My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31623/bmid_my-deti-ze-stanice-zoo-9XN-31623.jpg
5
8180
8180
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Mladistvá západoberlínská narkomanka ich-formou popisuje svůj příchod jako 6leté na berlínské sídliště Gropiusstadt s minimem možností zábavy pro děti. Neutěšené rodinné poměry vedoucí k rozvodu rodičů ji přivádí k hašišové partě v „Domě středu“. Následně postupně propadává světem drog až k těžké závislosti na heroinu a všemu, co s ní souvisí: těžké zhoršování zdravotního stavu, snaha opatřit si peníze na dávku (žebrání, krádeže, prostituce) a občasné zoufalé a neúspěšné pokusy zbavit se závislosti. Později se dívka závislosti na heroinu zbaví, ale pořád zůstává závislá na hašiši. Kniha obsahuje vlepenou 32 stránkovou fotografickou přílohu. Předmluvu napsal JUDr. Kamil Klášterský. Odborně lektorovali MUDr. Jan Cimický, CSc., JUDr. Kamil Klášterský a MUDr. Jaromír Rubeš. První vydání.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1987 , Mladá frontaOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO , 1978
více info...
Přidat komentář
O té knize jsem slyšel už v 80 letech ale číst se mi nikdy nechtěla ,ale jako audiokniha se mi líbila velmi. Dost drsná zpověd a to jsme vnímali tehdejší ZApadní Berlín jako město svobody a ne kde děti umírají na drogy..
Jedna z knih, co mě v životě nejvíce zasáhla. Doteď si pamatuji, jak jsem čtyři roky zpátky hltal tuto knihu ve vaně až byla voda studená. Jeden z nejsilnějších příběhů, co jsem kdy četl, děsivé, že se vše z knihy doopravdy stalo. Tato kniha by měla být v povinné četbě.
Kniha i film ukazují, co můžou s člověkem udělat drogy. Jsou tam i fotky. Já si nedokážu představit dostat se do této situace a nechat ji zajít až tak daleko, ale vím, jistě, že pokud se někdy dočkám vlastního dítěte, rozhodně mu knihu koupím, aby si ji přečetl/a. A to ideálně několikrát a poprvé ještě před pubertou. Brzy se chci taky ke knize vrátit, protože si myslím, že jsem ji četla ve věku, kdy jsem ji nedokázala plně pochopit a určitě si ji přečtu znova a doufám, že jednou i její pokračování.
Syrové vyprávění, které pro mě bylo zhruba do půlky knihy zajímavé, ovšem potom začal zájem pomalu upadat. Začalo to být stále dokola to samé - pokus o odvykačku, návrat mezi své, zmáknutí pár klientů, našlehnutí, pokus o odvykačku, návrat mezi své....a tak dále a tak dále. Mimo jiné jsem začal mít neskutečnou alergii na slovo cool, které tam bylo téměř na každé stránce, na některé i dvakrát :-) ale chápu, že má jít o přepis vyjádření mladé narkomanky, takže to nelze knize vyčítat. Jinak sympatie k hlavním "hrdinům" vyprávění jsem necítil žádné. Sice ještě tehdy nebyla patrně žádná velká osvěta mezi mládeží ( na rozdíl ode dneška, kdy to do každého cpou od základní školy, takže začít fetovat může akorát opravdový pitomec ), ale k veškerým narkomanům chovám silné antipatie, opovržení a veskrze negativní emoce. Hlavně v dnešní době, kdy je jich všude plno, šíří nakažlivé choroby, páchají trestnou činnost a ničí životy svých blízkých. Snad bude tahle knížka pro hodně mladých lidí výstražným mementem, aby se vyhnuli podobnému svinstvu, ale jsem v tomhle směru spíš skeptikem.
Určitě je to tématem závislosti, ale po chvíli mi vadilo, že je to pořád dokola. Ale jako vyjádření spirály závislosti je to dobré.
Tuhle knihu by si podle mě měl přečíst každý, je čtivá, podle pravdy.. nemám co dodat. Je to smutné, ale zároveň to otevře oči, jaký může mít život spád.
Povinná četba na školách. 80 léta v Německu drogy, sex. Vyprávění dospívající dívky a její pád na dno. Kvůli drogám.
Je mi jasné, že to bude znít jako klišé, ale nedokážu psát jinak: začnete číst a přestanete až na konci. Knihu si vezmete i na záchod, do lednice, do vany a na návštěvu k rodičům. Děsivě odstrašující kniha, která otevře oči člověku drogami nepoznanému - je to 1000x účinnější než ty ohrané kecy ve škole, jak máme odmítat drogy. Po přečtení této knihy jakoukoliv drogu (ač nemám rád to slovo, protože si za ním představí každý něco trochu jiného) zcela jistě bez zaváhání odmítnete.
Tahle kniha je děsivá a skvělá zároveň. Barbarsky jsem jako první viděla film, který jsem vstřebávala hodně dlouho, ale kniha na mě zapůsobila ještě silněji. Klobouk dolů před Christiane, která dokázala s takovými věcmi vyjít na povrch a povědět nám svůj příběh. Pro mnohé z nás může být ponaučením, případně odstašujícím případem, jak nikdy neskončit a pro jiné, že pokud má člověk pevnou vůli a má kolem sebe lidi, kteří jsou mu ochotni pomoci, může se dostat až ze samotného dna.
Tuto knihu by měl podle mě přečíst každý, i když si nejsem jistá v jakém věku. Když si totiž vzpomenou jaká jsem byla ve 13 letech já, úplné dítě, knihu jsem četla ve 22 letech, bylo to pro mě naprosto zdrcující a v mých 13 letech bych tomu rozhodně nedokázala rozumět.
Hodně nadčasové.
Názor mých nejstarších vnoučat: Když máš reálný cíl, tak tě tohle mine, takže zbytečná kniha. A za mě? I přes tento jako jevící se rozumný názor, je přece jen z dohledu zatím nepustím.
Knihu jsem četl, když mi bylo 12 nebo 13 let a myslím, že zhruba v tomhle věku by si ji měl přečíst každý. Povinně bych ji dával děckám ve škole k přečtení a s ní i film Requiem za sen.
Hodnocení: 9/10
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno prostituce Německo Berlín dospívání domácí násilí feťáci, narkomani podle skutečných událostí
Nebudu tvrdit, zdali je lepší film nebo kniha, obojí má svoje pro a proti. V knize je všechno podstatně více vysvětleno - jak se Christiana seznámila s ostatními feťáky, dětství, pocity, odvykačky,... na druhou stranu se poté všechno opakuje a když jde hlavní hrdinka asi po páte na odvykačku a pak stejně zase uteče a jde si píchnout háčko tak už to čtenáře tolik nedostane. Celá kniha se však čte opravdu dobře, nebude mít s ní problém ani člověk co nikdy žádnou knížku nečetl. Rozhodně jedna z těch knih, kterou by si měl asi každý přečíst - hlavně v období školských let.