Máj
Karel Hynek Mácha
Nová Máchova láska k zemi sa naplno po prvý raz prejavila a vyslovila v Máji; s krásnym teplom básnickým a so sviežim mladým zmyslom pre skutočnosť celkom novozískaným cíti tu po prvý raz zem ako "jedinú svoju vlasť" a jediné svoje dedičstvo, ako jedinú istotu a jediný životný klad. 61-152-80
Přidat komentář
Pro ty, co ji ještě nečetli - jsou tu i jiné zajímavé pasáže kromě těch, které jsme se museli skoro všichni zpaměti učit ve škole.
Kdybych mohla, udělím této knize mnohem víc hvězdiček, než se tu nabízí. Je to skvělá kniha. Při jejím čtení se mi chce plakat dojetím. Verše nutí k čtení nahlas. Při jejich hlasitém předčítání se otvírá nový svět...
Bože, je něco krásnějšího?
Miluju to a nemůžu se toho nabažit. Zní mi to v hlavě jako božská píseň.
Vrcholné dílo romantismu a stěžejní dílo české literatury. Nadčasové dílo plné melancholie a ponurosti, přesto tak srdcervoucí a vášnivé. Kdyby se krása dala popsat slovy, byla by to právě tato báseň.
Už při prvních verších mnou projela vlna emocí a naskočila mi husí kůže po celém těle. To, jakým způsobem mě Máj zasáhl, se nedá popsat slovy. Až omamná síla slov, citů, vášně, bolesti a lásky, která mnou pohnula.
Mácha, už jen to zvukomalebné jméno, potažmo jeho Máj se zapsal do srdcí spousty lidí několika verši, které si pamatuje každý, i když nechce, a magickou atmosférou. Způsob, jakým dokázal používat češtinu a všechno vyjádřit... neskutečné. Mistrovská práce se slovy, náladou, emocemi, myšlenkami a symbolikou. Tato kniha mne naučila milovat poezii.
Máj se mi zapsal do srdce jako málokteré dílo a vždy k němu budu mít hluboký uctivý vztah. Řekne to mnoho, všechno má svůj význam a já v tom cítím ještě mnohem víc, než se může zdát. Proudí mi to tělem a je to mou součástí.
Když je mi nejhůř, čtu si právě toto dílo nebo si cituji jen tak sama pro sebe, a že znám notnou část, jako takovou soukromou terapii. Miluju to.
Je to už skoro 200 let, Máj zná každý Čech a drží se stále, po další a další generace, to jen tak někdo/něco nedokáže.
Nejsem fanoušek poezie, ale když už na to v rámci četby došlo, sáhla jsem po nejmenším zlu. Nakonec mě překvapilo, že to bylo dobře čtivé a že mne to zaujalo. Uběhlo to rychle a líbila se. Každopádně nepředpokládám, že bych se k ní někdy vracela. Některé věci, i když se Vám nakonec nezdály tak hrozné, stačí přečíst jednou.
Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Moc ráda se ke knize vracím a cituji si sama pro sebe. Poklad naší literatury
Pro mě tohle prostě není. Nejsem zrovna čtenář, kterej by byl schopnej ocenit toto dílo. Mácha si určitě zaslouží pět hvězdiček za takovou práci, kterou do díla vložil, ale já se při čtení Máje nudil, a tak pět hvězd dát nemůžu. 3/5
Je škoda, že nám tohle dílo ve škole prezentují jako něco povinného a potom k tomu má většina lidí odpor.. Já jsem si stejně chtěla vytvořit svůj vlastní názor a musím říct, že ač se mi některé pasáže četly docela obtížně a ztrácela jsem koncentraci, udělala na mě knížka opravdu dobrý dojem :-) Ráda se k ní vracím, ale musí být ta správná nálada, když není, tak se do ní nezačtu...
Přestože bych se s Máchou jako člověkem nejspíš nikdy setkat nechtěla, mám pro něj v jistém ohledu pochopení, či lépe řečeno: lituju ho čím dál víc. Kvůli povinné četbě totiž jeho dílo musí číst i lidé, kteří by za jiných okolností o poezii ani traktorem nezavadili. A takhle vzniká zarytý odpor.
Občas jsem se ztrácela, ale to způsobila pouze má nesoustředěnost. Právem je Mácha považován za knížete české poezie.
No já nevím, Máj mě nějak do kolen nedostal. Ty nejznámější úvodní verše, které jsme se museli učit povinně z paměti, mi přišly z celé knížky nejhezčí. Ze zbytku jsem byla občas mírně dezorientovaná a občas jsem nechápala, o co Máchovi vlastně šlo a unikal mi smysl. Jasně, když člověk ví, o čem Máj vlastně je, tak má celkem jasno a ty verše nakonec pochopí, ale kdo ho nezná a nezná průběh a pointu, tak tápe (a já při prvním čtení tápala těžce). Četla jsem ho asi dvakrát, stejně jako Erbenovu Kytici, ale abych pravdu řekla po Kytici sáhnu klidně znova a přečtu ji i několikrát, jestli ale po Máji tak tím si už nejsem tak jistá.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno Karel Hynek Mácha maturita romantika čeští básníci poema česká poezie klasická literatura
Část díla
- Abelard Heloise
- An den Gräbern der Freunde
- An der Friedhofe
- Básně bez nadpisů a zlomky
- Bez nadpisu (1)
Jak již zde bylo napsáno, Máj je srdeční záležitost. Můžu jen souhlasit!