Muž menom Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/277237/bmid_muz-menom-ove-OQ6-277237.jpg
5
4487
4487
Ove dovŕšil päťdesiatdeväť rokov. Je to muž pevných zásad, neochvejných princípov a nemenných pravidiel – a večne nevrlý, zatrpknutý frfloš, v ktorom len ťažko odhalíte dobré srdce. Milovaná žena mu umrela, stal sa z neho samotár a pomaly stráca zmysel života. Kedysi býval predsedom spoločenstva vlastníkov domov, ale vystriedali ho už pred niekoľkými rokmi – čo on sám považuje za obyčajný puč. Rozhodne mu to však nezabránilo vykonávať funkciu strážcu poriadku. Samozvaného. Keď sa do domu naproti prisťahujú mladí hluční susedia a namiesto pozdravu sa im len tak mimochodom podarí nacúvať do Oveho poštovej schránky, a ešte k tomu japonským autom, spustí sa kolotoč nečakaných udalostí. Začína sa príbeh o prekvapujúcom priateľstve, túlavom kocúrovi a najmä o tom, ako sa ľuďom, ktorí sa s Ovem stretnú, zmení život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
En man som heter Ove , 2012
více info...
Přidat komentář
Tak toto je opravdu literární Meisterstück. Moc hezká kniha, která chytne za srdce. Pobaví, potěší, rozčílí i rozesmutní a tak pořád dokola. Kniha se čte s lehkostí, děj svižně ubíhá.
Muž jménem Ove je opravdu znamenitá kniha. Na povrchu jde o humorné dílo popisující Oveho život ve čtvrti plné otravných mameluků, ovšem pod pokličkou je to příběh o obrovské lásce, oddanosti, lidských hodnotách a v neposlední řadě o důležitosti přátelství. Oveho osobnost je tak dobře zpracovaná, že to působí, jako by se jednalo o skutečnou žijící osobu, a ne o smyšleného hrdinu. Díky této propracovanosti dokáže Oveho myšlenky a pocity pochopit dle mého každý, i když má na svět třeba úplně odlišný pohled. Ostatní postavy jsou taktéž dobře zpracované a každá z nich má v příběhu své místo.
Závěr knihy byl opravdu velice silný. Přestože jsem tak nějak čekala, jak to dopadne, ukápla mi nejedna slza. Celkově se mi kniha moc líbila a já jsem opravdu ráda, že jsem na ni natrefila.
Audiokniha.
Ove... muž, který se chce zabít, ale nemá na to čas. Bavila jsem se, i plakala. Knížka, kterou jsem určitě neposlouchala naposledy. Chlap tak neskutečně protivnej, že byste mu dali tečku, ale na druhou stranu má obrovské srdce. Doslova :) Přednes pana Vlasáka byl jedinečný a neskutečně přesný. Určitě doporučuji a jsem zvědavá na filmové zpracování.
Krásný příběh! Ove a jeho velké srdce :) musí obměkčit každou duši. Byla jsem trochu ochuzena o pocity z knihy, protože jsem viděla nejdřív film: Muž jménem Otto. Ale můžu zase s čistým svědomím říct, že film je naprosto skvělý a v podstatě totožný s knihou, což se moc nestává. Vřele doporučuji oboje!
Tuhle knížku už jsem si koupila před několika měsíci a v podstatě na ni zapomněla.Ale dneska ráno když jsem šornila v knihovničce co si vyberu na čtení mi padla do oka a o pár hodin později jsem ji s chutí dočetla.
O příběhu už tu bylo napsáno snad všechno co lze napsat.
Za sebe můžu říct jediné,že se tahle skvělá knížka zařadí mezi mé nejoblíbenější knihy.
Roky jsem chodil kolem téhle knížky a ignoroval ji, protože mi (fakt nevím proč) připomínala Stoletého staříka - a to byla fakt konina.
A před pár dny (taky nevím proč) :-), jsem na ni po dlouhé době narazil a koupil si ji. Ove je super knížka. Druhá polovina lepší, než první, přesto celá skvělá. Jasně že poměrně brzy tušíme, jak to celé asi bude nebo nebude, ale to je úplně jedno, protože je to velmi zábavné a příjemné čtení a příběh je moc hezký a laskavý.
Po knize jsem sahla kvuli ctenarske krizi - potrebovala jsem neco lehkeho, zaroven vsak ne nic infantilniho a tohle byl teda zazitek. Krize u me trvala necela 2 mesice, kdy jsem neprecetla nic a Oveho jsem precetla za 3 dny. Vrele doporucuji
Krásný příběh, který přináší do života pocit! To je úžasný autorův dar. Radost, smutek, cítění života. Člověk po přečtení vnímá, že život je krásný a podivuhodný. Nejen ten čtený, ale i ten náš.
(SPOILER)
(audio - čítal Jan Vlasák)
Krásny príbeh o tom, že úcta k životu a láska k ľuďom môže mať veľa podôb, hoci aj nabručanú, ufrfľanú a neústupnú.
úryvok: () Smrt je podivuhodná věc. Lidé se chovají tak, jako by snad ani neexistovala, Přesto že je to jeden z největších důvodů žití vůbec. Někteří si díky ní uvědomí, že žijí tvrdě, zatvrzele a nevraživě. Jiní potřebují vnímat její neustálou blízkost, aby si vůbec dokázali uvědomit, co je jejím opakem. A jsou i tací, kteří se myšlenkou na smrt zabývají natolik, že se usadí do čekárny dávno před tím, než se smrt ohlásí. Lidé se jí děsí, ale největší hrůzu mají převážně z toho, že si vezme někoho jiného, než je samotné. Na smrti je nejstrašnější to, že by mohla projít kolem a nás tu nechat osiřelé.
O Ovem se vždycky říkalo že je zahořklý. Ale on, doprkýnka, zahořklej není! Skrátka nemá ve zvyku se pořád usmívat! Copak je to důvod, aby se k nemu chovali jako ke kriminálníkovi? Podle Oveho ne. Jenže když člověk pohřbí jedinou osobu, která ho kdy chápala, něco se v něm zlomí. Tuhle ránu žádný čas nezhojí. Čas je vůbec podivuhodná věc. Většina lidí žije pouze pro budoucnost. Pro to, co bude za pár dní, týdnů, let. K nejbolestnějším okamžikům v lidském životě patří poznání, že je člověk ve věku, kdy toho má víc za sebou, než před sebou. Pokud už nemůže žít pro budoucnost, musí si najít něco jiného, třeba vzpomínky. Odpoledne na sluníčku s něčí dlaní ve své. Vůně čerstvě rozkvetlých záhonků. Neděle v kavárnách . Člověk se naučí žít pro budoucnost někoho jiného. Ne, Ove nezemřel spolu se Sonjou, on skrátka přestal žít. Smutek je podivuhodná věc.
Jako ano,je to možný.Za dvě odpoledne Ti prostě dokáže postava jako je Ove přirůst k srdci. Já sem brečela jak malá holka.O lásce,o životě,o bolesti a koncích.Krásně napsané.
Pohladí mi duši Backman.
O životě, radosti, smutku, rituálech... lásce, laskavosti. Líbí se mi také Úzkosti a jejich lidé od něho.
Málokdy čtu knihu podruhé, ale k Ovemu jsem se moc ráda vrátila. Byl to rereading po sedmi letech a musím přiznat, že teď na mě devětapadesátiletý vztekloun udělal ještě větší dojem než poprvé.
Ove má rád jedinou značku auta, řád a pořádek. Dodržuje svou každodenní rutinu, ale jednoho dne mu ji naruší noví sousedé ve chvíli, kdy mu nacouvají do poštovní schránky.
Je to vtipný příběh hned od první strany, dojemný, smutný, veselý a neskutečně čtivý. Knihu máte díky krátkým kapitolám přečtenou za jediný den.
Rozhodně stojí za to se s tímto mrzoutem seznámit, pokud jste to už neudělali a pro srovnání se můžete podívat i na nový film s Tomem Hanksem, na který se já určitě chystám. Věřím, že tohle bude přesně ten případ, kdy se zamiluji i do filmového zpracování.
uff, to byla paráda. Pobavila, rozesmutnila a přiměla mě na lidi se víc usmívat. Kdyby si to tak uvědomil každý....
Nikdy bych nevěřila, že si tak zamiluju mrzouta Oveho. Člověka, kterého nechcete mít za souseda, nebo snad nakonec ano?
On vlastně není zlý, jen má rád věci určitém řádu a pořádku a celý ten příběh nechci spojlerovat, aby nikdo z vás nepřišel o ten čau efekt.
Smála jsem se nahlas, pobrečela. V knize je několik vět, které si člověk rád připomene.
Kniha se dá přečíst za pár hodin - krátké kapitoly a neskutečně čtivá. DOPORUČUJI!
(SPOILER) Tak tahle kniha mě doslova dostala - Ove má moc velké srdce !!!!! Doporučuji všem, slza ukapla - krásný, humorný příběh !!!
O knize jsem se dozvěděla, až když vyšla reklama na americký film v kinech, v hlavní roli s Tomem Hanksem. Ze zvědavosti, jsem si půjčila první vydání knihy v knihovně a hned první volnou sobotu jsem ji CELOU přečetla. Nečekala jsem, že mě takhle uchvátí starý bručoun, který se ukázal jako dobrák s velkým srdcem, všemožně všem (strašně nerad) nápomocný - který chce jen v klidu spáchat, ze smutku smrti milované manželky, sebevraždu a všichni ho pořád vyrušují. Příběh mě dvakrát dojal, jednou jsem uronila slzu a jednou jsem brečela jako želva. Prostě pohodový životní příběh o jednom muži jménem Ove.
Krásně dojemné, místy veselé, místy smutné, někdy nutící k zamyšlení. Styl psaní mi trochu připomínal stoletého staříka.
Chlapi, co k životu potřebují jen pár základních věcí. Střechu nad hlavou, tichou ulici a značku auta a ženu, kterým by mohli být věrní.
"Někoho milovat je jako nastěhovat se do domu," říkávala Sonja. "Z počátku je člověk zamilovaný do novoty, každé ráno se pozastaví nad zázrakem, že je to skutečně jeho, jako by se strachoval, že k němu každou chvíli někdo vtrhne a oznámí: Došlo k obrovskému omylu, nikdy jste si neměl žít tak pěkně. Během let ale oprýská fasáda, dřevo se tu a tam rozklíží. A člověk svůj dům nemiluje pro jeho dokonalost, ale právě proto, že dokonalý vůbec není. Naučí se znát všechny rohy a zákoutí. Jak to udělat, aby mu nezamrzl klíč v zámku. Která prkna v podlaze se prohnou, když se na ně postaví, a jak otevřít dveře od skříně, aby neskřípaly. Všechna tahle malá tajemství totiž dělají domov."
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
V knize se řeší tak obyčejné věci, až jsem si říkala, jak by mě mohla něco takového zaujmout. No nejen, že zaujalo, já byla nadšena. Příběh je krásný, dojemný. Ačkoliv je podle popisu Ove bručoun, já ho v něm neviděla.