Kvítek karmínový a bílý
Michel Faber
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235607/bmid_kvitek-karminovy-a-bily-iuf-235607.png
4
828
278
Kvítek karmínový a bílý série
1. díl >
„Jistěže můj syn chodí za děvkami – kdyby nechodil, měl bych strach o jeho zdraví,“ prohlásil kdysi Charles Dickens. A není se čemu divit, ve viktoriánském Londýně připadala jedna prostitutka na dvanáct dospělých mužů. Jak se asi takovým ženám žilo, vylíčil Michel Faber v románu Kvítek karmínový a bílý, a to mnohem otevřeněji a upřímněji, než by to mohl udělat zmíněný Dickens. Osou románu je vztah osmnáctileté prostitutky Sugar a dědice voňavkářského impéria Williama Rackhama. Oba chtějí uniknout: ona svému hnusnému prostředí, on své lehce šílené manželce. Sugar nechce být jen vydržovanou milenkou, chce se „napevno vetkat do tapiserie jeho života, aby ji nepokládal za pouhý flirt, ale za přítelkyni stejně vzácnou, jako je sourozenec“. A pak se jí naskytne šance přece jen proniknout do Williamovy domácnosti… Zbytek děje prozrazovat nebudeme, ale potenciální čtenáře můžeme spolu s autorem ujistit, že se „v blízké budoucnosti stanou svědky soulože, o šílenství, únosu a násilné smrti ani nemluvě“. Kvítek není sentimentální vyprávěnka o kurvě se srdcem ze zlata. Je to panoramatický portrét viktoriánského Londýna se všemi jeho společenskými vrstvami, bildungsroman s nečekaně katarzním vyzněním a hlavně silný příběh, u kterého budete hlavní hrdince fandit. Jestli tohle není literatura, tak už nevíme, co by jí tak mohlo být.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2014
,
Argo
Originální název:
The Crimson Petal and the White , 2002
více info...
Přidat komentář
Na Kvítek jsou rozdílné názory. Je fakt, že obvykle mně přečtení knihy netrvá déle než dva týdny a tady jsem se hodně natrápila, ale zase je to příběh neobyčejný a stojí za přečtení, aby si každý udělal vlastní názor.
Pan Faber vystihl tehdejší společnost i špinavou část Londýna způsobem, z něhož ještě teď trnu hrůzou. Popis je teda dokonalý. Všechny ty pachy a chutě jako bych sama cítila.
Sugar je taková zvláštní osůbka. Oblíbila jsem si ji, naneštěstí si to u mě pak dost pokazila (kdo četl závěr, ví). Jejím naprostým protikladem je Agnes. Dobře vychovaná naivka, která si myslí, že děti nosí čáp. Williamovo chování je celkově nepochopitelné, alespoň pro mě. Sugar ho přivedla na "správnou cestu" a jak se jí nakonec odvděčil... i když uznávám, že o celém konci knihy by se dalo dlouho polemizovat.
Každopádně je Kvítek kniha s velkým K. Četla jsem i volné pokračování (Jablko), ale byla jsem poněkud zklamaná. Nemůžu si pomoc, ale bylo to o ničem. V tomto ohledu jsem očekávala víc.
O čem to mělo být? O tom, jak jsou všechny matky strašné? Jedna dítě porodí, nestará se o ně, další s ním vydrží do dospělosti a udělá z něj prostitutku a další, která si chce sama přivodit potrat??? Strašné. Na 900 stranách nedokázal autor blíže vystihnout ani jeden charakter. A děj je také velmi slabý, úplně by to vystačilo na 250 stran. Takový dobrý námět a autor ho vůbec nevyužil. Je mi líto těch hodin co jsem to četla.
Tlusté knihy, to je moje, takže Kvítek byl jasnou volbou. Začátek mě moc bavil - to jak jsem sledovala zpovzdálí, co se děje, i ty dlouhé popisy všeho - lahůdka! Pak se to ale vytratilo, změnil se styl vyprávění a od té doby, co se Sugar tlačí Williamovi do domu, to pro mě byla za vlasy přitažená nuda. Vlastně mě vývoj Williama zajímal víc, než hlavní hrdinka. Takže vtažená do děje jsem byla, ale pak mě vyvrhl. Konec zklamal. Pokračování nepotřebuji.
Knize se nedá upřít čtivost, ale že bych se dočkala očekávaného "vtažení do děje", to se nedá říct. Z konce jsem byla chvíli rozpačitá, ale proč ne:)
super....na to že má 900 stran jsem došla až po přečtení ,( předtím jsem akorát zaregistrovala, že je knížka tlustší :)) ) tak rychle utíkali jednotlivé strany....jednodechovka...prostě chcete vědět, jak to dopadne, co bude dál, co bude za chvíli, co bude zítra...a jak se píše na přebalu, minimálně já jsem držela opravdu hlavní hrdince pěsti :) a brodila se za ní špínou a pozlátkem Londýna...zajímavá kniha...a konec...jo !! má to své kouzlo :) v tomto případě hodnotím pozitivně .. a rozhodně doporučuji k přečtení !
Tak mi spadla brada. Po 900 stránkách konec nekonec. Je to jako strávit nějaký čas s lidmi,kteří stejně jak přišli , tak odešli . Zůstanou vzpomínky ,ale bez pokračování .
Ano to je život .
Příběh by se dal shrnout do několik desítek stran. Ale vývoj myšlení jednotlivých hrdinů přece jen není tak jednoduchý . A autor je skutečný mistr slova .
Úžasná kniha. Hned po prvních stránkách jsem se začetla a nechtěla ji odložit... Až mi bylo líto, že není o něco delší.
První dvě kapitoly nebetyčná nuda, pak se to vylepšilo, kniha čtivá, příběhy zajímavé, leč ten konec takový divný nedokončený.
Kdybych jí nečetla na dovolené s deštěm, nikdy bych to nedočetla.
Skvělá kniha, která vás přenese do 19. století a vtáhne vás do dějů v zajímavém prostředí. Doporučuji!
Už to tady bylo všechno napsáno. Ten příběh by se dal určitě napsat o spoustu stránek kratši, ale asi by to fakt nebylo ono. Určitě si ji budu dlouho pamatovat.
Nádherný průřez společenských vrstev viktoriánského Londýna. Všechny postavy jsem si oblíbila a bylo mi jich líto.
Nádherná kniha o viktoriánské Anglii očima prostitutky Sugar. Musela jsem jí prostě držet palce a jen těžko jsem se od knihy odpoutávala. A překlad Viktora Janiše je úžasný! Doporučuji!!!
Kniha nádherně, ač někdy zdlouhavě, popisuje drsný život prostitutky, jejíž příběh je natolik strhující, že jsem si ho okamžitě zamilovala. Kniha se mi četla velmi dobře, ale nemyslím si, že by styl vyprávění seděl každému. Popisky jsou hodně podrobné a věrně popisují situace, které si lze opravdu krásně vykreslit. Mě se styl moc líbil a obdivuji úsilí autora pídit se po informacích a jeho trpělivost a odhodlání při psaní knihy.
Kvítek karmínový a bílý jsem četla dlouho. Tak dlouho, až se stal součástí mého života a každý den jsem se nemohla dočkat těch ukradených chvilek, kdy se kolem knihy obtočím, ponořím se do viktoriánského Londýna a doprovázena magneticky přitažlivým hlasem vypravěčky se vydám sledovat životní příběhy Sugar, Williama Rackhama, jeho ženy Agnes, paní Foxové (moje zdaleka nejoblíbenější postava) a řady dalších. Takhle výborně napsanou a přeloženou knihu potkáte málokdy, četba byla skutečně požitek a postupný vývoj událostí byl dílem přirozený, dílem nečekaný, přesně v tom správném poměru, aby vás přikoval do křesla a knihu jste měli chuť bránit vlastním tělem. Protože jsem měla to štěstí se s autorem osobně setkat a pohovořit s ním ještě předtím, než jsem Kvítek dočetla, místy mi vrtalo hlavou, jak tak křehce a zranitelně působící muž mohl dokázat stvořit tak přímou, leckdy i brutální knihu, která nic nezastírá a zároveň nádherně košatým jazykem vábí čtenáře stále hlouběji do temného srdce života ani ne tehdejších prostitutek, jako spíš Společnosti a jejích Pravidel a Požadavků (jak by možná napsala Agnes). Je úžasné sledovat, jak exoticky tehdejší Londýn působí a zároveň si uvědomovat, že lidská povaha je neměnná a jen si teď nachází trošku odlišné cestičky. Když jsem nakonec vyplavala na hladinu příběhu a odpotácela se na břeh, necítím žádné vysvobození, cítím se .. podivně prázdná a opuštěná. Tento román jsem určitě nečetla naposledy. Rozhodně si jej nenechte ujít.
Poctivé a hutné vyprávění, které nejlíp charakterizovala jedna z postav - o lidech, kteří chtějí hrozně být šťastní a vůbec jim to nejde. To pozvolné zaplétání osobních tragédií snad všech, kdo se na stránkách objeví, je fascinující a dusné jak viktoriánský salón, a není cesty zpět. A když ještě ocením skvělý styl a nenásilnou práci s reáliemi, nic jiného než pět hvězd mi nevychází. Jen to fakt není kniha do kabelky... :-)
Než jsem četla rozhovor s Viktorem Janišem, nikdy jsem ani o Michelu Faberovi neslyšela. Jeho povídání o těžkostech překladu, na kterém několik let pracoval, mě natolik zaujal, že jsem si řekla, že tu knížku prostě musím přečíst. Od pohledu to byla challenge, těch tisíc stran je dost, ale po přečtení ve mně něco zůstalo. A bude to tam ještě dlouho. Zvláštní pocit, který se nedá popsat slovy. To si člověk musí přečíst, zažít a sám uvědomit. Na rovinu říkám, nejedná se o oddechovou četbu. Některé pasáže byly hodně náročné, za mě to ale jednoznačně stojí za to.
Patřím mezi ty, kteří by dokázali opěvovat knížku na mnoha řádcích, ale už to udělali jan8470, Prey a další, tak se nebudu opakovat, plně se vším souhlasím.
Jen pár postřehů:
- neobvyklý styl vyprávění na začátku jsem musela přemoct, ale potom už se knížka četla a hltala sama
- překlad je geniální!!!
- nemám ráda otevřené konce, proto doufám v pokračování... leč mohlo by být aspoň o malinko kratší ;-)
Kvítek karmínový a bílý
(Ve skvělém překladu pana Viktora Janiše)
Příběh prostitutky Sugar odehrávající se ve viktoriánském Londýně.
V první řadě musím říct, že Michel Faber je brilantní vypravěč.
Na knize se mi líbil samozřejmě především vývoj a proměna Sugar (tedy její osobnosti) a také to, jak autor zručně provázal cesty a příběhy všech postav. Žádná není zbytečná, žádná není nevyužitá. Tomu říkám poctivé spisovatelské řemeslo. Stejně jako se Sugar však Michel Faber pracuje s ostatními postavami (William, jeho bratr Henry a v neposlední řadě Emmelína Foxová) jejichž pohnutky a charaktery jako zručný chirurg svým skalpelem postupně tkáň po tkáni ořezává až na kost. Tady není kladných hrdinů, protože doba je zlá a předsudky vládnou světu. Ze začátku mě trochu zarazila přílišná popisnost prostředí a (příliš mnoho slov), ale pak jsem se nechal strhnout příběhem a knihu si opravdu užil. Když jsem dočetl poslední stránku, uvědomil jsem si dokonce, že v poslední čtvrtině knihy má příběh takový spád, že i těch barvitých popisů které mnohého čtenáře mohou z počátku odradit znatelně ubylo. Zároveň si vážím autora který byť se považuje za ateistu, i když mohl, nesklouzl k zesměšnění katolického ani anglikánského náboženství. Kniha je často chválena za to jak přesně popisuje život ve viktoriánském Londýně a samozřejmě po právu.
Vlastně jsou jen dvě výhrady které k samotnému příběhu mám. Tou první je, že se mi nesmírně líbil začátek knihy, kdy je čtenář postaven do pozice voayera pozorujícího vše jakoby z dálky. Tento způsob vyprávění Faber záhy opustil. Chápu, že pro autora by bylo nesmírně náročné napsat příběh tímto stylem, ale přesto mi to bylo trochu líto. A samozřejmě mě moc mrzelo, že kniha skončila tak náhle a její finále bylo tak otevřené, že by se za to nemusel stydět ani scénárista soap opery.
Mnozí pak Faberovi vyčítají velký výskyt vulgárního a sprostého slovníku. Ale to je prostě hloupé. Kvítek je příběh prostitutky a sprostá mluva a sexuální narážky k tomu prostě patří.
K překladu: Pan Janiš na knize odvedl práci, za kterou by si zasloužil nejen tvůrčí prémii v rámci Ceny Josefa Jungmanna, ale i cenu Nejlepší překladatel roku.
Kvítek karmínový a bílý rozhodně není knihou pro každého. Nejen rozsahem 920 stran, ale také tématem prostituce. Přitom je to (jako většina opravdu dobrých příběhů) především vyprávění o lidech, jejich životech, touhách a strastech. 95%
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století zfilmováno anglická literatura prostituce viktoriánská doba historické romány
Autorovy další knížky
| 2014 |  Kvítek karmínový a bílý |
| 2016 | Kniha zvláštních nových věcí |
| 2002 |  Pod kůží |
| 2015 | Jablko |
| 2008 | Fahrenheitova dvojčata |
Kvítek je výtečná kniha. Čtivá, stále překvapující. Koho neodradí počet stran, bude odměněn krásným příběhem z viktoriánské Anglie. Za mě rozhodně pět hvězdiček.