Kvety pre Algernona
Daniel Keyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399872/bmid_kvety-pre-algernona-fi1-399872.jpg
5
3144
566
„Bojím sa. Nie života či smrti, ani ničoty, ale toho, že svoj čas premárnim, akoby som nikdy nebol.“ Charlie Gordon má IQ 68. Každý deň chodí do pekárne, kde zametá podlahy a navštevuje večernú školu vo vzdelávacom centre pre dospelých. Ak dovolí ľuďom smiať sa na ňom, získa nových kamarátov. Charlieho frustruje vlastná neschopnosť porozumieť rozhovorom a vzťahom ostatných, chce sa naučiť čítať, písať a počítať. Keď mu ponúknu možnosť podstúpiť experimentálnu operáciu na zvýšenie IQ, neváha ani sekundu! Celý život túžil bytť múdry. Rovnakú operáciu s rovnakým výsledkom podstúpil aj myšiak Algernon. Keď jedného dňa začne Algernonov stav upadať, vedci netušia, či čaká podobný koniec aj Charlieho. Kultový román druhej polovice 20. storočia, ktorý dnes právom považujeme za klasiku americkej literatúry.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , LindeniOriginální název:
Flowers for Algernon , 1966
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mne bavila už kdysi v rámci povinné četby a nyní, po 20ti letech mne bavila snad ještě více - ale jinak... Možná až nyní po kuse života a zkušeností ji dokáži naplno pochopit a docenit, určitě doporučuji!
Báječná knížka, kterou jsem četla už notně dávno a teď zjistila, že jí tady ve svém seznamu přečtených knížek nemám. (Takových je.) Doporučuji.
Úžasně zpracovaný poutavý příběh o experimentu, který změnil jednomu člověku život. Příběh plný lidské přirozenosti vyplývající na povrch v extrémních podmínkách, a řešení existenciálních otázek.
Příběh Charlieho Gordona, velkého dítěte, musí chytnout za srdce. Jednomu je tak smutno, když si opět připomene, jak lidská společnost umí být krutá. Hlavně nevybočovat z řady. Nikdo nesnese, aby někdo vynikal více než on sám. Příliš chytrý - špatně, příliš jednoduchý - špatně. Jak by to bylo hezké, kdyby lidé uměli brát druhé prostě takové jací jsou a nesoudili. To je ovšem čistá utopie. To dokážou jenom malé děti. Ano, vrána k vráně sedá a lidé si budou hledat sobě rovné. Tak to bude vždy. Jen ta "lidskost" lidem stále chybí.
Pan Keyes nám podal zajímavou sondu do lidské společnosti a lidské duše a přiměl nás zamyslet se nad mnohými věcmi, i nad naším svědomím.
Originální sci-fi román a
fascinující příběh s experimentem s lidskou inteligencí mě vtáhl od začátku do děje. Je plný napětí, lidskosti a touhy po lásce a přátelství.
Knihu jsem poprvé četl asi před deseti lety, kdy mne jako studenta druhého stupně základní školy velmi zaujala. Číst ji po mnoha letech znovu tak pro mne bylo opět zážitkem, kdy jsem mohl sledovat mentální vývoj postavy, ať už po stránce uvažování, výrazů nebo pravopisu. Do postavy Charlieho se může čtenář vcítit hned z několika důvodů, protože mu toho v životě chybělo mnoho. Důležitou otázkou díla pak je, zda hloupí lidé přeci jenom opravdu nejsou šťastnější, protože si neuvědomují, co všechno se kolem nich děje. Je tu toho však mnoho a každý si v knize najde to svoje, tím je právě Růže pro Algernon úžasná. Na krátkém rozsahu projde hned několik témat a představí nám světy, do nichž by nás ani nenapadlo se podívat.
Tak jednoduchý a zároveň geniální příběh nelze pořádně ani ohodnotit..
Všichni jsme Charlie, všichni chceme být někým, všichni chceme někam zapadnout a být milování, mít přátele a rodinu, bohužel ne každému je to dáno a toto je příběh jednoho z nás..
Hrozně moc rád bych tohle viděl v povinné maturitní četbě!
Strašně jsem si poplakala. Na napsání komentáře jsem si musela dát čas a vychladnout.
Knihu jsem měla číst k maturitě, jenže to bych nesměla být v tu dobu pankáč na (omylem) policejní škole, fakof systém, natož povinná literatura. Místo toho jsem četla pouze ruský realismus a USA autoři včetně učitelky literatury byli moc pod mojí úroveň... Ale teď to zdatně doháním a kaju se!
Co říct, když vše už bylo řečeno? Charlie Gordon je strašně specifická postavička, u které můžeme sledovat cestu tam a zas zpět. To samé proměnu jeho sociální bubliny. Co to udělá s vědci, když ten, kterého stvořili, je přeroste? Co to udělá s obyčejnými lidmi, když ten, do kterého kopali, začne kopat do nich? Co se stane s myší, která dostane prostor být Nadmyší? Atakdále.
Až mi bylo líto toho mini rozměru. Svým poselstvím je to ale gigant.
Panejo... nechápu, jak mě tato věcička mohla za celé roky minout. Tolik zneklidňujících emocí, zrovna jsem ji dočetla a musím to ještě vstřebat, ale každopádně je to jedna z těch knih, které by měl přečíst a procítit každý. Obdiv autorovi, do jakých hloubek se dokázal ponořit. A na konci, u scény v pekárně, jsem bulela jako želva :-)
Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem četla. Je to už dlouho a stále si na ní občas vzpomenu.
Na dojáky moc nejsem, ale tohle je opravdu asi nejdojemnější dílo, co se mi dostalo kdy do rukou. Příběh je asi notoricky známý, takže nový popis smyslu nemá. Vývoj postavy je zachycený opravdu bravurně a uvěřitelně a kolik nám toho poví nikoli o hlavním hrdinovi, ale o nás všech ostatních!
Po dočtení zůstane kniha dlouho v mysli, dá se říct, že opravdu dokáže když ne otevřít, tak alespoň pootevřít oči v mnoha směrech. Přečíst by měl každý, já se určitě ke knížce ještě vrátím.
Škoda že toho u nás od autora nevyšlo více...
(SPOILER) Velmi dojemný hybrid mezi psychologickým thrillerem a konverzačním románem, že kterého sice není vůbec poznat Sci-fi žánr, které však má tak nesporně kvality, že mu dozajista každý odpustí, že vlastně žánrově nezapadá nikam. Příběh postupného zmoudření retardovaného Charlieho Gordona je realistickou sondou jak do světa prostých dělníků a plebsu, tak kritickou analýzou pokryteckého vesmíru akademiků. Hlavní hrdina na své cestě po stoupající křivce IQ objevuje dvojakost lidské povahy, napadá čtenářovo svědomí a nutí jej se zamýšlet nad tím, co dělá z člověka člověka. Rozum, nebo cit? A je vůbec možné mít jedno bez druhého? A co víc, je možné mít oboje? Dějová stránka knihy rovněž skvěle zvládnutá, postavy jednají přirozeně, lidsky. Díky krátkým deníkovým zápiskům navíc Růžím pro Algernon neschází ani dynamika, což způsobí, že je patrně přečtěte rychleji, než plánujete. Za srdceryvný konec nemůžu hodnotit jinak, než plným počtem.
Co si myslet o knize, která se tolik vymyká? Těžko zařadit žánr; je to sci-fi nebo jen román o jednom lékařském pokusu, který v celé nahotě ukazuje dvojakost lidské povahy? Knihu určitě doporučuji, ale každý si jí musí přebrat v sobě, aby pochopil ono poselství, které kniha nese.
Tak jsem si zde zase odškrtla jednu klasiku a tentokrát opravdu zaslouženou. Nápad se zápisy do deníku je brilantní a myšlenka velmi mrazivá. Sledovat všechno očima Charlieho, jeho styl psaní a měnící se pohled na svět je přesně to, co nutí člověka knihu neodkládat. Silný příběh spěje k nevyhnutelnému konci, který zabolí a zároveň zahřeje u srdce.
Po velmi kladném hodnocení zde na databázi knih a po vychvalování paní knihovnice jsem od knihy čekala velmi mnoho. Bohužel jsem byla zklamaná. Několikrát během čtení jsem odolávala knihu odložit protože mě moc nebavila. Teď po přečtení musím zpětně říct, že jde o velmi silný příběh a určitě mě svým způsobem chytil za srdce a to i vzhledem k tomu, že mám sama postiženého bráchu a neumím si představit, že by se mu mohlo něco takového přihodit. Přesto mě kniha moc nebavila. Tři hvězdičky dávám hlavně za námět a nápad na knihu.
Štítky knihy
přátelství deníky zfilmováno humanismus myši IQ, inteligence mentální postižení Nebula (literární cena) psychologické experimenty
Už je to dlouho, co jsem četla tuhle knihu. Ale mám ji pořád v živé paměti. Když má totiž příběh určitý přesah, už mi uvízne nejenom v hlavě navždycky...
Někdo tu psal, že je příběh téměř smutný. Já myslím, že je smutný velmi. Asi záleží, jakýma očima se na něj díváme. Já je měla plné slz nejen na konci. Určitě se ke knize vrátím!