Zlatá brána otevřená
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 29. díl >
Hercule Poirot je udiven, když jeho neomylná sekretářka, slečna Lemonová, udělá v obyčejném dopise tři chyby. Něco se tedy zřejmě děje. Slečna Lemonová prozradí, že si dělá starosti o svou sestrou, která spravuje mládežnickou ubytovnu pro cizince. Tam se poslední dobou ztrácejí podivné věci za podivných okolností. Poirot se za sestrou své sekretářky vydá a prozkoumá seznam ztracených věcí. Když se na důležitých poznámkách jednoho z ubytovaných objeví vylitý inkoust, správcová žádá Poirota o pomoc. On souhlasí a zároveň oznamuje, že je nezbytné zavolat policii…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1994 , ZerasOriginální název:
Hickory Dickory Dock , 1955
více info...
Přidat komentář
Tato kniha se rozhodně řadí mezi to lepší, co autorka napsala. Znala jsem již dříve filmové zpracování, ale stejně mne tato kniha v lecčems překvapila, protože řada detailů se do filmu nedostala. A i když jsem věděla, jak to dopadne, stejně se mi to moc líbilo. Čtivě a plynule napsané, napínavé, příběh skvěle a především logicky vystavěný. Neznat zápletku z filmu, opět bych to vůbec neodhadla, kdo je pachatel a proč. Za mne super!
Trochu neobvykle prostredi, trochu neobvykly namet - tentokrat nic osobniho, ale presto jsem se i u teto detektivky pobavila. Nepatri mezi top od Agathy, ale ani ne mezi tech par - dle meho nazoru - ne moc povedenych. Takovy zlaty lepsi stred se spoustou zajimavych postav.
Dalším povedeným kouskem mne potěšila královna detektivek. Nenápadná zápletka s nečekaným rozuzlením a vysvětlením. Dobrá odpočinkova četba.
Nejdříve jsem viděla filmové zpracování se Suchetem, takže jsem věděla, kdo je vrah. Kniha byla super, jen tu bylo moc postav. Také mě zamrzelo, že v knize vystupuje inspektor Sharpe (Japp by byl lepší). Akibombo a Poirot byly nejlepší postavy.
Upřímně?Nejslabší kniha od A.Christie...
Nedá mi to a musím podotknout,že je kniha samý rozhovor,což mě krutě nebavilo. Konec překvapil i přesto.
Překombinované, moc lidí , moc jmen. Abych si dělala poznámky kdo je kdo, ne. K rychlému přečtení a zapomenutí. Ale neurazí. A černoch dobrej, dobrý názory.
Knížky od A.Christie si rád beru na cestování do letadla, protože jsou poměrně skladné. Na cestu do Madridu jsem si vzal tento příběh. Knížka měla zajímavý nástup příběhu, ale vykreslení postav bylo velice stručné. Při větším množství podezřelých (aktérů) se to dá chápat, ale mně to zpočátku znesnadňovalo orientaci v chování postav. Musím poznamenat, že H.Poirot zde byl místy dost upozaděn. Nejvíce mi ale vadilo, že závěr knihy byl z mého pohledu trochu nevygradovaný a odbytý. Oblíbená postava: Akibombo / neoblíbená postava: paní Hubbardová (občas mi prostě lezla krkem)
Jeden z mých nejoblíbenějších dílů, co se týká filmového suchetovského zpracování. Je fan číst si detektivku, kterou znáte nazpaměť, víte, kdo je (bude) vrah a jen se člověk baví Agathiným stylem psaní. Trochu překvapivě je tady Poirot často v ústraní a vyšetřování přebírá inspektor Sharpe (škoda, že ne Japp). Zajímavé drobné změny oproti filmu - je tady mnohem více studentů na koleji (ve filmu správně ty zbytečné z nich vynechali), trochu jinak je tady zorganizován gang pašeráků i sázka o získání možných jedů. Pořád se to ale čte více než příjemně a délka je přesně tak akorát, abychom se nedostali do důkazní nouze či do nepotřebných detailů.
Príma. Podle popisu jsem asi byla zbytečně natěšená a představovala jsem si zápletku trochu jinak, moje chyba :-D. Jinak ale knížka byla zajímavá poměrně netradičními postavami a tím i vlastně docela zajímavou mimodějovou tematikou.
V tomhle příběhu je sice Hercule Poirot ve výborné formě, ale příběh sám nepatří k tomu nej autorky. Zápletka je zločinecká: pašování, diamanty a drogy, nikoliv osobní. A málo platné, síla Agathy je právě v příbězích s osobním motivem. Poirot zde skvěle vychází i s policií, na úrovni, která bere zápletce napětí, navíc je to tady tak trochu odbyté. Autorka nám neposkytuje dostatek vodítek a spolupráce, motivy i pachatel zůstávají ve stínu, skok k vyřešení je pak trochu náhlý. Autorka si až příliš pomáhá náhodou a některé náznaky nejenom neozřejmí, ale ani nevyužije. A přesto je to tradičně kvalitní, dobré čtení.
70 %
Atmosféra i nálady studdentské ubytovny mě bavily a přišly mi známé. Cizí studenti do příběhu vnášeli jistou formu tajemna a nedorozumění. Zápletka byla docela složitá, chvilkama mi dělalo problém orientovat se ve všech postavách, jejich vrtoších a názorech. Jako obvykle jsem vystřídala několik podezřelých, abych na konci zjistila, že moje prvotní domněnka byla správná :)
Čtení jsem si užívala. Bylo to čtivé a napínavé, nemohla jsem přestat číst. I když se tam Poirot moc často nevyskytuje, tak nevadí, detektivka je prostě dobře napsaná, jinak to Agatha ani neumí.
Až příliš sci-fi na jednu malou ubytovnu v Hickory Road. Tohle Christie přehnala a místo toho, abych žasla nad geniálním rozuzlením, mě napadlo jen "To je ale blbost"..
Štítky knihy
kleptomanie detektivky podle říkanek internátní škola
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Taková rychlá klasická detektivní jednohubka. Tento případ jsem už předtím viděla v seriálovém zpracování (jako téměř všechny Poirotovy případy), ale děj jsem si už moc nepamatovala, takže vrah mi byl záhadou. Poirota tam ale mohlo být víc.