Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/606/bmid_maly-princ-1a9-606.jpg
4
16244
2193
Není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden – Malý princ Antoina de Saint-Exuperyho, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury. Malý princ, kouzelná pohádková bytost, přichází na naši Zemi ze vzdálených vesmírných světů, aby se kdesi v Africké poušti setkal s autorem našeho příběhu a zjevil mu tajemství své podivuhodné životní pouti. Ale zjeví mu vlastně daleko víc: tajemství čistého srdce, dobra a krásy. Je to opravdu líbezná knížka, která vám bude jistě právě tak milá a blízká, jako byla všem čtenářským generacím, a k níž se budete i později najednou rádi vracet.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2005 , Albatros (ČR)Originální název:
Le Petit Prince , 1943
více info...
Přidat komentář
Nádherný příběh, v němž si určitě každý najde to svoje. Myslím ale, že mu hrozně škodí ti, kteří knihu prohlašují za svou oblíbenou, protože to působí inteligentně a momentálně je to v módě (tím neříkám, že nemůže být ničí oblíbená!!). Protože když pak vidíte, jak se tito "uctívači" chovají, máte dojem, že jste zdaleka nečetli stejnou knihu...Ale to samozřejmě není vinou autora ani jeho knihy.
I já se k ní občas ráda vracím a vůbec nepopírám, co krásného se v ní skrývá a co mě naučila, ale takových knih je víc...
Jako malá jsem viděla otevřeného i zavřeného hroznýše, ale beránka v krabičce za nic na světě. Vždycky mi ho bylo líto, proč dal beránka do krabičky. Dál už jsem nikdy v této knížce nepokračovala. Vrátila jsem se k ní až nyní po 15 letech. A nevím, mám z ní takový rozpačitý dojem.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Poprvé jsem ji četla když mi bylo asi sedm, a jelikož jsem byla dítko zvídavé a až moc přemýšlivé tak mě kniha uchvatila. Křehkost Malého prince, jeho otázky a autorova slova mě provází už 14 let a vždy, alespoň jednou za rok si na tuto knihu udělám čas, koukám na hvězdy a slyším smích Malého prince.
Při čtení jsem byla chvílemi velmi smutná, příběh něco zanechával na mém srdci, myslela jsem na spoustu věcí ve svém životě...
Dítě v ní vidí pohádku, dospělý zdánlivě jednoduchý, ale přesto tak hluboký příběh.
Některé věci jsou dětem samozřejmostí. Jen dospělí, hnáni povinnostmi, zapomenou, co je vlastně pro život důležité, a ženou se za něčím beze smyslu.
Nemohu si pomoc, ale tato kniha mě moc nezaujala. Nemůžu ji nějak pochopit a to občas ráda filosofuji. Vím, že je velmi oceňovaná, protože je neskutečně pozitivní, pojednává o tom dobrém v nás apod. Zkrátka má velkou filosofickou hloubku. Jenže každý v ní vidí něco jiného, svého, každý ji interpretuje jinak. Autor zde nechává velký prostor pro fantazii a filosofování. V Malém princi mi v podstatě chybí nějaké jednotné sjednocující poselství, které by čtenáři pomohlo knihu nějak uchopit. Jinak řečeno, něco, co by čtenáři pomohlo pochopit, co tím autor chtěl říct. Nicméně to je možná důvod, proč je kniha tak proslulá, že si tam právě každý najde to své...Nevím. Třeba jí časem přijdu na chuť.
Jako dítě jsem ji začala číst dvakrát a nemohla jsem ji dočíst.Nešlo mi to. Vrátila jsem se k ní skoro po třiceti letech.Již mi nedělalo problém ji dočíst,zaujala mě a ráda se k ní vracím.(Hlavně ke kapitole o setkání s liškou.
Můj první kousek do povinné četby. Ani to nebylo tak hrozné. Docela jsem se na to těšil, jelikož jsem slyšel spoustu chvály. Bohužel, asi se nad tím neumím zamyslet, jelikož jsem to nepochopil. Já idiot, jsem si musel na internetu najít "co tím chtěl autor říci", protože to musíme znát při maturitě. Tak snad tu maturu za čtyři roky dám, i když jsem idiot, co si musí hledat smysl díla na internetu.
Knížku jsem četla už jako malá a v té době jsem to brala, jako obyčejný pohádkový příběh. Až teď, když jsme dílo probírali na střední, jsem se k tomu vrátila a přečetla znovu. Když jsem se nad tím hlouběji zamyslela, došla jsem k tomu, že kniha není pro děti, protože obyčejné dítě tento příběh nemůže pochopit.
Pro mě jednoznačně srdcovka, ke které se stále velmi ráda vracím. Dávám pět hvězdiček
Nějak jsem se této knize dlouho vyhýbala, ale teď už si ji budu číst znovu a znovu. Je to jedna z mála knih u kterých, když je dočtete, máte pocit, že jste zažili něco výjimečného, vzácného, krásného, jako kybyste chvíli žili v jiném vesmíru. Velmi neobvykle napsaná kniha, která možná není pro všechny. Je pro ty, co vidí srdcem. Nemám slov.
Kniha se mi zpočátku zdála těžší na čtení. Nemohla jsem se začíst.. a pak najednou mě celou pohltila a Malý princ mě obejmul tak pevně, že mě pustil až na konci, kde se vrátil na svoji planetu... ale s radostí můžu říct, že mě nepustil napořád. ☺
Miloučká knížka, bohužel ztrácí na svém kouzlu- Co druhý člověk má vytetovanou lišku, nebo prince. Citáty, které kdysi měly hloubku, známe nazpaměť, protože jsou skoro pod každou fotkou náctiletých slečen. Zajímá mě, co by na to řekl sám Exupéry.
Štítky knihy
vesmír pohádky zfilmováno francouzská literatura dětský hrdina Malý princ klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2014 |  Malý princ |
| 1962 |  Noční let |
| 1965 | Země lidí |
| 2018 | Citadela |
| 1967 | Válečný pilot |
Jako dospělému mi knížka dala úplně jiný rozměr...