Sedmikrásky
Kristina Ohlsson
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/175998/bmid_fredrika-bergmanova-a-alex-recht-se-HZJ-175998.jpg
4
493
111
Fredrika Bergmanová a Alex Recht série
< 2. díl >
V bytě na stockholmském náměstí Odenplan je nalezen zastřelený kněz s manželkou. Zdá se, že oba spáchali sebevraždu, nejprve muž a po něm i jeho žena. V dopise na rozloučenou kněz vysvětluje, že poté, co si jeho dcera sáhla na život, nemohl dál žít. Ali čeká v zamčeném bytě na zprávu. Z Iráku zmítaného násilnostmi utekl do Švédska, kde doufá v lepší budoucnost. Jediné, co po něm jeho dobrodinec požaduje, je jednoduchá protislužba. O jejich dohodě ale musí mlčet. V Bangkoku se zatím mladá Švédka ocitá čím dál odříznutější od okolního světa. Někdo kousek po kousku boří celý její život. Zatímco po ní pátrá thajská policie, ona se na vlastní pěst snaží najít toho, kdo to má na svědomí. Dvojnásobné vraždy na Odenplanu se pod vedením Alexe Rechta ujme spolu s dalšími kolegy Fredrika Bergmanová. Brzy pochopí, že se jedná o něco mnohem složitějšího, než jen o sebevraždu. Zdá se, že různé události odehrávající se ve Švédsku i v zahraničí spolu nějak souvisí. Otázka je jak. Čas ubíhá, ale ti, kdo něco vědí, mlčí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2013 , Kniha ZlínOriginální název:
Tusenskönor , 2010
více info...
Přidat komentář
Napínavé čtení až na jména postav- trochu jsem se ztrácela. Jinak se dobře četla.
Perfektni napinave....skvele napsano,tohle ja muzu ;-) Trosku gulas v jmenech,maji vsechno podobne.Jinak pro me proste bomba kniha :-)
Kniha, která ve mně budila trochu zmatek ve smyslu, kdo byl, je kdo, dlouho se mi nestalo,abych se ztrácela v postavách. I když jsme tušila, tahle zamotanice mě nechala pochybovat. Nicméně konce jsem se dobrala. Nebudu psát skvělé, četla jsem lepší,ale určitě zajímavé čtení ve smyslu beletrie.
Pro mě milé překvapení, na rozdíl od většiny v současnosti vycházejících thrillerů jsou vyšetřovatelé při smyslech, příběh je výborně promyšlený a čtenáři jako přidanou hodnotu přináší přiblížení složité situace s uprchlíky. Oceňuji i více dějových linií, různé životní osudy postav a také to, že jsem do poslední chvíle "neprokoukla" zápletku. (5/5).
Nenašla jsem v knize nic pozitivního, tým Alexe Rechta je nesympatický a rozhádaný, všechny postavy příběhu jsou víceméně záporné, není koho si oblíbit. Slíbila jsem si, že dám autorce šanci, proto jsem doposlouchala až do konce. Závěr: kdo knihu nepřečte, o nic nepřijde.
Ani neurazila, ani nějak zvlášť nenadchla. Ale přečla jsem ji, jen nevím jestli se budu pouštět do dalších knih od této autorky.
(audiokniha)
Tato kniha se mi nelíbila tolik jako první případ Fredriky Bergmanové a Alexe Rechta. Ze začátku jsem se tak trochu ztrácela v ději a ve jménech. Příběh jako takový je napínavý a originální. Určitě dalo autorce práci takovou dost komplikovanou zápletku vymyslet ;-). Konec je rozhodně neočekávaný, ale já jsem byla docela zklamaná - podle mého názoru nebylo zlo dostatečně potrestáno...
Poslouchala jsem jako audio knihu. Možná právě proto jsem se trochu ztrácela v postavách, kterých tam bylo na můj vkus až moc, ale i v ději. Ale napínavé to bylo. A konec překvapivý.
Styl Kristiny Ohlssonové je trochu jiný, než většiny severských autorů, proto se někomu její díla nemusí líbit
Po delší době jsem si dala odpočinek od románů. A dobře jsem udělala. Kniha byla velmi zajímavě napsaná a četla se úplně sama. Až do posledních 30 stránek jsem netušila kdo by mohl být vrah. A to napětí bylo perfektní. Chvílemi jsem se v knize ztrácela - velké množství postav, ale to už tak u detektivek bývá.
Nicméně, kniha je perfektní. Rozhodně ji doporučuji, myslím si, že jí přečtou jsk nároční, tak i nenároční čtenáři a v obou případech se bude kniha zamlouvat.
Naprosto bombová kniha!
Možná jsem se jen málo soustředila, ale vzhledem k pro mě netradičním jménům a názvům jsem v nich měla i v druhé polovině knihy občas chaos v postavách či zmiňovaných místech a bylo velmi zdlouhavé se jim zpětně dohledávat (pro zorientování), takže jsem toho pak nechala, ale štvalo mě to.
Pachatel a lidi, kteří v tom mají prsty, se opět dal odhadnout velmi brzy, ale přesto mi závěr přišel zase o trošku přitažený za vlasy, resp.příliš komplikovaný. Autorka možná jen nechtěla být až tak prozíravá, ale myslím, že by bylo lepší, kdyby to zbytečně tak nekomplikovala...
Skákání z míst do míst a od postav k postavám mám běžně v knihách ráda, ale tady to prostě na mě působilo moc zmateně...
Proč se daným lidem říkalo sedmikrásky, jaký to vlastně mělo symbol ap., jsem se také nikde nedočetla, postrádám nějaké bližší vysvětlení, které by tam snad mohlo být, když už se tak kniha jmenuje...
Zdlouhavá průměrná kniha...
Zaujala, ale i když to dalo knize jméno, téma "sedmikrásek" tam bylo na můj vkus popsáno velmi okrajově, dokonce jsem to ani nevnímala jako něco 'tak strašně ohavného' (i když samozřejmě je). Za tuto nedokonalost dvě hvězdy dolů, za viditelný posun autorky naopak jedna hvězda nahoru - výsledná za 4*.
Celkem povedená kniha. Asi lepší než první díl, ale ... Ale čekal jsem prostě víc. Opět na můj vkus hodně psychologických odboček, které nejsou úplně na místě. No nevím jestli budu pokračovat v této sérii. I když asi jo, poád věřím, že se z toho dá vykřesat slušná detektivka bez těch zbytečných obezliček.
Až mi vyhrkly slzy, jak tam všem furt vyhrkávají slzy.
Ve zkratce bych to popsal slovy Cimrmana:
Karla: "Ta záhadná postava tam dole v zahradě, to jsem byla já, Tomáši.”
Tomáš: "Ty, Karlo? Myslel jsem, že to byla Hedvika.”
Karla: "Kdepak, Tomáši. V té době Hedvika právě rodila tvé dítě.”
Tomáš: "Mé dítě? Myslel jsem, že je to Karlovo dítě.”
Karla: "Karel Hedviku vůbec neznal.”
Tomáš: "Ale jestli Hedvika rodila mé dítě, pak ty, Karlo, jsi...”
Karla: "Ano, Tomáši. Jsem tvá sestra.”
Tomáš: "To není možné!”
(Na scénu vejde Tomášův otec, Tomášova matka, švagr a teta.)
Otec: "Má pravdu, Tomáši.”
Tomáš: "Nemohu tomu uvěřit, vždyť tys mi, švagře, říkal..."
Švagr: "Nejsem tvůj švagr.”
Tomáš: "Ne?"
Švagr: "Jsem tvůj bratranec.”
Tomáš: "To ovšem mění celou situaci.”
Teta: "Ne tak docela. Já totiž nejsem tvá teta."
Tomáš: "Ty nejsi má teta, tetičko?"
Teta: "Ne. Jsem tvoje vzdálená snacha.”
Tomáš: "Ale v tom případě jsem tě obelhal, tatínku.”
Otec: "Nedělej si výčitky, milý synu. Já totiž nejsem tvůj otec. Jsem tvůj syn.”
Tomáš: "A maminka?"
Otec: "To je babička z otcovy strany.”
Tomáš: "To je hrozné. Jsem tedy úplný sirotek. Ale nevadí. Hlavně, že jsem konečně poznal pravdu!”
Já tenhle styl psaní prostě můžu! Tato kniha mi sedla jako hrnec na pr*** Žadné zbytečné úvody, pomalé rozjezdy. Pěkně rup šup se čtenáři rovnou do vody plné důkazů. Ano, ano, ano!
Knížky Ohlssonové mám docela ráda, i když nejvíc mě zaujaly asi první dvě, které jsem četla. Ovšem napsat si komentář k této knize hned jsem jaksi pozapomněla, a i když jsem ji doposlouchala asi před 14 dny, už si z toho tak polovinu nepamatuju... Takže slušná jednorázovka, ale delší dojem nezanechá. :-)
Komentář obsahuje *SPOILERY*, kdo chce být překvapen, nebude číst dál.
@koka a @vilas1979 už napsali vše podstatné, tak jen stručně. Sedmikrásky jsou takové nudné, líné odpoledne u rybníka, kdy už dopředu víte, že si dáte buřta a pivo a největší vzrůšo budou představovat otravná hovada. Všechno je jasné od chvíle, kdy jste doma hodili do batohu ručník a opalovák, nic vás ten den nemůže překvapit. A děj knihy je stejný - od první nebo maximálně druhé kapitoly je naprosto jasné, kdo je vrah, což je - pochopitelně - asi největší slabina celé knihy. Předvídatelný, bezkrevný děj posunuje naprosto nezajímavým způsobem bez špetky akce nesmyslně početná plejáda nudných postav, které se pletou dohromady, ale protože je to celé takové umolousané, je vlastně asi jedno kdo, kdy, kde, s kým a za kolik. Vyšetřovatelé jsou navíc naprosto neschopní (no tak, to, jestli člověk spáchal střelnou zbraní sebevraždu je velice snadno k poznání a není nutné na to být Einstein z pitevny). Motivace postav je absurdní, tomu snad nemůže věřit ani autorka sama. K tomu je tu takový "hrc-prc ať to máme za sebou" konec, kde se všichni vzájemně postřílí a kdo na tom mejdanu zrovna není, ten zhebne jinak anebo se prostě vytratí ze scény, asi aby mohl vyskočit z krabice v nějakém dalším dílu? Fakt super. Ten si každopádně nechám ujít.
A závěrem ještě slovíčko k interpretaci: Petr Pochop má vcelku příjemný hlas, jen by si měl nechat od Ježíška nadělit atlas světa a trochu promrskat státy, nic jako "Írák" totiž neexistuje.
K. Ohlsson umí psát skvělé detektivky :) Kniha byla prima, líbí se její styl psaní, strhující, napínavé, skvělé od samotného počátku. Těším se na další knihy ze série :)
Štítky knihy
severská krimi švédské detektivky
Autorovy další knížky
| 2013 |  Nechtění |
| 2013 | Sedmikrásky |
| 2015 | Lotosové blues |
| 2015 | Skleněné děti |
| 2014 | Andělé strážní |
Kniha Sedmikrásky je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 716x |
| Čtenářské výzvě | 43x |
| Doporučených | 24x |
| Knihotéce | 263x |
| Chystám se číst | 152x |
| Chci si koupit | 23x |
| dalších seznamech | 5x |
Tak jsem si v knihovně zamluvila první dva díly. Podle toho jaký je o ně zájem, jsem usoudila, že to bude pecka. První byl volný druhý díl, tak jsem se do něj s chutí pustila. Ze začátku jsem byla mírně rozčarovaná, zas taková pecka to nebyla. Hlavní hrdinka mi byla mírně nesympatická, taková nevyzrálá osobnost, její postoj k jejímu Neštěstí mi přišel směšný. To, že v životě nemůžeme dělat, po čem jsme toužili, se přece stává dost často, přišla mi nevděčná. Taky mi vadil mírně řečeno "sluníčkářský" tón celého příběhu.
Ale potom se děj trochu rozjel a druhá polovina knihy se mi četla dobře. Jsem zvědavá na další díly, zda bude mít série stoupající tendenci, nebo ji vůbec nedočtu:-)