Lavondyss

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ve středu zbývající části původního lesa leží Lavondyss - nepřípustný svět, nepopsatelné království, místo divů a hrůzy, smrti i znovuzrození, obydlené fantastickými bytostmi zrozenými z kolektivního lidského nevědomí. Nyní je do tajemného srdce lesa zatažena mladá Tallis Keetonová, která - poté co se jí podaří překročit hranice zakázaných míst mýtické minulosti - pátrá po svém ztraceném bratrovi... a temném tajemství svého hrozného dědictví....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/26_/266330/lavondyss-35D-266330.jpg 4.4211
Série:

Les mytág (2.)

Žánr:
Romány, Fantasy
Vydáno:, Argo
Orig. název:

Lavondyss: Journey To An Unknown Region (1988)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (42)

Kniha Lavondyss

Přidat komentář
Vlk.kh
14. června

Téměř hned po začátku četby jsem byl vtažen do příběhu obrovskou silou. Pátrání malé Tallis po záhadách a podivných úkazech v okolí jejího domova na hranici Ryhopského lesa mě zcela pohltilo. Holdstockovo vyprávění rozvibrovalo hned několik oblastí mého podvědomí. Za prvé jsem byl v dětství Tallis v ledasčem podobný, jako asi ostatně každé děcko s fantazií. Také jsem trávil hodně času na venkově a pořádal výpravy po okolí, kde jsem se pozastavoval v lesích nad každým větším kamenem s vyrytým křížkem, zbytky obranného valu, nebo na zřícenině staré kaple a letohrádku v lese kousek za chalupou. Fantazie podmíněná tímto prostředím tehdy frčela na plné obrátky. Jak je to staré? Kdo to sem dal? Kdo postavil tu zídku z nasucho kladených kamenů, co teď zarůstá mechem? A snil jsem o roztodivných lesních a prastarých bytostech, co možná číhají za tím nedalekým, mohutným dubem a pozorují mě. Pátrání Tallis mě katapultovalo zpátky právě do těchto úžasných dní. A v neposlední řadě udeřil autor hřebíček na hlavičku i v mém "dospěláckém já", protože se stále rád toulám a nocuju po lesích, poblíž pravěkých hradišť, dávno zaniklých osad a na dalších místech. I tam se rozjede fantazie člověka na plné obrátky a vyvolává staré mýty a genia loci. Zkrátka z prvních dvou třetin knihy jsem byl nadšený a řekl si, že k tomuhle se rozhodně budu vracet a je to více, než důstojné pokračování mnou zbožňovaného Lesa mytág. Jenže pak se něco stalo, přetrhla se nit a posledních několik desítek stran knihy jsem tak nějak dočetl s donucením a autor se hnal někam do psychedelických rovin, kam jsem za ním odmítl jít. Jasně, některé pasáže a epizody z nitra lesa jsou skvělé - autor opravdu dokáže psát, že čtenář vnímá příběh každým smyslem, jak to tu už někdo napsal přede mnou. Cítí vůni tlejícího listí, vánek na tváři, lesní prsť - a stejně tak vykreslení života a drsných rituálů v okolí neolitické osady bylo perfektní ( máme tu nedaleko neolitické hradiště, už se těším, až tam půjdu nocovat :-) ) ALE, nějak to pak přestalo fungovat. Fantastično se rozkošatělo na můj vkus až moc a pro mou maličkost to degradovalo předchozí text geniálního díla. Zkrátka jsme se s panem Holdstockem na konci rozešli každý svým směrem a velké finále příběhu se nekonalo, jen mírné rozpaky. Ale kdo ví, třeba se k tomuhle počinu za pár let vrátím a uvidím to zase trochu jinak. Každopádně, Lavondyss ve mě zanechal hlubokou stopu a i přes malé rozčarování na konci bude patřit k tomu top z oblasti fantastiky, co jsem kdy přečetl. Těším se na Les kostí.

Moldavita
28. května

Je to neuvěřitelně podmanivý příběh. Les mě vtáhl a mám pocit, že se jen tak nemůžu vrátit, podobně jako Tallis. Je to bolestné, jímavé a zároveň tak nějak osudové. Součástí legendy. Cestu si k tomu musí každý najít sám.

ctibor7273
24. května

Snad jsem ještě nečetl originálnější knihu, než je tato. Oproti spíše vědeckému pohledu na Les Mytág je Lavondyss více pocitová, upřímná, bezprostřední a o to bolavější. Vychází přímo z příběhu lidského bytí. Čím hlouběji kráčíme do lesa, tím hlouběji se noříme do svého nitra, až se krajina kolem stane zcela neznámou, i když je ryze naše. Jsem rád, že jsem se k Ryhopu dostal až teď, kdy mi nabité znalosti dovolí užít si řadu odkazů, které do knihy Robert Holdstock vložil. Jsem rád, že jsem se k Ryhopu dostal až teď, kdy mohu pozorovat les s určitým odstupem. Kdybych jej objevil dříve, podlehl bych hloubení a nenávratně se v něm ztratil. Dnes je snazší odolat jeho volání. Ale přesvědčivě to tvrdit nemohu. Možná ještě přijde čas, kdy si les vezme i mě.

bangee
15. ledna

Tallis a její putování za bratrem Harrym lesem plných Mytág, hledání sama sebe a Prvního lesa, Wyn-Jones. Přímo navazuje na Les Mytág.

slayeesgirl
19.12.2018

Na to, jak jsem se místy prokousávala lesem mytág, tak tohle mě vtáhlo okamžitě a už nepustilo. Několikrát jsem se musela vracet, abych opravdu pochopila všechny souvislosti a ani tak se mi to asi nidky nepodaří. Tahle knížka půjde na poličku "přečíst znovu", protože věřím, že pokaždé najdu něco nového.

ludek.n
12.11.2018

Lavondyss, to nepřístupné a tajemné srdce Ryhopského lesa, opředené záhadami a pověstmi, je stejně podivuhodné a uhrančivé, jako samotný jeho název. Alespoň v první polovině knihy. Dokud sledujeme Tallis Keetonovou při jejích prvních kontaktech se záhadnými bytostmi, při jejím objevování tajných jmen věcí a při spřádání důmyslných plánů, jak proniknout za magickou hranici, je to příběh plný krásy a mámení. Jakmile se ale dospívající dívka vydá za svým cílem a vstoupí do Ryhopského lesa, ona jemná pavučina slov ztratí své kouzlo a začne těžknout a klopýtat labyrintem domněnek a paradoxů, které vše zamlží, znejasní a rozmažou. Namísto průzračně čisté dějové linky tu najednou máme jakousi těžko uchopitelnou hroudu, valící se setrvačností a nabalující na sebe další neproniknutelné vrstvy balastu, které se sice snaží tvářit poučeně a světácky, ale v podstatě jen mlátí prázdnou slámu a vyprávění nikam neposunují. Rozčarování a zklamání jsou opravdu veliké. Jestliže jsem u předchozí knihy chválil povedený závěr, tak tady jsem z finálního rozuzlení více než rozpačitý. Jakoby chtěl být autor na konci ještě přidat záhadu do záhady a být mystičtější než mystický. Se slzou v oku proto vzpomenu na poučku, že méně je někdy více. U Lavondyssu to platí dvojnásob.

petrulka
30.10.2018

Tak toto je opravdu síla, která vás chytne a nepustí. Nebo alespoň mě. Dokážu si představit mnoho lidí, kteří by tuhle knihu prostě nerozdýchali. Hlavně její druhá část je poměrně náročné čtení a závěr je naprostá mystifikace, rozvětvení fantazie do nekonečných variant možností a řešení. Každý bude muset přijmout tu svou, jinak četl marně a se závěrem příběhu se nesmíří. Ještě se stále rozhoduji, zda to všechno bylo, nebylo, jak vlastně, proč, hlavně proč...protože ať to vezmu z kterékoliv strany, nejvíce cítím ztrátu, smutek a zmar.

špulo
20.10.2018

Nedá mi... Sorry, Dax, ten soundtrack sa hodí skôr ku Gormenghastu alebo ku knihám Joea Abercrombieho či Laxnessa. Les mytág (celý cyklus) je o objavovaní lesa, seba, histórie. Je o inšpirácii. Táto hudba je tiež o ceste do lesa. Ale, se štránkom v jednej ruke a slučkou v druhej. Akože, oukej, počúvateľné, no nehodí sa k Holdstockovi. Jeho knihy sú dobrodružstvom, ktoré má človeka do lesa priviesť. Nie utopiť ho v prvom potoku ;-)))