Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude
Arto Paasilinna
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/264581/bmid_komu-neni-shury-dano-dlouho-duchem--264581.jpg
4
134
42
Kniha začíná jednoho všedního odpoledne v Helsinkách. Mladého novináře přejede auto. Zemře, ale vzápětí se probudí jako duch. S živými lidmi už rozmlouvat nemůže, zato dokáže číst jejich myšlenky. Také se může zamilovat - ale jeho vyvolená musí předtím zemřít. Roztáčí se typický paasilinnovský kolotoč groteskních příhod, dobrodružství a dalekých i blízkých cest. Tentokrát však nejsou na pomezí skutečnosti, nýbrž za její hranicí. Žádní duchové přece neexistují! Nebo ano? Možná jich je mezi námi víc, než si myslíme. Kniha čtenářům představí mnoho zajímavých duchů z několika různých staletí, a dozvědí se z ní i to, proč někteří duchové žijí déle než jiní.... celý text
Přidat komentář
Já si nemůžu pomoct, ale tohle mě nijak nedostalo. Myslela jsem, že to bude příjemná oddychovka... námět měl i potenciál k tomu, aby se v knize něco dělo, ale bohužel. Až na pár chvilek vyloženě nuda. Škoda.
Tahle Paasilinnova duchařina je příjemná i vynalézavá oddechovka, která sice opravdu není bohatá na dějové zvraty, ale zato dokáže usadit papeže Pia IX. do pornokina, aniž by to působilo příliš prvoplánově.
Docela mě nadchla autorova celkem dobře propracovaná myšlenka posmrtné existence. I když místy mě napadla lecjaká ta všetečná otázka, zvědavost, jaký kabát tento svět může mít, mě však nutila číst a číst a přijmout knihu i s malými nedostatky. Bavila jsem se až do konce.
Paasilinna mě celkově moc baví, všechny jeho knihy jsou takové pánsky humorné a finsky divné! Vedle Zajícova roku a Lesa oběšených lišek je Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude podle mě z těch nejlepších! :)
Vyborny napad, jednoduse zpracovany, jak je autorovym zvykem. Souhlasim se sachistou, ze ceskemu ctenari ledacos utece pro neznalost finskych literatu a politiku. Na druhou stranu, kdyz si finske narodni obrozeni propojim s tim nasim, vychazi mi nadherna podobnost. Druha polovina knihy je mozna slabsi, ale i tak vyborna. Stoji za precteni.
Zábavné, vtipné a veselé, dvojnásobný zážitek to musí být pro čtenáře, který se orientuje hlouběji ve finských reáliích. Já mám sice povědomí o Senátním náměstí, premiérovi Koivistu, ale finské romanopisce či básníky v malíčku nemám. Ale i tak jsem se výborně bavil a konstatoval, že kniha i po bezmála čtyřiceti letech neztratil nic na kvalitě, vtipu a jisté míry nadčasovosti.
Námět dobrý místy až moc roztahováno,ale takový průměr mírně nadprůměr.Super začátek když se dozvídá co a jak se dá dělat. Když člověk......
Knížka není špatná, námět má nápad, ale Jak píše "parxel", chybí tomu nějaká výraznější dějová linka. Z knih, co jsem od Paasilinna dosud četla (Les oběšených lišek a Autobus sebevrahů), byla tato nejslabší.
Velmi zajímavý námět, velmi svěží, ale od setkání hlavního hrdiny se stařenkou, děj upadá.
zase starý dobrý Pasilinna- plný neotřelého vlídnégo a inteligentního humoru. Jedna z jeho lehčích knih, ale rozhodně ne hloupá. Přečetla sem si ji s radostí.
Další skvělá fantasmagorie, protkaná silnými myšlenkami a jemným i drsným humorem. Bylo to jako road story, kdy se vezete a na některé zastávce se sice možná trochu nudíte, ale jinde zase skvěle bavíte. Jsem rozhodně rád, že jsem pozvání na tuto výpravu přijal :-)
Knihu bych zařadila do kategorie "čtení na prázdniny": humorná, čte se lehce, není třeba přílišného soustředění. To ale neznamená, že je text slaboduchý. Jen je třeba po myšlence více pátrat, abychom ji ve směsi vtipu a fantazií nepřehlédli. Pokud hledáte knihu, u které si odpočinete od shonu všedních dnů, je to ta pravá.
Můj oblíbený spisovatel. Nemůžu ale souhlasit, že je tohle jeho nejlepší knížka. Pořád jsem se nějak nemohla začíst, nakonec jsem tedy zdárně dočetla do konce, ale mám jiné favority. Nicméně další knížku si ujít nenechám, to ne.
Rozhodně stojí za přetení, hodně zajímavý pohled do posmrtného života, skvělé myšlenky autora, opravdu mě kniha dostala.
Velký handicap této knihy je,zě neznám reálie finských veřejně známých osob,kterých je v knize více než dost.A proto si myslím,že mi podstatná část humoru bohužel unikla.
Jedna z nejlepších Paasilinnových knih! Má slabší místa, ale konečně je to něco jiného než obyvkle. Mile mě překvapila.
Může se to stát celkem snadno. Jednoho dne se probudíte, vyrazíte do práce, trochu se na ulici zasníte a ono vás přejede auto. Přesně takhle začíná román známého finského autora Arta Paasilinny: Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude. Českého překladu se novela (spíše než-li román) z roku 1980 dočkala až v roce 2015 díky nakladatelství Hejkal.
celá recenze zde:
http://cocomagazin.cz/arto-paasillinna-komu-neni-shury-dano-dlouho-duchem-nebude/
Knihu som dostala pod stromček. Bavilo ma to, niektoré pasáže sú nudnejšie /zjazd spisovateľov/, niektoré zaujímavejšie /Hurettovo rozprávanie o živote v praveku/, nechýba tomu šťastný koniec, za mňa spokojnosť.
Štítky knihy
humor finská literatura duchové a přízraky
Autorovy další knížky
| 2005 |  Stará dáma vaří jed |
| 2006 | Autobus sebevrahů |
| 2006 |  Les oběšených lišek |
| 2004 | Zajícův rok |
| 2005 | Chlupatý sluha pana faráře |
Kniha Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 177x |
| Čtenářské výzvě | 29x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 47x |
| Chystám se číst | 33x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 3x |
Už delší dobu jsem se chystala na knihu tohoto autora. Mohu jen doufat, že jsem bohužel zvolila špatný titul, kniha mě totiž nijak neoslovila. Zanechala ve mně jen zklamání a pachuť nicoty. Z posmrtného života, jak je v této knize prezentován je mi zle a knihu nedoporučuji snad ani ateistům. Naprosto se neorientuji v důležitých a významných osobnostech Finska, tudíž pokud byl někde ukryt vtip a nadsázka, já jej neobjevila.