Kulti

27.02.2019

Nemám slov..jelikož sem sama 10 let hrála fotbal a samozřejmě mám svého idola, tak sem díky Sal prožívala svůj vlastní sen..nedokážu si představit, jaké to pro ni muselo být, když ho poprvé uviděla naživo, kdy si ji postupně začal všímat a poté ji pořád buzeroval..ze začátku sem Kultiho opravdu neměla v lásce, ale potom..opravdu těžce hledám slova, protože tohle byla bomba..nedokázala sem knihu odložit.
Za co musím autorku vyzdvihnout je epilog..čekala sem, že se tam bude zmiňovat o tom, kam Sal odešla, jak se jí vedlo, třeba zmíní i osobní a rodinný život a ono tam bylo něco jiného..nechci prozrazovat co, ale bylo to super, i když musím dodat, že sem doufala, že zdůvodnění toho epilogu bude i trošku z jiných důvodů.
Za sebe můžu říct, že to byla jednoznačně nejlepší kniha, kterou sem četla a doufám, že se brzy dočkáme i jiných knih od této autorky.

26.02.2019

Rozhodně pěkně napsané, příběh se čte sám, nemohla jsem se od toho odtrhnout =) Nato že mě fotbal opravdu moc nebere, sem se při čtení opravdu bavila =)

22.02.2019

Autorka píše čtivě a umí rozehrát na omezeném prostoru skvělou hru. Je to vtipné, milé, romantické (ale ne moc) a postavy jsou dobře vykresleny. Moc se mi líbil od Sal táta, který je taky Kultiho fanouškem a když se dostane do jeho přítomnosti, zratí řeč. Jinak mu pusa jede v jednom kole. Autorka postupně upouštěla střípky z minulosti hlavních hrdinů, takže pořád to bylo akční a pestré. Dozvídala jsem se nové věci a nenašla jsem hluché místo. Moc jsem se těšila až budu zase pokračovat ve čtení. Jako romantika je to skvělá a věřím, že se bude líbit. Doporučuji.

21.02.2019

Když jsem viděla obálku, zajásala jsem "Jupí! CooBoo vydává další holčičí román, plný humoru, naivní lásky a trochu toho životního moudra, nad kterým strávím jeden příjemný večer."

Vážně nevím, proč jsem se nepodívala pořádně. Když jsem knížku potom držela v ruce a prohlédla si ji naživo... bylo to... "Tak moment. Proč je to brožovaný?! Proč je to tak tlustý?! A jak to, že to vydává Fragment?!"

Příběh mě bavil. A to tak, že jsem četla do noci, ale znáte to. Druhý den prostě musíte vstávat do práce, takže jsem v polovině knihu odložila a nechala si to na další den.

To, že jsem nemohla pořádně spát jsem přisuzovala úplňku. Jenže v práci jsem se pořád vrtěla, poposedávala na židli, jak kdyby mě trápily hemeroidy a přistihla jsem se, jak pořád kontroluju hodiny a jsem nedočkavá až odbyde můj čas a já se budu moci rozeběhnout domů, abych to mohla dočíst.

Řítila jsem se domů po schodech, div jsem se nepřerazila. Přítel, který mě přivítal ve dveřích byl nemilosrdně odstrčen, aby mi uvolnil cestu a já mohla nerušeně zalehnout a dočíst si zbytek! A to všechno kvůli jedné hubaté holce a preclíkovi.

A to mě ani nebaví fotbal!