Láska je jen slovo
Johannes Mario Simmel
Jeden z nejznámějších románů německého autora mnoha bestselerů se odehrává v ústavu pro děti z lepších rodin, které žijí v materiálním nadbytku, ale mnoho z nich strádá citovou prázdnotou.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1993 , Knižní klubOriginální název:
Liebe ist nur ein Wort , 1962
více info...
Přidat komentář
Jedna z pěti mých vůbec nejoblíbenějších knih. Četla jsem jí třikrát a nikdy mě prostředí poválečného rozvratu,
kontrast bohatství a chudoby..nepřestal fascinován.
Peníze získané nekalou nacistickou politikou a překupnictvím a proti tomu všemu jsou postaveny nevinné a prázdné duše děti těchto nacistů, kteří nemohou najít sebe, ztratily své rodiče a ztratili pocit, že někam patří bez ohledu na extrémní přepych, který je jim dopřáván.
Morálka ustupuje materiálním světu.
Od raného mládí, když jsem tuto knihu přečetla používám výhradně konvalinkový parfém Diorissimo... :)
Simmelovy tituly se pyšní zdobnými slogany, leč pod slupkou zeje dutina. Prolog + epilog za ****, meziplyn za *** až **. Břímě vlastního grafomanství totiž Simmel alibisticky deleguje na zaláskovaného zoufalce, který leckoho asi přesvědčí, že prostoduché epizody smí aspirovat na bestsellery.
Všimněte si, že nesoudně hodnotí a komentují najmě ženský. 42/19
Krásná kniha. Pro mne nejlepší od Simmela. Četla jsem ji již několikrát a určitě se k ní ještě vrátím....
Poprvé jsem ji četla kolem 20 - když jsem ji ve vlaku dočetla, jen jsem koukala kolem a rozdýchávala konec. O pár let později jsem byla zvědavá, jak to budu vnímat... A působivá byla stále.
Umně napsaný příběh, místy možná až lehce patetický, ve kterém je vyloženě kladných postav jako šafránu. Hlavní hrdinové, mladý problémový student Oliver a krásná manželka vlivného bankéře Verena, jejichž příběh utajené tragické lásky sledujeme, mají své chyby, navzdory relativně dobrému nitru se uchylují k morálním kompromisům, trápí se svými nedokonalostmi a čím dál více se zaplétají do problémů, které jim jejich románek působí. Jejich okolí totiž bez jakéhokoliv soucitu využívá tajné lásky k vlastnímu prospěchu a neustále oběma milencům oddaluje vidinu společné budoucnosti. Na pozadí tohoto příběhu, odehrávajícímu se v Západním Německu necelých 20 let po válce, se autor pouští do sžíravé kritiky vyšších vrstev a nevyrovnání se s nacistickou minulostí, což poměrně působivě činí především prostřednictvím dětí z internátu, v němž je Oliver studentem. U těchto dětí pak Simmel též ukazuje, jak snadno mohou rodiče svým patologickým chováním pravděpodobně navždy zničit duši dítěte. Z mnoha různých pohledů tak jde o bezpochyby zajímavé čtení, mohu jen doporučit.
Kniha určitě stojí za přečtení. Mám jen dojem, že víc by mě bavila ve věku Olivera (teda kolem té dvacítky).
Nádherná kniha. Líbilo se mi, ze se hnedka na začátku dozvídám konec a i tak mě zajímalo co k tomu vedlo a jaký byl příběh. Všechno už tu bylo řečeno.
PS: Hansi mi připadal po celou dobu jako postava z knihy Na Větrné Hůrce.
Velmi silný příběh, čtivé, napsáno moc hezky. Zanechala ve mně silný dojem. Ráda si kdykoliv přečtu znovu.
Pěkná kniha, příběh byl zajímavý a četl se vyloženě sám. Těšil jsem se vždy na další stránky a fandil Oliverovi v jeho počínání.
Po knize jsem sáhl naslepo a bez váhání, poněvadž od autora jsem už kdysi četl nádhernou "Všichni lidé bratry jsou". Styl deníku přes počáteční zklamání (nad hrubostí, sebestředností a současně naivitou Olivera) mne později docela oslovil. Postupně totiž jeho text přestává být v poloze barvotiskového románu a získává citový, vytříbený a příjemně romantický rozměr - zejména u pasáží z ostrova Elby. Člověk má pocit, že jej hluboká (ač slepá) láska k Vereně zušlechťuje. A to bylo evidentně i záměrem autora (J.M.S.), který do knihy vložil spoustu moudrých, obecně platných myšlenek, týkajících se jak fungování vztahů ženy x muži, tak i např. rozdílů mezi bohatými a chudými, či politiky (BTW: nedokonalá denacifikace v tehdejším Německu vypadala zcela jistě jako předobraz ještě hůře provedené "dekomunizace" v našich současných českých poměrech). Sečteno a podtrženo: inteligentní, příjemné, napínavé a plné citů. Doporučuji všem romanticky založeným a empatickým duším.
Kniha mi byla doporučena a jak tak vidím, skoro všichni jsou z ní nadšení, ale já se snad do ní ani nezačtu. Nějak nedokážu překonat ani ten začátek, zvlášť když na začátku se hned dovídám, jak to dopadne. Autorův styl psaní asi nebude nic pro mě, když první přímá řeč se objevuje až na straně devět. A děj podle anotace asi taky nebude kdovíjak překvapivý a napínavý. Tak tohle asi nebude zrovna můj šálek čaje:)
Moje třetí kniha od tohoto autora a zatím teda musím říct, že každá z nich je z úplně jiného soudku. Možná je to jenom náhoda, takže se dávám do čtvrté a jsem zvědavá, s čím na mě autor přijde tentokrát :-) Tato kniha byla ze zatím přečtených úplně nejlepší (když teda pominu, že Autobus je kniha určená primárně dětem, tak určitě lepší než Hurá, ještě žijeme, kterému jsem nějak nepřišla na chuť). Musím říct, že nejsem milovnicí ženské četby a romantických románů, ale tento příběh byl velmi silný a moc se mi líbil. Oceňuji neotřelé podání formou deníku mladého zamilovaného muže (každý přece očekává, že zamilovaný muž se bude chovat racionálněji než žena), historické pozadí (zejména německá reflexe nad průběhem a následky 2. světové války, což je věc, kterou podle mě spousta dnešních Němců napříč generacemi nemá vnitřně vyřešenou) a zajímavé postavy. Jednu hvězdu ubírám za občas zdlouhavé popisy schůzek a telefonátů a takové ty nic neříkající zamilované dialogy, ale to k tomu asi patří. Doporučuji k přečtení.
Poutavý, sentimentální a naivní příběh, který však odpovídá věku a zralosti hlavního hrdiny. Jediné mínus bylo, že jsem od začátku tušila, jak příběh dopadne a přesně to tak dopadlo.
Silný příběh, mimo jiné i proto, že je od začátku jasné, že dopadne špatně. Kniha začíná koncem, takže ani čtenáři, kteří si čtou normálně nejdřív konec, nejsou v žádné výhodě, knížku není potřeba číst proto, aby se člověk dozvěděl, jak to dopadlo, ale čistě jen proto, aby znal celý příběh.
Už jsem četla víc než jen pár knih na téma lásky starší ženy a mladšího muže, tato mi trochu připomněla mou oblíbenou v této škatulce - Cizoložství. A musím proto hodnotit stejně - plným počtem hvězd. A stejně tak jako Cizoložství - doporučuji.
Knihu jsem půjčil a už se mi nevrátila, proto se mi příběh pomalu vytrácí, což je škoda, pže to byl právě tento titul, který mi v pubertě pomohl otevřít oči
Srdcovka. Čítala som ju viac kràt, vždy ma rozplakala. Darovala som ju najvzàcnejšej osobe, Jemu. 15.06.2018.
Štítky knihy
láska zfilmováno Německo 60. léta 20. století internát zakázaná láska
Autorovy další knížky
1976 | Láska je jen slovo |
1998 | Všichni lidé bratry jsou |
1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
2001 | Svůj kalich hořkosti |
2007 | A s klauny přišly slzy |
Kniha Láska je jen slovo je v
Právě čtených | 25x |
Přečtených | 2 367x |
Čtenářské výzvě | 190x |
Doporučených | 213x |
Knihotéce | 609x |
Chystám se číst | 767x |
Chci si koupit | 92x |
dalších seznamech | 13x |
Možná v Oliverově věku ...