Kdepak jsi, krásný světe
Sally Rooney
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/504198/bmid_kdepak-jsi-krasny-svete-Fux-504198.jpeg
4
213
39
Předprodej 30% textu e-knihy Kdepak jsi, krásný světe se slevou 30%. Celá e-kniha bude bez dalšího doplatku k dispozici od 13.10.2022. V novém románu Sally Rooneyové, světoznámé autorky bestsellerů Normální lidi a Rozhovory s přáteli, se setkáváme se čtyřlístkem hrdinů, kteří jsou sice ještě pořád mladí, ale už je dohání realita života. Spisovatelka Alice se po psychickém zhroucení přestěhuje na venkov a seznámí se s Felixem, obyčejným klukem, který pracuje ve skladu. Její kamarádka Eileen zůstává po škole v Dublinu, prochází porozchodovou krizí a myšlenkami se neustále vrací k Simonovi, své lásce z dětství. Stejně jako předchozí díla Sally Rooneyové nabízí i její prozaická novinka zcela odhalující, až intimní vhled do života mladých lidí. Zároveň v ní stále silněji zaznívá i hlas uvědomující si současné problémy světa – jeho rozpornost, nespravedlivost, a zejména neudržitelnost. Stojí tak hrdinové, řečeno slovy Alice, „na pokraji temnoty, v poslední osvětlené místnosti, jako svědci nějakého prožitého traumatu“? A najdou způsob, jak věřit tomu, že krásný svět opravdu existuje? Nejvlivnější autorka své generace The Guardian... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2022
,
Argo
Originální název:
Beautiful World, Where Are You , 2021
více info...
Přidat komentář
Je to o hledání sama sebe. A o tom jak se lidé mohou ve svých životech míjet. Bojí se spolu otevřeně mluvit a bojí se reakce toho druhého. No jo, život si někdy umíme pořádně zkomplikovat.
Kniha o tom jak člověk sám sobě může komplikovat život. Zásadní témata jako duševní zdraví, politické působení, sexualita.
Patlání postav ve svých pocitech a myšlenkách je místy zdlouhavé, mě se nejvíce zamlouvá přístup Felixe “ neřeš to žij “
Tato kniha vyniká svým psychologickým rozměrem a svým autentickým zachycením přemýšlení a životů generace blížící se ke třicítce. Text tvoří společenské, filozofické i politické úvahy, stejně tak jako vztahové dialogy. Ukazuje, že každý s něčím vnitřně zápasíme. Velmi příjemné čtení, od Normálních lidí (které hodnotím také velmi kladně) posun autorky k více “esejovitému” stylu psaní a asi i více osobitému. Těším se na další.
Čtivě napsaná knížka, kdy oči plynou po řádcích a na ničem se nezaseknou. I přes pro mě trochu netradičně uspořádaný text, skoro bez odstavců a uvozovek k přímé řeči.
Avšak obsah řádků mě úplně nenadchl. Rozjímání nad problémy světa jsem chtěla rychle projít a jít dál v příběhu, i když některým myšlenkám jsem dala za pravdu. Nejvíc mě ale nebavila sebelítost a sebeobviňování v podstatě všech postav. Ano, většina to v sobě máme a je dobré si to připustit, ale tahle knížka toho byla až moc plná.
Předchozí autorčiny knihy se mi líbily. Přesto, že nejsem milenián, dokázala jsem se do hrdinů vcítit, jejich osudy mne zajímaly, fandila jsem jim. To se mi v tomto příběhu rozhodně nepovedlo. Všichni mi jen lezli na nervy svojí neživotaschopností, sobeckým nimráním se v sobě a řešením povšechných světabolů. Jako by zamrzli ve dvaceti... Trochu to napravil konec, který snad aspoň někoho umístí nohama na zem...
Navíc po stránce stylu nic nového, co bylo u Rozhovorů zjevením a v Normálních lidech fungovalo, tady tak nějak vyčpělo...
První moje kniha od Sally Rooney. Po seriálu Normální lidi jsem tak trochu tušila, jak to bude vypadat, a přesně tak to také bylo. Na jednu stranu se v tom vidím, a je to děsivé, protože to pořád bylo úplně to samé a samé dokola. Pořád a pořád spousta rozhovorů o vztazích, touha mít někoho k sobě, ale zárověň strach "co když" ... a to mě docela pak už štvalo, je to totiž únavné úplně stejně jako v realitě. Napříč všemi generacemi zůstává jediná jistota, o kterou jde, láska, tak jsem si to zase potvrdila :) a chválím autorku za bravurní vystihnutí naší generace.
Ach, Sally! Toto bola moja pravdepodobne moja posledná kniha od teba, pretože si síce hajpovaná a literárnym svetom naprieč známa, ale nejako sa mi vzďaľuješ... K Rooney mám práve ambivalentný vzťah, kým som jej Normálnych ľudí žrala všetkými desiatimi, tak jej Rozhovory s priateľmi boli pre mňa tragédiou a táto jej tretia kniha mala byť definitívnym rozuzlením môjho vzťahu voči nej. Môj verdikt? Rozídeme sa!
Kniha rozoberá príbeh dvoch kamarátok Alice (spisovateľka) a Eileen (editorka v literárnom časopise), ktoré navzájom konverzujú skrze emaily a rozoberajú tam svoje úvahy o svete, ekológii, literatúre, láske a podobne. Alice si na írskom vidieku nájde týpka menom Felix a Eileen rieši vzťah so svojím kamošom z detstva Simonom. Nuž, to by bolo všetko skvelé, ale celé je to akoby opakovačka Rooneyiných predchádzajúcich kníh... Rozhovory, vzťah naprieč spoločenskými triedami, výlet do Talianska, divné sexuálne konverzácie, scenáristické popisy, nuž a riešenie vzťahov, takým spôsobom, že sa mi to chce oblúkom obchádzať.
Veľmi zlá recenzia? Možno, ale aj miléniali starnú a ak im chce Rooney písať, tak by to mohla tiež reflektovať do svojej tvorby, pretože sa mi zdá, že vo svojej tvorbe nikam nepostupuje. Takýmto spôsobom si o pár rokov nikto nespomenie, že niekedy spustila literárnu senzáciu...
Inak, ohľadom recenzie na knihu, odporúčam ešte epizódu relácie Liberatura_radio_wave (nájdete na Spotify), o ktorej som si pred čítaním tejto knihy myslela, že sú k nej zbytočne prísny. Nakoniec musím uznať, že sa s nimi v názore v celku zhodujem...
O Normálních lidech a Rozhovorech s přáteli rád uvažuju jako o způsobu zachycení určitého výrazného aspektu současých západních společností skrze románové výrazové prostředky. Souvisí s tím i polarizace hodnocení jak kritiků a kritiček tak komentářů na knižních serverech: knihy jsou to v řadě významů banální, až dotěrně nás zatěžující nezajímavými podružnostmi, fetišizující hořkosladký románek dvou citově nevyspělých "young adults". Rozdíl mezi pozitivním a dotčeným až frustrovaným přijetím spočívá v tom, jestli nám takový popis světa připadá v něčem autentický - i když ne nutně náš, tak věrný tomu, co vidíme kolem sebe. Beautiful world where are you jde podle mě ještě dál v tom, že postavy a témata, kterými žijí, jsou daleko zřetelněji "otravné". Při pohledu zvenčí působí jejich spory a trápení malicherně, dětinsky, až má člověk chuť si jednoho po druhém vzít stranou a proplesknout, aby se vzpamatovali. V čem ale Rooney exceluje - a v tomto bodě není její úspěch zdaleka jen do extrému vyhajpovaný marketing - je schopnost předat tuhle společenskou ztracenost a hledání smyslu skrze vtahující dialogy a situace, které nás v ideálním případě přinutí zaujmout alespoň na chvíli a částečně perspektivu oněch ztracenců, a v ideálním případě jí i porozumět.
Čtení románů Rooney je někdy opravdový záhul, stejně tak jako skutečný život tzv. mileniálů. Technologický pokrok vyvolává někdy iluzorní dojem, že se před nimi všechno prostírá jako na dlani, stačí se "chopit příležitosti", "nezahálet", "jít za svým cílem" atd. Zároveň se nejrůznější možné cíle vzájemně vytlačují, soupeří o naši pozornost, zaplevelují náš horizont možností, až nakonec splývají v jednolitou šedou masu, z níž ve výsledku není možné vybrat téměř nic. Takže ani světově uznávaná spisovatelka s obřími majetky, prestiží a společenskými kontakty nakonec upadá do letargie až klinické deprese, než aby jí svět takříkajíc "ležel u nohou".
Co považuju za nehoráznou chybu je odhodlání mluvit o dystopii bez jakéhokoliv výraznějšího odkazu k enviromentální krizi (včetně enviro úzkosti). Když se postavy chovají v mnoha ohledech individualisticky až sobecky, mělo by být zjevné, jak jejich činy zapadají do kultury nadprodukce, konzumu a plýtvání. Takto románová sonda vyznívá sice jako symptom doby, ale pouhý symptom je na spisovatelku formátu Sally Rooney zoufale málo.
Byla jsem zvědavá na jednu prý z nejvlivnějších autorek mé generace, tak jsem vzala rovnou její nejnovější román s nejvyšším hodnocením. A vlastně nevím, co si mám myslet... Místy se mnou příběh hodně rezonoval, místy vůbec (taková místa převažovala). Takže bohužel velké nadšení se z mé strany nekonalo, doufala jsem v nějaké souznění, které neproběhlo.
Stále v tíme Sally Rooney. Rovnako ako si viem napr. pri spomienke na Murakamiho, Stéfanssona, Nicole Krauss vybaviť určitý pocit z ich písania, mám to už aj pri Sally Rooney. Píše neotrelo, inak a aj keď niekedy balansuje na hrane plytkosti a pózerstva ja to vnímam, že priestor "behind the scenes" necháva na čitateľovi. Okrem toho natrafiť na nesentimentálnu vzťahovú knihu je zriedkavé.
Jsem mileniál, co má rád knihy o lidech, pocitech, vztazích a tématech, která jsou pro naši generaci důležitá, a která hýbou naším světem. Přesto mě novinka Sally Rooney, na rozdíl od Normálních lidí, vůbec neoslovila. Naopak mi přišla neskutečně plytká, plná nabubřelého filozofování o ničem a zároveň o všem, a s tak nesympatickými postavami, že jestli takhle mileniálové vypadají v očích starších generací, tak se vlastně nedivím, že jsou naše potřeby a touhy často brány na lehkou váhu. A ačkoli se opravdu nepovažuju za prudérní osobu, ta nadmíra laciných sexuálních scén mi připadala jak vystřižená z erotického románu pro rodinným životem frustrované paničky a mamky. Tímto jsem se Sally Rooney skončil.
Trochu mě překvapuje to neustálé omílání, že je to výpověď mileniálů. Pro mě je to univerzální výpověď a právě většina lidí se v tom najde, proto mají knihy Sally Rooneyové takový úspěch.
Po pravdě netuším, jak to spisovatelka dělá, vlastně v to není nic zvláštního, ale krásně se to čte, krásně se o tom přemýšlí. Možná ta rovina, kdy sledujeme všechny ty postavy, jak pochybují, jak se odhodlávají k něčemu a kolikrát pak ani neseberou odvahu něco udělat. V kombinaci s dopisy, kde je částečně odhalena motivace a souvislosti to pak krásně zapadá do nějaké ucelené podoby.
Tahle kniha se mi moc líbila. Autorka se mohla více rozepsat a trochu se více zaměřit na minulost Alice a její problémy. Konec mohl být také více rozepsaný. Jinak milá oddechovka.
Úžasná kniha, podle me dostane Sarah Rooney nějakou cenu. Kromě brilantnich myšlenek a vidění současného světa, se kterým naprosto souznim, se autorce podařilo senzačně vykreslit atmosféru příběhu a postav tak, ze zavru oči a vidím je v situaci, o které jsem si před chvílí četla. Takhle psát, to je dar..proto ctu, pro tu kouzlo- dekuji!
Brilantně napsaná kniha. Poslední knížku s takovou frekvencí myšlenek, které mě zasáhly a souzním s nimi bych hodně dlouho dolovala z hlavy.
Cokoliv mě v souvislosti s tímto dílkem napadá je jak vystřižené z laciných zvolání na přebalu:
"Nejlepší kniha autorky"
"Výpověď generace přednesená její mluvčí"
Ale toto všechno opravdu je. Je zkomponovaná tak lehce a s nadhledem a stejně tak se čte do posledního písmenka.
Zároveň se nedokážu ubránit dojmu, že audiovizuálně by mě to neskutečně nudilo, stejně jako seriál podle její knihy - Rozhovory s přáteli. Ale na papíře? Wow.
Fakt mě nic tak dlouho nenutilo zastavit uprostřed stránky a zvolat jaká je to pecka.
A to se tam nic tak dramatického neděje, fakt jen obyčejný život, to mi na tom přijde geniální.
Ve výsledku je tam celkem důležitá romantická linka. Ale nijak dominantně, účelově. Tak přirozeně se tam naskytne lépe to nejde říct.
Moc příjemná kniha, která neoplývá zvraty nebo překvapivým koncem, ale zůstane po ni zaván super čtenářského zážitku.
A já osobně nejvyšší hodnocení dávám za desítky momentů v knize se kterýma jsem se ztotožnila na 100% a byly napsané jak pro mě.
Asi to bude stejnou generací, což?
Krása krása krása
Moje první setkání s touto autorkou a naprosto mě kniha uchvátila. Absolutně jsem nevěděla před čtením do čeho jdu, nečetla jsem si anotaci nic. Příběh 4 lidí, kamarádů, který je tak obyčejný, normální, že vás chytne od začátku do konce. Do knihy jsem se začetla a chtěla jsem číst a číst. Já se už teď těším až si přečtu od autorky první román.
Osobně pokládám tuto knihu zatím za autorčinu nejlepší, i když na druhou stranu nepřichází s ničím novým či překvapivým oproti předchozím.
A také ambivalentní pocity přetrvávají. Jsem vrstevnice autorky i jejích hrdinů a není pro mě složité najít si k nim cestu - byť se nedokážu ztotožnit se všemi prezentovanými myšlenkami či názory, rozumím, jaká poselství mají sdělovat i proč. V zásadě si ale myslím, že čtenáře o polovinu mladší nebo výrazně starší tento vztahový příběh "o všem a o ničem" nezasáhne, a to paradoxně právě kvůli důrazu na generační výpověď současných mladých lidí západního světa.
Bude zajímavé sledovat, zda se Rooney s případnou další tvorbou vymaní ze škatulky "mluvčí mileniálů".
⭐️⭐️⭐️⭐️⭐️
Čtenáři buď Rooney nemusí, nebo ji naopak adorují. Já patřím do té druhé skupiny. Úplně jsem si zamilovala její strohý literární styl, který toho ale přesto v sobě ukrývá tolik …nejlepší na tom je, že její knihy člověka v průběhu čtení opravdu donutí přemýšlet !!
Velmi bravurně umí popisovat pocity a skutky generace mileniálů. Její hrdinové se na jednotlivých stránkách stále hledají, přestože jim je už kolem třiceti. Konverzují o zásadních tématech lomcujících dnešním světem - existencionalismus, bytí, politika, životní prostředí, gender, nacionalismus, náboženství/osobní víra, přesvědčení, sexualita a její nálepky, šikana, těhotenství, potrat, samota, sociální a rodinné vztahy, duševní zdraví (tohle téma autorka nezpracovává poprvé, což je skvělé), umění, nerozhodnost, kariéra, společenské postavení, pojetí krásy, dluhy či odkaz pro budoucí generace.
Autorka dokonce do knihy zakomponovala spletitost toho být v současné době spisovatelem. Propagace a prodávání sebe sama….
Protagonisty tohoto příběhu jsou: Alice (spisovatelka s psychickými problémy), Felix (frajírek s rodinnými a pracovními problémy), Eileen (nerozhodná holka ze střední třídy) a Simon (hodný kluk od vedle).
Kniha je skvěle doplněná o mailovou korespondenci, kterou si dvě nejlepší kamarádky zasílají, a kde hovoří prakticky o všem.
V knize lze spatřovat velkou podobnost s předchozími literárními počiny autorky. MINISPOILER: Jsem ale ráda, že alespoň tady hlavním postavám dopřála jakýsi happy end.
Poslední kapitoly se zabývají pandemií a životem naší čtveřice v této nelehké době.
BTW, Simona jsem si představovala jako Sidneyho z Grantchesteru a byl mojí nej postavou celé knihy!!
Štítky knihy
přátelství partnerské vztahy irská literatura psychologické romány mezilidské vztahy partnerské rozchody
Kniha Kdepak jsi, krásný světe je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 297x |
| Čtenářské výzvě | 27x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 126x |
| Chystám se číst | 191x |
| Chci si koupit | 51x |
| dalších seznamech | 3x |
Tohle bylo utrpení. Všechny postavy v knize jsou nesympatické, neumí komunikovat a chovají se k sobě hnusně. "Intelektuálně náročné" je asi to, že hrdinky znají slovo kapitalismus. Celé je to o ničem, naštěstí to aspoň rychle uteče.