Populární knihy
/ všech 49 knihNové komentáře u knih Františka Nepila
„Co napsat ke knize klasika české literatury? Tento útlý svazek jsem přečetla několikrát v době jeho vzniku a moc se mi líbil. Jak poslední dobou prověřuji trvanlivost svých dávných lásek, sáhla jsem i po této.
V mezidobí se vyvinula moje nechuť ke krátkým literárním útvarům, což publikaci uškodilo. Fejetony jsou mi sice bližší než povídky, nicméně vadilo mi hopsání z jednoho tématu na druhé. Nejhorší ale bylo významné morální zastarání některých filipik a promluv. Takže kromě nesporného hlubokého humanismu a laskavosti jsem dostala také řádnou porci socialistického patosu a budovatelské naivity.
Nicméně i s těmito drobnými vadami na kráse se to četlo hezky. Nepil je opravdovým mistrem slova, jeho čeština je bohatá a krásná, smysl pro humor excelentní a mnohdy mě přiměl k hlasitému výbuchu smíchu.
„Já sám se teda utěšuju, že nosím v srdci svém své elegance květ, ale když jsem viděl Adolfa, to mi stouplo sebevědomí.“
Kvalita jednotlivých dvoustránkových kapitolek byla velmi kolísavá od dojemných, vtipných, poučných, až po tepání nešvarů lidí i doby. Nejvíc se mi líbil fejeton Povolovací dekret o prošedivělých jazykovědcích z instituce, která má v náplni pravopis a mateřštinu. A také musím vyzdvihnout ilustrace Miroslava Bartáka, které text vtipným a osvěžujícím způsobem doplnily. Co mi naopak přišlo poněkud nešťastné, byl text kompletně vytištěný kurzívou, přičemž na dva úvodníky a doslov se vyplýtvalo klasické, snáze čitelné patkové písmo.
Zábavné, zajímavé, a o obyčejném životě v sedmdesátkách to řekne víc než lecjaký román.“... celý text
— SBH
„Tuhle knihu jsem četla v rámci čtenářské výzvy. Dostala jsem ji jako dárek a dlouho mi tu jen ležela. Pro mladší čtenáře dobrá, mě ale neoslovila. Rozhodně od autora nic dalšího číst nebudu.“... celý text
— Beatnice
„Poslouchala jsem jako audioknihu namluvenou Rudolfem Hrušínským. To nemělo chybu! Nádherná knížka! Lituji, že jsem ji nečetla svým dětem. Snad teď vnoučatům.“... celý text
— retrivr
„Možná je to literární skvost a děti se u toho zasmějí i si obohatí slovní zásobu (i já jsem si obohatila), ale obsahově je to vlastně smutná knížka.
"Ještě že tu není maminka! Ta by tě hnala, aby se po tobě tatínek neotáčel!"
*
Maminka mu povídala: "Nenene, miláčku, nemohu tu u tebe sedět, musím ještě umýt nádobí." Žádná maminka přece nemá čas - každá musí ještě umýt nádobí. ... A pak maminka zhasla světlo a zavřela dveře.
*
Chování měl Strašpytýlek ze všeho v životě nejraději. ... A ještě raději než neděli, kdy si směl někdy vlézt k ránu mezi maminku a tatínka do jejich pelíšku.
Smutné 20. století. Chudáci děti, které musely spát samy a k rodičům si mohly vlézt jen v neděli ráno a jen někdy. Chudáci maminky, které musely odhánět jiné ženy, aby se po nich tatínci neotáčeli, a mýt pořád nádobí. Ještě, že už máme myčky, společné spaní je normální a do povědomí žen postupně proniká myšlenka, že pokud se muž za někým otáčí, problém je v tom muži (pokud je to vůbec problém).“... celý text
— Zelený_Drak
„Milé,inteligentní a vtipné čtení. Každý den kousek pro fajn náladu.“
— Drnkla
Knihy Františka Nepila
| 2006 |
To nejlepší z Hajaji |
| 2001 | Já Baryk |
| 1986 | Kolik je na světě krás |
| 1987 | Pět báječných strýčků |
| 1983 | Dobré a ještě lepší jitro |
| 2007 | Střevíce z lýčí |
| 2001 | Štuclinka a Zachumlánek |
| 2015 | Vánoce mám rád |
| 1998 | Malý atlas mého srdce |
| 2008 | Polní žínka Evelínka |
Štítky z knih
eseje psi pohádky, báchorky Anglie strašidla ptáci, ptactvo Praha Island dopisy korespondence
Nepil je 112x v oblíbených.

