Folklor Zeměplochy
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/52308/folklor-zemeplochy-52308.jpg
4
81
4
Prakticky všechno, co je na Zemi nazýváno folklorem, nachází svůj odraz v realitě Zeměplochy. Je samozřejmě v dokonalém pořádku, že se dům paní Gogolové pohybuje sem a tam na čtyřech velkých kachních nohách, protože chalupa baby Jagy v hustých ruských lesích se pohybuje na kuřecích nohách. Samozřejmě, že Nac Mac Fíglové jsou piktmužíci, ne pidimužíci, díky příběhům, jež si Skotové vyprávějí o Piktech, samozřejmě, že v jeskyni hluboko pod jakousi horou v Lancre spí prastarý král, protože přesně to dělá král Artuš v Anglii a ve Skotsku, nebo panovník Barbarossa v Německu. Víme o takových věcech celá staletí, i když je nazýváme pohádkami, mýty a folklorem. Když jsme ale na Zeměploše, stávají se skutečnými, a my se mezi nimi cítíme jako doma.... celý text
Literatura světová Fantasy
Vydáno: 2010 , TalpressOriginální název:
The Folklore of Discworld , 2008
více info...
Přidat komentář
Bohuzel me kniha vubec nebavila, takze jsem hooodne preskakovala a listovala a obcas jsem neco poctive precetla. V podstate je to encyklopedie, ktera srovnava urcita mytologicka temata, postavy a zvyky na Zemeplose s tim stejnym na Zemi.
Moc pěkná kniha, která dává do souvislosti legendy a folklor Země s příběhy ze Zeměplochy, které jak se ukazuje jsou velmi ovlivněny. Jacqueline Simpsonová má obrovský přehled a myslím si, že tahle kniha i díky ní bavila Pratchetta. Není to jen přehled postav a zvyků na Zeměploše se zdroji z naší Země, ale mnohem víc.
Pan Pratchett samozřejmě hraje na to, že Zeměplocha opravdu existuje, srovnává její folklor s tím na Zemi, hodnotí jejich vzájemné vlivy a propojení prostřednictvím síly příběhů a vyprávěncia. Pokud, ale čtenář odhlédne od hry na skutečně existující Zeměplochu, získá zajímavý pohled do autorovi spisovatelské kuchyně. Vidí, že řada věcí o kterých si myslel, že se jedná o spisovatelovu čirou fantazii je ve skutečnosti výsledkem pečlivě nastudovaných a poskládaných střípků legend a mýtů naší historie. Zeměplošské příběhy tak dostávají reálné a solidní základy, které ať jsou zakryty sebebláznivějšími dobrodružstvími udržují solidní příběh, který nastavuje tak geniální ironické zrcadlo naší Zemi právě proto, že z ní původně pochází.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Kniha Folklor Zeměplochy je v
| Přečtených | 126x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 64x |
| Chystám se číst | 41x |
| Chci si koupit | 63x |
Tahle kniha se dá zařadit do populárně naučné literatury. Obsahuje mnoho citací z různých zeměplošských románů a také shrnutí k jednotlivým Pratchettovým tématům jako jsou různé rasy (trpaslíci, trollové, skřítci, Igorové), tvorové (A´Tuin, Zavazadlo) bohové (Offler, Slepý Io, Osud, Dáma) konkrétní antropomorfní postavy (Smrť, Otec prasátek), nebo zcela jiná témata (Doverský kůň, Stonehenge, Morrisovi tanečníci).
Dalším zásadním tématem jsou pak čarodějky, kterými se zde kniha zabývá velmi podrobně. Čarodějkám je zde věnováno několik kapitol a mají zde nejvíce prostoru. Také to je ale nejméně zajímavé téma.
Čtenářům, kteří se v zeměplošských románech pídí po každém odkazu na náš skutečný svět, toho kniha moc nového nepřinese. Ale i tací ocení, že jednotlivá témata tu jsou přehledně shrnuta do kapitol. Pratchett má navíc v Zeměploše tolik odkazů, že jen málokterý čtenář by mohl poctivě prohlásit, že mu nic neuniklo. Pro běžné čtenáře, kteří vyhledávání odkazů neholdují, pak tato kniha přinese mnoho nových poznatků, odkud Pratchett čerpal svou inspiraci, nebo jak si mytologické příběhy a folklor přizpůsobil pro svůj fantaskní svět.
Kniha je ilustrovaná Paulem Kidbym a jeho kresby zeměplošských tvorů a míst jsou opět dokonale věrné Pratchettově popisu. Jen jich je pomálu. Chybí zde však jakékoliv ilustrace na témata z našeho skutečného světa, což je škoda. V době internetu sice není tak velký problém vzít si do ruky mobil a zjistit, jak která věc skutečně vypadá (např. Doverský kůň, kterého pak Tonička Bolavá nosí na krku ve formě ozdobného řetízku), pro čtenáře to však není tak komfortní, jako kdyby fotografie na konkrétní odkazy na náš svět byly k dispozici již v knize jako příloha.