeného malíře Caravaggia - Krev na paletě).
Je to opravdu jízda , ve které velmi zdatně sekundují kulisy středověké Paříže, se svými slavnými a temnými zakoutími...
Ano je to knížka o ojedinělém člověku, který měl dar skládat básně, byl milován, byl zatracován, byl to buřič i umělec, byla to křehká duše, tak jak nám ji vykreslila paní Loukotková. Ne všichni adorizují takovéto umělce, zejména, Ti, kteří si na něco podobného pouze hrají a myslí se, že jsou stejně dobří, a tak tohoto velikána nenávidí a snaží se ho odklidit z cesty.
Nedá mě to, abych zde nepřidal pár veršů, které jsou natolik pravdivé, že stojí za poznamení :
Se hřbitovem, mě přešly šprýmy. Co platno těm, kdo měli jmění, dům s postelemi prachovými, že jedli jako nazevření, a žili pili při hýření, neznali nežli kratochvíli ? Radovánek už dávno není a hříchy, ty tu po nich zbyly. Kdo byly dřív ty lebky ty lebky tady v hromadě kostí zetlelých? .....
Ano, co po nás zbude, a jak jsme naložili s tím, že můžeme chvilku spočinout na této zemi..

TIP: Máte rádi Databázi knih?

Podpořte ji svým hlasem v Ceně českého internetu (nominována je v každé druhé kategorii)

Štítky

životopisné romány básníci Paříž 15. století François Villon, 1431-1463

Autor a jeho další knihy

Jarmila Loukotková
česká, 1923 - 2007

všech 18 knih autora

Kniha Navzdory básník zpívá je v

Právě čtených18x
Přečtených1152x
Čtenářské výzvě69x
Doporučených131x
Knihotéce421x
Chystám se číst256x
Chci si koupit16x
dalších seznamech8x