A hroši se uvařili ve svých nádržích

Typ lidí v knize nemám ráda. Lidé, kteří se nedokáží živit poctivou prací, neustále jsou švorc (záhadně nalézají poslední a poslední drobné) a žijí ze dne na den. Ale jak vidno v knize, i v reálném světě, takoví lidé paradoxně nikdy nedopadnou na dno.

Kniha byla čtivá, jen mi přišla zvláštní co do organizace témat. Ale opravdu se četla skvěle (a kolem 80. strany jsem
paradoxně začala číst ještě rychleji; doteď nechápu, co to byla za kouzlo, ale opravdu jsem vůbec netušila, jak je možné, že za krátký čas přečtu tolik stran).

Parta lehce zpitých básníků si motá cestu rozvráceným New Yorkem. Těžko říct, jestli bylo víc zvrácené město kvůli nim, či naopak. Tak jako tak, pečlivě vaří své hrochy a ve vzduchu jde cítit Něco. Něco se má stát a je to nevyhnutelné - Kerouac, Burroughs (a potažmo i ) Ginsberg čekají až sjede k zemi blesk a probudí z nočního deliria jejich můzy. Hromosvodem se stala ta nejméně sourodá dvojice, která se jim mohla postavit do cesty.

Kerouac skvělý, naprostý mistr pera. Burroughs v záblesku toho, co jej za pár let proslaví, nicméně už tehdy skvělý dokumentarista nálad a neopsatelých obrazů.

Krásné čtení které čtenáře zavede do jiného světa

vyborná knížka pojednávající o začátcích beatniků

Nijak oslnena jsem nebyla.. Roman Na ceste me nadchl, tato kniha bohuzel.. :-(

Kniha, kterou spíše než příběh milostného neštěstí beru jako svědectví doby a generační výpověď. "And the Hippos were Boiled in Their Tanks" je mně vhledem do života generace, jež - možná díky skutečnosti zuřící války - odkládala vystřízlivění na neurčito. Z knihy se tak dozvídáme, že Jack, Bill a jejich přátelé protahovali večírky hluboko nad rána. Že se nikdy opravdu nezastavovali, ba dokonce ani nezpomalovali. Že nikdy nepřestávali snít své sny - sny o jarních parcích osvobozené Paříže, sny o novém, senzitivnějším vnímání, sny o osvobozené morálce.

Bezvadné čtení. Přiblíží vás to k povahám všech postav. 200 stránek a přitom tak málo. - Vražda, loď, klub. Moc se mi líbila, těším se na další.

Základní dílo beatniků. Kniha vypráví o zločinu, lidech a době, které stojí u vzniku samotné beat generation. Spojení Burroughse a Kerouaca, problémů života ve stylu Verlain - Rimbaud a Ameriky na sklonku 2. světové války se velice lehce čte a jistě by se mělo zařadit do povinné četby. Všech.

Zbožňuji Beatníky ! A tahle knížka mi přišla skvělá. Dobře, není to zrovna vrcholné dílo, ale velmi realisticky to popisuje život beatnické generace. Jejich cíle a úvahy o "nové vizi". Mě to nezklamalo, naopak. :)

Připouštím že když se mi kniha dotala do ruky očekával sem víc, možná sem spíš očekával něco jiného. S oběma autory zkušenost mám, ale dopadlo to jak dopadlo. Víc než samotná náplň knihy bych oceňoval vybarvení atmosféry ve které vznikala BEAT GENERATION a spolu s ní se vytvářely nebo novým směrem formovaly i hudební a kulturní nebo i politické směry a subžánry, kterým v dalších letech vdechl život především W.S. Burroughs

Mě ta kniha od začátku chytla, ani nevím proč :) Asi tím, že byla psaná čtivým způsobem, z pohledu dvou vypravěčů. Dokonce ani ty pravopisné chyby mi nevadily :) Příběh není ani tak strhující, ale kniha zajímavě ukazuje obrázek doby a hlavně počátky beatniků.

Nicméně si musím trochu rýpnout a přiznat, že nejzajímavější byl asi doslov :))

Po přečtení Kerouackova "Na cestě", jsem k ostatním jeho dílům přistupoval poněkud skepticky a vyloženě je nevyhledával. Tuto knihu jsem ovšem dostal jako dar a velmi mile mě překvapila. Na 150 stranách malého formátu bylo Burroughsovo a Kerouackovo vyprávění o neustálém poflakování a flámování poměrně zajímavé a zábavné. Navíc je kniha psána velmi zajímavým způsobem, kdy jeden příběh je vyprávěn z pohledu dvou jeho účastníků.