Na ceste

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román Na ceste je základným literárnym odkazom bítnického hnutia, generačnou výpoveďou príslušníka tej skupiny mládeže, ktorá po svojom reagovala na situáciu koncom štyridsiatych a začiatkom päťdesiatych rokov, keď Amerika prechádzala štádiom vrcholnej hospodárskej stability, ale začínali sa prejavovať choroby toľko vychvaľovanej americkej civilizácie. Bítnici odmietli ideál mladého úspešného Američana s jeho nalinajkovaným a pevným cieľom a dali sa cestou protestu, úteku od civilizačných vymožeností smerom k akémusi modernému primitivizmu. Istotu budúcnosti nahrádzali zintenzívneným prežívaním prítomnosti. Týmto sú poznamenané aj cesty hrdinu po USA, tvoriace hlavnú líniu rozprávania. Do extázy vyvolanej novými zážitkami sa však mieša aj nostalgia spôsobená uvedomovaním si bezvýchodiskovosti takéhoto úteku. V autobiografickej výpovedi vystupuje Allen Ginsberg ako Carlo Marx, William Burroughs ako Bull Lee, John Clellon Holmes ako Tom Saybrook, Herbert Huncke ako Elmer Hassel, Neal Cassady ako Dean Moriarty. Len málokomu se podarí napísať "bibliu". Kultovú knihu, ktorá zásadne zasiahne do života a názorov celej jednej generácie. Kerouackovi sa to podarilo....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130602/na-ceste-130602.jpg 3.92002
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Slovenský spisovateľ
Originální název:

On the Road, 1957


více info...
Nahrávám...

Komentáře (247)

Kniha Na ceste

Natyna3
15. července

Na této knize mě nejvíce bavilo vykreslení americké popkultury 20. století, debaty o písních, knihách a jejích autorech. Bavil mě zájem hrdinů o literaturu a umění… A vlastně se mi líbil i jejich styl života. Občas jsem se v knize sama našla.
,,…většinu času jsme byli sami a duše nám splývaly čím dál víc a víc, až tak, že to bude jednou hrozně těžký loučení.“

uzivatel3489
27. června

Nedoporučuji číst před létem, kdy má člověk největší touhu někam vyrazit. Opravdu úžasná kniha, která vás vtáhne do děje. Styl beat generation mi sedl a líbí se mi forma textu, kdy autor vypisuje své myšlenkové proudy, stejně jako když vypráví historku svým kámošům. Dynamické vyprávění je prokládáno občasnými perlami o smyslu života, filosofii, smrti. Nespisovnost mě zprvu překvapila a chvíli mi trvalo, než jsem si na ni zvykl. Brzy jsem zjistil, že tahle kniha nemohla být napsána spisovně. Určitě se k ní někdy vrátím a na moje letní cesty si vezmu další Kerouacovo dílo.


slawa.cap
10. května

Začal jsme poslouchat jako audioknihu, ale je dost zkrácená a tak po poslechu jsem se pustil i do čtení.
Proč ve škole nikdy neřekli že je to plné chlastu, drog a sexu. Že tu nejde o cestopis ale o nekonečnou nespoutanou párty? Proč jsme na to musel přijít sám až skoro 20 let po tom co jsme to opravdu potřeboval číst?
Bohužel to je asi taky největší problém knihy. Číst to ve 20 letech tak z toho bude modla. Dnes, když už to mám všechno za sebou, to vidím o dost střízlivěji. Taky vidím že Sal vzhlíží k největším ubožákovi v knížce a závěr samotný i když dost melancholický je vlastně happy end.
Co mě na knížce trochu vytáčelo bylo vsouvání vzpomínek do děje, tak že Sal o tom mluví jako o samozřejmosti, i když o tom doteď nepadlo ani slovo. A dost mi vadil velký počet postav a to že každý věděl o každém i na druhém konci země.
I když je knížka spíš o prožitku přišlo mi to takové plytké a trochu jalové.
Ale je mi líto, že jsem to na střední nečetl. Budu se snažit aby moje děti neudělali stejnou chybu.

Tereza_T
03. května

Sale a Deane, díky hoši, strávila jsem s vámi (mimojiné) můj narozeninový večer a bylo to krásný. Jméno Dean Moriarty pro mě znamená krásu života a zároveň největší životní dno. Myslím, že po přečetní téhle knížky se musí pozastavit nitro každého z nás a když už nic jiného, tak při nejmenším každý z nás nad tím svým živůtkem aspoň trochu zapřemýšlí. Sale na Deana nikdy myslet nepřestane a jeho děti budou znát každičkej příběh Deana Moriartyho, kterej ale nikdy nepochopí. Děti Deana budou, jako Dean sám, navždy svého otce hledat v těch nejzapadlejších rozích Ameriky. Těším se na příští shledání.

"Ale teď tancovali jak šílenci a já se coural za nima, což vlastně dělám celý život - courám se za lidma, kteří mě zajímají, protože lidi, jediní opravdoví lidi, co znám, jsou blázni, blázni do života, ukecaní blázni, cvoci k spasení, ti, kteří chtějí mít všechno - a hned!, kteří nikdy nezívají a neříkají věci-co-se-sluší, ale hoří, hoří, hoří jako ta báječná rachejtle, co se rozprskne a vystřelí tisíce pavoučích noh proti hvězdám, jen namodralá světluška zůstane uprostřed a všichni vzdychnou."

"Koukej na ty před náma. Jak jsou plní starostí, počítaj kilometry, přemejšlej, kde budou v noci spát, kolik musej vyklopit za benzín, jaký bude počasí a jak se vůbec dostanou tam, kam chtěj - jenže voni se tam přece stejně dostanou, že jo. Ale potřebujou ty svý starosti, musej klamat čas falešnejma a převrácenejma požadavkama, jsou celí netrpělivý a ukňouraný, neměli by pokoj, kdyby se neuzamkli do svý pěkně zavedený vyzkoušený trudomyslnosti, a když už jsou v tom, rovnou si začnou štelovat i správnej odpovídající výraz ve ksichtě, což je, jak vidíš, výraz ryzího neštěstí, a zatím jim všechno ubíhá pod rukama a oni to věděj a z toho jsou taky podebraný a tak pořád dokola."

"Večernice už jistě zapadá a rozlévá svou bledou diamantovou zář po prérii jen chvilku předtím, než se snese naprostá noc, co požehná zemi, ztemní řeky, přikryje vrcholky, zavine poslední pobřeží a nikdo neví, co koho čeká, kromě beznadějných trosek stárnutí, myslím na Deana Moriartyho."

Re@ding_9-wine
05. dubna

Pro někoho škvár (a svým způsobem tomu rozumím - už zde zaznělo, že to není konvenční a že jsou tam nesympatické postavy a že to je možná i nuda atd.), pro někoho "duch doby", obraz "beat generation", dokonalá kronika "cesty" nekonvenční mládeže počátku 50. let. Já se i přes všechny výhrady, které k ní mám, řadím ke druhé skupině. A může za to i fakt, že když jsem ji poprvé četla, bylo mi 16 a mým jediným životním snem bylo cestovat. A tak si to sedlo. A já se do té volnosti a svobody (i když svým způsobem zvrácené) a pásma v próze zamilovala. A love-hate vztah trvá.

101evca
02. dubna

Úžasně dynamické dílo. Nemá směr, cíl, ani konec. Kniha se nedá číst nějak konvečně, prostě jenom nasávám tu atmosféru, tu živost všech postav, neuhasitelnou energii spontálního života, kde nejsou žádné plány do budoucího dne, jen cesta.

š.m.i.k
15. března

Tak nechápu, co je na této knize tak opěvované....? Neskutečně o ničem. Komplet mi to připadá jako napsané v období vrcholné puberty. Doufám, že je to tím, že lidská mentalita za dobu od napsání knihy tak výrazně pokročila – k lepšímu ;)

Adigiotto
12. března

K nedožitej storočnici: Je po všetkom, už nemusíš byť na ceste. Už sa nemusíš rýpať v mystike. Už je jedno, či tvoj román zle pochopili (I'm not a beatnik. I'm a Catholic). Veď vieš, dielo žije vlastným životom.
Čo navždy zostane, je tvoja túžba po naplnení. Je veľa ciest, ako ho dosiahnuť. Ty si sa vybral tou, čo skončila priskoro...

Happy birthday, dear Jack!

1 ...