Les mytág
Robert Holdstock
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260203/mid_les-mytag-les-mytag-yhO-260203.jpg
4
734
156
Vstupte do lesa, jenž dokáže zhmotnit postavy z vašich snů, ale i z drsné, dávno zapomenuté minulosti. Do lesa, který je tím větší, čím hlouběji se do něho ponoříte, a z něhož nemusí být návratu… Když se Steven Huxley po válce vrátí do rodného domu na okraji zdánlivě nevelkého lesa uprostřed anglického venkova, zjišťuje, že už nic nebude jako dřív. Otec, který se snažil neprostupný hvozd zkoumat a často do něj odcházel na několikatýdenní výpravy, za podivných okolností zemřel. A bratr Christian, druh z dětských her, jako by jeho posedlost zdědil. Kdo jsou tajemné postavy, které z lesa vystupují, a jsou vůbec z masa a kostí, nebo spíše z hlíny a větví? Čím víc se les brání Stephena pustit dovnitř, tím víc ho svými tajemstvími přitahuje. Osudově. Jeden z nejpodmanivějších, nejoriginálnějších románů britské fantastické literatury se po více než dvaceti letech vrací v revidovaném, nově ilustrovaném vydání doplněn předmluvou Neila Gaimana.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
Mythago Wood , 1984
více info...
Přidat komentář
Kniha o tajemném lese, v kterém lidská mysl dokáže vykouzlit mytága, tedy bytosti odpovídající bájím a pověstem, jež sahají až do nejhlubších dějin lidstva....Hlavní hrdina se zamiluje do takto stvořené dívky a po té, co ji unese jeho bratr do lesa, snaží se je pronásledovat. Námět dobrý, některé pasáže dost zajímavé, ale knihou jsem se prodírala, jako pralesem. Ke konci se postupovalo trošku lépe, ale celkově mě to dost odradilo od dalších dílů....
Originální námět, který byl pohřben pomalým tempem a zbytečně rozvleklou první částí. To, co se skrývá v lese je jasné po několika stránkách, proč do něj vlezeme až za půlkou knihy? Milostný troj(čtyř)úhelník je postupně tak omletý, až se člověk děsí, kdy se zase protagonisté setkají na scéně. Závěr knihy otevřený pro další díl, kterému už ale čas věnovat nebudu. Bohužel, za mě tohle nebylo povedené. Čekala jsem mnohem víc.
Kdyby se k této výborné až neotřelé myšlence přidalo kapku víc napětí bylo by to na pět hvězd. I tak se však jedná o velice kvalitní a čtivý román. Musím vyzdvihnout skvělé zakončení, což pro mě celý příběh jen umocnilo.
Originální nápad, je nakonec utopen v podivné fantasy omáčce, aby byl výsledný zdeformovaný pokrm nakonec zalit pohádkovou zálivkou. Asi nebudu cílovka.
Kniha plná mýtů, archetypálních bytostí. Kniha hledání a dlouhé cesty za svým snem. Musím říct, že kniha bude ve mně dlouho rezonovat. Objevují se mi v hlavě různé obrazy . Trochu pokulhává ten celek, který má svoje trhliny. Některé obrazy a výjevy jsem zcela nepochopil a nezapadly mi do celkového rámce knihy, což je zřejmě jen moje chyba. Každopádně se časem pustím do další knihy!
Rozhodl jsem se tuto knihu přečíst, protože je velmi vychvalovaná.
Celkově má kniha velmi vláčné tempo, což nijak nevadí. Horší je, že se přibližně v první polovině knihy nic moc zásadního nestane. Čtenář samozřejmě v průběhu této poloviny dostane spousty informací o lese, takže získá povědomí o určitých pravidlech a funkci samotného lesa. Většina tohoto je vyprávěna čtením z různých deníků a dopisů. Největší kámen úrazu první poloviny je milostná linka, která je opravdu hodně popisovaná a díky tomu velice rychle znudila.
V druhé polovině, kdy konečně hlavní hrdina vstoupí do samotného lesa by mě kniha měla začít více bavit. Ano začala docela, ale ne dostatečně. Proto bohužel další čtení nebylo tak zábavné jak bych si představoval.
Pro lepší zážitek knihy je dobré znát už některé zmiňované mýty, ale i tak si to člověk určitým způsobem užije.
Kniha je určitě skvěle napsaná, mě však bohužel tolik nesedla.
Celkové hodnocení 45%
Prostě nepopsatelně skvělé! Jen pravý mistr dokáže napsat, tak poutavou, tajuplnou a dechberoucí knihu. Je tak mistrovsky napsaná, až někdy přemýšlím o možné částečné pravdivosti obsahu knihy...
Dlouho jsem nečetl nic tak originálního, znepokojivého a zároveň lákavého a svůdného. Les mě doslova volal, kniha nutila číst a já obdivoval každou stránku, každý mýtus, každou zmínku každou myšlenku a propojení. Je to velmi chytrý román! Mnohovrstevná chytrá kniha, s pěkným ústředním příběhem jako kvítkem na vašem oblíbeném stromu, ale jeho kořeny jdou hlouběji, tam dolů; hluboko do temnot napříč časem i prostorem a vinou se kolem věcí, na které svět nahoře již dávno zapomněl. Ale ony tu stále jsou.
Krásně napsané a promyšlené s citem pro dávné kultury a lidské vnímání. Podmanivá a děsivá atmosféra se táhne celou knihou ale pro mnohé bude na čtení nepříjemná, těžká a zdlouhavá. Pro mě se kniha stala srdeční záležitostí
Po smrti svého otce se Steven vrací do svého rodného domu, kde se potkává i se svým bratrem. Ten ovšem čím dál více začíná vypadat jako jeho otec a věčně mizí v Ryhopském lese klidně i na celé týdny. Steven se tak začíná poptávat na to všechno po okolí, až jednou k němu přijde promluvit samotný les.
Robert Holdstock vytvořil zcela originální svět - les, který si žije vlastním životem a čas zde ubíhá jiným tempem. Pohybují se po něm mytága - tedy mýtická stvoření, která byla vytvořená myslí lidí, kteří se k lesu přiblížili.
Stevenovi nezbude nic jiného, než se do tohoto nebezpečného prostředí v pátrání nejen po bratrovi vydat. S tím objevuje i další jeho temná zákoutí a nástrahy, které se jej snaží svést z cesty či ničit.
Dobrodružný příběh, který byste rozhodně neměli přehlédnout.
Fantastické, působivé, atmosférické a obrovsky návykové. Jakmile překročíte brány tohoto světa a neotočíte se zpět ( a to nedělejte) jste v pasti, v dlani obra. Ve spleti úvah, v melancholickém zajetí snů, kterou vynesete na povrch jako tu nejsamozřejmější věc na světě a svět jako by byl konečně uchopitelný a pochopitelný.5/5
Aha co bych tak napsal k této knize. Zajímavá, má dobrý námět, je opěvovaná... Pro mě se velmi táhl začátek a kniha mě chytila až v druhé půlce, ale chytla mě tak, že jsem ji přečetl jedním dechem. Doporučuji ke čtení a nenechte se odradit cca první půlkou knihy.
Není zrovna lehké psát komentář ke knize, která se už tak trochu stala mezi čtenáři kultem. Keith Roberts k Lesu mytág napsal, že se jedná o „Jednu z nejzvláštnějších, nejpůvabnějších, nejsugestivnějších fantasy, jakou kdy četl“, a já s ním v podstatě souhlasím. Holdstockovi se podařilo neuvěřitelným způsobem pracovat s atmosférou a náladami. S postavou Guiwenneth příběh jiskří, září, rozkvétá, jakmile se ale na scéně objeví Christian Huxley, všechno se mžiknutím oka zahalí do temného oparu zloby, krutosti a nenávisti, jež dusí a bodá ostrými trny. Jeho mladší bratr Steven tu chtě nechtě funguje jako rozhodčí, který přináší naději a rozhřešení. Celý ten nápad Ryhopského lesa si zaslouží obdiv a já před panem Holdstockem v úctě hluboce smekám. Na druhou stranu, jsa odkojen Horymírem, Bivojem a kněžnou Libuší, mám problém nechat se keltskou mytologií unést natolik, abych zapomněl na skutečnost, že mě Stevenovo putování lesem mytág vlastně tak trochu nudí a všechny ty náznaky a nápovědy, které nakonec nikam nevedou, zlobí a iritují. Co ovšem vysoce oceňuji je, že kniha nekončí jásavým ohňostrojem, v němž všichni žijí šťastně až do smrti. On ten konec se panu Holdstockovi opravdu povedl tak famózně, že člověk má okamžitě chuť pokračovat s dalším dobrodružstvím. To je bezpochyby víc, než mohou nabídnout některé současné světové fantasy bestsellery, přesto se nemohu odhodlat k plnému pětihvězdičkovému hodnocení. Les mytág mě prostě nevzal za srdíčko natolik, abych mu přiřkl absolutorium, i když to tentokráte bylo o chlup. Třeba se to povede některému z jeho následovníků.
Žrádlo. Anglická fantasy literatura se často zdráhá tvořit plně nové funkční světy, vždycky je zasadí do známých kulis, kterým jen propůjčí žánrové prvky, můžete to vidět od velikých klasik až po současnost. Asi ten anglickej imperialismus, konzervativismus. 'Les mytág' v téhle tradici pokračuje... nebo ne? Holdstock vás pomaličku začne nořit do té mlhy a odkrývat vám, s čím že to máte tu čest... a vy postupně pomalu zjistíte, jak vás to začíná pohlcovat. A musím přiznat, že jakmile se na scéně objeví Guiwenneth, začnete jí být posedlí skoro stejně jako Steven. Tenhle motiv se dá ždímat a pitvat dlouho, pro vícero knih a míra čtivosti závisí čistě na spisovatelském umu a tom, jak dokáže autor námět ohýbat. Pekelné ohně vytrysknou při každé epičtější scéně... které se neubrání standartním dramatickým tématům, bratrského zápolení o ženu... posedlosti otce, která se stane posedlostí jeho synů... (nezanedbatelné je i značné ovlivnění knihy, Holdstocka, učením C. G. Junga). Holdstock tedy v tradici pokračuje, ale postupně ji naboří, utvoří světy uvnitř světů, mýty, žijící si svým životem a vy spatříte (v plamenech) potenciál, který tahle série má... a i jak nadále slibuje mít hodně co do sebe. Zvláštní, že, podobně jako jsem kroužil okolo knih jako je 'Hostina pro vrány', která je znenadání části superúspěšnýho cyklu, jsem stejně tak roky přeskakoval v knihkupectvích i 'Les mytág', co tehdy vyšel v Polarisu, 1994, a sledoval jsem tu tajemnou, nejasnou postavu na obálce... abych se k sérii po letech dostal a zjistil, že Holdstock, autor plodný, který se ale musel proplácat přes mraky škváru, aby přišel se sérií, která je jeho srdci nejbližší, která hovoří přímo z jeho podstaty... a vlastně nemá obdoby.
Tak trochu jiná fantasy, než kterou běžně čtu, nicméně stejně pohlcující. Neshledala jsem nic strašidelného ani děsivého, ve čtení mě spíše popoháněla zvědavost, co bude v lese po pár metrech, kilometrech..taková cestovatelsko-objevitelsko-tajuplně výpravná pohádka, se špetkou nějaké té lásky ( naštěstí jí není moc :-) )
Velmi zajímavá fantasijní výprava do mýtů. Trochu nahuštěné, nicméně čtivé a do děje krásně vtahující fantasy.
Po dobrých recenzích a předmluvě Neila Gaimana jsem měla velká očekávání, která nebyla naplněna. Jednoduchý příběh o lásce, který zbytečně zastiňoval ostatní zajímavé děje. Postavy jsem si nijak zvlášť nezamilovala. Mytága mi přišla zajímavá a bylo mi líto, že v Lese mytág se moc času nestrávilo. Když už to začalo být zajímavé, tak se příběh opět vrátil k příběhu o lásce. Ale autor psát umí, četlo se to dobře i přesto, že převažovaly popisy nad dialogy. Zkusím ještě druhý díl, protože jsem četla, že je to nejlepší kniha Roberta Holdstocka.
Tak tentokrát to nevyšlo. Největší problém jsem měl s nápadem, který autor do knihy vložil. Dělalo mi problém to pochopit. Také jsem měl naprosto jiná očekávání. Těšil jsem se na příběh, který bude popisovat strach z nějakého určitého místa a bytostí, které tam žijí, ale místo toho se příběh spíš věnoval lásce. Autor ale podle mě určitě psát umí, protože popisy lesa a prostředí se mi líbily opravdu hodně. Spojení mezi mnou a autorem v tomto případě ale bohužel selhalo na celé čáře.
Štítky knihy
mýty a legendy anglická literatura lesy Carl Gustav Jung, 1875-1961 jiné světy World Fantasy Award (cena) fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Les mytág |
| 1996 | Les kostí (9 povídek) |
| 2010 | Avilion |
| 1999 | Merlinův les aneb Kouzelná vidina |
| 2015 | Lavondyss |
Kniha Les mytág je v
| Právě čtených | 15x |
| Přečtených | 961x |
| Čtenářské výzvě | 72x |
| Doporučených | 96x |
| Knihotéce | 363x |
| Chystám se číst | 470x |
| Chci si koupit | 87x |
| dalších seznamech | 13x |
Tahle knížka mě hrozně zklamala. Podle popisu vypadala velice lákavě, námět zněl zajímavě a originálně, a pár prvních stránek mě nadchlo, styl psaní přesně podle mého gusta. Odpovídá tomu, že je knížka staršího data, tehdy ještě spisovatelé uměli pořádně používat jazyk a využívat jeho košatost. Jenže pak se to zvrtlo. Nejdřív to přešlo do nezáživné zamilované epizody, asi jako když koukáte na romantický film, kde se zamilovaná dvojice prochází v přírodě, tu se trochu honí, tu se trochu škádlí, tu si cudně zasouloží, tu si společně uvaří polívku... prostě nuda. Druhá polovina knihy se přesune do tajuplného lesa a já jsem čekala, že teď to konečně začne být ono. A ono nic. Jedno velké nic. Dva chlapi jdou lesem, občas se přihodí banalita, občas potkají někoho, kdo v knize nehraje žádnou roli, prostě se v podstatě nic zajímavého neděje, a co hůř, nemá to ani atmosféru. Jako kdybyste četli nudné strohé deníkové záznamy.
Malý příklad (podotýkám, že je to nezkráceno): "Připadal jsem si zavalený panikou a samotou a v tu chvíli jsem prostě nedokázal jít dál. Pak za mnou přišel bělovousý stařec a posadil se vedle mne. Byl jsem rád, že tam se mnou ta zamyšlená postava je. Nakonec záchvat zármutku samozřejmě přešel." To je ovšem etuda jak noha. Opravdu jsem jako čtenář měla tuhle emoci prožít spolu s hrdinou? A ten stařec byl prostě nikdo, první zmínka o něm a taky poslední, pak asi zase odešel.
Ke konci knihy mi také došlo, že ačkoli popisy srubu a krajiny autorovi docela jdou, tak s postavami je na tom naprosto zoufale. O hlavní postavě víte leda to, že je mu asi dvacet – jinak nic o vzhledu, nic o povaze, nic a nic. Bratr – nic, stejně tak otec, jaký opravdu byl, nemáte šanci poznat. Matku snad neměl radši ani zmiňovat, naprosto zbytečné. Nejvíc popisu je věnováno holce, a to jen za účelem vzbuzení dojmu sexuality. Je to odtažité, prázdné, žádná postava nemá čitelný charakter, žádná není opravdu sympatická. "Hrdina" je takový směšný tajtrlík a jeho rozhodující čin je hoden spíš parodie typu Žhavé výstřely. Jenže v dramatickém finále byste se asi smát neměli.
Mytické postavy mi vůbec nic neříkaly, leda Robin Hood, ale ten tam neměl žádnou roli. Odůvodnění, že je to mytologie z doby ledové... hm, tak jo. Že mezi nejsilnější mytologické legendy, které přežívají v hlubokém nevědomí všech lidí, patří celá nějaká vesnice včetně dětí (aspoň by měla, když už je v tom lese mytág)... tak jo, no. Jenže když vám to absolutně nic neříká, pak vám tak trochu uniká i samotný princip vytváření mytág, smysl toho všeho. Vlastně když pominu jednoduchou dějovou linku, v níž se chlapík zamiluje a pak se snaží unesenou dívku zase najít, nejsem schopná říct, o čem má knížka vlastně být. Všechno ostatní je jen nakousnuté, odbyté a nepropracované, snad i nepromyšlené.
Pořád nevěřím tomu, že to autor po slibném začátku tak hrozně zvoral. A že knížka sesbírala tolik cen. Tři hvězdy jsou spíš důsledkem snahy o jakousi objektivnost, protože kdybych měla hodnotit podle pocitu, který mě provázel ke konci knihy, dala bych snad i odpad. Tak moc jsem byla zklamaná. Teď upřímně lituji, že jsem koupila rovnou i druhý díl. Ale třeba bude lepší.