Analfabetka, ktorá vedela počítať
Jonas Jonasson
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204938/bmid_analfabetka-ktora-vedela-pocitat-204938.jpg
4
4229
4229
Nombeko Mayeki sa narodila v roku 1961 v chudobnom johannesburskom predmestí Soweto, najväčšom meste chatrčí a latrín v Juhoafrickej republike. Ako päťročná začala pracovať, desaťročná osirela a štrnásťročná sa stala šéfkou latrínovej pobočky v sowetskom sektore B. Životaschopná černoška zatiaľ nevie čítať, zato neuveriteľne dobre rozumie matematike. Práve jej zázračné schopnosti ju predurčili na život plný dobrodružstiev, podivuhodných stretnutí a nečakaných zvratov.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2014 , Ikar (SK)Originální název:
Analfabeten som kunde räkna
více info...
Přidat komentář
Na čtení jsem se těšila, ale přišlo poměrně velké zklamání. Nedokázala jsem se začíst, nutila jsem se do nadšení i úsměvu a před polovinou knihy jsem to vzdala. Příliš absurdní a předvídatelné, příliš různých postav - možná mi unikla nějaká zásadní myšlenka a nemám vytříbený smysl pro humor, ale tohle není knížka pro mě.
Líbil se mi Stařík i Analfabetka, ta první víc, ale zasmála jsem se a užila si u obou. Jonasson není první autor který určitým způsobem vykráda sám sebe. Dan Brown píše jako přes kopírák.
Jak někdo může napsat 2 naprosto stejné knihy? U staříka jsem se bavil, tu už mi to tak vtipné nepřijde.
Pro mně stejně skvělá knížka jako Stařík, možná i trochu lepší. Autor opět velice vtipně popisuje historické události, tentokrát od 60. let. Zajímavé je i místo děje - mnoho současných knih se asi neodehrává v Jihoafrické republice. Podivuhodná série náhod a štěstí by se dala uvěřit až do okamžiku, kdy na scénu vstoupil švédský král s premiérem....
zbytečné množství stránek naplněných postavami, které v průběhu knihy přestali mít vliv na děj a ke kterým se autor vracel. pro mě až přespříliš historických a politických údajů. ale za nápad 4 hvězdičky.
ze zacatkuto to docela slo ale postupem casu to bylo priserne prekombinovane (o uveritelnosti nemluve) a misty az trapne, nemit to na audio pri manualni praci docitat bych to nemel chut...trosku jako kdyz varila kocicka s pejskem dort... je to spis takova crazy komedie
Analfabetka je v podobném duchu, jako Stoletý stařík, tedy uvolněné, humorné a odlehčené čtení. Pokud někdo nechce nic náročného, ale naopak něco pro klid, odpočinout si, odreagovat se, tak oboje knihy, jak Analfabetka i Stoletý stařík, jsou ideální volbou. Navíc je docela srandovní číst, jak např. švédský premiér Fredrik Reinfeldt jde kopat brambory v obleku a společenských botách a skončí ušpiněný od bláta. A takových situací je tam více.
To bylo tak prdlé až se mi po té bláznivé partičce bude stýskat. Staříka jsem ještě nečetla, tudíž nemohu srovnávat obě autorova díla, ale už se na něj těším. Možná mi je Nombeko sympatická právě proto, že se jedná o ženskou hrdinku. Za absolutně bezkonkurenční ovšem považuji Číňanky! Trochu mě na analfabetce mrzí, že přestane být analfabetkou už během několika stránek a to ještě tak nějak samovolně.
Oproti Staříkovi, je to už jen slabý odvar a vykrádání sama sebe. V závěru jsem se už vysloveně nudil.
Povedená čtivá kniha, která vyniká laskavým inteligentním humorem a nehynoucím optimismem. Literárním stylem se velice podobá Staříkovi a děj plyne vcelku svižně, takže čtenář nenarazí příliš často na místa, kde by se nudil. Vřele doporučuji pokud máte chuť si přečíst něco lehčího :)
Zase poučení pro mě: knihám označovaným jako bestseller a majícím v knihovně více jak 10 rezervací je lépe se vyhnout :). Proč jsem ji teda četla? Zaujalo mě téma, poté několik prvních stran. Nemůžu říct, že bych se nebavila, ale pouze asi tak max do první třetiny. Kniha se čte lehce, je nenáročná, semtam vtipná....ale posléze mě začaly ty úžasné náhody a absurdní situace unavovat. V podstatě jsou to šílené fantasmagorie, asi jsem čekala vážnější téma (autora jsem neznala a komentáře zde nečetla), doporučuji pouze nenáročnému čtenáři. "Staříkovi" se už vyhnu :).
Dost podobné charaktery postav jako ve Staříkovi a podobně švihlý děj protkaný absurdními situacemi. Takový slabší odvar Staříka, docela zklamání.
No paráda. Vím, že by se to asi nemělo, ale tohle byl lepší zážitek než se staříkem. Takhle povedenou oddechovku jsem dlouho nepročítal. Po přečtení jsem zkusil žít život lehčeji a bez stresu tak jako hrdinové. Bylo to hezké, ale dlouho to nevydrželo. Je fain brát život s takovouhle nadsázkou.
Ze začátku jsem se nemohla vůbec začíst do knihy, ale postupem času, jak se děj trochu rozjížděl, jsem spíš nevěděla kdy přestat číst. Kniha je skvělá!!
Bohužel přiznávám, že jsem se nad touto knihou trochu trápila. Možná jsem se netrefila do své správné nálady, ale nebavila mě. Přišla mi jako nastavovaná kaše Stoletého staříka. Ne příliš vtipná a už ani originální. Nicméně jsem ji dočetla a konec se mi líbil o něco víc než začátek. Jak už zde bylo řečeno - dvakrát do stejné řeky nevstoupíš.
Štítky knihy
láska humor tajné služby atomová bomba Švédsko Jihoafrická republika monarchie
Stařík mě moc nebavil, vyloženě mě nudily retrospektivní scény, které příběh zpomalovaly, Analfabetka mi přišla kompaktnější a také vtipnější.