Jak se dělá chalupa
František Nepil
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435422/bmid_jak-se-dela-chalupa-ggS-435422.png
4
165
45
Knížka není návodem, nýbrž přiznáním, jak se dělá chalupa, když na to člověk nemá ani průpravu, ani znalosti, ani šikovné ruce a pokouší se vše překlenout nadšením, vírou a láskou... Takže není ani tak odborná, jako spíš upřímná. Vznikala v letech, kdy se začala zdvihat vlna chalupářství, kdy se lidé po celotýdenní kvalifikované práci převlékají do zednického, zahradnického či jinak hastrošovitého oblečení a až do nedělního podvečera zakoušejí dobrodružství, hrdinství, útrapy i velkolepost fyzické práce. František Nepil jim - spolu s Vladimírem Renčínem - vzdává touto knížkou dík. Za to, že zachránili víc chalup, než kolik jich je v evropských skanzenech. Za to, že se naučili ctít práci lidských rukou. A že se naučili ve svých staronových staveních ani ne tak odpočívat, jako spíš přemýšlet...... celý text
Přidat komentář
Když mám splín neodolám této knize. Pomáhá mi překonat smutek. Možná by to chtělo jako terapie do ozdravných zařízení.
Zasmál jsem se nekolikrát, vřele a od srdce!
Je to milá, roztomilá, nejroztomilejší knížka, která Vás pohladí po duši a ukolébá do něžného stavu, ve kterém si budete z hloubi duše přát, aby se opět vrátila ta "krásná" doba nesvobody, ve které bylo tak těžké sehnat rošt a hřebíky, ale práce byla na každém rohu. Kdy se pěkná chaloupka se zahrádkou dala sehnat za 20 tisíc korun, což prý byly nekřesťanské peníze a zlodějina.
Kdy si lidé pomáhali, protože měli všichni stejně holý zadek a kdy neexistovaly rozdíly mezi kamarády. Všude byl klid, pohoda a láska. Na venkově to vonělo po růžích a čerstvě upečených buchtách a každý, pilně jako včelička, pracoval na přestavbě svého skromného domečku, aby si za 20 let těžké dřiny mohl říct: "no mámo, ale je tady krásně. Tady jo. Všude jinde ty žáby tak nesnesitelně kvákaj, ale tady ne. Tady dělají jenom takový u, u, u, ..Radime vejš....U, U, U."
Možná mě kniha tolik vzala také proto, že sám jsem se stal chalupníkem a moc dobře vím, že cihla je cihla jen pokud je v ruce a na paletě. Pokud jí dáte na stojato do zdi je to hned štorcka a když nastojato je to laufka. Pan Nepil rozhodně nepatřil mezi lenochody panelákové, kteří by na vás nechápavě koukali, pokud byste řekli: podej mi fanku, přidej ciment, připrav mišunk. Prostě sympatický kutil se vším všudy, což se na spisovatele hned tak nevidí.
Kniha je velmi nenáročná a zábavná. Pokud jste někdy v budoucnu zvažovali koupi chalupy, chaty nebo domku, doporučuji knihu nečíst. Hrozí nebezpečí, že vás to malinko odradí.
PS:
Máte rošt?
NE!
Máte kroužky na záclony?
NE!
Ale přišly mančestráky!
Tak mi dejte patery, můžu si je vyzkoušet?
Vy ste se zbláznil čoveče, podívejte se na tu frontu. Tak chcete je?
To víte že jo! Dejte mi je. Ona už si to stará kdyžtak opraví doma.
Štítky knihy
humor česká literatura řemesla venkov chalupy a chaty kutilství chalupaření laskavost
Autorovy další knížky
| 2001 |  Já Baryk |
| 1986 | Kolik je na světě krás |
| 1987 | Pět báječných strýčků |
| 1983 | Dobré a ještě lepší jitro |
| 2007 | Střevíce z lýčí |
Kniha Jak se dělá chalupa je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 223x |
| Čtenářské výzvě | 15x |
| Doporučených | 13x |
| Knihotéce | 109x |
| Chystám se číst | 27x |
| Chci si koupit | 1x |
Kniha, která se nesnaží o třeskutý humor, ale úsměv na rtech vyvolá celkem spolehlivě. Vzpomínka na doby, kdy vlastnit "letní sídlo" patřilo v české kotlině téměř k bontonu. Dost možná, že se ty časy opět vrátí, pokud bude mezi lidmi kromě touhy na víkend zmizet do jiného světa také dost peněz. Což tedy asi jen tak nebude.