Klub divných dětí
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422847/bmid_klub-divnych-deti-7xv-422847.jpeg
4
639
168
Klub divných dětí série
1. díl >
Mila, Petr, Katka a Franta jsou divní. Nebo si to o nich aspoň ostatní myslí. Desetiletá Mila má ráda zvířata - zvlášť hmyz a ze všeho nejvíc pavouky. Taky se umí „ztratit ze světa“. Když se na něco soustředí, všechno ostatní pro ni přestane existovat. Petr chodí do čtvrté třídy, ale vypadá na prvňáka. Umí skvěle kreslit a v noci nemůže spát. Bojí se totiž tmy nebo spíš toho, co se v ní skrývá. A když už usne, zdají se mu hrozné sny. Katka nemá žádné kamarády, připadá si tlustá a ošklivá. Bojí se mluvit s lidmi a šťastná je jenom tehdy, když si čte. Franta má nemocné nohy a musí chodit o berlích. Je naštvaný na své postižení a bývá na lidi zlý. Baví se natáčením videí na YouTube, kterými rád provokuje ostatní. Tihle čtyři se náhodou potkají. Na začátku nejsou ani přátelé, spíš divné děti, co spolu tráví čas. Pak ale společně zažijí něco, na co se nezapomíná.... celý text
Přidat komentář
Taky jste si jako malí připadali divní? A možná jste tak trochu byli? Já jo...
"Můj táta je takovej veselej člověk, a má spoustu kamarádů, a tak si asi myslí, že bez nich je člověku smutno, ale mně fakt není"
Kniha pro dospělé i pro děti. Moc mě bavila. Moc. Ilustrace nádherný a ten svět "podivnosti" mi byl v něčem tak blízký, že to na mě vrhalo úplně nostalgický vzpomínky.
"Asi je to opravdu tím, že jsem divná, protože mám ráda čtení, ale ve skutečnosti jsou divný ty ostatní, protože čtení je nejlepší věc na světě."
Kniha vhodná pro děti i dospělé čtenáře. Autorka dokáže skvěle popsat dětskou psychiku. V této knize zachycuje spříznění čtyř naprosto nesourodých dětí, které spojuje odlišnost, u každého trochu jiná.
Na knížku jsem narazila během čtenářské výzvy. Mohu ji doporučit nejen dětským čtenářům, ale i mnohým rodičům.
Zajímavá sonda do světa dětí, které se chovají divně, nezapadají do kolektivu a vůbec nejsou tabulkové. Co se jim odehrává v hlavě, po čem touží a jací opravdu jsou...A přesto je dokáže tato jinakost díky náhodě spojit a zažijí díky ní nevšední dobrodružství.
Petra Soukupová se čím dál víc prodírá na špičku mého neexistujícího seznamu nejoblíbenějších spisovatelů. A ač je Klub divných dětí primárně kniha pro děti, nikomu z nás neuškodí vrátit se o pár (desítek) let zpět. Zvlášť, když Soukupová opět staví na skvělé psychologii dětských postav.
Nebylo to nejhorší, jen takové nějak nedokončené. Občas si nejí špatné připomenout, že děti nepřemýšlí tak jako dospělí a že jejich psychika je křehká…
Knížka se mi moc líbila, často jsem při ní myslela na svoje dětství nebo na dětství mých dětí. Jak vlastně potřebujeme my dospělí pořád něco normovat, když holka čte, je to špatně, když nečte tak taky, všechno na dítěti musí být tak akorát, aby moc nevystupovalo z řady ... Děti, o kterých knížka je, jsou hodně mimo průměrné stádo, ale právě proto byly prostě úžasní. Přemýšlela jsem při čtení o tom, jak moc má člověk vychovávat nebo nechat být a přijmout dítě takové jaké je...
Na knihu jsem narazila náhodou .Příběh jsem si moc užila,opravdu jsem se pobavila.Někdy si připadám trochu jako Mila,navzdory věku.Jsem zvedava na další knihy autorky
Super kniha. Doporučuji rodičům nejen divných děti. Dcera poslouchala jako audioknihu a moc se jí ti líbilo. Myslím, že by to mohl být i pěkný film.
Miluji knížky paní Soukupové. Proto jsem v knihovně sáhla i po této. Knížka je určena spíše pro děti, ale jsem ráda, že jsem si jí přečetla.
Kniha se mi moc líbila. Velmi mě potěšily uvozovky - už jsem od P.Soukupové četla dvě knihy a tam uvozovky u přímé řeči nebyly. Hezky vykreslené povahy dětí a jejich trochu jiné vnímání světa - hlavně u Mily. Trochu mě překvapil konec, který byl tak nějak useknutý. Otočila jsem stránku, že budu číst dál a tam už nic nebylo.
ČV 2022 - Kniha, jejíž postava má fyzickou indispozici.
Někde jsem četla recenzi, že je to hezká kniha pro děti. No, pro děti určitě taky... Není od věci vnímat svět taky jinýma očima, trochu se zamyslet nad sebou a nad ostatními, nad pocity, nad přátelstvím. Hodně jsem se u knihy zasmála, hodně jsem se dojímala.
Příběh o vzniku přátelství, které vzniklo převážně na základě podivností hlavních hrdinů. Celý příběh je vlastně docela jednoduchý, přesto se dotýká vážných témat. Petra Soukupová používá převážně stručné věty. Dává si více záležet na psychologickém profilu postav a to knihu dělá jedinečnou a zajímavou nejen pro mladé čtenáře. Petra Soukupová mě stále více baví.
O tom, že i když jste divný a děti a nejste na to samy, tak je to príma
Petra Soukupová mě baví. Pořád a pokaždé. Ano, už vím, co od jejich knížek čekat a asi mě v budoucnu čeká zklamání. Zatím jsou ale její knížky naprosto boží :-)
Krásná kniha! Dává nám nahlédnout do mysli dětí, které si v sobě nesou nálepku "JINÝ". V dnešní době, kdy nám televize (převážně reklamy) ukazují jen to označované za "KRÁSNÉ", je důležité si připomenout, že svět není dokonalý. Že naprostá většina si v sobě nese něco "DIVNÉHO" a musí s tím bojovat. Soudružnost a dělání věcí SPOLU - díky těmto věcem děti na svou odlišnost nemyslí a tato kniha je krásným důkazem, že každý člověk (a děti převážně) potřebují nějakého parťáka, ačkoliv si mnohdy myslí, že jsou na celý svět sami.
Dokonalé....
Hlásím se do Klubu Divných Dětí !!! I když některé údaje v mé občance hlásí, že mezi děti asi už nepatřím, ale tahle knížka vás vyvede z omylu, ať se vám to líbí nebo ne a o divnosti ani nemluvím....
Moc fajn knížka. Baví mě jak autorka popisuje svět očima různě "divných" dětí. Čtenář má tak šanci uvědomit si, že každý z nás vnímáme svět úplně jinak a různé situace můžeme posuzovat zcela odlišně. Myslím že knížka může pomoci dětem lépe se vcítit do ostatních a také třeba vyrovnat se se svou jinakostí. Pro mě obzvlášť zajímavý je pohled autistickém Mily.
Moc milé čtení.. V Katce jsem se i trochu viděla - knihu v ruce mám stále i já ;-)
Předčítáno mou dvanáctiletou dcerou při domácích večerech, nejmilejší audio verze světa.
Přátelství očima dětí. Že člověk se stává takovým, jakým ho vidíme. Že důvěra a pohled na svět nezkalen předsudky je víc než se může zdát. A že pomsta někdy nepřinese úlevu, ale je důležité se zlu postavit.
A pro dětské hlavinky krásné vysvětlení podstaty kamarádství. Že i když sami zažívají nějaké strachy a obavy, není to nic neobvyklého, a že je vlastně úplně normální být tak trochu nenormální. A že i špatné chování je možné dříve pochopit, než odsoudit.
V té knížce je tolik. Jak pro dospělé, tak pro děti. DOPORUČUJI!
V této knize je krásně vykreslená dětská bezelstnost. Máme možnost vidět svět dětskýma očima. Snad jenom paní Marie Poledňáková umí psát podobným způsobem. Ostatně jsem přesvědčena o tom, že by podle této knihy mohl vzniknout velice pěkný film. Parta dětí, dva kluci a dvě holky. Ač je mezi nimi poměrně značný věkový rozdíl, sblíží je samota, kterou každý z nich prožívá. Milá a humorná knížečka, která rozhodně není pouze pro děti a mládež. Audioknihu považuji za mimořádně vydařenou. Každého z dětí čte někdo jiný, což příběh dělá ještě poutavější. Čtou: Patricie Solaříková Pagáčová, Matyáš Valenta, Kristýna Podzimková a Robert Hájek
Štítky knihy
přátelství pro děti česká literatura ze života kamarádi dětský hrdina psychologie dítěte, pedopsychologie ilustrace, knižní malba dětská dobrodružství svět očima dítěte
Autorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Zápletka není dokonalá - skupina podivínů se seznámí nepravděpodobně rychle a hladce (už jen věkový rozdíl nějakých 3-4 let pro děti kolem 10 let většinou znamená život v jiné galaxii), zvláštnosti druhých se přechází nečekaně snadno, i ten Franta svou škodolibost najednou umí potlačit, a leccos se vyřeší jaksi samo.
Ale jsem velice ochotná takové zjednodušování, které jde na vrub malého počtu stránek, prominout, protože do tohohle krátkého příběhu se vešla celá psychologie outsiderů. Ve čtyřech postavách všechen strach, trapnost, neporozumění ostatním a hledání vztahu k nim (ať už snaha se jim podobat nebo naopak okázalé odmítnutí) které se "těm normálním" těžko vysvětlují. Dokonce v různých rodinných variantách od rodičů přijímajících přes nechápající po snaživě normalizující, co se normalizovat nedá (ale žádná sociální dramata, to by bylo příliš laciné, všechno jsou to rodiny vcelku průměrné - díky za to, "být divný" vždycky neznamená být poznamenaný výchovou).
Velký klad knihy je civilní podání, řekla bych, že se Soukupové podařilo destigmatizovat "divné děti", které dospělí často odsouvají do pozadí nebo naopak příliš ochraňují a vyzdvihují, aby jim jaksi vynahradili fakt, že jsou přece chudáci v něčem horší. Soukupová dokonale vystihla, že jiný neznamená ani horší, ani lepší, ale právě jen jiný.
A přes všechnu umírněnost a věrohodnost dětského vnímání má kniha několik momentů, které mě zasáhly. Ani ne emotivně, spíš naprostou výstižností, že jo, takhle to je, to je realita, ne jen literární fikce.