Inštitúcia
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448468/bmid_institucia-QeJ-448468.jpg
4
1073
1073
Únosy detí, o ktorých sa nikto nikdy nemal dozvedieť. Detí s nadprirodzenými schopnosťami, ktorých tajná misia nesmie byť prerušená. Sú odsúdené na smrť. Ale čo ak sa jeden článok v tejto mašinérii vzbúri? Uprostred noci, v dome na pokojnej ulici na predmestí Minneapolisu, ozbrojené komando potichu zavraždí rodičov dvanásťročného Luka Ellisa a chlapca naloží do čierneho terénneho auta. Operácia nezabrala viac ako dve minúty. Luke sa prebudí v Inštitúcii. Je v izbe, ktorá vyzerá ako jeho vlastná, ale nemá okno. Za dverami sú ďalšie dvere a za nimi ďalšie deti s mimoriadnym nadaním – ovládajú telekinézu alebo telepatiu. Slúžia neznámemu účelu a ich život nemá nijakú cenu. Luke vie, že nemá veľa možností, ako pomôcť sebe a svojim novým kamarátom. Vyberá si medzi veľkým a menším zlom – len nevie, ktoré je ktoré.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2020
,
Ikar (SK)
Originální název:
The Institute , 2019
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
3,5
Vítej v ústavu!
Příběh nadprůměrně inteligentního skoro 12ti letého Luka Ellise, který se jednou probudí kdesi v Maine, tisíce kilometrů od domova ale zároveň ve svém dětském pokoji, akorát bez oken. V ústavu. Zabezpečeném zařízení z padesátých let pro speciálně nadané děti -tzv. TéPéčka a TéKáčka - telepaty a telekinetiky. Ústav podobný zařízení, kde vyrůstala 11 ve Stranger things - máme tady ponorné nádoby, injekce a další trápící metody na rozvoj schopností. Ideální prostředí pro vznik pevných přátelství, která nikdy netrvají příliš dlouho.
“Kdyby lidé zjistili co tady děláme, kolik dětí jsme už zničili, odsuzovali by nás, popravovali po tuctech..”
I přes mé slabší hodnocení, je to pořád King - tedy záruka dobrého příběhu. A i když mi Ústav přišel trochu málo - málo akce, málo strachu, a ke konci jsem se trochu nudila, celkově kniha nebyla špatná. King prostě umí dětské hrdiny. Navíc myšlenka takových ústavů schovaných po světě, které díky nadaným dětem ovládají světový mír, politiku a snižují rizika válečných konfliktů je vysvětlení na jedničku.
“Peklo čeká” znělo na zrcadle triumfálně..
Posloucháno jako audiokniha Martina Preisse, a přiznávám, že skrze množství postav občas náročné na udržení pozornosti.
Dávám 5 hvězd zcela přesvědčen o oprávněnosti tohoto rozhodnutí. King je asi jediný autor, který ve mně dokázal přes písmenka probudit hrůzu a děs, což je genialita autora. Kusy lidského masa pleskající o zem, jekot hrůzy, krev stříkající z knih a psychologické utrpení postav i čtenářů. To byly doby excelentního Kinga a asi jsou nenávratně pryč. Ale Ústav mně ta úžasná díla připomněl, proto si určitě mezi těmi slabotami posledních let uznání zaslouží. Možná by měl mezi Tommyknockery, Dlouhým pochodem, Cujem, Osvícením a dalšími peckami stěží dvě hvězdy, ale jak říkám, v dnešní době je to opravdu závan starého dobrého Kinga a láhve whisky na jeho stole. Stephen King se bojí tmy a s jeho knihami jsem se jí bál i já, což považuji za největší poklonu pro Mistra.
Knihu jsem četla o něco déle, musela jsem se na příběh hodně soustředit, vse je popisovano krasne do detailů. Ale právě proto mě jako celek nadchnul, donutil se nad Ústavem zamýšlet i po precteni. Nad smutnym osudem dětí, nad tékáčkem a tépéčkem. A hlavne, co když někde podobný Ústav existuje?
Během puberty jsem Kinga objevil a byl jsem z jeho knížek nadšený. V dospělosti už mi tak úžasné nepřišly. Resp. některé se povedly opravdu hodně a některé mně skoro umořily Kingovým sklonem popisovat všechno do nejmenšího detailu. Z Ústavu jsem ale velmi příjemně překvapený. Zde autor dokázal udržet svoje "grafomanství" na uzdě. Příběh je promyšlený, plný akce a napětí a líbilo se mi i závěrečné vysvětlení. Vřele doporučuji. Jednu hvězdičku ubírám jen kvůli pomalému rozjezdu.
Fajn kniha, ne moje oblíbená od Kinga, ale i tak dobrá. Trochu to ve mně evokovalo pozadí jako ve Stranger Things. I tak ale napínavá i přes ten pomalejší začátek.
Ustav nese poměrně klasické známky Kingovi tvorby, Maine, ospalé městečko, děti které okolnosti donutí dospět. Po několika stránkách má čtenář pocit, že postavy zná a známým se lépe rozumí. Z poslední Kingovi tvorby je Ústav určitě lepší než Outsider.
Výborná kniha, ten pomalejší začátek mě ubíjel, ale srovnalo se to. Chvílemi mi to evokovalo Sirotčinec slečny Peregrinove. Co mě vážně bavilo, že je to že současnosti...Netflix, SpongeBob..prostě věci na kterých teď jedou moje děti. Když to shrnu, King stále umí.
Nedá mi v súvislosti s myšlienkou telekineticky a telepaticky nadaných detí nespomenúť môj obľúbený seriál Stranger Things. Ústav však mieri inam - tak akosi do pravdepodobnejších vôd. Ostáva vo mne hlodať nepríjemný pocit, či sa niečo podobné v skutočnosti niekde aj neodohráva :). Napokon údajne využívame len 10% svojho mozgu, tak ktovie čoho by sme boli schopní po správnej stimulácii - nie takej príšernej, akú opäť vyfantazíroval King. O “svetlách Stasi” sa mi aj snívalo. Nepekne. Tak ako sa po “kingovke” patrí :).
Další King po dlouhé době. Nezklamal....ale občas mi běhal mráz po zádech. Když jsem začala přemítat, jestli se to všechno zrodilo jen ve fantazii autora.....
Bylo to jako číst dvě různé knihy. První část je o chlapíkovi, který vezme funkci pomocníka v úřadu šerifa na malém městě. Pak skok a je tu ústav se svými pokusy na talentovaných dětech. Dva zdánlivě nesouvisející příběhy.
V závěru se vše samozřejmě spojí.
Knihu hodnotím spíše střízlivě, čte se slušně, ale že bych skákal nadšením, tak to taky ne. Celkově asi za tři.
Je to už osm a půl roku, co jsem naposledy dočetl nějakou knihu od mistra hororu. V té době jsem nabyl dojmu, že jsem z tohoto žánru i autora už vyrostl, ale záplava jeho novinek, která zásobuje pulty knihkupectví v posledních letech, mě donutila po jedné z nich sáhnout. King v Ústavu sází na osvědčená témata, která často ve svých dílech úspěšně recykluje- život na americkém maloměstě a parta dětí bojující proti "zlu". Zatímco atmoféra zapadákova a vztahy jeho byvatel jsou zde navozeny mistrně, dějová linka dětského kolektivu, zabírající zhruba 80% děje, bohužel nefunguje tak, jako například v anotaci zmíněném To a jiných Kingových dílech. Všechny děti jsou jaksi přechytralé, žoviální a plné životních mouder, hodící se spíše k věkové kategorii 50+, což navíc vzhledem k situaci, ve které se nachází, působí o to nelogičtěji a nevěrohodněji. Děj tak nějak bez větších zvratů spěje k předem jasnému konci a po neskutečně utahané závěrečné třetině knihy přijde finiš... no nebudu prozrazovat :-) Po dočtení převládá mírné zklamání, i když jsem od knihy žádná velká očekávání neměl. Po pravdě nechápu poměrně vysoké hodnocení knihy, srovnatelné například s Mrtvou zónou nebo Carrie, které řadím kvalitativné mnohem výš.
Kingův Ústav je trochu jako party.. poetický, téměř beatnický začátek nad první sklenkou whiskey, jak se večer začínají zvyšovat oktany v krvi, společnost nabere rytmus, drajv a švuňk, za půlnocí už se začíná rozpoutávat běsná psychedelie, a nad ránem, s kocovinou za krkem, čtenář v dohasínající noci sedí na zápraží a první paprsky slunce hojí bolehlav, co tepe ve spáncích.. to celé protkané poezií dětského pohledu na svět, včetně těch nejpříšernejších věci, co by se neměly dít ani dospělým, natož dětem.. Kingův vhled skrz dětskou perspektivu je nejsilnejší faktor jeho tvorby. Je to něco, co činí jeho knížky s dětskými protagonisty naprosto unikátními.
Odposloucháno jako audiokniha v podání Martina Preisse a je to zatraceně dobré!
(SPOILER)
King sa vracia k už niekoľkokrát spracovanému námetu s dospievajúcimi deťmi s nadprirodzenými schopnosťami. Tie deti s týmto obdarením, ktoré nenaverbovali do ničenia paprskov Temnej veže, ani nevysali príšery z Doktora spánku, chytá za spočiatku nejasným účelom hrozivá Inštitúcia.
Až na neuverenie, že je to od starého, známeho a skúseného autora, ako je King. Príbeh je totiž plný chýb, ktoré vídame u začínajúcich spisovateľov. Najmä čo sa postáv týka. Hlavný hrdina Luke má byť údajne dieťa s nemerateľne vysokým IQ, ale inak normálne. No, na mňa tak nepôsobil. Je nadpriemerne inteligentný, to áno, ale nemerateľne vysoké IQ v žiadnom prípade. Inak by predsa musel myslieť na to, že na útek si má vziať nejaké jedlo, ktoré bolo ľahko dostupné, či sa aspoň najesť a napiť do prasknutia. A vôbec, myšlienku na útek a zvažovanie x možností by som u génia očakávala omnoho skôr. Luke síce jedná v mnohých iných ohľadoch múdro, ale tá múdrosť vyzerá skôr ako následok osobnej zrelosti a skúseností, ktoré však vo svojich dvanástich nemal kde získať. Absolútne mu chýba detská emocionalita. Čo je však ešte absurdnejšie, rovnako zrelo konajú aj ostatné deti, ktoré neospravedlňuje ani genialita. Zabili mi milovaných rodičov? V poho. Mučia ma? Neva. Ide zomrieť? Fajn. Prichádzam o prvú lásku? Čo tam po tom... Toto nie sú deti, toto nie sú ani ľudia!
Konanie Inštitúcie tiež nedáva zmysel. Prečo pri únosoch detí vraždí ich rodičov, keď ich stačilo jednoducho uspať? Veď čím väčší zločin, tým viac vyšetrovania, čo by mohlo viesť na stopu Inštitúcie. Áno, v prípade Luka to mohli zvaliť na to, že ich zabil on ako rádoby šialený génius, ale čo v prípade ostatných detí? Sériové zmiznutia detí sprevádzané vraždami oboch rodičov vyzerajú veľmi podozrivo v porovnaní s bežnými zmiznutiami detí! A prečo Lukovi nevložili do ucha čip, kým bol v bezvedomí? Načo deti mučiť aj tam, kde to netreba, a tak u nich zvyšovať odpor a vzdor? Navyše, mohol im utiecť už v dobe medzi prebratím sa z bezvedomia a vložením čipu. Čo si myslím, že by pravý génius aj urobil.
Vzhľadom na to, koľko chýbalo v motivickej stránke postáv, neviem pochopiť, prečo je kniha taká dlhá. Nebola nudná, nebola v nej vata, len rozmýšľam, ako sa vo svojej postate prostý a slabo zdôvodnený príbeh dal napísať na toľko strán.
Všechno se vším má spojitost, to bych řekla o níže zmiňovaném ,,pomalém rozjezdu". Po dlouhé době jsem četla knihu od autora s mnoholetou praxí a na příběhu je to neskutečně znát, nezůstala nikde nedořešená myšlenka. Za mě pecka!
Začátek mne docela nudil, ale až se tam objevil hlavní hrdina knihu jsem začala hltat až do konce. Zajímavé a docela i pravděpodobné dílo od Kinga, které mě velmi zaujalo a některými částmi i dojalo
Ja teda Stephena Kinga mozem a hoci sa mi stalo, ze som sa nedokazala prehryzt cez nejake jeho knihy (Temna veza, To) Institucia medzi ne nepatri. Pomale stavanie napatia mu tu vyslo, nenudil ma ani na chvilu. Ani na chvilu som nemala pocit, ze by kniha bola prepchata zbytocnymi opismi ci vyplnujucimi dialogmi, neustale sa nieco dialo a pekne sme sa posuvali v deji dopredu. Toto je naozaj King akeho mam rada.
Štítky knihy
telepatie horory telekineze pokusy na lidech
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Když jsem naposledy četla Misery tak knížka mě tak moc odradila ze jsem přestala Kinga číst pak jsem si pustila audioknihu Ústav ta jako za mě mě to zas pře světčilo číst další ten děj byl skvěj postavy dobře vykreslené postavy některým jsem fandila a některý sem měla chut profackovat knihu mohu doporučit :)