Bouře a vzdor
Leigh Bardugo
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/351296/bmid_boure-a-vzdor-wD3-351296.jpg
4
1443
1443
Z obyčejné dívky Aliny Starkové se stala světlonoška. Mnozí k ní upínají své naděje – vždyť jen ona jediná dokáže zničit Vrásu stínu, jež odedávna sužuje zemi. Jenže cena, kterou za to platí, je vysoká. Touží žít někde v ústraní s milovaným Malem po boku, místo toho stále prchá a skrývá se před minulostí. Temnyj je víc než kdy předtím odhodlaný využít jejích schopností k získání trůnu. Alina nedokáže jeho silné magii sama čelit a tak vyhledá pomoc u divokého a nevyzpytatelného korzára. Jen on se totiž nebojí a je ochoten jí pomoct. Alina se snaží Temnyjovým nástrahám vzdorovat. Přesto se do nich zaplétá a vzdaluje se od lásky, v níž až doteď hledala své útočiště. Nic není zadarmo, a ona s palčivou naléhavostí cítí, že jestli chce Ravku zachránit, bude si muset vybrat. Ponechá si svoji výjimečnou moc a zachrání zemi, nebo se jí vzdá, bude poslouchat svoje srdce, a zvolí lásku? Čeká ji divoká bouře, vnitřní boj. Vyjde z něj jako vítěz, nebo jako poražený?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2017 , Fragment (ČR)Originální název:
Siege and Storm , 2013
více info...
Přidat komentář
O něco slabší než první kniha, ale pořád si kniha zanechává své kouzlo. Je čtivá, dokáže vyburcovat emoce (v tomto případě hlavně vztek na Mala a Alinu, kteří mě v druhé polovině knihy opravdu štvali).
Naopak Nikolaj mi nepřišel vůbec jako náhrada za Temnyje. Během čtení jsem si na něj nedokázala vytvořit ucelený názor, ale ke konci knihy jsem si ho trošku oblíbila. Uvidíme, jak to s ním ve třetí knize nakonec dopadne.
Co mě dost rozčilovalo, bylo zaměňování jmen Vasilije a Nikolaje. Jestli bude Fragment dělat nějaké dostisky, doufám, že si to tam opraví.
Trochu vycpávkový díl, ale styl psaní je dostatečně čtivý na to, aby to vynahradil. Možná trochu víc akce a bylo by to perfektní.
Druhý díl byl pro mě zbytečně zdlouhavý, myslím, že by se jeho děj dál klidně zkrátit jen do nějakých 100 stránek. Objevilo se několik nových zajímavých postav, nejvíc jsem si oblíbila asi Sturmhonda.
Vztah Mala a Aliny mi naopak v tomto díle dost překážel a jejich neustálé dohady mi byly hodně protivné.
No druhý díl určitě o kapku lepší než první - rozhodně pár neočekávaných zvratů. Všichni hlavní hrdinové jsou sympatičtí a žádný neleze vyloženě na nervy jen na Alina je občas trochu na zamyšlení,ale u některých knih to bývá určitě horší. Každopádně oproti jedničce tu máme milostný trojúhelník a musím říct, že sama nevím komu bych to přála nejvíc :-D Temnyj je pořádný badboy ,ale sakra něco na něm fakt je a něco mi říká,že s nim ta holka stejně skončí :-D no uvidíme :-)
Trochu jsem čekala, že když už Alina vyrazila na výlet za hranice, poznáme i nějaké jiné země, ne že se v podstatě hned zase vrátí do Ravky. I tak se mi ale tenhle díl líbil, hlavně Sturmhond, což je přesně ta typická postava vtipálka, která příběh oživuje a do té doby mi tam chyběla.
Na díle bylo hodně vidět, že je to spíš vycpávka mezi 1. a 3., nakonec to ale ničemu nevadilo. Jen myslím, že by se autorka měla trošku víc zamyslet nad trváním některých cest - stejná cesta, na kterou v prvním díle potřebovali hrdinové měsíc, jim teď zabrala jen pár dní, což bylo trošku zvláštní :D A ve třetím díle je to stejné.
Úžasný příběh, fantastické a charismatické postavy, nevýslovně sympatická hlavní hrdinka - žeru její proměnu a navrch spoustu magie ve fantaskním světě.
Tato kniha trpí pouze svou délkou. Ač příběh pomalu graduje, jsou pasáže, které prostě jen vyplňují stránky, aby zbylo dost akce pro poslední knihu série.
Nicméně posledních pár stránek jsem projela jako pendolino Prahou, s mantrou "Sankta Alina" přidušeně mumlajíc si pro sebe.
Druh díl je klasický přechod mezi začátkem a vyvrcholením, ale děj byl zajímavý a rychle ubíhal. Hned se jdu pustit do posledního dílu :)
Takový dobrý druhý díl. Bylo to asi stejně napínavé jako první díl a někde byla docela hluchá místa. Mě se ale hodně libily nové postavy. Postava Strumholda byla fakt jako živá a jeho charakter mi dost přirostl k srdci. Nedalo by se říci, že se mi líbí také charakter Mala, ale k mému údivu mi až tak moc nevadil. Alina se někdy chovala dost hloupě, jinak se mi tato kniha líbila.
Úžasná, kniha mě okamžitě pohltila, přečetla jsem jedním dechem..... Doporučuji
Oproti prvnímu dílu je knížka na trochu vyšší úrovní. Sturmhond byl konečně plasticky popsaná postava. Oproti tomu Nikolaj... to už zdaleka takový sympaťák nebyl.
Začátek knížky mi přišel dost na vlnách, nejen kvůli moři. Celý děj mi přišel jako taková proložka mezi prvním a třetím dílem – někam směřoval, ale bylo jasné, že k závěru se neschyluje.
Tak uvidíme jak to vyvrcholí. Každopádně, čtivé to bylo, to zas jo.
Mal mi lezl neuvěřitelně na nervy, doufám, že s ním Alina nebude. Ale je mi jasné, že asi jo. Nejlepší je Temnyj ten je skvělý i Nikolaj má něco do sebe. Nevadilo by mi ani kdyby byla s Nikolajem. Je to takový sluníčko. Čte se to super, občas se tam zdlouhavé řešil vztah Alina/ Mal.
Druh díl mě bavil méně než ten první. Část na lodi byla skvělá, pak už bylo moc politikaření atd. Také tam bylo málo Temnyje, Nikolaje bylo tak pro mě málo, tak doufám, že poslední díl bude větší pecka.
Bouře a vzdor je oproti Světlu a stínúm výrazně dospělejší kniha...děj má rychlejší spád, více akce a stává se méně předvídatelným.. ze stávajících postav je opět nejlepší Temnyj, ale až ovšem Nikolaj /Sturmhold tomu dává teprve šťávu!.. připomíná postavy ze Šesti vran.. baví mě jeho humor, sarkasmus a hlavně důvtip, elegance s jakou mění charaktery a chytrost.. oceňuji také zmínku o Ketterdamu.. Konec knihy je jedno velké překvapení a mooc mě potěšil..
Hezky navazuje na předchozí "Grišu" a je ještě o kousek ponurejší. Konec je pak tak těžký, že jsem musela ještě v noci začít číst pokračování, abych to rozdýchala. 4 hvězdičky jsou tak akorát.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Šest vran |
| 2017 | Světlo a stíny |
| 2018 | Prohnilé město |
| 2019 | Zjizvený král |
| 2017 |  Bouře a vzdor |
Na tuhle knížku mám trochu rozpolcený názor. Co si budem nalhávat, je to vycpávkový díl. Přesto mě bavil o hodně více než Světlo a stíny. Zejména díky Nikolajovi, kterého jsem si zamilovala hned od prvního okamžiku. Skoro u každé jeho hlášky jsem se musela ovládat, abych nedostala záchvat smíchu. Světlou stránkou je i David, kterého jsem si taky docela oblíbila. Děj už nebyl tak předvídatelný a dalším plusovým bodem je samozřejmě čtivost celé knížky.
Na druhou stranu mě strašně vytáčeli Alina s Malem, hlavně ve druhé polovině knížky. Doslova jsem měla chuť oba dva vlastnoručně uškrtit. Taky jsem měla pocit, že se dlouhou část nic nedělo, to ale vynahradila její čtivost. Další věc, která mě doháněla k šílenství, bylo zaměňování Nikolajova jména s Vasilijovým. Jednu dobu jsem opravdu pochybovala, jestli tahle knížka vůbec prošla korekcí.
Sečteno podrženo, tahle knížka je o něco lepší než ta předešlá. Co ale mě přinutilo si ji oblíbit podstatně více, byl Nikolaj.