Na smrť

(SPOILER) "Někteří lidé jsou možná z prachu té samé hvězdy." - Zdánlivě nevinná věta, která v sobě ukrývá vlastně obsah celé knihy. Dokonale vystižené!

"Na smrt" je vlastně dvoukniha, kdy první část se zaměřuje primárně na společné dospívání obou chlapců, Viktorův útěk do Ameriky a jeho "růst" v místním mafiánském gangu. A také jeho první střety se smrtí. Zároveň sledujeme osud Karla, který se po tragické události s rodinou stěhuje do Německa a po vystudování pomalu přičichává k moci a výhodám, jež mu nabízí spolupráce s Reinhardem Heidrichem. I u Karla sledujeme, jak prožívá první vraždy a jak mu dělají dobře. Možná je trochu psychopat.

Druhá kniha je věnovaná téměř celá bestiálnímu vraždění v Osvětimi, kde se ocitá Viktor se všemi svými nejbližšími. Přibližuje nám osudy těžce zkoušených Židů, do detailů popisuje mučení i tresty, selekce, Mengeleho zvrácené pokusy, zneužívání dětí, postup práce v kremačních budovách, aj. Viktor postupně přichází o své blízké.

Právě zde se po letech opět setkává s Karlem. Jaké bude jejich shledání? Jakou roli hraje moc a vliv v jejich dávno zapomenutém přátelství?

Tohle je to "nejlepší", co jsem kdy četla. I přes to, jak strašné věci jsou zde popsány, smekám před autorem. Napsal to naprosto neskutečně! Když jsem viděla tu tloušťku knihy a téměř 700 stran, protočily se mi panenky. ALE! Nakonec bych možná brala těch stránek ještě o trochu víc. Jelikož se nejedná o první knihu, co jsem od tohoto autora četla, velmi mě překvapil, Na smrt se od jeho ostatních děl diametrálně liší. Stále ale píše velmi poutavě, i když tu nenajdeme žádné prvky mysteriózna. V závěru knihy to ale krásně dohnal a ty své typické prvky doplnil, to bych snad poznala i poslepu, že to psal on! Od chvíle, kdy Viktor utekl z Osvětimi to mělo grády a ten konec, to bylo fenomenální!

Zároveň jsem ze sebe trochu zmatená, protože i když ve mě kniha samozřejmě vzbudila emoce, slza neukápla. Asi už s přibývajícím množstvím přečtených knih na toto téma získávám imunitu Každopádně, nic "horšího", co se týče obsahu jsem nikdy nečetla a Na smrt patří mezi TOP knihy a budu si jí pamatovat navždy. Přečíst by si jí měl každý!

Ok, tak tímhle si u mě autor vyžehlil minulé i budoucí kiksy.

Je to hnusný, ale takové to bylo a nemá smysl skutečnost balit do pozlátka.

Kniha, která mi ještě několik let bude způsobovat noční můry!

Asi nikdy v životě jsem nečetla tak surový příběh. To co jiní autoři nechávají na fantazii čtenáře, pan Karika servíruje s brutálně detailním popisem. Místy je to takový masakr, že jsem musela přestat číst a dát si pauzu. Autor perfektně zachytit přerod z lehce naivních mladíků, kteří vyrůstali na malém městě, na zabijáky. Zaujalo mě i nenásilné vložení analitických faktů, které dokreslují postup německé válečné mašinerie.

Nezapomenutelné, ale opravdu brutální!

(SPOILER) Ufff. Tak tohle byla asi nejsilnější a nejdrsnější kniha, kterou jsem kdy četla. Kniha plná zmaru, násilí, krutosti, smrti.... No prostě jedna velká depka. Konec knihy je přesně takový jako je název knihy, jak jsem předpokládala. Mistrovské dílo, které dlouho nevyženu z hlavy. Myslím, že sílu knihy ještě podtrhla moje loňská návštěva Osvětimi, kde člověk spatří malé zrníčko z té hromady hrůzy co se tam dělo (např. hromada bot a úplně vepředu malé dětské botičky ).

Uf! Pět bodů nestačí. Neskutečně upřímné, syrové, drsné. Tohle by měla být povinná četba.

Nedočetla jsem.. Mafiánská linka se mi líbila, jakmile se ale vše vrátilo do Evropy a bylo jasné, že to nemůže dobře skončit, reflexe Karla nezastane, neměla jsem chuť číst dál.

Uf...to jsem si řekla, když mi byla tato dvoudílná kniha doručena. Kloužete očima po řádcích jako po kluzišti a čtete o lásce, přátelství, rodině, smůle a taky o vraždění, ambicích, nedůstojnosti, lidských hyenách, o kousíčku chleba, o zubařích, holičích a třeba taky o sušírně vlasů....Pane Karika děkuji

Knihu mi odporučila moja kamarátka, málokedy siahnem po tituloch domácich autorov, niekedy je to možno na škodu. Táto kniha je toho dôkazom. Neočakával som nič mimoriadne, ale zasa ani žiadnu katastrofu. Ale...
Kniha ma naozaj dostala. Zaujímavý, silný, priamočiary, brutálne surový dej, postavy, ktoré bavia, ich charaktery, správanie, lokácie, ktoré v rámci deja boli vybrané a opísané, viac ako dobre. Aj keď koniec každej postavy bol čitateľný už zhruba od polovice knihy, celkový dej to vyvážil dokonale. Bavila ma tá surovosť, žiadne prifarbovanie, výborné zvládnuté skutočné udalosti a dejiny. Ak si k tomu pripočítam vlastnú návštevu Osvienčimu, všetky tie miesta a obrazy, ktoré tam človek videl, ešte teraz mám z toho husiu kožu. Nič pre slabšie povahy. Plný počet bodov.

Na knihu jsem se chystala dlouho, odrazovala mě její objemnost. Nakonec jsem ji, i přes množství brutality, zhltla jako malinu. Souhlasím, že to není kniha pro každého, ale při tom bych ji každému doporučila přečíst. Souhlasím, že je to jedna z nejlepších autorových knih, které jsem od něho četla.

Rozhodně nejlepší román o koncentračním táboře a válečné době. Surový, upřímný bez nějaké přibarvenosti a zbytečných odboček, v rámci faktů velmi kvalitně odvedená práce. Velice dobře napsáno, proložila jsem to dvěma oddechovými knihami, ale jakmile jsem se pustila do druhé části, tak jsem knihu už moc neodkládala. Kdybych mohla, přidala bych 6 hvězdu jenom za tu práci, kterou si autor dal s touto knihou. Neskutečná kniha. Dlouho jsem si knihu chtěla přečíst a naprosto skvělá. Tohle vyměnit v povinné četbě za Kateřinu!

Tlustá, drsná, mrazivá, dech beroucí, brutální a přitom krásná. Kniha se mi velmi líbila. Dávám pět a určitě doporučuji.

Bez sebemenšího zaváhání, tohle je na 5 *. V té knize je prostě úplně všechno - historie, láska, emoce, násilí... Nedovedu si představit tu práci na rešerších, protože většina faktografických informací odpovídá skutečnosti, ale díky za to.

Na Smrt, schválně píšu s velkým „S“ protože k téhle knize se toto slovo s malým „s“ nehodí, protože Smrt a násilí jsou její primární náplní.
Nebudu spoilerovat děj, a napíšu jenom mé pocity z její četby, musím říct že to bylo jedno znej emocionálnějších čtení které jsem zažil, můj nejoblíbenější žánr je historie, kde je smrti a násilí plno, takže mě čtení o tomto tématu nevadí, ale přiznám že v téhle knize jsem tím byl poprvé tak přehlcen, že jsem čtení v půlce na dost dlouhou dobu přerušil a k do čtení jsem se musel doslova dokopat. Doufám že autor přežil napsání knihy v dobrém duševním zdraví, protože si nedovedu představit že napsat něco takového nenechá na člověku nějaké stopy, ale jinak za mně palec nahoru.

(SPOILER) Moje druhá knížka od slovenského autora a musím říct, že mě velmi překvapila a pohltila. Kniha v mém životě zůstane navždy.

Lidi si v dnešní době neumí vůbec představit, co za hrůzu to tenkrát bylo. Měli by být rádi, že jsem tohle nezažili a teď se vlastně máme moc dobře. Ale remcat budeme pořád.

Citlivým povahami ale nedoporučuji! V životě jsem nečetla něco tak šíleného, surového a zlého. Člověk si při čtení uvědomí, že to není tak dlouho, co se tyhle hrůzné věci děly. Příběh je o přátelství, lásce, zradě a vině a zlu.

Knížku jsem dostala k Vánocům a přečetla si ji někdy v květnu. Musím říct, že mě to velmi bavilo i přes ty zrůdnosti co se tam odehrávali. Občas jsem knihu zavřela a chvíli koukala do stěny, jestli je to fakt pravda.

Dvě hlavní postavy, které nám vyprávějí příběh každý ze svého pohledu, jsou Viktor Hiler a Karel Schmidt.

Tak jak se zachoval Viktor, by se zachoval asi každý, kdyby jsme byli vystavení tomu všemu čemu si on procházel.

A Karel? Jeho přeměna v monstrum, obdivovatele nacistů a Heydricha, ta byla strašná. Jak je možné se takto bezhlavě oddat rakouskému malíři a myšlence na ovládnutí světa? To asi nikdy nezjistíme.

Děj který se odehrával v druhé polovině knihy, hlavně v koncentračním táboře Osvětim mi občas vehnal slzy do očí. Já jsem fandila Viktorovi, svým způsobem je to hrdina který bojoval proti nacismu a za přátelé/rodinu co se ocitli v Osvětimi s taky tam zemřeli.

Pan autor mě velice překvapil a tuhle knihu v životě nepřestanu doporučovat. Stojí za to, si to přečíst.

Nesmírně silný a mistrně odvyprávěný příběh.
Na smrt má úplně všechno. Víc není třeba dodávat.

90%

Bravurní dílo Jozefa Kariky. Přečetla jsem si znovu, tentokrát jsem četla pečlivě a nepřeskakovala, ale dávala jsem si při čtení delší pauzy, abych knížku vydýchala. Je to nejsurovější knížka, kterou jsem dosud četla. Život tady nic neznamená. Souhlasím s prvním hodnocením, které jsem napsala v roce 2020.
Doporučuji, ale knížka je extra brutální, není rozhodně pro všechny.

Toto rozhodne nie je čitanie na dobrú noc. Srdce sa zviera a oči bolia z toho, čo čítajú, a myseľ sa bráni zhmotniť si videné slová. To nie sú zverstvá. Zver nič také nepácha. To dokáže len človek, vraj najinteligentnejší tvor na planéte. Naozaj?
Strašné, hrozné, príšerné.
Karika je neuveriteľne dobrý spisovateľ. Brutalitu doslova až do morku kostí dokáže z ničoho nič otočiť do lyricko-poetického obrazu. Celkom ma zničil. Hlboko sa klaniam jeho umeniu.

Na smrt je moje druhá kniha od Kariky a musím uznat, že si u mě autor výrazně polepšil. Je to rozhodně jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četl. Vypráví příběh dvou kamarádů, které rozdělí nehoda v mládí a později druhá světová válka. Zatímco jeden emigruje do USA, druhý se stává oddaným Heydrichovým špiónem a zažívá nástup a slávu Třetí říše.

Normálně nejsem fanouškem knih z období druhé světové války – miluju horory, ale hrůzy války jsou pro mě až příliš… skutečné. Jenže Karika tohle zvládá bravurně. Celý tenhle sedmisetstránkový opus je protkaný poutavými příběhy a všechny postavy, které potkáváme, působí živě, uvěřitelně a fascinují svými osudy.

Začátek je krvavý a temný, ale jakmile se děj přesune do koncentračního tábora, hrůza se vystupňuje na maximum. Co mrazí nejvíc, je vědomí, že tyto příběhy vycházejí ze skutečných událostí – člověku z toho doslova zůstává rozum stát.

Josef Karika je rozhodně výjimečný spisovatel a Na smrt patří do mého top 10 žebříčku.

(SPOILER) Oba aktéři Viktor a Karel pracovali pro zločinecké syndikáty, Viktor pro Murder Inc. , Karel pro SS. Viktorovi zkušenosti v Murder Inc. pomohli k přežití a útěku z koncetračního tábora. Životní příběh obou hlavních hrdinů se v knize navzájem prolíná, osud je na konci knihy svede dohromady, nesmiřitelná zášť, oba stojí na jiném konci barikády, končí jejich smrtí. Silný, surový, drsný příběh, skvěle literárně zpracovaný, od Kariky považuji za nejlepší knihu. Většina postav v knize zahyne, paradoxně, jediný kdo na všem vydělal je ganster Luky Luciano, kterému hrozilo 30 až 50 let žaláře. Od americké vlády dostal nabídku spojit se s mafii v Palermu a usnadnit vylodění Američanů na Sicilíi. Odseděl si jen 10 let a v roce 1946 byl z vězení propuštěn, a vesele pokračoval ve své mafiánské činnosti.