Manon Lescaut
Vítězslav Nezval
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45356/bmid_manon-lescaut-uqM-45356.jpg
4
1465
191
Hra o sedmi obrazech podle románu Abbé Prévosta. Hlavní hrdina Des Grieux se má stát knězem, ale zamiluje se do krásné Manon, kvůli níž se knězem nestane. Později se s Manon rozchází a stává se knězem, po dalším setkání s ní jí opět podléhá. Manon je nakonec vyslána do Ameriky (za trest), ale dříve, než se tam dostane, zemře na lodi Des Grieuxovi v náručí.... celý text
Přidat komentář
Nepoznat Manon, nemiloval bych. Manon je motýl, Manon je včela, Manon je růže hozená do kostela. Manon, ach Manon, Manon z Arrasu.. Manon je moje zemřít pro krásu.
Mladá nešťastná láska, naivní představy, slepá víra, touha po penězích, nedozírná krása. Lhostejno, jak moc je ten příběh plochý, Nezval mu dodal úplně jiný rozměr. Nejde o příběh, jde jen a pouze o ten nádherný jazyk, vášnivé dialogy, které z jednoduchého vyprávění vytvoří literární prožitek, jež pohladí po srdci, promluví do duše a dotkne se Vás někde hluboko, byť si to nechcete připustit. Milujete společně s Manon, toužíte společne s De Grieuxem a strachujete se společně s Tibergem. A i když se blížíte k nevyhnutelnému tragickému konci, necítíte smutek. Cítíte naději, že tento svět ještě má šanci. Kniha vyšla v období okupace ČSR nacisty, v období protektorátu, kdy byla čeština utlačována němčinou. Toto lyricko-epické dílo je však primárně oslavou čestiny, která dodala lidem naději v těžkých časech. Krásnější vyznání lásky ženě i českému národu v jednom bychom v české literatuře jen těžko hledali.
Kdysi dávno. Je mi asi 14 let, se spolužačkami mám divadelní předplatné, jedeme autobusem do Ostravy na Manon. Bylo to krásné. Tam jely ukecané holky, ale zpět láskou, romantikou a krásou veršů okouzlené mladé ženy. Najednou jsme jinak vnímaly svět. Stala se z nás poupata těch růží, hozených do kostela...
Mnohokrát jsem se pak k tomuto dílu vracela a vždy se v mé hlavě rozezní:
Manon je motýl. Manon je včela....... atd. Dál si to přeříkejte sami, potěšte svou duši a oceňte krásu českého jazyka vetkanou do Nezvalových veršů.
Konečně jsem se dostal ke knize MANON LESCAUT od Vítězslava Nezvala. O této knize jsem snad uvažoval několik let, a nakonec jsem se rozhodl, že se začtu. Jedná se o hru o 7 obrazech. Autor napsal knihu na motivy románu MANON LESCAUT, kterou napsal francouzský spisovatel A. F. PRÉVOST. Knihu jsem v minulosti četl a líbila se mi.
Manon Lescaut je zajímavá v tom, že se v ní vyskytují také verše. Nachází se v ní krásná čeština. Pojednává o lásce mezi rytířem des GRIEUX a šestnáctiletou dívkou MANON. Kniha se mi četla celkově dobře, občas se mi stalo, že jsem se musel k textu vrátit, ale celkově se mi kniha líbila.
Čtenáři určitě neprohloupí, pokud se do knihy začtou. Líbila se mi jak verze od Prévosta, tak také od Vítězslava Nezvala. Připomněl jsem si obsah, poněvadž román od Prévosta jsem četl před hodně dávnou dobou. Knihu hodnotím na 100 %.
Měl jsem vydání od Československého spisovatele z roku 1990. V tomto vydání se nachází také pěkné ilustrace.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
Nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu…
Necelá pravda je však lež.
Hodnocení: Tuto knihu jsem četla jako součást povinné četby do školy a zařadila se k těm lepším , ale k té špičce již ne. Knihu jsem měla přečtenou za dva dny- opravdu se četla rychle a moc dobře na to že se jednalo o klasickou literaturu. Moc se mi v knize líbil styl psaní- byl takový umělecký a strašně se mi líbily ty vznešené a neobvyklé výroky postav- kniha byla díky tomu taková nevšední a nutila čtenáře se nad některými pasážemi zamyslet.
V knize se několikrát odehrávaly celkem podobné věci, což byly pasáže které mě moc nebavily, ale nebylo jich tam zas tak moc . K hlavním postavám jsem si žádný hlubší vztah nevytvořila , místy mi lezly na nervy, ale jinak jsem s nimi žádný větší problém neměla. Kniha je opravdu krásné napsána, jak jsem již zmiňovala, opravdu ten jazyk mě velice zaujal a pozdvihl knihu ještě na vyšší úroveň. Konec se dal tak nějak očekávat, ale přesto, pokud hledáte nějakou méně náročnou klasiku, kterou budete mít za chvíli přečtenou.
Manon je prostě takový úhelný kámen. Kromě toho, že je motýl, včela a ze všeho nejvíc umřít pro krásu. Jestli je něco romantika, kterou snesu, tak tohle.
Musím říci, že i když jsem původně toto dílo si vybrala k maturitě (ve své podstatě) z nouze na doporučení mé češtinářky, tak se mi kniha neskutečně moc líbila a překvapila mě.
Mrzí mě, že se o ní tolik nemluví.
Vedle Máje a Kytice patří Nezvalova Manon Lescaut ke stálicím mého básnického nebe, ke které se po celý život vracím.
Příběh celkem jednoduchý, ale zveršování tomu dodalo jisté kouzlo. Je moc pěkná a zařadila bych ji mezi své oblíbence z povinné četby. :)
Klasika české literatury. Romantický příběh, který krásně zveršoval V.Nezval. Poetická čeština, příjemná a čtivá hra se slovy.
Manon je můj osud, Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, hozená do kostela.
Námět je otřesný, jednání postav absurdní a i přes Nezvalovu úpornou snahu o formu jsou to pořád rýmovačky naší kačky.
Moje oblíbená kniha, je o lásce, nevěře a vzpouře. Romantický příběh Manon a des Grieuxe.
Příběh je poměrně jednoduchý, přesto kniha patří k mým oblíbeným, má pro mě jakési kouzlo. Dialogy i monology postav v sobě vždy měly něco krásného.
Když jsem četl Manon, bylo mi asi osmnáct a bláznivě jsem se do té knihy zamiloval... Cítil jsem se jako des Grieux a rozuměl jsem každé jeho emoci, každému jeho pocitu... Jeho láska byla nahodilá a přitom tak silná a uvěřitelná.
Když jsem četl tuhle knihu ve třiceti, už mě přišel příběh jako naivní a jen těžko uvěřitelný, ale pořád velmi hezký. Jak člověk stárne, mění se zjevně jeho vnímání... Každopádně skvělé počtení a tu jednu hvězdičku strhávám za to, že jsem zestárnul ;-).
Štítky knihy
láska zfilmováno divadelní hry romantika dramata poezie
Autorovy další knížky
| 2001 |  Manon Lescaut |
| 1969 |  Edison |
| 1999 | Básně noci |
| 1966 | Sbohem a šáteček |
| 1971 | Anička Skřítek a Slaměný Hubert |
Kniha Manon Lescaut je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 2 571x |
| Čtenářské výzvě | 197x |
| Doporučených | 129x |
| Knihotéce | 613x |
| Chystám se číst | 299x |
| Chci si koupit | 58x |
| dalších seznamech | 16x |
Poprvé jsem ji četla v deváté třídě. Teď jsem si příběh připomněla znovu. Kvůli maturitě. I když byla Manon marnivá, tak si takový osud nezasloužila. Rytíře des Grieuxe mi bylo taky opravdu moc líto. Tibergue sice své činy napravil, ale za to co těm dvěma spolu s Duvalem udělal není, dle mého, hoden svátosti kněžství. Zveršováno je to překrásně.