Analfabetka, ktorá vedela počítať
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204938/bmid_analfabetka-ktora-vedela-pocitat-204938.jpg
4
4229
4229
Nombeko Mayeki sa narodila v roku 1961 v chudobnom johannesburskom predmestí Soweto, najväčšom meste chatrčí a latrín v Juhoafrickej republike. Ako päťročná začala pracovať, desaťročná osirela a štrnásťročná sa stala šéfkou latrínovej pobočky v sowetskom sektore B. Životaschopná černoška zatiaľ nevie čítať, zato neuveriteľne dobre rozumie matematike. Práve jej zázračné schopnosti ju predurčili na život plný dobrodružstiev, podivuhodných stretnutí a nečakaných zvratov.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
Analfabeten som kunde räkna
více info...
Přidat komentář
Jen co jsem dočetla staříka, začala jsem číst Analfabetku. Trošku jsem se bála co přijde, protože některé místní komentáře nejsou zrovna dvakrát povzbudivé, ale nakonec jsem zklamaná rozhodně nebyla. Do srovnávání se pouštět nebudu, každá kniha je jiná s jinými postavami, každá má prostě své kouzlo. Za sebe můžu rozhodně doporučit. Sice humor je opravdu absurdní, ale na chvíle, kdy člověk potřebuje odpočinout a vypnout, je kniha naprosto ideální. Jen vám tedy řeknu - Holger 1 je fakt idiot, štval mě po většinu knihy, ale bez něj by to nebylo ono. :D
Je to svěží a vtipné čtení, perfektní na léto. U knihy jsem se náramně bavila, zatím je první, kterou jsem od tohoto autora přečetla, takže nemohu soudit, zda je "horší" než Stoletý stařík, jak mnozí naznačují. Hranice mezi vtipnou, absurdní a nesmyslnou scénou podle mne zvládl bravurně. Vždyť kniha nemá být nějakou "nudnou, vážnou a smysluplnou věcí", ale rošťáckým nesmyslem, což autor dle mého názoru zvládl bravurně :)
Druhá kniha, kterou jsem od tohoto autora četla. Stařík se mi líbil víc. Možná to bylo tím, že si knihy byly tématem dosti podobné. Při čtení knihy jsem také zjistila, že nemám ráda knihy, které se odehrávají v dlouhém časovém úseku. Přestože v knize byly vtipné momenty, u kterých se dalo zasmát, nedostala mě tak jako Stařík.
Jonas Jonasson má skvělý slovní humor, který ale zapadl v důsledku používání absurdna víc než je zdrávo. Se svými vtipnými slovními obraty by si autor určitě vystačil na celou knížku, často mě tím úplně odzbrojil. Bohužel ale tohle všechno zapadlo v důsledku vymýšlení absurdnějších a absurdnějších příběhů, u kterých už se pak člověk ani nesmál, ale spíše kroutil hlavou. Není to jenom problém Analfabetky, Stařík na tom byl úplně stejně. Jonassovy knížky nejsou špatné, ale na druhou stranu na nich ani není nic extra, kvůli čemu by měli všcihni bláznit... Btw: copak to má pořád s těma atomovkama? :)
Bohužel musím souhlasit s negativními komentáři. Mě se knížka nelíbíla, dobře možná začátek byl trošku vtipný, ale nedočetla jsem do konce, knížku jsem v půlce odložila. Asi nejsem vhodný čtenář na tento typ humoru.
Po přečtení staříka jsem začla číst Analfabetku. Ze začátku mě ještě některé vtipné výstupy pobavily, dostala jsem se do půlky knihy a řekla jsem si DOST! Tohle mě vážně nebaví! Proč mám číst o tak absurdních situacích, které mě stejně nic nepřinesou?! Vím, že kniha má pobavit, ale když nebaví...tak je to těžké. Takže hodnotím negativně.
Já bych to ani tak nepřirovnávala ke Staříkovi. Alan byl Alan a měl svoje dobrodružství a zážitky a Nombeko zase svoje. Možná se mi Analfabetka líbila ještě trošku víc, a v některých pasážích jsem slzela smíchy:) Vždyť je tolik knížek, které jsou jak přes kopírák a mě se styl Jonassonova vyprávění hrozně líbí a ten jeho černý humor je výborný. Pro mě za mě, může napsat dalších takový deset, já si ji vždycky ráda přečtu a aspoň si trochu oddechnu od ostatních severských krimi masakrů :o)
Ne nadarmo se říká, že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. Stařík je stařík a opakovaný vtip už není vtipem. Hranice mezi vtipnou, absurdní scénou a vykonstruovaným nesmyslem, kterému se můžeme zasmát jen s ironií nebo úšklebkem je dost tenká,v Analfabetce možná víckrát překročená...Ale pěkné letní čtení...Kdo obrátí pořadí přečtených Jonassonových knih - nejdřív Analfabetka a potom Stařík - bude určitě spokojenější....
Mě se líbilo prvních 50 stran, potom jsem se těšil už na konec. Stařík byl super, ale tato kniha mě vůbec nezaujala
Zhruba první půlku jsem se docela bavila, bohužel pak to šlo rapidně dolu...přišlo mi jako by se autor točil v kruhu a jenom se nějak snažil popsat zbývající stránky do konce... ještě horší bylo, že mi většina postav v čele s Nombeko byla časem docela nesympatická...
Rozhodně nedoporučuju číst v rychlem sledu se Staříkem...
Souhlas s Pecka 02, kdo před tím nečetl Staříka, má výhodu. Zatímco u Staříka jsem se nahlas usmívala a užívala si každou stranu, tady to bylo čtení spíše z povinnosti -těšila jsem se, až bude konec. Ani by mi tak nevadilo, že je to okopírovaný Stařík, ale prostě to nemělo šťávu.
Analfabetka je takový Stařík v bleděmodrém, a to nemyslím jen obálkou. Škoda, že Jonas nepřišel s něcím novým. U Staříka jsem si ještě říkala, že je to tak absurdní, až jsem se musela smát. Analfabetka byla místy ještě absurdnější, ale to už mi bohužel připadalo jako blbost. První polovina byla ještě v pohodě, ale od té druhé to šlo z kopce. Na léto se to ale hodí hezky a ti, co nečetlli Staříka budou mít taky výhodu.
Nemůžu si pomoci, ale knížky Analfabetka ani Stoletý stařík mě vůbec nenadchly, četla jsem je, protože patří mezi bestsellery a já doufala, že tím pádem budou tedy opravdu dobré a čtivé. Ale jsem velice zklamaná, celou dobu jsem se vyloženě nudila a Analfabetku jsem nakonec asi v půli vzdala, vyloženě mi vadily dlouhé popisné pasáže na začátku a značná absence přímé řeči, která by děj trochu "urychlila", pořád jsem čekala, kdy přijde nějaká "akce" , nějaký jeden velký nečekaný zvrat, který by mě zatáhnul do příběhu a já díky tomu zapomněla na realitu, ale bohužel se nic takového nestalo. Všechny zvraty, které se v knihách staly, byly hrozně průhledné a daly se předvídat dopředu, tudíž žádná zábava ani překvapení čtenáře ve formě nečekaného rozuzlení se nekonalo. Takže za mě ne, podruhé už po knihách J. Jonassona nesáhnu.
Analfabetka se mi líbí mnohem víc než Stoletý stařík. U Analfabetky jsem se bavila a byla opravdu zvědavá, co se ještě stane dál, takže u mě rozhodně vede.
Štítky knihy
láska humor tajné služby atomová bomba Švédsko Jihoafrická republika monarchie
Nechápu jak to někdo nemohl dočt dokonce, ale budiž - každý máme odlišný vkus že :) Mě kníka bavila od začátku až do konce stejně jako "Stařík" a ráda se k ní časem vrátím, ale na to mám příliš velký seznam toho co přečíst :) Knížka si zaslouží plný počet, smála jsem se celou dobu :)