Krev prvorozených
Juraj Červenák
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235399/mid_krev-prvorozenych-235399.jpg
4
785
204
Stein a Barbarič / Kapitán Stein a notár Barbarič série
< 2. díl >
Po obrovském úspěchu knihy Mrtvý na Pekelném vrchu přichází druhý případ kapitána Steina a notáře Barbariče ze série historických detektivek. A opět má ty nejlepší předpoklady stát se bestsellerem roku. Zločin se rozmáhá jako nikdy předtím, ulice ovládají tlupy cizích hrdlořezů, náboženské konflikty se stupňují, z politiky se stala nepřehledná změť intrik každého proti každému. Městem se však šíří ještě jedna nová hrůza: tajemný únosce vraždí prvorozené děti významných hodnostářů. Mystické znaky na tělech obětí vedou Steina a Barbariče k okultistům v židovské čtvrti. Zdá se však, že pozadí rituálních vražd je mnohem složitější. Půjde opravdu o rozsáhlé spiknutí, které sahá až ke členům panovnického dvora?... celý text
Detektivky, krimi Literatura slovenská Historické romány
Vydáno:
2014
,
Argo
Originální název:
Krv prvorodených , 2014
více info...
Přidat komentář
Ani lepšie, ani horšie čítanie než "Mŕtvy na Pekelnom vrchu". Čitateľ stretne plejádu známych mien a postáv (a to aj vďaka Cisárovmu pekárovi a naopak) z histórie. Červenák sa opäť neobťažuje so zdĺhavými opismi, akčná scéna strieda inú akčnú scénu (asi ako v Hollywoodskom spektákli), vykreslená atmosféra je správne ponurá a mestský smrad tak typický pre obdobie, v ktorom sa príbeh odohráva, priam stúpa zo strán knihy - už len popis brehov Vltavy mi zdvihol žalúdok, to musel byť riadny kentus. To, že je Stein "starý bručoun" (asi ako Anděl v Marvanovom podaní) mi ako jeho charakterová črta perfektne reže, pár bručounov poznám, dajú sa ľahko vytočiť a mne to škodoradostne robí dobre. Dobre mi padla aj druhá kniha zo série Stein a Barbarič, avšak na plný počet to nie je. Možno keby som mal pätnásť, tak hej.
Příběh o různých podobách lásky, o tom jak zatajený zločin nastartoval sérii dalších úmrtí v bohaté rudolfínské Praze, kde velké bohatství provází i velká zločinnost. A v tomto nebezpečném prostředí se pohybuje kapitán Stein, který se občas chová jako "slon v porcelánu", notář Barbarič, dobrý diplomat a vyšetřovatel, ale hrdina proti své vůli, i kaprál Jaroš, který je nucen prozradit svůj životní příběh. A jen tak mimochodem poznáme poměry v židovském ghettu, kde žije moudrý rabbi Löw , jeho sluha Gonen i primas Meisel.
Přečteno za dva dny respektive dvě noci, příběh dobrý, i když se přiznám, že mi hned od začátku bylo jasné, že to bude úplně jinak a hlavně jak, ale o to víc jsem si celé čtení užila. Bylo mi upřímně líto Bohdana Jaroše, ale nakonec myslím, že na tom citově vydělal, na Stříbrné skále mu bude líp...aspon do určitého okamžiku ....
Příběh z rudolfinské Prahy, kde někdo unáší a zabíjí prvorozené děti významných katolických šlechticů. Při vyšetřování potkáváme známé postavy tehdejší doby - rabiho Löwa, šlechtické rody Martiniců, Lobkoviců a jiné, stopy dokonce vedou i k samotnému Rudolfu II. Zároveň máme možnost více poznat minulost hlavních hrdinů. Znovu zde funguje výborný popis atmosféry, města a charakterů. Závěr je opět velmi překvapivý.
I druhé setkání se Steinem, Barbaričem a Jarošem bylo výborné, děj se tentokrát přesunul do Rudolfínské Prahy kde pátrají po vrazích prvorozených dětí mocných šlechtických rodů, jak už napovídá jméno druhého dílu.
Mne nejvíc potěšilo jak autor do příběhu zakomponoval známé postavy tehdejší doby jako byl rabbi Löw, císařův bankéř Maisel Mordechaj, mladý kat Mydlář a jeho nadřízený nejvyšší popravčí Koruny české Václav Jaroš, otec jednoho z našich hrdinů.
Knihu jsem přečetla v rekordním čase tří dnů. Být tolik vtažená do příběhu se mi naposledy stalo u Harryho Pottera. Pan Červenák rozhodně nenudí a neunavuje čtenáře zdlouhavými popisy. Samozřejmě to ale nemusí být kniha pro každého, pro mně je tato série opravdu trefa do mojí krevní skupiny.
Spoiler! S radikálností kapitána Steina jsou všichni obeznámení, ale že je schopen zabít i dávného přítele čistě z přesvědčení mě trochu zarazilo. Zároveň mi to nedalo zauvažovat, nad koncem série, kdy už autora postavy omrzí a bude to chtít utnout. K tomu by mu postačilo, aby Jaroše pustil ze řetězu a kapitán se už o všechno "postará".
Zpočátku se mi zdálo, že autor nedostatek nápadů vyrovnává tím, že do toho nacpal kdejakou historickou postavu. Navíc je začátek těžkopádný a pokusy o humor pokulhávající. Asi od poloviny se to jakž takž rozjelo a vyšel z toho takový slušný historicko-detektivkový standard.
Opět dobrá historická detektivka se slušnou porcí temné atmosféry a krve v poutavě vylíčené rudolfinské Praze, které ale nechybí ani trochu nenásilného humoru. Výsledkem je příběh o něco lepší než první díl, má dobře vystupňovaný rozjezd a přímo nutí k přečtení na jeden zátah.
Druhá časť zo série Kapitán Stein a notár Barbarič.
Musím sa priznať, že po prvej časti som očakávala niečo iné a teda kniha mi až tak nesadla.
Kniha sa mi čítala skvelo, bavilo ma vyšetrovanie, historické pozadie knihy a tak. Ale čo mi dosť vadilo (viac ako v prvej časti) je kapitán Stein - vadil mi jeho náboženský fanatizmus (to fakt veľmi, ja celkovo náboženstvo veľmi nemusím) a tak nejak som čakala, že už bude trošku otvorenejší, no a teda nebol. Pre mňa je to postava, ktorú si proste neviem obľúbiť.
Mé druhé setkání s tvorbou Juraje Červenáka a opět ve slovenštině. Druhý díl neměl chybu, tentokrát jsem se v ději ani v postavách neztrácela a čtení jsem si užívala až na několik výjimek. Napínavé, dramatické, občas vtipné. Nemůžu se dočkat třetího pokračování.
Druhý diel je (podľa môjho dojmu) o poznanie lepší ako prvý (Mŕtvy na pekelnom vrchu) čo pramení z niekoľkých faktorov : prostredie, v ktorom sa dej odohráva je atmosferickejšie a príťažlivejšie, postavy sú čitateľovi už čiastočne predstavené, a teda známe a chémia v ich vzťahu je hmatateľnejšia a napokon samotný príbeh je o niečo vrstevnatejší či snáď komplexnejší (?) a celé sa to tak nejak dobre číta, autorov štýl písania je na jednej strane autentický (obohatený o odborné a dobové prvky) a na druhej strane čitateľovi veľmi prístupný (čo ale bolo výsadou aj prvého dielu). Za mňa teda spokojnosť a som zvedavý na pokračovania, do ktorých sa snáď čoskoro pustím.
První díl mě minul, druhý se mi líbil. Opět audiokniha ale v češtině, k prvnímu dílu se vrátím ve slovenštině. A protože je to mé první setkání s autorem, mám co dohánět.
Skvěle napsaný historický román s kriminální zápletkou.Sympatickou dvojici vyšetřovatelů doplňuje katův syn,který se vyzná v mučení.Druhý díl se mi líbí o trochu víc než první.Takže si určitě přečtu i další pokračování.
Začalo to nevinně. Zpočátku jsem ani netušil, jak moc se může celá tahle situace zvrhnout. Jen jsem se nechal víc a víc unášet, potápěl jsem se stále hlouběji a hloub a přestával naslouchat rozumu. Zvítězila tak slepá vášeň, jenž zatemnila mou mysl, a když jsem si uvědomil, že jsem zašel mnohem dál než jsem původně myslel, že dokážu, byl již dávno nenávratně konec. Nezbývá než nechat tuto rychlovku, jenž se mi těžce vymkla z rukou, rychle zakopat do nejhlubší jámy a nejlépe utéct co nejdál od ní, hledat nová a další dobrodružství, zapomenout a potlačit nutkání chtít si to prožít znovu, neboť to by byl jest smrtelný hřích.
Po 1.dílu jsem měl strach, zda autor dokáže udržet nastavenou laťku. Dokázal. Jen děj přesunul z divoké a nádherné přírody středního Slovenska do tajuplné a nádherné rudolfínské Prahy. Tak kampak to bude příště? Nemá cenu přidávat další superlativy. Nejvíc na mě zapůsobila až filmová realita popisů. Tohle se mělo zfilmovat a ne vytvářet něco zoufalého typu 1890.
I druhý díl ze série o Steinovi a Barbaričovi jsem si moc užila. Syrové, drsné, temné. Zároveň velmi čtivé, skvěle zamotané, na konci vygradované a celá zápletka dobře a logicky vysvětlená. Tahle série mne zatím dost baví!
Normálně nemám na knihy moc času a prosvištím spíš komiksy, ale byl čas dovolené. A jelikož byla zavřená knihovna, sáhl jsem konečně také po knihách ze své poličky. Bylo to dlouhé rozhodování, ale na tuto knihu jsem se třásl déle, než na jiné. Ďuro opět nezklamal. Sice si už moc nevybavuji předchozí díl, ale mám pocit, že tenhle byl lepší. Asi to není čtení pro maminky, protože ta moje mi to vrátila kdysi s tím, že další díly o tom, jak furt někdo někoho rozpárává a něco mu usekává, není čtení na klid. Je spokojena se svým Vondruškou. Nic proti němu, ale my, odkojeni temnou fantasy a navyklí na Červeňákovi popisy hrůz v Roganovi, Bivojovi, apod. My už to bereme tak nějak samozřejmě. Tím hlavním, čím u mně autor vždy boduje, jsou charaktery postav a jejich dialogy. Každý má něco do sebe. Barbarič je prostě člověk, který je asi nejblíže mně čtenáři a mám ho prostě rád. Ale víc mně zajímá Jaroš, který sotvakdy promluví. Takže jsem byl rád, že v této knize dostal víc prostoru. Co se Steina týče, to je prostě zocelený přímý válečník, od kterého vlastně dostanete, co jste čekali. Proto se vždy těším na dialogy mezi ním a Barbaričem, jelikož v té chvíli úplně netuším, jak se situace vyvine a často jde o zábavnou konverzaci. Co se příběhu týče, zde bylo plusem i to, že se trio pohybuje ve známějším prostředí, než je pro mně Bánská Šťiavnica. Jelikož jde o detektivní zápletku, nechci se přímo vyjadřovat k ději. Jen bych chtěl podotknout, že...
Zdánlivě nesourodé trio vyšetřovatelů kapitán Stein (přímočarý muž pevné víry), notář Barbarič (vzdělaný požitkář) a kaprál Jaroš (tichý sadista) je pověřeno arcivévodou Matyášem vyšetřit v Praze vraždy prvorozených dětí významných šlechtických rodů. A tak si to středověké verze detektivů rázují městem: od nejsmradlavějších, nejnuznějších děr, přes putyky pochybné pověsti či židovské ghetto, až po okázalá panská sídla. Představivost nemá šanci k zahálce. Při té příležitosti čtenář kromě prostředí poznává také různé historické postavy a události; smyšlená detektivní linie jde ruku v ruce se skutečnými komplikacemi vlády Rudolfa II., čímž podnítila mou zvědavost k pečlivějšímu sondování dané doby.
Barbarič, Stein a Jaroš se nenechají zastrašit ani zmást (přinejmenším ne na dlouho): kladou otázky, občas ke slovu pustí své zbraně, bez skrupulí směřují za odhalením pravdy. Zpočátku se zdá, že tito drsňáci (a Barbarič) vše zvládnou sami, naštěstí z nich pan spisovatel nedělá superhrdiny. Nedokáží zabránit každému zločinu, „posrané koleno“ je silně limitující problém a reakcí na strach může být pořádná hromada zvratků.
„Krev prvorozených“ nabízí štědrou porci atmosféry, temnoty i nevtíravého humoru. A samozřejmě krve. Zatímco prvním dílem Červenák čtyřhvězdičkovou laťku nebezpečně rozkolísal, tentokrát držela jako přibitá, zdolal ji se značnou rezervou. K páté stálici mi chybí pár věcí učesat a doladit... jsem holt hanebně zhýčkaná a z téměř dokonalé historické kriminálky nekřepčím nadšením, "jen" spokojeně vrním blahem.
EDIT 2021: Spral to ďas, tenhle román si pátou hvězdu zaslouží. 85%
Štítky knihy
Praha historické detektivky přelom 16. a 17. století
Autorovy další knížky
| 2005 |  Vládce vlků |
| 2013 | Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
| 2009 | Strážcové Varadínu |
| 2006 | Ocelové žezlo |
| 2015 | Ohnivé znamenie |
Kniha Krev prvorozených je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 1 042x |
| Čtenářské výzvě | 170x |
| Doporučených | 63x |
| Knihotéce | 313x |
| Chystám se číst | 133x |
| Chci si koupit | 31x |
| dalších seznamech | 13x |
Čtivé, napínavé, ale předešlý díl se mi líbil víc; umístění děje do Banské Štiavnice a jejího okolí pro mě bylo mnohem zajímavější a rodící se, v podstatě vynucená spolupráce striktního katolíka a vlažného protestanta mi připadala inspirativní.
V druhé části už trojice občas sklouzává do klasických detektivních manýrů: "Něco nám uniká, Barbariči", vece kapitán. Ano, postupně si na sebe zvykají a je pochopitelné, že už nejsou tak (často) překvapeni chováním svého kolegy (snad až na první Steinův úsměv). Pozornost se v tomto dílu soustředí spíš na toho společensky nejméně únosného člena vyšetřovacího týmu, navzdory tomu, že Jarošovo "umění" bylo tentokrát zapotřebí spíše výjimečně.
Zajímavé byly určitě i zřídkavé epizody ze židovské komunity, obzvláště mě pobavila postava osobního strážce hlavního pražského rabína. A popis jedné z nejhorších hospod zvané Jedová chýše byl opravdu jen pro silné povahy:
"Jaroš měl železný žaludek, ale v této žumpě si i on připadal jako křehký rozmazlený nafoukanec, kterému se dělá zle už při letmém závanu hnilobného rozkladu nebo při pohledu na čerstvou krev.
Takže takhle se většinu času cítil Barbarič."