Kladivo na čarodějnice
Václav Kaplický
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/32578/bmid_kladivo-na-carodejnice-65abbe29039a3.png
5
2720
428
Vraždící losinská a šumperská bestie jménem Boblig, šílený inkvizitor a jeho ochránci, kníže Liechtenstein a olomoucký biskup téhož příjmení, vstoupili koncem 17. století do dějin jako tvůrci hrůzostrašného hororu monstrózních čarodějnických procesů, při nichž osobně fanatický mnohonásobný vrah Boblig fyzicky a psychicky zmasakroval, umučil, okradl o čest a majetek a nakonec zaživa upálil přes stovku nevinných obětí, včetně šumperského kněze, děkana Kryštofa Aloise Lautnera. Triumfující bestii nikdo nezastavil. Fanatismus a arogantní zvůle tehdejší moci vygenerovaly takovou institucionalizovanou hrůzu a davovou hysterii, že se nikdo nikoho nezastal. Vraždící triumfující bestialita změnila iracionalitu v realitu, v dokonalý horor o dokonalém zatmění rozumu. Tento sugestivní historický román, v němž se autorovi podařilo spojit faktografickou přesnost s vypravěčským umem, úspěšně zfilmoval režisér Otakar Vávra. Kaplického výpověď tak dostala to, o co autor vždy usiloval, lidovou dimenzi.... celý text
Přidat komentář
Čtl jsem to před několika a několika lety a stejně jako několik komentářů dole, musím konstatovat, že se k ní bojím vrátit. Čím jsem starší tím mám slabší žaludek. V kině jsem dokonce zažil, jak několik pubescentů bylo pohlceno atmosférou hrůzy a propadli v hysterický smích. Ohne prdel.
Perfektní kniha !!!!
Kladivo na čarodějnice od Václava Kaplického je výborne napísaný historický román. Autor sugestívne, múdro a veľmi citlivo spracoval smutné a bohužiaľ autentické udalosti 17. storočia, kedy sa ziskuchtivý a sadistický inkvizítor Boblig z Edelstadtu pod zámienkou zločinu čarodejníctva neštítil drsného mučenia a vraždenia nevinných ľudí tým najhorším možným spôsobom – upaľovaním na hranici. Počas čítania neustále sledujeme (a žasneme), ako inkvizítor dokáže prekrútiť Božie slová vo svoj prospech. Rovnako zarážajúci je konformný postoj mocných, ktorí zoči-voči evidentným krivdám páchaným na bezbranných ľuďoch nezasiahli.
Knihu jednoznačne odporúčam, rovnako odporúčam aj rovnomenný československý film z roku 1969.
Dovolím si uviesť úryvok, ktorý vyjadruje nádej a vieru v lepšie časy:
Venku skučel vítr, někde ve vsi vyl pes. Byla noc. Svítil poloviční měsíc, který občas zastínily letící černé mraky. Vězeň stál u okna. Každý by byl směšný, kdo by chtěl uhasit měsíc nebo dát mrakům jiný směr. Teď měsíc svítí a třpytí se jako roztavené zlato, za chvíli se však přižene mrak a bude po jasu. Je proto mrak silnější než měsíc? Není! Mrak odlétne, rozplyne se, ale měsíc zůstane. Světlo je silnější než tma. Ale teď je bohužel tma, těžký mrak zakryl srpek měsíce. Vítr skučí, lomcuje holými větvemi jako rukama kostlivců. Možná že ve vsi ani nevyje pes, ale z hor přitáhli vlci.
Tolik neděl již celý kraj leží v hluboké tmě. Husté mraky zakrývají měsíc i slunce, neboť co je inkvizice než takový mrak? Jistě to však není na věčnost, jednou zase vyjde slunce a zlatými paprsky ozáří zemi. Ale proč je těď taková hrozná tma? Jaký to má smysl?
Už nikdy v životě to nebudu číst znovu! A rozhodně ne proto, že by to byla špatná kniha. Je výborná a velice citlivě napsaná. Bohužel na mě až příliš a celou druhou polovinu jsem probrečela. Strašný nervy drásající příběh. Příšerné pomyšlení, že taková zvěrstva seskutečně stávala. Bylo mi z ní dokonale zle. Výborná kniha
Knížku jsem četla asi před dvěmi lety a je to velice pěkný historický román. Souhlasím s ostatními, musela to být hrozná doba...
Někde jsem četla citát, že bez náboženství jsou dobří lidé dobří a zlí lidé zlí. Náboženství způsobí, že se dobří lidé chovají jako zlí. To je naprosto přesné, napříč dějinami se největší zvěrstva páchaly ve jménu náboženství a pokračuje to bohužel až dodnes.
Dle mého názoru nejlepší kniha zabývající se čarodějnickými procesy vůbec. Obzvlášť jsem rád za to, že se děj odehrává v mém rodném kraji, kde na tyto tragické procesy upozorňuje kdejaký pomník a kde tato temná kapitola našich dějin zanechala spoustu vzpomínek a nepřehlédnutelných důkazů.
Podezření mohlo padnout na kohokoliv. Tak by se dala charakterizovat éra inkvizičních procesů, které na Šumpersku vedl Boblig z Edelstadtu a které se staly temnou kapitolou našich dějin. Myslím že autor zde absurdnost obvinění a následných soudů vystihl celkem přesně a zároveň barvitě vykreslil beznadějnou situaci všech odsouzených. Kniha je tím pádem plná mučení a vynucených přiznání, díky kterým plno nevinných později končilo na hranicích. V příběhu se však vedle těchto obludností objevuje i postava šumperského děkana Aloise Lautnera a čtenář má možnost poznat i někoho, kdo je opakem inkvizitora a kdo je zosobněním zdravého rozumu, kterého v tomto období bylo zřejmě nedostatek. Nakonec dodám, že dílo bylo i zfilmováno, ale za sebe můžu doporučit spíše knižní zpracování.
Nečetla se mi snadno, možná proto že ačkoliv jsem neviděla film , věděla jsem jak to dopadne. Nebyl v tom ani kousek naděje. Lautnera jsem nechápala, měl být odvážnější, ale to asi bylo dobou.
Úžasná kniha, ze které až mrazí. Věrně vystihla zločiny katolické církve, která kvůli penězům a moci likvidovala své ovečky. Podobnost s komunistickým režimem nemůže nikdo popřít. Tuto knihu jednoznačně doporučuji!
"Bojte se člověka který přečetl jen jednu knihu." (D. Diderot) Proč? Protože to bezpochyby byla Bible...
Jak neuvěřitelně podobné jsou osudy inkvizitora Heinricha Franze Bobliga z Edelstadtu a komunistického prokur- vlastně taky inkvizitora Karla Vaše. Obě tyto kreatury (zde bych se nebál použít označení "lidský odpad", jakkoliv zní strašně) se v pohodě dožily vysokého věku, zřejmě aniž by pociťovaly výčitky svědomí. Ještě bych k nim přidal Josefa Urválka, ten nebyl lepší... Je jen dobře, že se píší takové knihy (a točí takové filmy), jako je Kladivo na čarodějnice.
Jop, tohle je fakt drsná knížka, tedy nic pro slabší žaludky, co pláčou, když jejich kočička spadne omylem ze sofa. Bez natažení na skřipec přiznávám, že se mi to líbilo, ale následující měsíc v duševní ozdravovně už tak dobrej nebyl. Tydlencty obžalování z čarodějnictví byly totiž dost na hlavu, hodili vás svázaný do vody a tiše sledovali, co se bude dít. No, pro vás určitě nic dobrýho, páč když vyplavete, tak vám pomohl váš brácha vládce pekel, a když né, tak jste byli sice ok, ale jako moc platný vám to už není, že. Já teda nevím jak vy, ale chodím tančit na Čertovy kameny s pravidelností sobě vlastní, protože si ráda trsnu na čerstvém vzduchu a nesnáším diskotéky, ale docela trnu, aby s těma pomluvama někdo zase nevyjel, poněvadž když už mučírna, tak ta Christiana Graye, ňuňu. Závěrem bych chtěla říct, že jsem v neděli viděla tu cuchtu Anastasii, jak si bere v kostele tu bílou oplatku domů, co s tím Bobligu uděláš, he?!
Výborný příběh o tom, že člověk je schopen pro peníze udělat cokoli, klidně i bezohledně ničit životy druhých, a taky o tom, že zbabělost a rektální alpinismus je lidem bližší než odvaha a vzepření se. Bohužel se příběh dá dobře implementovat i do dnešní doby.
Ačkoli téma knihy není zrovna veselé, řekla bych že výpověď o událostech je až šokují, je to mistrně napsaný čtivý příběh, který vás zcela pohltí.
Klasika, opravdu hrozná doba, ve které museli lidé žít a přežít, ale výborně napsaná.
Uhrančivá a nadčasová výpověď o tom, s jakou lehkostí až bizarní elegancí se prosazuje zlo ve světě plném hlouposti, arogance a zbabělosti.
Štítky knihy
čarodějnice zfilmováno 17. století inkvizice katolická církev upalování čarodějnic právo útrpné perzekuce Velké Losiny čarodějnické procesy
Autorovy další knížky
| 2007 |  Kladivo na čarodějnice |
| 1954 | Železná koruna I - Dobré srdce císařovo |
| 1977 | Veliké theatrum |
| 1956 | Čtveráci |
| 1976 | Škůdce zemský Jiří Kopidlanský |
Kniha Kladivo na čarodějnice je v
| Právě čtených | 31x |
| Přečtených | 4 187x |
| Čtenářské výzvě | 317x |
| Doporučených | 389x |
| Knihotéce | 1 088x |
| Chystám se číst | 940x |
| Chci si koupit | 150x |
| dalších seznamech | 26x |
Malleus Maleficarum aneb jak dokáže víra v něco víc dokonale zatemnit přirozený rozum a uvažování. Pan Boblig z Edelstadtu, ohavné stvoření bez lidskosti je věc jedna. Věc druhá, mnohonásobně závažnější, je ovšem přihlížení druhých, kteří se na jeho procesech podíleli. Snad ze strachu, pro své pohodlí nebo pro svou víru. Co to pro rozumného člověka znamená?