Návštěva staré dámy

28. ledna

Kniha pro zralejší čtenáře, nadčasová. Viděla jsem i skvělé divadelní zpracování Klicperova divadla, kde excelovala Soňa Červená jako Klára.

19.11.2020

Tenhle text miluju. Všchny postavy jsou nádherně vystavěné. Claire, Alfréd Ill, jeho dcera, syn a manželka, farář a učitel jsou mistrovským dílem. Fascinuje mě, jak Dürrenmattovi staí pár slov a lehké nahození situace, aby vystihl jemné nuance změny nálady. Šrouby napětí mistrovsky utahuje a utahuje a čtenář ví, k jakému závěru směřujeme. Přesto zůstavá bez dechu. Opravdu je každý z nich úplatný? Co média, ta přece vše sledují a musí zajistit zákonnost! Claire to v poslední chvíli musí zarazit. Pokud to někdo opravdu udělá, tak kdo to na sebe dokáže vzít,když se všichni tváří, jako že já nic, já muzikant... ale sem s výhodami! Zase jeden text, který zkoumá hranice lidskosti.

21.07.2020

U čtení hry jsem se bavil, je velmi lehce napsaná, a přesti závažná... předkládá velmi těžké morální dilema, která čtenáře nutí uvažovatnad hodnotou bezvýznamného lidského života a významnou sumou peněz. Samozřejmě, že větší prospěch přinese odětování života za peníze, takže to by bylo nejsmyssluplnější jednání, na druhé straně by se tím porušil důležitý morální princip, což by muselo mít v tomto městě fatální důsledky na chápání morálky. Já sám s čistým srdcem mohu říct, že netuším, na kterou stranu se přidat... z přirozenosti asi na tu, ke které se nakloní dav.

04.05.2020

čteno k maturitě. 2,5/5

25.03.2020

Tato knížka mě opravdu vedla k přemýšlení nad cenou lidského života a hodnotě peněz. Obyvatelé Güllenu první nabídku staré nesmírně bohaté ženy odmítnou. Ona sama je však natolik zkažená penězi a tuší, že její podmínka bude splněna. Začne to zcela nevinně, lidé ji pokládají za zbohatlici, avšak sami se zadluží z lehkomyslnosti, protože ono to přeci nějak dopadne. Zprvu nemají v plánu Illa zabít, nakonec k tomu ale přistoupí. Děsivé je, že na to přistoupí i jeho vlastní rodina. Illa jsem musela obdivovat za to, jak dokázal svůj úděl přijmout. Když už se blížila jeho smrt, ani se nebránil. Měla však jeho smrt smysl? Má smysl, že musí umírat lidé, aby se ostatní měli dobře? Dle mého názoru ne, jelikož hodnota každého lidského života je nevyčíslitelná... Celkově se kniha četla dobře a děj pěkně gradoval. Určitě bych ji doporučila přečíst i ostatním.

Z této jednohubky si odnáším dva silné pocity. Pokud bych se snažil popsat ten první, psal bych o tom, jak skvělé je toto dílo, které tak mistrně popisuje jednoduchou tvárnost lidské morálky, od prvního listu buduje napětí a graduje situaci. Ten druhý by byl daleko méně pozitivní. Čtenář skutečně od začátku cítí, jak se vnitřní dynamiky města dávají do pohybu a gradace příběhu je prostě hmatatelná. Dokud děj takto graduje hltal jsem jej po kapitolách a nic jiného mě nezajímalo. Nechci prozrazovat co mě tak zklamalo, ale ve chvíli, kdy gradace ustane, jsem byl eufemicky řečeno velmi zklamaný a rozladěný. Několikrát jsem si klíčovou pasáž přečetl, abych se ujistil, že mi nic neuniklo a když jsem zjistit, že nikoli, mé pocity nabyly na intenzitě. Nechápu, proč autor ukončil tak mistrně budované napětí tak jak to učinil. Jistě měl nějaký důvod, možná to v jeho době mělo nějaký význam, ale dnešnímu čtenáři se nutně musí zdát závěr odbytý a předčasně ukončený. I přes tuto výraznou chybu si myslím, že Návštěva staré dámy stojí rozhodně za přečtení. Říká toho o nás mnoho...

2 03.03.2020

Spíše než o tom, jak peníze křiví lidskou morálku, je kniha, dle mého, o tom, jak peníze tvoří lidskou morálku. Návštěva staré dámy je dramatickou jednohubkou o městě s komickými postavami dohnané do situace dohnané ad absurdum (jejíž skutečnost si ani samotné postavy nepřipouštějí - kdesi kdosi tvrdí, že nabídka milionářky je přece pouhý "žert") a dokazující pravdivost písně "prachy jenom prachy nečekají, jen po nich sáhneš a už tě mají". Ačkoli se takové sociální experimenty (jak pevně doufám) opravdu nedějí, vytvořila ve mně kniha ještě větší odpor k žití na dluh. Vyloženě mě zklamalo vyvrcholení (nebudu ho zde v komentáři předesílat) - řecký chór spravedlivých občanů mi ale dokázal spravit celkový dojem knihy. Jak je ta naše společnost tragikomická a my s ní!