Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/38931/bmid_kdo-chyta-v-zite-2OP-38931.jpg
4
4155
596
Jeden z nejpopulárnějších amerických poválečných románů od klasika moderní literatury. Příběh vyprávěný sedmnáctiletým Holdenem Caufieldem je vlastně popisem necelých tří dnů jeho cesty domů (po opuštění přípravky v Pencey) předvánočním New Yorkem, kdy se Holden konfrontuje s řadou lidí (spolužáci, venkovanky ze Seattlu, prostitutka a její pasák, rodiče, učitel...). Více než putováním prostorem je tato cesta však spíše putováním od nevinnosti k vědoucnosti, od sebeneznalosti k sebeuvědomění, od izolace k pocitu sounáležitosti s okolním světem. Černý humor, jímž je tento svět nazírán, je jednou ze zbraní proti němu: člověka, který není schopen se světu smát, brzy jeho zoufalství zahubí...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
The Catcher in the Rye , 1951
více info...
Přidat komentář
Málokterá knížka mě oslovila tak jako tahle. Nadhled, humor, originální způsob vyprávění... někomu možná Holden může přijít jako sičák, co všechny kritizuje, ale naopak je v něm ...nevim, jak to přesně nazvat... asi nezkaženost okolního světa. Dokáže si udržet ten zvláštní druh pohledu na svoje okolí, která většina lidí během dospívání ztratí a nakonec stejně přijme všechny "zvyklosti" a všechny "normálnosti" , prostě tak nějak zapadne. Někdo si tím vzdorem možná ani neprojde, jestli je od malička se vším spokojenej, ale to mi přijde divný. A tomu kdo Holdena považuje za sympaťáka a ztotožňuje se s ním, tomu ta schopnost vidět svět z vlastního pohledu a jakoby vždycky nově nejspíš nechybí ani teď. To ztotožnění nemyslim doslova, že by Holden musel bejt nutně největší sympaťák ze všech, ale spíš celkovym viděnim světa. Pro mě jedna z nejzajímavějších knížek.
Chápu, že tato kniha není pro každého, ale já jí mám v top 10, no fakt(!). Styl, kterým je příběh napsán mě neskutečně bavil, vyjadřování hlavního "hrdiny" bylo opravdu, jak bych to jen řekl... neotřelé(?). Ano, Holden je svůj, ale já si tohohle týpka s červenou, loveckou čepičkou, se stálým nutkáním brnknout Hance a milujícího svou sestřičku prostě oblíbil, bez psiny :) Někomu může připadat divnej, ale v porovnání s těma tajtrlíkama a nánama (no prostě hlína), které potkává, je Holden sympaťák. Pro mě fajn věc. Žádná šaškárna ;)
P.S. Holdenovo vysněné zaměstnání je úžasné! 100%
Knihu jsem četla do školy a i když mám radši jiný druh knih, tak jsem se do této začetla docela rychle. Děj byl hezký, ale občas jsem se do toho zamotávala. Velmi hezky napsané.
Mne tato kniha nedala nic. Snad len okrem jedinej emocie - ze ma rozculovalo donekonecna opakovane "bohatstvo".
Podpriemerny pribeh, priemerne spracovanie. A to som si myslela, ze pojde o neviem aky skvost literatury, kedze je tato kniha casto ospevovana..
Moje hodnotenie: 35%
Chci-li rychle zjistit, zda si s novým člověkem budu rozumět, položím otázku, zda se mu líbila tato kniha. Pokud odpoví kladně, vypadá to nadějně.
Povinná četba k maturitě .. a jsem strašně ráda, že jsem si jí vybrala. Bohužel myslím, že kniha není pro každého.
Nejdřív se mi nečetla nejlíp, ale potom, co jsem se dostala do stylu vyprávění Holdena, jsem si knihu začala víc a víc zamilovávat.
Úžasné postřehy mladíka, v kterých jsem se mnohdy našla, jeho leckdy vtipné příhody a jeho vztah s malou sestrou, to vše a mnohem více mě prostě pohltilo :)
Ke knize se určitě ještě někdy a ráda vrátím :)
Na jednu stranu je o ničem, na druhou stranu je o něčem velkém. A to už pak musíte objevit sami.
Jsem příjemně překvapena. Knížku jsem si vybrala k maturitě a docela jsem se bála, možná proto, ale tím spíš se mi to nakonec líbilo. I když úplně nevím, co koho vedlo zařadit ji do povinné četby, určitě se hodí, protože tohle by mohlo lidi bavit a zvládne to i naprostý nečtenář. Příběh mě svým způsobem připoutal, chytlo mě to a čtení jsem si užívala.
Líbilo se mi to asi kvůli všudypřítomným myšlenkám, u kterých je jen na vás, jak je vezmete. A Holden mi někoho strašně připomínal, ale nevím koho, a taky mě chvílema štval, ale díky němu to má správný švih a říz.
Kniha o náctiletém mladíkovi, který prožívá těžké období, kdy se snaží nalézt sám sebe....:-) Zpověď se zdá dost jednotvárná, po chvíli začne čtenář hlavního hrdinu tak trošku nenávidět, ale zároveň v něm vyvolá pocit soucitu a porozumění, s kterým je nutné na knihu nahlížet....Čekala jsem mnohem víc.....
„Měla bys někdy chodit do klukovský školy. Jednou to zkus,“ povídám. „Jsou tam samí tajtrlíci a neděláš tam nic jinýho, než že študuješ, aby ses toho dost naučila a byla dost chytrá a jednoho krásnýho dne si mohla koupit nějakej pitomej cadillac, a v jednom kuse musíš dělat, jako že ti není fuk, jestli fotbalový mužstvo prohraje, a celej den neděláš nic jinýho, než že vykládáš o holkách a o chlastu a o sexu, každej tam patří k nějaký pitomý, prašivý partě, která táhne za jeden provaz. Kluci, co jsou v basketbalovým mužstvu, táhnou za jeden provaz, katolíci táhnou za jeden provaz (…).“
Tento krátký úryvek je charakteristický pro celý příběh, o chlapci hledajícím svou vlastní identitu, vzpírajícím se průměrnosti. Odmítá žít podle konvencí a zuřivě se brání stereotypům. Na svůj věk hodně komplikovaná povaha. Zajímavé čtení, ve mně vyvolávající rozporuplné reakce, od pocitu, že v něm nenacházím, to co bych tam chtěla mít (humor se mi opravdu hledal těžko), až po chvilkový úžas nad tím, jak autor dokáže pozorovat a posléze popsat celou škálu těch běžných, nudných, zajímavých, nepříjemných, pubertálních, jednoduchých, a různě průměrných lidí.
Od knihy jsem očekávala víc a nejspíš proto jsem si ji i zidealizovala. Avšak věřím, že si ji alespoň ještě jednou přečtu a možná mi bude sympatický hlavní hrdina, který mě opravdu štval.
Knihu si chci přečíst někdy znovu. Je to sice už několik let, co jsem ji četla, ale bohužel mě vůbec nechytla a neviděla jsem v ní to, co někteří ostatní, a tak jsem zvědavá, jestli jako starší budu mít jiný názor.
Ačkoliv je kniha řazena do vrcholné literatury, mě nikdy moc nechytla. Ani v mládí ani ve stáří. Takový teenage příběh, spíše ponurý, ale kterému chybí buď živost a vtip nebo tedy ještě více dekadentnosti. Nevím. Atmosféra knihy si mě nikdy nezískala.
Nejlepší na celé této knize je poslední věta. Vše před ní mě nebavilo a Holden mě pěkně štval.
Z komentářů můžu vyčíst, že čtenáři jsou rozdělení na dvě skupiny - ti, jimž se kniha líbila a ti, jimž se nelíbila. Za sebe se řadím do druhé skupiny. Nechápu, co je na ději tak úchvatného a také nechápu, jak knihu/autora mohou zmiňovat učebnice literatury. V době, kdy ji autor psal, mohla hlavní hrdina působit jako rebel a buřič, ale v dnešní době spíše působí spíše jako mírně mentálně zaostalý.. Kniha byla pro mě nudná, suchopárná a nechápu, při kterých částech jsem se měla smát.. Nezasmála jsem se nikde ( a to nemám diagnostikovaný depresivní syndrom). Ještěže je to tenká knížka, utrpení bylo naštěstí krátké.
Mal som sedemnásť, keď mi moja devätnásťročná frajerka vyčítala, že som ešte nečítal geniálnu knižku Kto chytá v žite. Tak som si ju kúpil a zhltol. Doslova. Číta sa to jedným dychom, má to pôvab nejakého archaického rebelantstva, ktoré je už dnes možno na smiech. Holden nie je rebel, len aby ním bol. Klasika. Doporučujem, ak ešte niekto nečítal.
Tenhle román mě fakt umrtvil :D hrozně jsem se nasmála, plně jsem s tim klukem soucítila, co se týče názoru na učení i na lidi okolo. Snad jen na sestřičku moh bejt vlídnější, pacholek ;)
Především vynikající ukázka toho, jak skvělý byl autor pozorovatel lidí. Kniha je napsána čtivě a citlivě, skutečně jsem uvěřil, že nahlížím do deníku sedmnáctiletého člověka, který má na spousty věcí své vlastní názory, ale neví, co má vlastně dělat sám se sebou. Chápu proč puritánská a vyhraněná společnost v USA nadělala kolem této knihy takový humbuk a proč trestala učitele, jež zadali tuto knihu k četbě svým žákům. Takhle si nepředstavovali chování mladého občana své "snové země".
Ztělesněná nuda poplatná době v které vznikla. Kdysi šlo o kontroverzní román, což se z dnešního pohledu obtížně chápe, protože hranice jsou zatraceně posunuté.
Určitě už se nebudu pokoušet ji někdy číst znova. S vypětím všech sil jsem se prokousala na konec abych zjistila, že se vlastně zase nic zvláštního nestalo....
Štítky knihy
New York americká literatura dospívání USA (Spojené státy americké) studenti psychologické romány černý humor škola internát pro chlapce
Autorovy další knížky
| 1971 |  Devět povídek |
| 1960 |  Kdo chytá v žitě |
| 1987 | Franny a Zooey |
| 1987 | Vzhůru, tesaři, do výše střechu zvedněte! / Seymour: Úvod |
Povinná četba. Co víc dodat. Babička, Kytice a R.U.R. byly výrazně lepší.