Bouře a vzdor
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351296/bmid_boure-a-vzdor-wD3-351296.jpg
4
1439
250
Z obyčejné dívky Aliny Starkové se stala světlonoška. Mnozí k ní upínají své naděje – vždyť jen ona jediná dokáže zničit Vrásu stínu, jež odedávna sužuje zemi. Jenže cena, kterou za to platí, je vysoká. Touží žít někde v ústraní s milovaným Malem po boku, místo toho stále prchá a skrývá se před minulostí. Temnyj je víc než kdy předtím odhodlaný využít jejích schopností k získání trůnu. Alina nedokáže jeho silné magii sama čelit a tak vyhledá pomoc u divokého a nevyzpytatelného korzára. Jen on se totiž nebojí a je ochoten jí pomoct. Alina se snaží Temnyjovým nástrahám vzdorovat. Přesto se do nich zaplétá a vzdaluje se od lásky, v níž až doteď hledala své útočiště. Nic není zadarmo, a ona s palčivou naléhavostí cítí, že jestli chce Ravku zachránit, bude si muset vybrat. Ponechá si svoji výjimečnou moc a zachrání zemi, nebo se jí vzdá, bude poslouchat svoje srdce, a zvolí lásku? Čeká ji divoká bouře, vnitřní boj. Vyjde z něj jako vítěz, nebo jako poražený?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Fragment (ČR)Originální název:
Siege and Storm , 2013
více info...
Přidat komentář
No, mám z toho smíšené pocity. Četla jsem to snad 2 měsíce. Některé části, dvě, byly opravdu skvělé. Alina mi od poloviny lezla šíleně na nervy.
Za mě horší než jednička. Ani nové postavy a nečekaný konec to nedokázalo zachránit.
Tohle nebylo dobrý. Během čtyř pětin knihy hrdinka řeší svoje milostné trable a akční závěr pro lepší celkový dojem sám o sobě nestačí.
Já bych hrozně ráda těch pět hvězd dala. Moc ráda je rozdávám. Ale furt nevím, jestli na to ty knihy stačí, nebo jestli mám tendenci je omlouvat kvůli tomu, že se jedná o stejný svět, ve kterém se odehrává Šest vran.
Druhá kniha v sérii mě bavila možná o trošinku víc než ta první, možná proto, že už jsme znali všechny postavy a hezky se nám to začalo komplikovat. JENŽE... Navzdory hezkému začátku a hezkému, napínavému konci, knize vládne celkem nudný prostředek, kdy se vlastně vůbec nic neděje a přesto se toho děje hrozně moc. Chybělo mi tam asi víc akce, ne jen povídání o tom, jak šly porady, co se kde nepovedlo s Malem, jak se Temnyj dostával Alině pod kůži atd. Ke konci už jsem fakt četla jen z důvodu, že jsem očekávala nastávající akci (konečně!). Myslím, že kdyby se boj protáhl o pár stránek a akcí dál, asi už by mi trochu hráblo.
Alina je... no, nevím. Taková zvláštní. Taková, že si jí furt nějak nemůžu oblíbit. Moc se v ní nevyznám. Chvíli byla zranitelná holka, co by nejradši utekla se svým milým na druhý konec světa, a v další vteřině to byla rozená vůdkyně, občas i trochu rozkazovačná mrcha. V jednu chvíli si nevěděla rady se životem u dvora a v druhé se chovala jako prvotřídní princezna, co vyrostla na zámku. Nějak mě asi moc... nebavila.
Mal to samé. Vůbec jsem se v něm nevyznala. Chvíli se zdál rozumný, odvážný, za svojí životní lásku by dal život, a hned po první hádce se s ní rozcházel. Nějak jsem jim nežrala to, že "jsou oba úplně jiní a jejich životní úděly se neshodují". Možná, fakt možná, kdyby se opravdu milovali, nestálo by jim tohle v cestě.
Obrovitánské plus přišlo v podobě Sturmhonda a Nikolaje. Ti knihu vytáhli o stupeň výš. Nebýt jich, unudila bych se k smrti. Rozhodně nejoblíbenější postavy, potom co se ten zlosyn Temnyj ukázal jako fakt temný a přestal být mým favoritem. Už v Šesti vranách se mi líbili a po seznámení s nimi mám ještě větší radost, že se tam objevili.
Jdu na poslední díl, snad už konečně budu moct dát pět hvězd. Naneštěstí vím, jak to víceméně skončí, jelikož Prohnilé město plive spoilery o sto šest (no, asi je to i moje chyba, že jsem si vrány přečetla jako první). Tak doufejme, že to "mezi tím" bude stát za to a konečně se dočkám pořádné akce.
Za mě asi nejslabší díl z celé trilogie. Přes knížku jsem se neustále musela prokousávat a pořád čekala na něco úžasného. Konec byl zajímavý a já se nemůžu dočkat, jak tohle všechno skončí.
Příběh je čtivý, podporují to průměrně dlouhé kapitoly. Líbí se mi mapa země, kterou spisovatelka popisuje.
Částečně je propracovanější než první díl, najdou se zde však i pasáže, které jsou příliš natáhnuté a zkrátila bych je.
Výhoda je, že přesně navazuje na první díl.
Příběh je napínavý, dobrodružný a čím víc se blíží ke konci, tak i stupňující.
Co mě však rozčiluje, je rozpolcenost a naivita hlavní hrdinky.
Jsem však zvědavá na třetí díl.
Další skvělý díl, ale ne tak dobrý jako první. Jsem zvědavá jak se příběh vyvine, začalo to být ke konci pěkně napínavé.
Trochu mě rozčilují “hrdinky zmítané osudem” a Alina takovou hrdinkou bohužel do jisté míry je. Navíc jsem bohužel přišla o moment překvapení ohledně identity jedné z postav, protože jsem dřív četla Šest vran. I tak to patří k lepšímu ze světa young adult, což je má oblíbená fráze, ale je to tak i v tomto případě :).
Kniha se čte dobře, ale prostě na Šest vran tato série nemá. Připadá mi, jako by každou sérii napsal jiný autor. No přečtu i třetí díl ať vím jak to dopadne:-)
Ouuu! Tak ráda bych dala víc hvězd! Miluju svět Leigh Bardugo, miluji jejích Šest vran a Prohnilé město, a když jsem přečetla první díl Griši, myslela jsem, že je to celkem dobře rozjetý příběh s velkým potenciálem. Bohužel v tomhle druhém díle to trochu dřelo a musím se přiznat, že jsem to občas překusovala, abych to dočetla do konce. Hromada odstavců, kde byly rozporuplné myšlenky hlavní hrdinky Aliny, které nám jako čtenáři měly nejspíš říct, jak se změnila její povaha, což bych dost zkrátila, především proto, že jsme se dobrali ke stejnému závěru - Alina vůbec neví, co chce. Mal se celou dobu choval jako zhrzený tupý milenec. Popravdě jediný, kdo byl super, zajímavý charakter a někam posouval děj, byl Nikolaj, kterého jsem si hned zamilovala a popravdě, všechny mé hvězdy patří jemu.
Knihu jsem četla už před několika lety. Měla jsem tenkrát a trochu i teď se začíst. První byl naprosto úžasný, ale tento díl mě tak moc nenadchl. Ale zde si mě Nikolaj naprosto získal.
Ještě lepší než první díl, strašně mě mrzí jak to pořád vzdávají s Malem ale věřím že přece jenom budou spolu.
Z druhého dílu bych měla být teoreticky více na větvi než z jedničky. Autorka ukazuje, že svět, který nám v minulém díle nastínila, má velmi dobře propracovaný, a že je mnohem větší a rozmanitější, než se zdálo. Je tu hlavně zpočátku spousta akce a nových postav, a celá zápletka je mnohem temnější. Jenomže jsou tu tři zásadní nedostatky. Prvním je fakt, že to celé jaksi nemá šťávu. Přečetla jsem to, ano, ale bez nějakého valného zaujetí. Za další musíte uznat, že druhá polovina je neskutečně slabá, nic moc se tam neděje. A konečně - postavy. Nikoho z nich jsem si nedokázala oblíbit, ale nejvíc mě štvala zrádkyně Žeňa a Mal. Mal a Alina nemají žádnou chemii, on je navíc neskutečný sobec a protiva, se kterým není žádná sranda. Hrozná postava. Přesto se však na třetí díl docela těším, snad bude lepší.
Dala bych dvě a půl hvězdičky, ale za to krásné propojení s ruskou mytologií dávám tři.
Neskutečně nudný vycpávkový díl. Bylo to tak hrozně vleklé a skoro nic se tam nedělo, že tomu dávám i méně hvězd, než knihám, které mě strašně štvaly svými chybami. Ty ve mě totiž probudily aspoň nějakou emoci než jen nudu.
Například Alina a Mal se k sobě skvěle hodili. Oba nemám ráda a oba byli tak nudní a otravní, že si ani nezaslouží být s někým jiným (že bych třeba Alinu s někým shipovala...).
Jedna hvězda je za Nikolaje, který aspoň za trochu stál. Byl to sice klaďas, ale necita, který dělal jen věci, co se jemu hodili. Závěr nebyl špatný, ale celou knihu to nevytáhne.
Ještě slabší než první díl. Vysloveně červené knihovna, ve které se většinu času řeší, na jakou slavnost se vezmou jaké šaty a podobné závažné problémy. Děj jde vlastně odnikud nikam, trocha akce je až v samém závěru knihy.
Pořád jsem s hodnocením na půl cesty, ale čtu dál :-D Takže ano, pořád se to čte samo, spád (až na návrat do Os Alty, to mi přišlo trochu natahovací) je taky super, líbí se mi předmluva a závěr, i zápletka se zvraty super, ale pořád tu jsou rezervy, cítím je. No nic, jde se celkem s chutí na další díl, teď už prostě musím vědět, jak to skončí!
Vzhledem k tomu, že jsem druhý díl četla asi rok po dočtení prvního, měla jsem ze začátku trochu problémy dostat se do děje. Ale vzhledem k tomu, jak čtivě autorka píše, nebyl to zase až tak velký problém.
Přišlo mi, že většina děje se odehrála na začátku, tam to byla samá akce a napětí. Později už se toho tolik nedělo a knížka začínala mít docela vycpávkový efekt (upřímně jsem to od druhého dílu vlastně i čekala). Osobně mě zaujal konec, díky kterému bych se snad měla brzy dostat k přečtení závěrečného dílu.
V prvním díle mě štval Mal, toho jsem fakt nemohla vystát. V tomto díle mi upřímně moc nevadil (čemuž se sama divím :D), o to víc mě ale rozčilovala Alina. Její myšlenkové pochody a jednání jsem někdy vážně nepobírala..
Celkově si ale myslím, že se i když má své mouchy, je to stále velmi podařená kniha.
Co říct?
Ani první díl mě tolik nenadchnul, je to taková ohraná klasika, i když moc hezky vymyšlený svět. Ale Šest vran je Šest vran. Pravděpodobně kdyby mi bylo 15+- tak to budu mít naopak. Pro mladší je Griša určitě moc prima.
Mal mě celej díl akorát štval, Alina si u mě nevedla o moc líp. Což není nic moc, když jsou vám protivní hlavní hrdinové. A ty jejich úlety.... No, nic pro mě slabší knížka, ale přečtu i poslední díl :)
Na tuhle knížku mám trochu rozpolcený názor. Co si budem nalhávat, je to vycpávkový díl. Přesto mě bavil o hodně více než Světlo a stíny. Zejména díky Nikolajovi, kterého jsem si zamilovala hned od prvního okamžiku. Skoro u každé jeho hlášky jsem se musela ovládat, abych nedostala záchvat smíchu. Světlou stránkou je i David, kterého jsem si taky docela oblíbila. Děj už nebyl tak předvídatelný a dalším plusovým bodem je samozřejmě čtivost celé knížky.
Na druhou stranu mě strašně vytáčeli Alina s Malem, hlavně ve druhé polovině knížky. Doslova jsem měla chuť oba dva vlastnoručně uškrtit. Taky jsem měla pocit, že se dlouhou část nic nedělo, to ale vynahradila její čtivost. Další věc, která mě doháněla k šílenství, bylo zaměňování Nikolajova jména s Vasilijovým. Jednu dobu jsem opravdu pochybovala, jestli tahle knížka vůbec prošla korekcí.
Sečteno podrženo, tahle knížka je o něco lepší než ta předešlá. Co ale mě přinutilo si ji oblíbit podstatně více, byl Nikolaj.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 |  Bouře a vzdor |
Tahle kniha se mi líbila asi více než předchozí díl a to díky tomu, že se zde konečně objevují postavy, které mám ráda a není mi jejich osud naprosto lhostejný. Opět se v knize objevil dobrý začátek, prostředěk, kdy se nic nedělo, a akční konec. Hlavní postavy, Alina a Mal, jsou pořád nijaké, značná část knihy se točí kolem jejich vztahu. Zachraňuje to však autorčin styl psaní (ten se mi čte opravdu dobře), Nikolaj a jeho humor a také to, že je kniha mnohem propracovanější než první díl.