Italské prázdniny

Italské prázdniny https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/173163/bmid_italske-prazdniny-cmN-173163.jpg 4 343 87

Beletrizovaný cestopis Italské prázdniny bývá srovnáván s cestopisnými črtami Karla Čapka. Werich tu zaznamenává cestu, kterou na Apeninský poloostrov podnikl v 50. letech spolu se svou dcerou Janou.

Humor Literatura česká Cestopisy a místopisy
Vydáno: , Československý spisovatel
Originální název:

Italské prázdniny , 1960


více info...

Přidat komentář

memulina
20.09.2020 5 z 5

Velice příjemné čtení.

Jirinamac
14.09.2020 5 z 5

Nález v knihobudce a určitě si jí nechám. Pěkně se čte, ale raději bych jí poslouchala v podání pana Wericha. Tenkrát to cestování asi bylo klidnější, ale nedostupnější.


radusak9806
06.09.2020 5 z 5

Je pěkné číst, že za 70 let se u šikmé věže změnili jen modní styly a typy aparátů :)

lencin
26.08.2020 5 z 5

60.léta 20.století. Jan Werich s dcerou Janou na cestě po Itálii. Časté záměny za E. Hemingwaye. Popisy cest a dojmů.
(2006)

Makaja
26.08.2020 4 z 5

Tenké, vtipné, letní čtení.... pochopitelně trochu zastaralá forma psaní, ale nevadilo mi to.

mats379
15.07.2020 4 z 5

Jedba z mých hodně oblíbených knížek, vtipná i poučná. Dnes bych ráda objevila nějakou podobnou, která by mè tak pobavila...

betička
22.06.2020

Krásné lehké čtení na léto. Pan Werich měl úžasný dar slova a kdyby to jen trochu šlo, tak zítra balím a jedu :-)

m_martina
20.05.2020 5 z 5

Ráda bych se zase do Itálie podívala. A když to zatím není možné z důvodu uzavřených hranic, tak aspoň prostřednictvím pana Wericha.

los
20.04.2020 3 z 5

všechny cesty vedou domů

Gabi13
29.03.2020 5 z 5

Moc milé čtení. Pan Werich je kouzelník. Kouzelník slova, příběhu, lidské dobroty a inteligence. Užila jsem si tuto malou knížečku a potěšila mě v době koronavirové. Myslím na Itálii.

Jaruš7
15.01.2020 5 z 5

Okouzlit se Itálií je snadné, zvlášť když je to návštěva po četbě této knihy - audioknihy.
Doba se mění, jen zažít ten operně, jmenný, restaurační rodokmen, tak tiše závidím národní hrdosti. Ty dumavé myšlenky J.Wericha před sochou Davida bych s nadšením sdílela s ním. Krása v umění je povznášející pocit, kterým se lidstvo zušlechťuje.
Z knihy dýchne atmosféra z okouzlení a autorův přednes je jeho srdeční záležitostí.

Hobo
28.12.2019 5 z 5

Skvost mezi cestopisy!

pepa4081
21.12.2019 4 z 5

Trochu jiný cestopis. Tahle útlá knížka popisuje pár humorných příhod z cestování pana Wericha a jeho dcery po Itálii. A zdůraznil bych ten humor a lidskost vyprávění. Velmi příjemná knížečka na jedno odpoledne. Vřele doporučuji.
Velmi uspokojivé.

Dimas
29.11.2019 4 z 5

...Všímám si, že na stropě v autu sedí moucha a ani se nehne. Jestlipak ví, že jede do Bolognu? Jestlipak tam má známé mouchy?...

reddwarf358
15.11.2019 4 z 5

Pohodové čtení na jedno odpoledne

Lac
14.11.2019 5 z 5

Sranda ala JWx2

edith79
21.10.2019 5 z 5

Krásná jednohubka od mého velkého oblíbence pana Wericha. Roztomilé a příjemné vyprávění o cestování a potkávání zajímavých lidí. Jan Werich je na takové vyprávění mistr a já si to pohlazení po duši užila.

Kočičáci
09.09.2019 5 z 5

Poetické vyprávění Jana Wericha o cestě do Říma. S dcerou Janou se zastavili v mnoha městech a potkali spoustu zajímavých lidí, o kterých nám pan Werich svým nezaměnitelným stylem vypravuje. Není to pouhý cestopis, dozvíme se něco o historii, tehdejším dění a i o obyčejném lidském žití. Vše je protkáno typickým werichovským humorem.
"Po mé pravici seděli manželé. Manželé se v autokaru poznají podle toho, že na sebe nemluví. Ta paní už byla v letech, kdy každý flirt je dobrý k povzbuzení ženského sebevědomí. Považovala můj ohlížecí protirytmus za donchuánský trik a svěřila se manželovi. Ten pak, kdykoliv jsme skrčeni vystoupili, diskrétně odešel a doufal, že mu žena ve Vídni se mnou uteče a že mu konečně vypuknou prázdniny."

Pro mě je to pohlazení na duši. Děkuji, pane Werichu!

peeetta
24.08.2019 3 z 5

Vytříbená čeština Jana Wericha je známá. Jeho vyprávění z cest bylo velmi barvité a zábavné.

1amu
26.05.2019 5 z 5

Jan Werich miloval Itálii již ve 30-tých létech minulého století. Měl možnost tam pobývat s Ježkem i Voskovcem. Jak zde píše "woodward" v době, o které píše v této knize byla návštěva této země řekněme nereálná. (Dobře mu radil Voskovec ať neblbne a toho národního umělce od Novotného "přebere"). Krásu jeho slov, jeho vyprávění jsem sám mohl ocenit až o hodně později. Vždy jsem myslel, že nejkrásnějším městem Evropy jsou Bruggy, po návštěvě Benátek již vím, že tomu tak není. Mnohé díky do nebe pane Werichu !