Najšťastnejší človek na Zemi
Eddie Jaku (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470596/bmid_najstastnejsi-clovek-na-zemi-gnR-470596.jpg
5
1025
246
Eddie Jaku sa vždy považoval v prvom rade za Nemca, až potom za Žida. Bol hrdý na svoju krajinu. Všetko sa zmenilo 9. novembra 1938, keď ho nacisti zbili, zatkli a odvliekli do koncentračného tábora. Počas nasledujúcich siedmich rokov Eddie denne čelil nepredstaviteľným hrôzam. Najskôr v Buchenwalde, potom v Auschwitzi a nakoniec počas nacistického pochodu smrti. Prišiel o rodinu, priateľov aj svoju vlasť. Eddie však prežil, a tak si slávnostne sľúbil, že sa bude každý deň usmievať. Dnes verejne rozpráva svoj príbeh, delí sa s poslucháčmi i čitateľmi o svoju múdrosť a žije najlepšie, ako vie. Vzdáva tým hold všetkým obetiam holokaustu a verí, že je „najšťastnejším človekom na zemi“. Eddieho biografia vyšla v roku 2020, keď autor dovŕšil sto rokov. Je to silná výpoveď plná bolesti, no v konečnom dôsledku aj nádeje, príbeh o tom, ako možno nájsť šťastie aj v tých najtemnejších časoch. Kniha Eddieho Jaku sa dostala do užšieho výberu nominácii v kategórii literatúra faktu na ocenenie Indie Book Awards 2021 pre výnimočné nezávisle vydané knihy.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2021 , Ikar (SK)Originální název:
The Happiest Man on Earth
více info...
Přidat komentář
Za každého zlého člověk je na světě jeden laskavý . Eddie , příteli, jak často oslovuješ čtenáře ve své knize, tvůj život měl obrovský smysl. Předat nám, dalším generacím tvé utrpení, ale především tvou laskavost a dobrotu . Tvé srdce bylo plné lásky a milosrdenství. Pokud je nebe , ty tam máš jistě své čestné místo .
Úžasná kniha , silně emotivní příběh.
Nejlepší kniha roku. Silný emotivní příběh, který by si měl přečíst každý. Jako bolest musel prožívat sám autor. To co on zažil si nikdo z nás nemůže představit.
Náročný život popsaný na pouhých dvě stě stranách plný naděje. Tomu říkám umění. Kniha je nesmírně čtivá, jen si občas zkontrolujte, zda u čtení dýcháte; neb je dost napínavá od počátku do konce.
Kniha obsahuje i poselství pro čtenáře, tak kéž by se jím každý řídil, aby na světě bylo víc dobrých lidí.
Těžké téma napsáno s neskutečnou lehkostí a optimismem, bez jakékoliv zášti. Kniha se velmi rychle četla.
Hrozné téma, ovšem sepsané citlivě a lehce a velmi velmi umírněně. Z příběhu je znát, že se Eddie se svým osudem opravdu smířil. Nezapomněl, neodpustil, to ne, ale vše špatné "hodil za hlavu" a žil dál jak nejlépe dovedl.
***
Když jsem překonal nejtemnější chvíle svého života, slíbil jsem, že budu po zbytek života šťastný a usměvavý, protože když se usmíváš, svět se usmívá s tebou. Život není vždy radostný. Někdy je plný těžkých dnů. Musíš však mít na paměti, že máš to štěstí být naživu - pro nás všechny je to štěstí. Každý nádech je dar. Život je krásný, když mu to dovolíš. Štěstí máš ve vlastních rukou.
***
Naprosto nádherná kniha. Vůbec mi těch 200 stran nepřišlo málo, zvlášť když je napsal stoletý pán! Nepovažuji se za člověka, který by si života nevážil, naopak ho mám moc ráda, ale i tak jsem si během čtení uvědomila, jaké zbytečnosti občas řeším a že bych neměla opravdu NIC brát jako samozřejmost. Děkuji, Eddie!
Nevadí mi, že kniha je stručná, jak je uváděno níže v komentářích. Spíše jsem to po přečtení upovídaných knih od V.Frankla a Edith Eva Eger, považoval za benefit (a tím je nechci shazovat!). Eddie čtenáře oslovuje ,,můj milý příteli" a díky tomu z vyprávění čiší určitá lehkost a familiárnost. Na úkor hrozných věcí které si musel vytrpět a které se zdají být až neuvěřitelné, laskavě apeluje na posluchače, že ke štěstí stačí opravdu jen pár obyčejných, všedních věcí, jako třeba večeře u prostřeného stolu.
To ale musí člověk nejdřív dostat pořádně přes držku, aby si to uvědomil...
95%
Nesmírně inspirující čtení pro ty z nás, kteří se občas litují či si myslí, že se mají špatně. Kniha je i zdrojem síly pro zlepšení myšlenek a samotného života. Respekt a obdiv!
Hodnocení: Kdo sleduje můj profil déle, tak určitě ví, že knihy s tematikou 2. světové války čtu moc ráda. Tato kniha se řadí k těm nejlepším.
Eddie Jaku popisuje strasti 2. světové války a holocaustu s neskutečným nadhledem a lehkostí, kniha je napsána neuvěřitelně citlivě, je zde vidět, že autor si užíval každý další den, který mohl prožít, i když se jednalo o tak nelehké období. Autor nás naučí, že se vždy vyplatí brát život z té lepší stránky. Toto pojetí mě neskutečně překvapilo, ale mile, protože knihy s podobným tématem mají často pochopitelně atmosféru úplně odlišnou. Dobové události v této knize pochopí úplně každý, protože je kniha napsána srozumitelně a nekomplikovaně. Eddie na mě působil jako neskutečně odvážný a statečný muž, který přes to vše, co musel v životě zažít, nepřestával hledat slunce neztrácel pozitivní myšlení, opravdu klobouk dolů.
__
Všem lidem, kteří rádi čtou o historii a chtějí si období holocaustu přiblížit zase z trochu jiné perspektivy než je běžné, mohu tuto knihu vřele doporučit.
Kniha je to sice poměrně útlá, ale když si představím, že ji autor napsal ve sto letech, je to úctyhodné dílo. Eddie popisuje svůj život od spokojeného dětství, přes hrůzy a krutosti války a koncentračních táborů, až po znovunalezení svého štěstí po narození syna. Kniha je to velmi působivá. Nutí k zamyšlení nad tím, jak si často nevážíme svých životů a často si je zbytečně ničíme a ztrpčujeme.
"Život je krásný, když mu to dovolíš."
"Prosím, nezapomeň být každý den šťastný, a také činit šťastnými druhé."
(SPOILER) Pokud budete číst tuhle knihu, určitě nepočítejte s tím, že by to byl nějaký hluboký pohled do koncentračních táborů. Příběh je psaný formou dopisu či vyprávění, jako by Eddie seděl naproti vám a píše stylem - "jen si to představ, můj příteli, jaké jsme měli štěstí". Tuhle knihu bych neřadila mezi vyprávěcí knihy o 2SV a koncetračních táborech, ale spíše jako motivační. Překvapilo mě, jak je knížka tenká, s Eddiem si projdete dobu začátku války, kdy měl štěstí a rodina udělala vše pro to, aby se vyučil. To mu nakonec zachránilo život, letem, světem prolítnete s ním koncetrační tábory až se ocitnete na konci války. Poslední část knížky byla pro mě zajímavá, protože Eddie píše o tom, jak ztratil úplně chuť do života, jak to s ním manželka měla těžký a jak ho válka zlomila. A přesně píše i den, kdy se všechno tohle zlomilo. Hlavní poselství této knihy není o válce, ale o tom, aby lidé na sebe byli milí a hodní. A že s dobrým srdcem, laskavostí a vírou se nejdál dojde.
Jak již bylo řečeno v některých předchozích komentářích, kniha byla velmi stručná. Z toho příběhu se dalo vytěžit mnohem víc a to i díky tomu, že autor tohle všechno skutečně zažil. Škoda.
Eddie musel být neskutečně silný a milý člověk. Knížka je dojemná, napsaná velice citlivě, dokáže vzít za srdce. Je dobré nám všem připomenout, co je v životě důležité. Škoda, že takových silných a milých lidí není mezi námi víc. Knížku doporučuji
Jak vypadá nejšťastnější muž na Zemi? Jako Ediie Jaku. Můž, který přežil koncentráky a byl vděčný za každý nový den. Přestože nemám ráda knihy o holocaustu, u Eddieho jsem udělala výjimku a přečetla si jeho příběh. Je psán stručně, výstižně a s tichou výčitkou vůči ostatním, kteří toto vše dopustili a na zvěrstvech se podíleli. Osobně si myslím, že by si tuto knihu měl přečíst každý, aby měl aspoň malou představu o tom, co se v nedávné historii dělo. Člověk, který to nezažil na vlastní kůži může mít jen pramalou představu o tom všem. Holocaust a koncentrační tábory ve mně vzbuzují pocity beznaděje a strachu. Eddieho výpověď je však trochu jiná... Však si ji přečtěte sami.
Neuvěřitelně čtiva kniha. Tohle by si měl přečíst každý. Smutná, ale zároveň krásná kniha. Doporučuju
Nesnáším knížky (stejně jako filmy či cokoli jiného) o koncentrákách a o druhé světové celkově. Nenávidím tu dobu, nenávidím ty lidi, nenávidím o tom číst nebo jen slyšet. Ani tak ne proto, že bych to neustála emocionálně. Spíš proto, že se mi chce z těch lidí zvracet, probouzí to ve mně záchvaty vzteku, přeju si vytáhnout je z hrobu, oživit, zabít, znovu oživit, zase zabít A to u čtení prožívat nechci, čtu pro zábavu a odreagování, takže tuhle sortu radši ignoruju. Ale řekla jsem si, že pro jednou mě dvě stě stránek nezabije, holt to sežeru na jeden zátah, jeden den se vytočím a pak budu mít zase klid. Eddie mi však udělal radost. Bohudík se v tom, co zažil, nijak nehnípe, nevyžívá se v popisu detailů, on to jen tak prostě konstatuje a ty roky hrůz utečou jako voda. Měla jsem pocit, že sedím na klíně dědovi, který jen vypráví svůj příběh a snaží se mi na tom příkladu ukázat, že když se všechno sere a nic se nedaří, tak nemám propadat beznaději a mám pokračovat dál s hlavou zpříma a s úsměvem. Udrž si naději, ono zase bude líp. Párkrát se mi sice opět zamlžilo vidění přílišnou tekutinou v očích, ale Niagary se nekonaly. Bylo to smutné, ale zároveň optimistické. Hezky a jednoduše psané. Milé. Ten člověk musel být úžasný, silný a neskonale hodný. Klidně bych k žánru téhle knihy doplnila i motivační literatura nebo osobnostní rozvoj, protože to tam rozhodně čtenář najde.
Příběh Abrahama Salomona Jakubowicze, německého Žida. Kluka, kterému odporný nacistický režim sebral téměř celou rodinu. Rodinu, která byla naložena do vagonu pro dobytek a transportována do Osvětimi a kde se na nástupišti jejich cesty definitivně rozdělily. Nalevo, napravo. Nikdo v tu chvíli netušil, že tato dvě slova znamenají život a smrt. Eddie přežil jen díky svému otci, který kladl celý život velký důraz na vzdělání. I přesto, že již v roce 1933 začal svévolný teror na židovském obyvatelstvu, dokázal zajistit, aby Eddie pod falešnou identitou jako německý sirotek vystudoval strojírenskou školu. Tím se Eddie stal v Osvětimi tzv. ekonomicky nepostradatelným Židem a jeho znalosti přesného strojírenství mu třikrát zachránily život před plynovou komorou. Se štěstím přežil. I když zbídačený cholerou, tyfem a tělesnou váhou 28 kg. Každý den až do své smrti se vracel ve vzpomínkách ke své mamince i otci. Zůstali s ním navždy. Jako hvězdy na nebi. Stejně tak jako vytetované číslo na předloktí. Své zážitky dokázal literárně svěřit až ve svých sto letech a to díky obrovské podpoře jeho milované rodiny.
Malá velká kniha. Myslím, že jako přirovnání se hodí nejlépe.
Štítky knihy
Židé Osvětim (koncentrační tábor) životopisy, biografie paměti, memoáry holokaust, holocaust přeživší holokaustu
Kniha Najšťastnejší človek na Zemi je v
| Právě čtených | 18x |
| Přečtených | 1 379x |
| Čtenářské výzvě | 611x |
| Doporučených | 143x |
| Knihotéce | 397x |
| Chystám se číst | 659x |
| Chci si koupit | 159x |
| dalších seznamech | 14x |
Rozsahem nevelká, ale hodně působivá knížka. Přiznám se, že některé věci se mi zdály skoro až neuvěřitelné. Tím v žádném případě nechci zpochybňovat holokaust a další zločiny nacistů. Jen se mi zdálo, že tolik šťastných i nešťastných náhod snad nemohl zažít jeden člověk. Ale co, vyloučeno to není, v pohnutých dobách se osudy lidí mohou zamotat různě.
Líbilo se mi, že (není to přesný citát) autor necítí k nacistům nenávist, ale odpustit jim nedokáže. A oceňuji, že ho útrapy nezlomily a že si i po prožitých hrůzách zachoval pozitivní přístup k životu.