Kde zpívají raci
Delia Owens
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447981/bmid_kde-zpivaji-raci-blU-447981.jpg
5
4190
1064
Celá dlouhá léta kolují v poklidném městečku Barkley Cove na pobřeží Severní Karolíny fámy o vlčím dítěti, „holce z bažiny“. Když je roku 1969 objeveno tělo místního krasavce Chase Andrewse, obyvatelé města začnou z jeho vraždy podezírat právě holku z bažiny, Kyu Clarkovou. Jenže Kya vůbec není taková, jak se o ní povídá. Je to inteligentní a citlivá dívka. Žije odkázaná sama na sebe v bažině, které říká domov, jejími nejlepšími kamarády jsou racci a místo školy ji učí okolní příroda. I v jejím životě přichází chvíle, kdy zatouží po blízkosti jiných lidí, dotecích a lásce. Její divoká krása okouzlí dva mladé muže z města a před Kyou se otevírá úplně nový život. Pak se však stane něco nepředstavitelného… Román Kde zpívají raci je překrásnou ódou na přírodu, příběhem opuštěné dospívající dívky, která se učí důvěřovat lidem, a líčením záhadné vraždy s překvapivým koncem. Delia Owensová nám připomíná, že dětství nás všechny poznamená na celý život a že každý z nás podléhá úžasným tajemstvím přírody.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
Where the Crawdads Sing , 2018
více info...
Přidat komentář
Krásné, pohodové čtení z prostředí, kterým by se většina z nás nikdy nezabývala. Za mě je to rozhodně první polovina knížky, která ji dělá tak jedinečnou. Né že by druhá byla méně čtivá, možná i naopak. Ale ta první půlka plná detailních popisů a silných emocí mě chytla za srdce. Závěr už byla jen taková třešnička.
Celkově hodnotím velmi kladně a asi to bude tím, že se velmi ztotožňuji s hlavní postavou, které jsou příroda a zvířata milejší, než společnost většiny lidí.
Celou dobu jsem musela myslet na to, že by se kniha spíše měla jmenovat kde zpívají Racci, protože ti jsou v knize mnohokrát zmiňovani na rozdíl od raků...Jimavy, dojemný, silný příběh, kdy v druhé polovině jsem si musela dávat přestávky, abych to emočné zvládla.
Nerada čtu knihy, které jsou hitem všude na internetu. Kde zpívají raci byla jedna z nich, které jsem se právě kvůli přehlcení na všech bookstagramech. Pak se mi ale dostala do ruky a já si řekla, že jsem ji přehlížela už dost dlouho.
Podle popisu na obálce jsem očekávala příběh podobný vlčímu dítěti. Byla jsem příjemně překvapená, že se děj odehrává v civilizaci víc, než obálka odkrývá.
Hlavní postava je mi od začátku sympatická. Obyčejná dívka, se kterou se život úplně nemazlil. V dětství je nucena se postavit na vlastní nohy, protože ji opustí celá rodina. Najde si přivýdělek, naučí se hospodařit. Díky dobrému příteli se začne vzdělávat. Prožívá první přátelství a lásky. Kniha se láme zhruba ve druhé třetině, kdy se příběh začne více zaobírat trestným činem.
První polovina knihy je pro mě hezkým, volně plujícím příběhem mladé slečny, těžkostí i radostí života. Je to čtivé, odpočinkové dílo. Druhá polovina je jak skok do jiného příběhu a děj se z většiny věnuje vyšetřování úmrtí místního mladého muže. Bavily mě obě části, druhá byla napínavější. Konec díla je pro mě obrovským překvapením. Jedna z knih, kde jsem až do konce výsledek nečekala.
.. pláče beze studu, čte poezii srdcem, v duši mu zní opera a udělá všechno, co může, aby ochránil ženu...
Včera jsem zatopila v kamnech, nalila si sklenku vína a ponořila se do čtení. Na sklenku jsem na dlouho zapomněla!
Je jedno jaké se tu sejdou recenze .. každý z nás má možnost ponořit se do řádků a nechat se buď unášet silným příběhem, který nás při čtení válcuje jedním pocitem za druhým, nebo se přenese přes řádky, které pro něj byly zklamáním.
Na mě se vztahuje první varianta a tak dávám "plnou *****"
Je mnoho knih ... a ještě více autorů, kteří hledají ten "svůj" příběh. A tenhle byl v tom ohromném množství obojího svým způsobem originální a neobvyklý a ve mě zanechal hluboké dojmy!
(SPOILER) Nerada čítam knihy, ktoré sú tak prehypované ako bola práve táto. Pri jej čítaní som ale každého začala chápať a meniť názor. V prvých dvoch tretinách knihy. Prišla záverečná tretina a ja som prevracala oči. Ide o to ako si autorka vybrala tú ľahšiu cestu ako knihu a celú kriminálnu zápletku ukončila. Mala som pocit, že čítam filmový scenár a nie knihu. A práve tá posledná tretina rozhodla o hodnotení a o tom, že niektoré nelogickosti knihe neodpustím. SPOILER: Odkiaľ sa vzala tá dobrosrdečnosť právnika a hlavne kto ho zaplatil, keď bola tak švorc? Prečo počas súdneho procesu celá komunita, ktorá ju tak neznášala, stála zrazu pri nej? Pri obvinení z vraždy?! Tate počas 4 rokoch na vysokej škole nespoznal nikdy inú ženu?! Prečo Tateov otec len tak zmenil názor? Kedy sa stihol vybudovať vzťah medzi Kyou a jej redaktorom? A keď tam bol vzťah, dozvieme sa to až pri súdnom procese?! Toto všetko by mi nevadilo, keby tých nelogickostí autorka nenaložila lopatou na záver. 3,5 z 5 a to najmä kvôli sľubne rozohranej prvej časti knihy o osamelej dievčine z močiara.
Asi půjdu trochu proti proudu (tedy ne v hodnocení), ale za mě byla nejlepší první polovina knihy. Ta pomalá, poetická... jak když kůň cválá krajinou a vy máte možnost se kochat všemi vůněmi, pohledy, atmosférou.. to byla opravdu krása. Pak kůň přešel do trysku a soudní proces už jen tak profrčel kolem mě. Ne že by tam nebyly silné okamžiky, to zase jo, ale už se vytratila ta poetičnost, která mě tolik okouzlila. No a co se konce týče, říkala jsem si: Safra, to se asi nedozvíme, jak to vlastně bylo. A dozvíme, a není to zase tak moc šokující, jisté náznaky tam byly, ne že ne. Jen zjišťuji, že by to možná chtělo ještě jedno přečtení, aby všechno zapadlo na svá místa, zcela a úplně.
Je vidět, že autorka má velmi blízký vztah k přírodě, prolíná se to celou knihou a dělá ji to velmi uvěřitelnou. Postava Kyi je propracovaná, složitá, komplikovaná a silná a to zní dělá zajímavou hlavní hrdinku. Je to opravdu skvělé a byť se mi to u knih tak často nestává, tato mě dokázala dojmout a zahrát na moji vnitřní strunu. I přes mé předsudky k vychovalovaným a opěvovaným kninám, tato si chválu opravdu zaslouží.
Kniha je krásná. Příběh vlastně nevíte jestli je pěkný, smutný, ponurý, popisný, dojemný. Je tam všechno. Osud, láska, hodně moc přírody, což se mi líbí nejvíc. Ve všem tom neštěstí člověk najde silnou vůli přežít, postarat se, jít dál, žít jak jen dokáže. No a konec, hodně překvapivý . Stojí určitě za přečtení. Otevřete, listujte, ponořte se do příběhu jedné malé holky a jejího života.
Ano , moc pekny pribeh. I kdyz, jak se to vezme, pekny, jak v cem a jak kdy. Hlavni hrdinka Kya, holka z baziny, jak ji rikali ostatni obyvatele maleho mestecka, to totiz v zivote nemela vubec jednoduche. At uz v detstvi, tak v dospelosti, kdy i ona presto, ze jejim domovem je bazina, i ona potrebuje okolni svet.Aspon kousek z nej. I ona potrebuje lasku. Mne osobne v knize nejvice uchvatila ta laska k prirode, a bazina, ktera je zde opravdu kouzelnym mistem, a daji se v ni najit opravdove poklady :-)
knihu mohu doporucit i tem, kteri maji radi i trochu toho napeti, jelikoz i toho zde ctenari spetku naleznou.
Mnoho lidí by možná řeklo, že bažina je nehostinné místo. Pro malou Kyu to bylo místo plné života, drobností, které ji fascinovaly, situací, které ji učily - přežít, milovat, přemýšlet, pozorovat, věřit sama sobě. Jejími dětskými hračkami byla pírka, lastury, hnízda, jejími kamarády ptáci. Láska k přírodě ji naučila přežít vyloučení z lidské společnosti. Zákony přírody ji nikdy nezklamaly narozdíl od lidí. Při čtení se člověk ocitá v močále, který miluje stejně jako Kya. Cítí její samotu a zároveň velkou sílu a odhodlání se z přírody naučit co nejvíc, pochopit přírodní zákonitosti. Kya předává vypozorované dál v podobě kreseb a detailních popisů a v myšlenkách přirovnává život zvířat k životu lidí. A stále touží po své rodině, která ji opustila.
Úžasný příběh Kyi Clarkové - dívky z bažiny. Určitě jedna z top knížek co jsem letošní rok četla.
Knihu Kde zpívají raci bych zařadila mezi ty nejsilnější, jež jsem tento rok četla. Krom příběhu samotného, který byl velmi originální a silný, se mi moc líbila i poetičnost, s níž byla kniha psána. Konec mě opravdu velmi překvapil, na druhou stranu si myslím, že celému příběhu dodával tak trochu na tajemnosti (i když ve mně po dočtení vyvolal spoustu otázek).
Tak jsem zase po dlouhé době četla knihu až do hluboké noci, jen abych se dozvěděla, jak to teda celé bylo. Pokud člověk od knihy nečeká zázračné literární dílo, ale romantickou detektivku, bude podle mě rozhodně spokojen.
Pomalý začátek, ale potom se příběh začal pomalu rozvíjet a všechny časové roviny se spojily. Za mě skvělé, je to o přírodě, o lidech, jejich síle, slabostech, o zklamání i o nové naději.
Kniha se dobře četla, líbily se mi popisy krajiny, zvířat, rostlin. Jen jsem si dobrou polovinu říkala, proč je to v současnosti takový hit. Pak jsem už ji chtěla dočíst, abych věděla jak to dopadne.
Teď po dotčení jsem v rozpacích, kniha je fajn, jen jsem čekala víc.
Pro mě se jedná o dechberoucí čtení. Dlouho mě žádná kniha tak moc neokouzlila. Barvité popisy přírody hladí po duši. V prvních momentech mi kniha připomínala knihu Pryskyřice, zejména samotou hrdinky, která v jednom případě (v této knize) je způsobena nedostatkem lásky, v případě knihy Pryskyřice přemírou lásky. Je pravda, že detektivní příběh tam je možná trochu navíc a kdyby tam nebyl, tak to knize rozhodně neubere. Ale pokud chcete oddechové čtení plné krásných slov, můžu jedině doporučit.
(SPOILER)
Tato světová literární událost mě dle očekávání minula. V rámci žánru "čtení pro ženy" to je určitě velmi povedené dílo, ale u knihy chlubící se tolika oceněními bych doufala, že dostanu víc než jen limonádový příběh o lásce na pozadí divoké přírody s náznakem detektivky. Velmi neuvěřitelný a vcelku obyčejný děj nezachrání ani barvité popisy života v bažině. A totálně ho zabíjí nudné pasáže od soudu. Pořád jsem čekala, kdy přijde ten dramatický moment kvůli kterému má být tahle kniha výjimečná... A nic.
Třeba větší důraz na ochranu mokřadů (ekologické poselství vyjádřené v zápasu dívky proti krutým developerům), propracovaná psychologie postav (bez komentáře), překvapivého vraha (co kdyby Chase zabil Mořan, aby ochránil holku svého syna), nějaké výtržníky, co budou chtít podpálit chatrč (to je odvaha, jednou se připlížit a zabouchat na dveře). Ne, nic takového, jen zázračná holka z bažiny (sorry, ne, tohle mi nesedlo ani jako pohádkový příběh - šestileté dítě se stará samo o sebe a po letech samoty nemá větší problém s komunikací než kterákoli stydlivá dívenka), namachrovaný hajzlík Chase (klišé), bodří černoští manželé (taky klišé) a několik maloměšťáků, co si nevidí do huby. Ale vlastně mají Kyu rádi. Občas. Trochu. Snad jedině Tate mi připadal lidský a uvěřitelný. Možná i Jodie, který nakonec skončil jako dobrý člověk (co se asi stalo s ostatními dětmi?) a všichni žili šťastně až do smrti, zkoumali mokřad, neměli děti, ale jinak dobrý. Jo, akorát se ukázalo, že to, co jsme tušili, se vážně stalo. Ale co už teď s tím. A ten turismus v Barkley Cove je úplná katastrofa. Konec.
Omlouvám se, ale kdyby kolem toho nebyl ten humbuk, řeknu si, že to byla fajn oddechovka. Takhle se cítím přece jen trochu povedená. A film rozhodně oželím.
Zkraje jsem se nemohla do knihy začíst, jako by moc popisu a děj žádný. Postupně se příběh rozběhl a potřeba se dozvědět, jak to dopadne, zvítězila. A kdo by neměl rád pohádky, i s překvapivým (pro někoho) rozuzlením.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno příroda americká literatura dospívání tajemství člověk a příroda bažiny, mokřady, močály thrillery pro ženy Severní Karolína
Kde zpívají raci
Autorka ma vtiahla do života Kaye a užívala som čítanie tohto veľmi podareného príbehu.