Soudce a jeho kat přehled
Lze říci, že Dürrenmattova prozaická díla se dočkala stejného ohlasu jako jeho dramatická tvorba. Hlavní téma románu Soudce a jeho kat najdeme už u Hammetta, Chandlera či Simenona. Jde o boj dvou stran. V tomto případě je dobro zastoupené jistým Bärlachem, který svou lidskostí může leckomu připomenout Maigreta. Je to člověk konzervativního ražení, který nejedná podle právních předpisů, ale naslouchá spíše svému rozumu. K úspěšnosti tohoto románu jistě přispěla i jeho zdařilá filmová podoba.... celý text
Originální název: Der Richter und sein Henker, 1951
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Soudce a jeho kat. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 21 komentářůSouvisející novinky - Soudce a jeho kat (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Zfilmováno
Soudce a jeho kat (1975)
Kniha Soudce a jeho kat v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Přečtených | 258x |
| ve Čtenářské výzvě | 9x |
| v Doporučených | 21x |
| v Mé knihovně | 120x |
| v Chystám se číst | 54x |
| v Chci si koupit | 7x |
| v dalších seznamech | 3x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Friedrich Dürrenmatt také napsal(a)
| 2001 | Soudce a jeho kat |
| 2018 | Návštěva staré dámy |
| 1964 | Slib |
| 1989 | Soudce a jeho kat / Podezření / Slib |
| 1963 | Fyzikové |

85 %
55 %
74 %
Soudce a jeho kat
Hneď na začiatok musím priznať, že nie celkom mi to sadlo. Je to podivný príbeh zameraný ale na vnútornú analýzu postáv, len natiahnutý na kostru detektívneho žánru. Od počiatku viete, že ak je to detektívka, tak dekonštruovaná, stačí Vám prvá scéna kedy policajt okamžite zničí miesto činu, aby ste vedeli že sa tu nehrá s kartami akými sa hrá krimi či detektívka.. Vyšetrovanie/nevyšetrovanie prebieha v akomsi zvláštnom až kafkovskom absurdne. A celkovo, ťažisko je niekde inde, sám som po prečítaní ostal trošku ako po prečítaní Tracyho tigra. Že čo mi to chcel Durrenmatt predostrieť? Ano, chvíľkami to pripomenie aj Simeona, tie kulisy, obdobie, rekvizity, fokus na psychiku, ale nakoniec mi najviac utkvela tragika starého Barlacha. Zhrnul by som si to sám pre seba ako taký retro podivný noir s ešte podivnejším motívom. Každopádne, je to mimo hlavného prúdu, mimo klišé postupov, je to od autora ktorý detektívku len použil pre svoj vlastný literárny účel. Čo je však čerešničkou na torte, je záver. To je výrazný pamätný moment.