Kým vychladne káva

Kým vychladne káva
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462937/bmid_kym-vychladne-kava-BIn-462937.jpg 4 897 897

Funiculi funicula série

1. díl >

Čo by ste povedali na to, keby ste sa mohli vrátiť do minulosti, hoci len na malú chvíľu, kým vám vychladne káva? V jednej malej tokijskej kaviarni pomenovanej podľa známej neapolskej piesne Funiculi Funicula vraj takúto možnosť ponúkajú. Má to však háčik. Môžete sa stretnúť len s ľuďmi, ktorí kaviareň už niekedy navštívili. Nech urobíte čokoľvek, prítomnosť tým nezmeníte. Pri pobyte v minulosti sa nesmiete pohnúť z presne určeného miesta. Váš čas v minulosti sa začína zaliatím kávy a končí sa v okamihu, keď káva vychladne. A to sme zďaleka nevymenovali všetky zo zoznamu čudesných pravidiel... Napriek tomu sa nájdu ľudia, ktorí sa náročnými podmienkami nedajú odradiť a naberú odvahu skúsiť to. Kniha ponúka štyri dojímavé príbehy tých, ktorí cestu v čase podstúpili. Čo všetko im priniesla a ako sa vďaka nej zmenili ich osudy? Milenci je príbeh ženy, ktorá sa rozišla s mužom, za ktorého sa chcela vydať. Manželia je príbeh muža strácajúceho pamäť a jeho manželky, zdravotnej sestry. Sestry je príbeh ženy, ktorá ušla z domu, a jej mladšej sestry, ktorá milovala jedlo. Matka a dcéra je príbeh tehotnej ženy, zamestnankyne kaviarne.... celý text

Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: , Lindeni
Originální název:

コーヒーが冷めないうちに (Kóhí ga samenai uči ni) , 2015


více info...

Přidat komentář

Yunnan
24.11.2019 5 z 5

Kniha jako stvořená coby společník k dobrému šálku kávy. Výborné a silné příběhy.

KateTheBlogger
22.11.2019 4 z 5

Všechny čtyři příběhy na sebe navazují a vzájemně se proplétají a dělají tak z knížky ucelený román. Nejdříve mi vadilo časté opakování některých věcí, jelikož na takový styl psaní nejsem zvyklá, ale k celkové atmosféře knihy a kavárny se to vlastně hodí. Všechny příběhy jsou krásné, ale pro mě byl ten nejkrásnější ten úplně poslední - Matka a dcera.


Petronela16
19.11.2019 5 z 5

Nadhera, nadhera a este raz nadhera.Konecne po vsetkych tych krvakoch, co som citala v poslednom case a ktore boli aj tak slabe, nieco krasne a hodnotne.Kniha, ktora ma krasne myslienky, cita sa uplne sama a vobec mi nevadilo, ze sa niektore myslienky opakuju.Velmi pekne,oddychove citanie, plne myslienok na zamyslenie.Budem sa modlit, aby autor znovu a skoro prisiel s novou knihou.Tlieskam a moje tradicne: 100 bodov a tuš!

Ales04
15.11.2019 4 z 5

Příjemný příběh na cestování nebo ke kávě.

LaCucaracha
04.11.2019 5 z 5

Moc příjemné a poklidné čtení, i když i trošku dojemné. Je to psané takovým japonským způsobem, což se mi líbí. Časté opakování, které se objevuje, k tomu patří. Vyprávění hezky plyne, jako stoupající pára z chladnoucí kávy. Číst si tuhle knížku během popíjení kafe je vůbec docela dobrý nápad, hodí se k sobě. A je to i inspirující – ne náhodou jsem si jako další pytlík koupila zrnka z Ethiopie. Knížka je taky moc hezká na pohled a je bez chyb!

anmaride
01.11.2019 5 z 5

Návštěvou minulosti přítomnost nezměníš, máš na ni jen omezený čas a omezený prostor. Má tedy smysl vůbec tento výlet podniknout? Rozhodně má. O to víc si totiž té přítomnosti začneš vážit, o to víc ji začneš vnímat.
Jedná se v podstatě o jednoduchý příběh několika lidí a jejich vážnější i méně vážnější životní události. To vše se odehrává v nádherné atmosféře malé zapadlé kavárny.
Zase jedna z japonských lahůdek, za mě velký jo.

Irsaf
30.10.2019 3 z 5

Taková ta kniha, co neurazí - nenadchne...
Asi jsem od toho čekala něco jiného...

lucky_zebra
18.10.2019 4 z 5

Přiznávám se, že mě zlákala obálka, cestování časem a fakt, že se má děj odehrávat v Japonsku. Přesycen severskými krimi jsem si tedy knihu koupil a začal číst.
Ve čtyřech vzájemně propojených příbězích zakončených poučením jde spíš o přístup k životu než o samotné cestování časem. Stejně tak japonských reálií v knize moc není. I tak to bylo příjemné, akorát dlouhé čtení.
A teď musím jít, moje káva už je téměř studená...

nefernefer
13.10.2019 4 z 5

„...pokud není možné změnit přítomnost, jaký má vůbec smysl se do minulosti vracet? [...] Přítomnost se sice nezmění, ale pokud se změní naše myšlení, je smysl této židle nepochybně veliký.“

Jedna kavárna, jedna židle a čtyři příběhy. Křehká snová atmosféra zvláštního mikrosvěta jediné místnosti, kde se celá kniha odehrává, jako by vypadla z nějaké Murakamiho knihy. Strávila jsem v tomto prostředí jedno velmi příjemné odpoledne a pěkně si po dlouhé době propláchla slzné kanálky. :o) Poklidné, pomalu plynoucí, dojemné.

Radka_p
08.10.2019 5 z 5

Veľmi zaujímavá téma knihy, kedy moment po ktorom túžime opätovne zažiť trvá len do chvíle kým nevychladne horúca šálka kávy. Magické čítanie o obyčajne neobyčajných osudoch ľudí. Pekné, príjemné a hrejivé čítanie ...

Šárka_D
08.10.2019 3 z 5

Fell good čtení, čtyři krátké jednoduché příběhy, lehce dojemné, lehce hořkosladké. Zábava na dvě odpoledne u kávy.

Eva-K
01.10.2019 4 z 5

Krásná obálka, příjemný obsah - trochu psychologie, trochu japonských reálií, trochu duchařiny. Společně to funguje moc pěkně a s knížkou (a kávou) jsem strávila dvě příjemná odpoledne.

harena
21.09.2019 5 z 5

Poetické vyprávění pomalu plynoucí, japonská kavárnička s úžasnou atmosférou a čtyři příběhy, které vás zcela pohltí. Stačí se jen pohodlně posadit do křesla s horkou, dobrou kávou a číst.
str. 135
"Voda teče z vyšších míst na místa níže položená. To je způsobeno gravitací. V lidském srdci také existuje něco jako gravitace. Nedokážeme lhát lidem, které uznáváme a kterým důvěřujeme. Odhalíme jim své skutečné pocity, zvlášť když se snažíme skrýt smutek nebo nějakou slabinu. V takové situaci je snazší mít před sebou někoho, s kým nemáme tak blízký vztah. Pro Hirai byla Kei partner, kterému se mohla úplně otevřít. Měla silnou emoční gravitaci."
EMOČNÍ GRAVITACE - to se mi fakt líbilo.
Je dobré cestovat do minulosti, i když tím nezměníme přítomnost, ale někdy díky tomu můžeme trochu změnit naše myšlení v budoucnosti.
Kouzelná kniha, překrásná grafika a k dokonalosti je tu záložka ve tvaru kouře, který stoupá vzhůru z horké kávy.
Milé, laskavé a emotivní.

Jjaanneet
18.09.2019 4 z 5

Hlavní myšlenka knihy, v které je vše. Minulost sice nemůžeme změnit ale pohled na ni ano. Jemná a hřejivá kniha.

Dixinka
10.09.2019 5 z 5

Pěkné čtení k zamyšlení. Doporučuji každý příběh dočíst ..než vystydne káva.....

jolii
29.08.2019 5 z 5

Moc dobrá kniha. Trochu tajemna, hodně chuti na kávu, akorát postav a příběhů. Ten poslední by ale mohl být o krapítek víc dotažený a méně sentimentální.

ElizabethK
28.08.2019 4 z 5

Zajímavá myšlenka, vrátit se do minulosti a přitom neovlivnit přítomnost. Na začátku knihy jsem si neuměla představit, k čemu by to mohlo být dobré, ale prostřednictvím osudů hrdinů jsem objevovala smysluplnost této možnosti.
Asi nejkrásnější mi přišel poslední příběh.
Kniha není napínavá, děj je spíše poklidný, ale i v tom pro mě bylo skryto kouzlo knihy.

Pokud bych měla něco vytknout, bylo by to jednak neustálé opakovaní slov cinkat, zacinkat atp. a stejně tak se mi nelíbilo opakování celých pasáží, např. vzhled kavárny, pravidel pro vrácení se v čase.
Také mě mrzelo, že nebyl detailněji přiblížen příběh ženy v bílém s knihou. Zajímalo by mě, proč nedokázala z minulosti včas odejít...

Pett
27.08.2019 5 z 5

Bylo třeba nějaké takové to klidné a milé místo k návratu z horoucích pekel svého já a tak jsem si zašla na kávu... usedla jsem tiše do rohu a po očku sledovala osudy těch pár bolavých duší okolo sebe... a šrámy se s každou stránkou pomalounku zacelovaly... a i když zub plynoucího času občas zabolel, bylo mi vlastně tak nějak v jejich společnosti hezky... však takový koutek k usmíření s dobou minulou, která nás vrátí k sobě v době přítomné by si zasloužil každý z nás, nemyslíte?!

TomTomis
25.08.2019 4 z 5

Kniha má svoje kouzlo, když člověk přistoupí na autorovu hru se čtenářem. Kniha na mě pro zmíněné častější opakování některých informací působí jako čtyři povídky, které mají svoje propojení. Nechybí věci, co si čtenář musí domyslet sám. Atmosféra japonské kavárničky. Kdo bude zkoumat onen fantaskní prvek, který knihou prolíná, asi by našel nějaké nesrovnalosti, ale o to autorovi dle mého nešlo. Šlo mu asi hlavně o to říct, jak je důležitá přítomnost a že je to to nejdůležitější, co máme. Pokud bychom se mohli přesunout v čase, uvědomovali bychom si některé věci víc. Ale ono stačí, když si dovedeme z minulosti udělat pomocníka a ne strašáka, jak to má hromady lidí...

MartinaP
23.08.2019 1 z 5

Mně se tedy kniha vůbec nelíbila, moc jsem tomu nevěřila. Asi to nebyl můj šálek kávy.